Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.

Příloha č. 23

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK A URČITÝCH PROTEINOVÝCH KRMIV

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK

Biologické zkoušení doplňkových látek se řídí postupy uvedenými v části I.. Mohou být požadovány všechny dále uváděné zkoušky a testy a je-li nutno, i další informace.

Základním požadavkem je provedení zkoušek identity, podmínek pro použití, fyzikálně-chemických vlastností, účinnosti doplňkové látky a její stanovitelnosti. Dále je nutno ověřit metabolismus a biologické a toxikologické vlivy doplňkové látky na cílová zvířata¹). Je-li doplňková látka určena pro kategorii zvířat, patřících do definované skupiny zvířat, zkoušky musí být provedeny na tomto cílovém druhu zvířat. Testy požadované pro zhodnocení rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí závisí na povaze doplňkové látky a způsobech jejího užití. V tomto směru nejsou stanoveny striktní postupy.

U doplňkových látek, pro které je uvažováno použití výhradně do krmiv pro domácí zvířata, není vždy nutné provádět úplné vyčerpávající zkoušení chronické toxicity, mutagenity a karcinogenity, které je naopak nezbytné u doplňkových látek určených do krmiv pro hospodářská zvířata. Od zkoušek mutagenity a karcinogenity může být upuštěno, jestliže chemické složení, získané výsledky nebo jiné podklady neindikující možnost změn.

Důležitá je znalost metabolizmu doplňkových látek a jejich reziduí u hospodářských zvířat, kterou umožní rozsah toxikologických zkoušek provedených na laboratorních zvířatech tak, aby bylo riziko, pokud se vyskytne, stanoveno až ke spotřebiteli. Toto hodnocení nelze omezit jen na údaje získané určením přímých účinků doplňkové látky na pokusná zvířata. Tato neposkytují specifické informace o skutečných účincích reziduí přecházejících z metabolizmu druhu zvířat, pro které je doplňková látky určena.

Žádost o povolení nové doplňkové látky nebo jejího nového užití se doloží dokumentací a monografií. Vypuštění některých zkoušek a testů uvedených v této části přílohy nebo v příloze č. 25 se zdůvodní. Výsledky analyticky zjištěných údajů se dokládají přiložením protokolů laboratoří, které je provedly. Je požadováno dodržování správné laboratorní praxe.

Pojem „doplňková látka“ se v této části přílohy vztahuje na aktivní substanci nebo přípravek obsahující aktivní substanci ve stavu, v jakém bude zapracována do premixů a krmiv. Aktivní substancí může být látka chemicky stanovitelná nebo mikroorganizmus nebo enzymatický preparát. Látkou chemicky stanovitelnou se rozumí chemická látka, jejíž chemický název je shodný s názvoslovím podle Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC.)

1. A. OVĚŘENÍ IDENTITY, VLASTNOSTÍ A PODMÍNEK UŽITÍ DOPLŇKOVÉ LÁTKY A ZPŮSOBY KONTROLY
   1. 1. Ověření identity doplňkové látky
      1. 1.1. Navržený název doplňkové látky
      2. 1.2. Typ doplňkové látky podle její hlavní funkce
      3. 1.3. Kvalitativní a kvantitativní složení (aktivní substance, jiné složky, nečistoty)
      4. 1.4. Fyzikální vlastnosti, velikost částic
      5. 1.5. Výrobní proces včetně zvláštních výrobních postupů
   2. Poznámka: Pokud je aktivní substance směsí aktivních komponent, z nichž každá je spolehlivě stanovitelná, musí být hlavní složky zvlášť popsány a musí být uveden jejich skutečný podíl ve směsi.
   1. 2. Specifikace týkající se aktivní substance
      1. 2.1. U chemicky stanovitelných látek se uvede:
         1. generické označení, chemické označení podle nomenklatury IUPAC, jiná generická mezinárodní označení a zkratky. Číslo podle Chemical Abstracts Service Number (CAS).

         U mikroorganismů se uvede:

         1. název a taxonomický popis podle mezinárodního nomenklatorického kodexu. K determinaci mohou být použity jiné mezinárodně uznávané klasifikační příručky, např. Bergey's Manual of Systematic Bacteriology, The Yeasts, a taxonomic study (Lodder a Kreger van Rijn, Ainsworth and Bisby's Dictionary of the Fungi (Hawksworth, Sutton a Ainsworth), the Genus Aspergillus (Raper a Fennel).

         U enzymových přípravků se uvede:

         1. označení podle hlavních enzymových aktivit ve smyslu požadavků IUB/IUPAC, European Inventory of Existing Commercial Substances (EINECS) a CAS Number.
      1. 2.2. Empirické a strukturní vzorce a molekulová hmotnost, kvalitativní a kvantitativní složení hlavních komponent, pokud je aktivní substance fermentačním produktem.

         U mikroorganismů:

         1. název a místo sbírek kultur schválených mezinárodním deposičním orgánem v tomto oboru. U deponovaného kmene se uvede sbírkové číslo, genové úpravy a všechny důležité identifikační znaky. Dále se uvede: původ, příslušné morfologické a fyziologické vlastnosti, vývojová stadia, závažné faktory týkající se biologické aktivity jako doplňkové látky a jiné genetické identifikační údaje. Počet jednotek tvořících kolonie (CFU) na 1 gram.

         U enzymových přípravků:

         1. biologický původ (u mikrobiálního původu: název a místo sbírky kultur schválené mezinárodním deposičním orgánem, ve které je kmen pod příslušným číslem přechováván, dále se uvedou genové úpravy a všechny důležité identifikační vlastnosti, a to včetně genetických údajů), aktivity týkající se chemicky čistých modelových substrátů a další fyzikální a chemické vlastnosti.

         Ve všech případech musí být připojena kopie o příjmu deponovaného mikroorganismu označeného názvem a taxonomickým popisem podle mezinárodních nomenklaturních pravidel.

      1. 2.3. Stupeň čistoty

         Kvalitativní a kvantitativní složení nečistot.

         U mikroorganismů:

         1. genetická stabilita a čistota kultivovaných kmenů.

         U enzymových přípravků:

         1. a) čistota (počet kontaminujících mikroorganismů, koncentrace těžkých kovů, výskyt toxinů, např. mykotoxinů - k detekci se použijí vhodné metody),
         2. b) absence antimikrobiální aktivity při hodnotách koncentrace v krmivu - ke stanovení se použijí vhodné metody,
         3. c) složení neenzymových komponent, zvláště veškeré organické hmoty (TOS).
      1. 2.4. Důležité vlastnosti u chemicky stanovitelných látek:
         1. elektrostatické vlastnosti, bod tání, bod varu, teplota rozkladu, hustota, tlak páry, rozpustnost ve vodě a v organických rozpouštědlech, hmotová a absorpční spektra a jiné fyzikální vlastnosti.

