Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.

Příloha č. 23

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ URČITÝCH PROTEINOVÝCH KRMIV

Biologické zkoušení určitých proteinových krmiv zahrnuje provedení zkoušek uvedených v této příloze.

Zpracovaná dokumentace o výsledcích těchto zkoušek musí obsahovat přesné údaje, které musí být v předepsaném pořadí dle této přílohy očíslovány, a musí k nim být přiložen souhrn. Neuvedení některé zkoušky je nutno zdůvodnit. Publikace, na něž je odkazováno, je nutno doložit v předkládané dokumentaci. Ústav si může dodatečně vyžádat další podklady.

V této příloze se pojem produkt vztahuje na jakýkoli proteinový produkt ve stavu, v jakém by měl být použit jako samostatná surovina nebo jako součást