         U mikroorganismů:

         1. závazné identifikační vlastnosti a předpokládané využití, například vegetativní nebo sporulující forma, CFU na 1 gram.

         U enzymových přípravků:

         1. optimální hodnoty pH, optimální teplota (-y) a další vhodné vlastnosti.
      1. 2.5. Výroba, procesy čištění a použitá media.

         Změny ve složení kultivačního prostředí během výroby.

   1. 3. Fyzikálně-chemické, technologické a biologické vlastnosti doplňkové látky
      1. 3.1. Stabilita (u mikroorganismů pokles biologické aktivity, např. životnost) při působení podmínek prostředí, tzn. světla, teploty, pH, vlhkosti a kyslíku. Životnost in vitro.
      2. 3.2. Stabilita (u mikroorganismů pokles biologické aktivity, např. životnost) během výroby premixů a krmiv, zvláště termostabilita, stabilita vůči tlaku a vlhkosti. Možné rozkladné produkty.
      3. 3.3. Stabilita (u mikroorganismů pokles biologické aktivity, např. životnost) během skladování premixů a krmiv za definovaných podmínek. Životnost in vitro.

         U enzymových přípravků:

         1. podrobnosti o přítomnosti neočekávaných reakčních produktů vznikajících při enzymových či chemických reakcích enzymového přípravku se složkami krmiva nebo během poklesu účinnosti enzymového přípravku při skladování krmných směsí.
      1. 3.4. Ostatní důležité fyzikálně chemické, technologické nebo biologické vlastnosti, např. možnost vytvářet homogenní směsi v premixech a v krmných směsích, prašnost. U mikroorganismů a enzymů vyhodnocení odolnosti k poklesu nebo ztrátě biologické účinnosti v trávicí soustavě (in vivo) nebo za modelových podmínek in vitro.
      2. 3.5. Fyzikálně chemické nebo biologické nesnášenlivosti a interakce, např.s krmivy, jinými povolenými doplňkovými látkami nebo léčivy.
   1. 4. Podmínky pro použití doplňkové látky
      1. 4.1. Navržený způsob užití ve výživě zvířat (např. druh a kategorie zvířat, typ krmné směsi, fáze podávání a doba vyřazení - ochranná lhůta).
      2. 4.2. Kontraindikace.
      3. 4.3. Navržené dávkování v premixech a krmných směsích. Vyjadřuje se v:
         1. a) v procentech aktivní substance u premixů a v mg/kg u krmných směsí (krmiv), jedná-li se o chemicky stanovitelné látky,
         2. b) v příslušných jednotkách biologické aktivity, např. v CFU na gram produktu u mikroorganismů nebo v jednotkách účinnosti u enzymových přípravků.
      1. 4.4. Ostatní známé způsoby využití aktivní substance nebo přípravku (např. v potravinách, v humánní nebo veterinární medicíně, zemědělství a průmyslu). Pro každý způsob využití se uvedou příslušné názvy, indikace a kontraindikace.
      2. 4.5. Nezbytné informace o prevenci nebezpečí a použití ochranných prostředků během výroby, přepravy, skladování a zapracování do krmné směsi.
   1. 5. Kontrolní metody
      1. 5.1. Popis metod použitelných k určení kriterií uvedených v bodech 1.3, 2.3, 2.4, 2.5, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4 a 4.3
      2. 5.2. Popis kvalitativních a kvantitativních analytických metod pro rutinní kontrolu doplňkových látek v premixech a krmných směsích (krmivech).
      3. 5.3. Popis kvalitativních a kvantitativních analytických metod pro stanovení reziduí doplňkových látek v živočišném produktu.
   2. Poznámka: Specifické metodiky a dosažené výsledky musí obsahovat informace o specifitě a citlivosti vyšetření, limitech detekce, možných interferencích, opakovatelnosti a způsobu vzorkování. K dispozici musí být rovněž referenční standardy přípravku a aktivní substance. U mikroorganismů oficiální metody detekce, vyhodnocování, identifikace a odpovídající tržní ukazatele.

1. B. ZKOUŠENÍ ÚČINNOSTI DOPLŇKOVÉ LÁTKY
   1. 1. Zkoušky zaměřené na zlepšení vlastností krmiv

      Do těchto zkoušek jsou zahrnuty technologické doplňkové látky, a to antioxidanty, konzervanty, pojiva, emulgátory, stabilizátory, želírující látky atd., které mají zlepšit nebo stabilizovat vlastnosti premixů a krmiv. Mezi technologické doplňkové látky se zařazují rovněž některé mikroorganismy a enzymové přípravky, pokud mohou zlepšit vlastnosti krmiva.

      Účinnost doplňkové látky je nutno prokázat vhodně stanovenými kriterii s přihlédnutím k předpokládaným podmínkám užití, a to vždy při souběžném porovnání s negativní kontrolní skupinou a pokud je možno, v porovnání s krmivem obsahujícím technologickou doplňkovou látku známých účinků.

      U každého pokusu je nutno jednotlivě uvést přesnou charakteristiku (vlastnosti) zkoušené účinné substance, přípravků, premixů a krmiv, referenční čísla šarží, koncentrace aktivní substance v premixech a krmivech, podmínky zkoušení (např. teplota, vlhkost) a data a doba trvání zkoušení, nepříznivé a negativní účinky, které se projevili v průběhu jednotlivých pokusů.

   1. 2. Zkoušky zaměřené na účinky doplňkových látek na živočišnou výrobu

      Do těchto zkoušek jsou zahrnuty doplňkové látky, určené pro výživu zvířat, které mohou příznivě ovlivnit živočišnou produkci. Následující zkoušky je nutno provádět vždy na příslušných cílových zvířatech v porovnání s negativní kontrolní skupinou a pokud možno též ve srovnání se skupinami, kterým se podávají krmiva obsahující doplňkové látky se známými účinky. Vyhodnotí se také vztah mezi výší dávky doplňkové látky a odpovědí pokusných zvířat.

      Pokud je účinná látka směsí účinných komponent, musí být vyhodnocena přítomnost každé jednotlivé komponenty.

      1. 2.1. U antikokcidik a jiných léčebných substancí se zkoušení na prvém místě zaměřuje na jejich specifické účinky a částečné profylaktické účinky (např. nemocnost, počet oocyst a výskyt chorobných změn - lesion score). Údaje o vlivu na konverzi krmiva a na ekonomické ukazatele růstu živočišné produkce mohou být připojeny.
      2. 2.2. U ostatních doplňkových látek, v daném případě včetně mikroorganismů a enzymových přípravků se zkoušení zaměřuje na účinky na konverzi krmiva, přírůstky, užitkovost a vlastnosti živočišného produktu, pohoda a chování pokusných zvířata a další ukazatele, které příznivě ovlivňujíc živočišnou výrobu.
      3. 2.3. Pokusné podmínky

         Provedené pokusy a zjištěné výsledky se dokládají podrobnou dokumentací. Provede se statistické vyhodnocení a uvedou se požité metody.

         Zaznamenává se:

         1. 2.3.1. druh, plemeno, pohlaví a stáří zvířat, způsoby označení,
         2. 2.3.2. počet pokusných a kontrolní skupin, počet zvířat v každé skupině, počet zvířat samčího a samičího pohlaví musí vyhovovat požadavkům statistiky,
         3. 2.3.3. koncentrace účinné látky (popřípadě látek používaných ke srovnávacím účelům v krmivech), které byly stanoveny kontrolní analýzou s použitím příslušných závazných metod, referenční čísla šarží, kvalitativní a kvantitativní výživářské složení krmné dávky,
         4. 2.3.4. místo každého pokusu, zdravotní stav, fyziologické, výživářské a chovatelské podmínky běžně používané, kontroly krmení a opatření zabraňující kontaminaci kontrolních skupin během pokusu (především u mikroorganismu vznik křížové kontaminace mikroorganismy přítomnými v krmivu),
         5. 2.3.5. datum a přesná délka zkoušení, datum a druh provedených vyšetření,
         6. 2.3.6. nepříznivé účinky a další skutečnosti, které se projevily během pokusů s uvedením času jejich zjištění.
   1. 3. Zkoušky zaměřené na jakost živočišného produktu

      Smyslové, kulinární, hygienické a technologické vlastnosti živočišného produktu získaného ze zvířat, jimž se podávala krmiva obsahující doplňkovou látku.

1. C. ZKOUŠENÍ BEZPEČNOSTI UŽITÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK
   1. 1. Zkoušky na cílovém druhu zvířat
      1. 1.1. Toxikologické testy doplňkové látky

         Testy tolerance

         Při testaci se sledují účinky biologické, toxikologické, makroskopické a histologické. Pro stanovení limitu bezpečnosti se využijí údaje o maximální doporučené dávce a množství, které již vyvolává nepříznivé účinky. Ke stanovení minimálních nebo přibližných dávek dolní hranice limitu bezpečnosti lze využít údajů o výrazném překročení maximálních doporučených dávek, které způsobují nepříznivé účinky.

      1. 1.2. Mikrobiologické testy doplňkové látky
         1. 1.2.1. Antibakteriální účinnost testované chemicky stanovitelné látky, která vykazuje antimikrobiální účinky v koncentracích, ve kterých je přítomna v krmivu, se prověří stanovením mikrobiální inhibiční koncentrace (MIK) vůči různým patogenním a nepatogenním Grampozitivním i Gramnegativním bakteriím.
         2. 1.2.2. Průkaz křížové rezistence k léčebným antibiotikům stanovením MIK u těch mutantů, vytvářených in vitro, které vykazují chromozomální rezistenci vůči doplňkové látce. U těch mikroorganismů, které jsou rezistentní vůči léčebným antibiotikům, nutno objasnit genetický základ rezistence.
         3. 1.2.3. Testy pro stanovení schopností doplňkových látek působit jako selekční resistentní faktor. Testy se provádějí v provozních podmínkách a na tom druhu zvířat, pro který je příslušná doplňková látka primárně určena. Následně se musí stanovit zda, R-faktory, které mohou být nalezeny, podmiňují mnohonásobnou rezistenci a jsou přenosné.
         4. 1.2.4. Testy určující účinnost doplňkové látky sledují vliv na:
            1. - mikrofloru trávící soustavy,
            2. - kolonizaci trávící soustavy jedním nebo směsí několika druhů mikroorganismů,
            3. - pomnožování a vylučování patogenních mikroorganismů, pokud je aktivní substance chemicky stanovitelná a vykazuje antimikrobiání aktivitu.
         1. 1.2.5. Při zjištění antimikrobiální aktivity se v provozních podmínkách monitoruje procentuální podíl bakterií rezistentních k testované doplňkové látce. To se provádí v časově dostačujících intervalech před, během a po (1 měsíc) podávání doplňkové látky.
         2. 1.2.6. Pokud je aktivní substancí mikroorganismus, je nutno stanovit, je-li rezistentní k antibiotikům.
         3. 1.2.7. Pokud aktivní substanci (např. enzymové přípravky) vytváří mikroorganismus, je nutno stanovit odpovídající počet živých mikroorganismů.
         4. 1.2.8. Pokud doplňková látka obsahuje nebo se přímo skládá z geneticky modifikovaných mikroorganismů, požadovaná informace obsahuje
            1. - kopii písemného souhlasu nebo schválení kompetentních orgánů k uvolnění geneticky modifikovaných mikroorganismů k výzkumu a vývojovému využití, a to v souladu se zvláštním právním předpisem²),
            2. - úplnou technickou dokumentaci, pokud je nepostradatelné zohlednit rozmanitost možností využití doplňkové látky, a to včetně údajů o místě a výsledcích výzkumu a
            3. - vývojového využití, a to s přihlédnutím k těm vlivům na ekosystémy, které by mohly být ovlivněny používáním doplňkové látky a vyhodnocení rizika pro zdraví lidí a zvířat i pro životní prostředí ve vztahu k přítomnosti geneticky modifikovaných organismů (GMO),
            4. - podmínky pro uvádění doplňkové látky do oběhu, a to včetně podmínek upravujících její používání.
      1. 1.3. Testy metabolismu a reziduí (u chemicky stanovitelných aktivních substancí)
         1. 1.3.1. Testy látkové výměny
            1. a) metabolická bilance, rychlost a úroveň vstřebávání a vylučování aktivní substance,
            2. b) identifikace metabolických procesů a hlavních klíčových metabolitů,
            3. c) distribuce a exkrece metabolitů (žlučí, močí, výkaly aj.),
            4. d) případné vlivy střevní nebo předžaludkové mikroflory, enterohepatického cyklu a činnosti slepého střeva na metabolismus.
         1. 1.3.2. Analytika reziduí:
            1. kvalitativní a kvantitativní složení reziduí (aktivní substance, metabolismus) v různých živočišných produktech při metabolické rovnováze a při běžných praktických podmínkách použití doplňkové látky.
         1. 1.3.3. Kinetika reziduí (po opakovaném podávání doplňkové látky při navrženém užití) perzistence aktivní substance a hlavních klíčových metabolitů v různých orgánech a tkáních po vysazení krmiv, obsahujících prověřovanou doplňkovou látku.
         2. 1.3.4. Biologická využitelnost reziduí v živočišných produktech
         3. 1.3.5. Metabolický monitoring

            Kvantitativní a kvalitativní metody detekce testů, použitých podle odstavců 1. 3. 1. až 1. 3. 4., dále informace o reprodukovatelnosti, specifitě a limitech detekce. Metody stanovení reziduí musí být dostatečně citlivé, aby umožnily detekci reziduí i při toxikologicky zanedbatelných koncentracích.

   1. 2. Zkoušky vylučovaných reziduí, jsou-li aktivní substance chemické látky
      1. 2.1. Charakteristika a koncentrace reziduí odvozených od doplňkové látky (aktivní substance, metabolity) v exkretech
      2. 2.2. Perzistence (hodnota poločasu) a kinetika vylučování těchto reziduí ve výkalech, hnoji, podestýlce, kejdě
      3. 2.3. Účinky na tvorbu metanu
      4. 2.4. Degradace, perzistence (hodnota poločasu) a kinetika vylučování do půdy (různé typy půd.
      5. 2.5. Účinky na půdní zvířenu a mikrobiální procesy transformace (např. ukládání reziduí v rostlinách a těle zvířat)
      6. 2.6. Účinky na suchozemské rostliny (např. klíčivost semen, růst rostliny a ukládání v rostlině)

         Testy se musí uskutečnit za exaktních kontrolovatelných podmínek i v provozních podmínkách, použijí se různé rostlinné druhy.

      1. 2.7. Vodorozpustnost a stabilita doplňkové látky a metabolitů, vzniklých z doplňkové látky ve vodě
      2. 2.8. Účinky na život ve vodě
         1. 2.8.1. Účinky na rostliny (např. Chlorella).
         2. 2.8.2. Toxické účinky na bezobratlé živočichy (např. Daphnia magna) - toxicita.
         3. 2.8.3. Toxické účinky na ryby (alespoň na dva druhy).
   1. 3. Zkoušky na laboratorních zvířatech

      Tyto zkoušky se uskuteční s aktivní látkou nebo s jejími hlavními metabolity nebo produkty, pokud se tyto vyskytují v potravinách nebo jsou biologicky využitelné. Pokud možno, mají se uskutečnit na těch zvolených laboratorních zvířatech, u nichž se procesy trávení, zažívání, vstřebávání a intermediárního metabolismu doplňkové látky podobají pochodům, probíhajícím u člověka nebo u cílových zvířat. Testy je nutno provést podle závazných metodických postupů, a to do všech podrobností.

      V metodikách musí být obsaženy následující údaje: živočišný druh, plemeno, linie, velikost a počet pokusných i kontrolních skupin, množství podávané látky, složení krmné dávky a výsledky laboratorního vyšetření, podmínky chovu a ošetřování, přesná délka testu, data provedení různých vyšetření, úroveň hynutí. Uvede se podrobný popis makroskopických, patologických a histopatologických nálezů u všech testovaných zvířat, včetně časového výskytu všech patologických lézí. Všechny dosažené výsledky, a to včetně jejich statistického vyhodnocení, se uvádějí ve všech podrobnostech.

      1. 3.1. Akutní toxicita (nezávazné pro mikroorganismy)
         1. 3.1.1. Akutní orální toxicitu je nutno uskutečnit na dvou druzích živočichů (jedním z nich se přednostně doporučuje potkan). Maximální dávka nemá převýšit 2000 mg x kg živé hmotnosti. Podrobné vyhodnocování biologických účinků se provádí maximálně po dobu 14 dnů aplikace ověřované doplňkové látky. Tyto testy nejsou závazné pro enzymové přípravky.
         2. 3.1.2. Testy akutní inhalační toxicity, drážditelnosti kůže a kde je to nezbytné, sliznic i alergických účinků, se uskuteční s pečlivým přihlédnutím k možným nebezpečím při manipulaci (skladování, vážení, balení, přeprava doplňkové látky).
      1. 3.2. Mutagenita
         1. 3.2.1. Aktivní substance je chemicky stanovitelná látka

            K průkazu mutagenních vlastností aktivních substancí nebo jejich metabolitů nebo produktů se provádějí vybrané kombinační mutagenní testy, při nichž se stanoví různé konečné genetické ukazatele. Uskutečnění těchto testů podmiňuje přítomnost či absence metabolicky aktivovaných mikrosomálních savčích přípravků.

            Doporučuje se následující zaměření testů:

            1. a) test genových mutací Prokaryontů,
            2. b) test genových mutací in vitro pro Eukaryonty a nebo test recesivního letálního a na pohlaví vázaného faktoru u octomilky Drosophila melanogaster,
            3. c) test chromozomálních aberací in vitro a in vivo.

            Vedle výše uváděné skupiny navržených testů lze však přijmout alternativně také ostatní testy, zvláště ty, které se provedly in vivo. Vývěr zvolených testů se vždy zdůvodní.

            Ve všech případech se zvolí takové testy, pro něž jsou k disposici validované metodiky. Dodatečná doplňující vyšetření se případně mohou uskutečnit v závislosti na charakteru dosažených výsledků, celkovém toxikologickém profilu látky, a také s přihlédnutím k doporučenému využití doplňkové látky.

         1. 3.2.2. U enzymových přípravků, izolovaných z mikroorganismů, se běžně požadují následující testy:
            1. a) test genových mutací bakterií,
            2. b) test chromozomálních aberací (přednostně in vitro).

               Pokud možno, mají se toxikologické testy uskutečňovat s použitím šarže přečistěného finálního fermentačního produktu, a to před přidáním nosičů, ředidel nebo jiných látek. Závazně se uskutečňují v souladu se všemi metodickými postupy uznávaných mezinárodních vědeckých ústavů. Účinky látek bílkovinné povahy nebo aktivit enzymových přípravků, sledované na buněčné úrovni, zvláště testy in vitro, lze vyhodnocovat modifikovanými standardními metodikami. Tyto odchylky lze přijmout tehdy, pokud jsou podloženy odpovídajícími argumenty.

               Při testaci se mají objasnit nespecifické toxické reakce a prokázat genotoxické účinky. Zobecněné specifikace a skupinový test umožňují v produktu stanovit spolehlivě definované a specifické toxiny i neznámé toxické sloučeniny.

               Toxikologická zpráva obsahuje vyčerpávající dokumentaci. Testy se provedou s materiálem jehož charakteristiky jako komerčního přípravku jsou popsány v technologické části dokumentace.

      1. 3.3. Farmakokinetické aspekty

         U chemicky definované aktivní substance se musí provést testy bilance a identifikace metabolitů, a to s použitím vhodně značených molekul nebo jiných vhodných technik a při podávání jedné nebo více dávek aktivní substance ve stanovených časových obdobích. Metabolické testy musí také zahrnovat farmakokinetiku aktivní substance a hlavních klíčových metabolitů. Je nutno respektovat druhovou specifitu při volbě nejcitlivějšího živočišného druhu pro následná toxikologická vyšetření.

      1. 3.4. Subchronická toxicita

         Zásadně nutno tyto testy provádět na dvou živočišných druzích (jedním z nich se přednostně doporučuje potkan). Druhým živočišným druhem má být cílový živočich. Prověřovaná substance se podává per os, přičemž je nutno vyhodnotit odpovídající reakce na její rozdílné dávky. Délka pokusu na hlodavcích je nejméně 90 dní.

         Ve zvláštních případech se uskutečňují pokusy v délce od 6 měsíců do 2 let, a to na jiných živočišných druzích než jsou hlodavci, aby se tak prokázala druhová specifita citlivosti zvířat vůči prověřované substanci.

         Tyto testy nejsou závazné pro mikroorganismy. U enzymových přípravků mikrobiálního původu stačí test perorální toxicity na hlodavcích v délce 90 dnů.

      1. 3.5. Chronická toxicita, karcinogenita

         Testy chronické toxicity musí být provedeny na jednom živočišnému druhu (doporučuje se potkan), pro testy karcinogenity se doporučují dva druhy hlodavců. Prověřované látky je nutno podávat per os v různých přesně stanovených dávkách. Přijatelný je rovněž kombinovaný test chronické toxicity a karcinogenity in utero. Testy musí trvat nejméně 24 měsíce u potkanů a 18 měsíců u myší. Pokud se překročí minimální zkušební období, je nutno se pokus ukončit v případě, že při nejvyšší dávce dosáhne mortalita 20%.

         V průběhu pokusu nutno zaznamenávat všechny výsledky vyšetření krve, moči a klinické biochemie při jednotlivých odběrech ve vhodných intervalech. U všech zvířat uhynulých během pokusu a u všech zvířat přeživších a utracených na konci pokusu, je nutno zaznamenat výsledky patomorfologického a histologického vyšetření.

         Uvedené testy nejsou závazné pro mikroorganismy a enzymové přípravky.

      1. 3.6. Reprodukční toxicita (u aktivních substancí chemicky definovatelných)

         Přednostně se musí testy provádět na potkanech. Testy musí pokračovat nejméně u dvou filiálních generací a mohou být spojeny s testy embryotoxicity a teratogenity. Povinně se zaznamenávají a vyhodnocují všechny ukazatele oplození, zabřeznutí, březosti, porodu a ukazatele perinatální a postnatální. Specifické testy teratogenity je nutno provést minimálně na dvou vyhovujících živočišných druzích.

      1. 3.7. Toxikologie metabolitů (aktivní substance je chemicky definovatelná)

         Údaje se vyžadují pro stanovení koncentrací reziduí a pro vyhodnocení nebezpečí pro člověka. K dispozici musí být hodnověrné údaje pro stanovení předpokládané doby vysazení doplňkové látky z krmné dávky (ochranná lhůta). Testy zmíněné v bodě 1. 3. 4. je nutno uskutečnit na laboratorních zvířatech.

      1. 3.8. Jiné vhodné testy

         Při zvláštních testech se doporučuje poskytnout pro prověřovanou doplňkovou látku další dodatečné údaje (biologická využitelnost, neurotoxicita, imunotoxicita).

Příloha č. 23

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ URČITÝCH PROTEINOVÝCH KRMIV

Biologické zkoušení určitých proteinových krmiv zahrnuje provedení zkoušek uvedených v této příloze.

Zpracovaná dokumentace o výsledcích těchto zkoušek musí obsahovat přesné údaje, které musí být v předepsaném pořadí dle této přílohy očíslovány, a musí k nim být přiložen souhrn. Neuvedení některé zkoušky je nutno zdůvodnit. Publikace, na něž je odkazováno, je nutno doložit v předkládané dokumentaci. Ústav si může dodatečně vyžádat další podklady.

V této příloze se pojem produkt vztahuje na jakýkoli proteinový produkt ve stavu, v jakém by měl být použit jako samostatná surovina nebo jako součást krmiva.

Každá změna výrobního postupu produktu nebo každá změna jako použití podléhá ohlášení, na jehož základě může ústav požadovat předložení podkladů, které umožní nové posouzení.

1. 1. Údaje o použitém mikroorganismu
   1. 1.1. Taxonomie, původ, morfologie, biologické vlastnosti, v daném případě genetické změny
   2. 1.2. Neškodnost, případná stálost mimo kultivační medium a případné účinky na životní prostředí
   3. 1.3. Stálost a stupeň čistoty kultivovaných kmenů mikroorganismů. Metody použitelné k ověření těchto znaků.

1. 2. Kultivační media a výrobní postup
   1. 2.1. Složení substrátů, přidávaných látek atd.
   2. 2.2. Postupy výroby, sušení a čištění. Postup devitalisace mikroorganismů. Metody použitelné k ověření stálosti složení krmiva vyrobeného kultivací mikroorganismů a ke stanovení případných chemických, fyzikálních nebo biologických nečistot v průběhu výroby
   3. 2.3. Technický postup úpravy pro použití.

1. 3. Znaky produktu
   1. 3.1. Fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti:

      makro-a mikroskopická morfologie, velikost částic, hustota, specifická hmotnost, vazba vody, rozpustnost, elektrostatické vlastnosti atd.

   1. 3.2. Chemické složení a znaky
      1. 3.2.1. Vlhkost, obsah dusíkatých látek, tuku, vlákniny, popela, veškerých cukrů jako sacharosa. Kolísání rozpětí obsahů.
      2. 3.2.2. Obsah celkového dusíku, bílkovin, nukleových kyselin, amoniakálního dusíku, aminového dusíku, nitrátů a nitritů. Kvalitativní a kvantitativní složení aminokyselin celkem a volných aminokyselin a rovněž purinových a pyrimidinových bází.
      3. 3.2.3. Kvalitativní a kvantitativní složení tuků (mastné kyseliny, nezmýdelnitelné látky, pigmenty rozpustné v tuku, fosfolipidy).
      4. 3.2.4. Složení obsažených cukrů
      5. 3.2.5. Kvalitativní a kvantitativní složení obsahu minerálních složek.
      6. 3.2.6. Kvalitativní a kvantitativní složení obsahu vitamínů.
      7. 3.2.7. Kvalitativní a kvantitativní složení obsahu specielních složek: doplňkové látky, zbytky substrátů a zřeďovacích prostředků, jiné případně škodlivé zbytky látkové přeměny substrátu, kultivačního media, výrobního postupu.
   1. 3.3. Mikrobiologická kontaminace výrobku
   2. 3.4. Chování a stabilita produktu ve směsi s jinými krmivy při skladování.

1. 4. Úprava a podmínky pro použití
   1. 4.1. Navržený název produktu pro uvádění do oběhu
   2. 4.2. Úprava produktu navrhovaná pro uvádění do oběhu
   3. 4.3. Předpokládané užití produktu ve výživě zvířat. Navržené koncentrace v kompletní krmné směsi a navržené množství krmiva v denní krmné dávce pro uvažované druhy a kategorie zvířat.

1. 5. Kontrolní metody

   Kvalitativní a kvantitativní analytické metody ke kontrole produktu v kompletních krmných směsích a premixech.

   Popis těchto metod musí být doplněn následujícími údaji:

   1. zvláštnost, citlivost, hranice důkazu, rozpětí chyby a případné interference s jinými látkami. Vzorky výrobku v různých předpokládaných úpravách musí být k dispozici.

1. 6. Ověření výživářsko-fyziologických vlastností výrobku
   1. 6.1. Určení hodnoty bílkoviny
      1. 6.1.1. Chemické, biochemické a mikrobiologické zkoušky.
      2. 6.1.2. Zkoušky produktu na laboratorních zvířatech ve srovnání s kontrolní bílkovinou.
   1. 6.2. Zkoušky produktu provedené na druzích a kategoriích zvířat, pro něž je určen jako krmivo. Na každém druhu a kategorii zvířat, u něhož je předpoklad užití produktu, musí být provedeny následující zkoušky ve srovnání s kontrolní skupinou, která je krmena obvyklým krmivem s ekvivalentním podílem dusíkatých látek bílkovinné povahy - u přežvýkavců ekvivalentním podílem celkového dusíku za naprosto stejných podmínek výživářsko-fyziologické srovnatelnosti.
      1. 6.2.1. Stanovení hodnoty bílkovin a hodnoty energie přidávaného produktu v krmné dávce v navržených podmínkách použití a v různých fyziologických obdobích zvířat (např. růst, březost, snáška).
      2. 6.2.2. Stanovení vlivu produktu na růst (přírůstky), produkční účinnost, zdravotní stav, případné úhyny v navržených podmínkách užití.
      3. 6.2.3. Stanovení optimálního podílu produktu v krmné dávce.
      4. 6.2.4. Ověření působení produktu za navržených podmínek užití na technologické, organoleptické a ostatní kvalitativní vlastnosti živočišných produktů.
   1. 6.3. Pokusné podmínky pro zkoušení produktu na použitelnost u předpokládaných druhů a kategorií zvířat. Provedené pokusy je nutno zevrubně popsat s uvedením následujících podrobností.
      1. 6.3.1. Druh, plemeno, stáří a pohlaví zvířat a označení.
      2. 6.3.2. Počet pokusných a kontrolních skupin; počet zvířat v každé skupině (tento počet musí být dostatečný pro statistické vyhodnocení při použití vhodných statistických parametrů).
      3. 6.3.3. Procentický podíl produktu v krmné dávce, kvalitativní a kvantitativní složení krmné dávky a její analýza.
      4. 6.3.4. Místo pokusů, fyziologický a zdravotní stav zvířat a podmínky chovu podle obecně prováděné praxe.
      5. 6.3.5. Přesná doba trvání pokusů a datum zkoušek.
      6. 6.3.6. Vedlejší účinky v průběhu pokusů a časové označení jejich projevu.

1. 7. Ověření biologických vlivů použití produktu ve výživě zvířat
   1. 7.1. Ověření na kategoriích zvířat, která přicházejí v úvahu pro užití krmiva. Na každém druhu a kategorii zvířat, u něhož je předpoklad užití krmiva, se provádějí dále uvedené zkoušky ve srovnání s kontrolní skupinou, která je krmena obvyklým krmivem s ekvivalentním podílem dusíkatých látek bílkovinné povahy, u přežvýkavců ekvivalentním podílem celkového dusíku, za naprosto stejných srovnatelných výživářských a fyziologických podmínek.
      1. 7.1.1. Stanovení nejvyššího možného podílu produktu v denní krmné dávce bez projevu vedlejších účinků.
      2. 7.1.2. Stanovení možných účinků produktu na plodnost a provedení generačních pokusů, pokud je pro jejich provedení důvod.
      3. 7.1.3. Stanovení účinků v navržených praktických podmínkách použití na mikroorganismy trávícího traktu, vliv na přítomnost pathogenních mikroorganismů v trávícím traktu.
      4. 7.1.4. Stanovení možných reziduí produktu (substrátu, kultivačního media, rozpouštědel, kontaminantů) za navržených podmínek užití v živočišných produktech.
      5. 7.1.5. Stanovení možných reziduí produktu (substrátu, kultivačního media, rozpouštědel, kontaminantů) za navržených podmínek užití v exkrementech.
   1. 7.2. Ověření produktu na laboratorních zvířatech
      1. 7.2.1. Chování produktu v organismu, sledování metabolismu, tj. (absorpce, akumulace, biologická přeměna, vylučování atd.).
      2. 7.2.2. Ověření možné mutagenity vyvolané kontaminanty (zejména mykotoxiny a bakteriemi) nebo rezidui produktu (substrátu, kultivačního media, rozpouštědla), včetně pokusů in vitro s aktivací výměny látkové.
      3. 7.2.3. Toxikologické zkoušky.

         Dále uvedené zkoušky produktu se provádějí ve srovnání s kontrolními skupinami, kterým jsou podávána obvyklá krmiva s ekvivalentními podíly dusíkatých látek bílkovinné povahy za naprosto stejných a srovnatelných výživářských a fyziologických podmínek. Zjištěné toxické účinky musí být prozkoumány, aby byla zdůvodněna jejich příčina a průběh, a aby se zejména zjistilo, zda pocházejí z výživářsko-fyziologické nevyváženosti nebo předávkování zkoušeného produktu.

         1. 7.2.3.1. Zkouška krátkodobé toxicity (minimálně 90 dní).

            Všeobecně se tyto zkoušky provádějí na dvou druzích zvířat, z nichž jeden jsou hlodavci. Produkt se podává v denní dávce v minimálně dvou různých hladinách. Tyto se volí tak, aby alespoň jedna dávka se uváděla jako bez účinku a jedna jako škodlivě se projevující. Skupiny zvířat jsou složeny z určeného počtu zvířat každého pohlaví. Vždy je zastoupena kontrolní skupina zvířat. V určených intervalech se zaznamenávají všechny rozhodující biologické údaje, zejména růstová křivka zvířat, spotřeba krmiva, hematologická vyšetření, rozbory moče, biochemické parametry, úhyny, hmotnost orgánů, symptomy patologických účinků, histologické změny nejdůležitějších orgánů a tkání. Výsledky se zevrubně doloží a vyhodnotí statisticky.

         1. 7.2.3.2. Zkoušky dlouhodobé toxicity produktu.

            Všeobecně se tyto zkoušky provádějí na dvou druzích zvířat, z nichž jeden jsou hlodavci. Produkt se podává v denní dávce minimálně ve dvou různých hladinách. Pokusné období je minimálně dva roky u potkanů a nejméně 80 týdnů u myší. Skupiny zvířat jsou složeny z určeného počtu zvířat každého pohlaví. Vždy je zastoupena kontrolní skupina zvířat. V průběhu zkoušek na určení dlouhodobé toxicity v určených časových intervalech a rovněž na konci zkoušky na zvířatech, která přežila, se provádějí biologické zkoušky na stanovení krátkodobé toxicity přednostně na malé „satelitní“ skupině zvířat (tj. oddělená, na hlaví skupině závislá skupina) viz 7.2.3.1).

         1. 7.2.3.3. Zkoušení karcinogenity krmiva.

            U zkoušek na karcinogenitu se stanoví časový mezník prvních příznaků u pokusných zvířat, histologické typy nádorů a jejich četnost. Účinky na četnost nádorů a nebo četnost na vývoj onemocnění, které by mohly být vyvolány zkoušeným produktem, se vyhodnotí proti kontrolní skupině zvířat podle bodu 7.2.3. Výsledky je třeba zevrubně doložit a vyhodnotit statisticky.

      1. 7.2.4. Speciální zkoušky produktu v generačních pokusech.

         Generační pokusy se vztahují minimálně na dvě generace zvířat v přímé linii spojeny se zkouškami na embryotoxicitu včetně teratogenity. Zvláštní pozornost se věnuje plodnosti a vrhům a jejich vývoji po narození. Lze předložit jinou metodu, která je vědecky doložena a dává měřitelné výsledky (např. Relais-toxicita).

      1. 7.2.5. Pokusné podmínky pro zkoušení produktu na laboratorních zvířatech se popisují s uvedením následujících podrobností.
         1. 7.2.5.1. Druh, plemeno a pohlaví zvířat.
         2. 7.2.5.2. Počet pokusných a kontrolních skupin, počet zvířat v každé skupině (dostatečný počet pro statistické vyhodnocení při použití vhodných statistických parametrů).
         3. 7.2.5.3. Procentický podíl krmiva v krmné dávce, kvalitativní a kvantitativní složení krmné dávky a její analýza.
         4. 7.2.5.4. Podmínky chovu v průběhu celé doby trvání zkoušek.
         5. 7.2.5.5. Přesná doba trvání zkoušek a datum zkoušek.
         6. 7.2.5.6. Příčiny a procenta úhynu v jednotlivých skupinách zvířat.
         7. 7.2.5.7. Klinické symptomy a patologické změny v průběhu zkoušek a časový mezník jejich projevu.
   1. 7.3. Ověření ve vztahu k životnímu prostředí - podle druhu zbytků produktu (substrát, kultivační médium, rozpouštědla, kontaminanty) ve výkalech krmených zvířat se požadují údaje o přetrvání těchto reziduí v hnoji, půdě a vodě, a o jejich účincích na půdní biologii, rostlinná společenstva a život ve vodě.

1. 8. Speciální účelová vyšetření

   Podle druhu a podmínek použití produktu se požadují údaje o alergii, zánětech kůže, dráždění očních sliznic, dýchacích nebo trávících cest a za účelem stanovení možných rizik při zacházení s produktem a pro zajištění preventivních opatření.

Příloha č. 24

SOUHRNNÁ DOKUMENTACE BIOLOGICKÉHO ZKOUŠENÍ

Výsledky biologického zkoušení se předkládají formou souhrnné dokumentace v členění:

1. 1. Metodika a cíle biologického pokusu
2. 2. Podmínky biologické testace na cílových pokusných zvířatech nebo bilanční zkoušky
   1. 2.1. Živočišný druh, plemeno, linie, pohlaví, věk
   2. 2.2. Podmínky ustájení, výživy a ošetřování zvířat
   3. 2.3. Časové vymezení pokusu, přesná délka pokusu
   4. 2.4. Počty pokusných a kontrolních skupin, přesné počty zvířat
   5. 2.5. Počet opakování pokusů
   6. 2.6. Charakteristika, složení, analytické ověření zkoušeného produktu, látky aj., včetně složení, a analytické ověření složek krmné dávky
   7. 2.7. Použité kontrolní analytické metody
   8. 2.8. Použité statistické metody

1. 3. Přehled výsledků
   1. 3.1. Vliv na užitkové vlastnosti
      1. 3.1.1. Příjem krmiva
      2. 3.1.2. Růstová křivka, průměrný denní přírůstek
      3. 3.1.3. Konverze krmiva
      4. 3.1.4. Dojivost
      5. 3.1.5. Snáška
      6. 3.1.6. Další nutričně podmíněné vlivy
   1. 3.2. Bezpečnost užití
      1. 3.2.1. Toxicita
      2. 3.2.2. Karcinogenita
      3. 3.2.3. Mutagenita
      4. 3.2.4. Genotoxické účinky
      5. 3.2.5. Teratogenita
   1. 3.3. Vlivy na životní prostředí
      1. 3.3.1. Biodegradace
      2. 3.3.2. Vlivy na suchozemské prostředí
      3. 3.3.3. Vlivy na vodní prostředí
      4. 3.3.4. Vlivy na vzdušné prostředí
      5. 3.3.5. Bezpečnost člověka při manipulaci
   1. 3.4. Biologické nesnášenlivosti, kontraindikace
   2. 3.5. Konzervační účinnost
   3. 3.6. Kontrola zdraví pokusných zvířat
   4. 3.7. Negativní účinky, frekvence a příčiny uhynutí
   5. 3.8. Výsledky speciálních vyšetření

1. 4. Vlastnosti živočišného produktu
   1. 4.1. Biologické, fyzikální, chemické, mikrobiální, smyslové, kulinární a technologické vlastnosti masa
   2. 4.2. Biologické, fyzikální, chemické, mikrobiální, smyslové, kulinární a technologické vlastnosti mléka
   3. 4.3. Biologické, fyzikální, chemické, mikrobiální a technologické vlastnosti vejce

1. 5. Sumarizace a zobecnění výsledků, podmínky pro použití, statistické vyhodnocení, popřípadě ekonomická analýza
2. 6. Monografie podle přílohy č.25 jen u biologického zkoušení doplňkových látek
3. 7. Výsledky biologického zkoušení podle přílohy č.23 části II. (jen u biologického zkoušení určitých proteinových krmiv)

Příloha č. 25

MONOGRAFIE K SOUHRNNÉ DOKUMENTACI BIOLOGICKÉHO ZKOUŠENÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK

Monografie doplňkové látky obsahuje dále stanovené části, které je nutno doložit v uvedeném pořadí.

1. 1. Identita doplňkové látky
   1. 1.1. Navržený vlastní název.
   2. 1.2. Druh doplňkové látky podle její hlavní funkce.
   3. 1.3. Kvalitativní a kvantitativní složení (účinná látka, další složky, nečistoty).
   4. 1.4. Fyzikální vlastnosti, velikost částic.
   5. 1.5. Specifický výrobní proces. Pokud je aktivní substance směsí účinných látek, musí být každá z nich jasně definována. Hlavní složky musí být jednotlivě popsány, rovněž se musí uvést jejich podíly ve směsi těchto účinných látek.

1. 2. Specifikace účinné látky
   1. 2.1. U chemicky definovaných látek:
      1. generický název, chemické označení podle nomenklatury IUPAC, jiné mezinárodní generické názvy nebo zkratky. Číslo CAS (Chemical Abstracts Service).

      U mikroorganismů:

      1. název a taxonomické zařazení podle mezinárodních nomenklaturních kódů. Možno též použít další mezinárodně uznávané klasifikační příručky (např. Bergey's Manual of Systematic Bacteriology, The Yeasts, a taxonomic study podle Loddera a Kregera van Rij; Ainsworth and Bisby's Dictionary of Fungi podle Hawksworthe, Suttona a Ainwortha, The Genus Aspergillus podle Rapera a Fennella).

      U enzymových přípravků:

      1. název podle hlavních enzymatických aktivit popsaných v IUB/IUPAC, Finecs a číslo CAS.
   1. 2.2. Empirický a strukturální vzorec, molekulová hmotnost. Kvalitativní a kvantitativní složení hlavních složek, pokud je účinná látka produktem fermentace.

      U mikroorganismů:

      1. název a místo sbírky kultur, která je považována za mezinárodně uznávanou autoritu a v níž jsou deponovány pod odpovídajícím pořadovým číslem. Uvádějí se genetické změny a závazné identifikačně využitelné vlastnosti.

      U enzymových přípravků:

      1. biologický původ.

      U přípravků mikrobiologického původu:

      1. název a místo sbírky kultur, která byla uznána jako mezinárodní deposiční autorita a kde je kmen uchováván pod příslušným pořadovým číslem. Uvedou se všechny závazné vlastnosti pro identifikaci, včetně genetických údajů a genetických změn. Dále se uvedou aktivity charakteristické pro chemicky čisté modelové substráty a další fyzikálně-chemické vlastnosti.
   1. 2.3. Stupeň čistoty.

      Kvalitativní a kvantitativní složení nečistot.

      U mikroorganismů:

      1. genetická stabilita a čistota kultivovaných kmenů.

      U enzymových přípravků:

      1. a) čistota (vyčíslení množství kontaminujících mikroorganismů, těžkých kovů, absence, toxinů, např. mykotoxinů, vzniklých z kultivačního zdroje a prokazatelných vhodnou metodou,
      2. b) absence antimikrobiální aktivity při koncentracích obsažených v krmivu a stanovených vhodnou metodou,
      3. c) složení neenzymových složek (zejména veškerých organických složek).
   1. 2.4. Důležité vlastnosti

      U chemických látek:

      1. elektrostatické vlastnosti., bod tání, bod varu, teplota, měrná hmotnost, hustota, tlak par, rozpustnost ve vodě a organických rozpustidlech, hmotová a absorpční spektra a další vhodné fyzikální vlastnosti.

      U mikroorganismů:

      1. vlastnosti vhodné k identifikaci a navrhovanému použití, např. vegetativní a sporulující formy, počet jednotek tvořících kolonie (CFU) na 1 gram.

      U enzymových přípravků:

      1. optimální hodnota pH, optimální teplota (-y) a další vlastnosti.

1. 3. Fyzikálně-chemické, technologické a biologické vlastnosti doplňkové látky
   1. 3.1. Stabilita při působení podmínek zevního prostředí, např. světla, teploty, pH, vlhkosti a vzdušného kyslíku (u mikroorganismů: pokles biologické aktivity, např. životnosti). Skladovatelnost, trvanlivost.
   2. 3.2. Stabilita při výrobě premixů a krmných směsí, zvláště stabilita vůči teplotě, tlaku a vlhkosti (u mikroorganismů: pokles biologické aktivity, např. životnosti). Možný rozklad v premixech a krmivech.
   3. 3.3. Stabilita během skladování premixů a krmných směsí za definovaných podmínek (u mikroorganismů: pokles biologické aktivity, např. životnosti). Trvanlivost.
   4. 3.4. Další vhodné fyzikálně-chemické, technologické nebo biologické vlastnosti, jako např. schopnost homogenního vmíchání do premixů nebo do krmiv, prašnost, u mikroorganismů a enzymových přípravků vyhodnocení odolnosti vůči znehodnocení nebo poklesu biologické účinnosti v zažívací soustavě nebo při napodobených procesech in vitro.
   5. 3.5. Fyzikálně-chemické nebo biologické nesnášenlivosti nebo interakce (např. s krmivy, jinými povolenými doplňkovými látkami nebo léčebnými přípravky).

1. 4. Kontrolní metody
   1. 4.1. Popis metod užitých pro stanovení kriterií uvedených v bodu 1.3., 2.3., 2.4.,3.1., 3.2.,3 a 3.4.
   2. 4.2. Popis kvalitativních a kvantitativních analytických metod pro stanovení reziduí doplňkové látky v živočišných produktech.
   3. 4.3. Pokud jsou zmíněné metody publikovány, stačí odkaz na literaturu a připojení příslušného reprintu.

1. 5. Biologické vlastnosti doplňkové látky
   1. 5.1. Podrobnosti o profylaktických účincích koncidiostatik a jiných léčebných substancích (např. nemocnost, počet vylučovaných oocyst, výskyt změn poškození - lesion score).
   2. 5.2. U doplňkových látek jiných než je uvedeno v bodě 5.1., v daném případě včetně mikroorganismů a enzymových přípravků:
      1. podrobnosti o vlivech na konverzi krmiva, růst zvířat, vlastnosti živočišného produktu, jatečná výtěžnost, pohoda a chování zvířat a další ukazatele, které příznivě ovlivňují živočišnou výrobu.
   1. 5.3. Jakékoli kontraindikace nebo varování a to včetně biologických nesnášenlivostí s údaji o jejich opodstatnění.

1. 6. Podrobnosti o kvalitativních a kvantitativních reziduích, vyskytují-li se, a pokud se jejich zjištění v živočišných produktech považuje za důsledek používání doplňkové látky
2. 7. Další charakteristické vlastnosti vhodné pro identifikaci doplňkové látky

Příloha č. 26

DEKLAROVANÉ JAKOSTNÍ ZNAKY U KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA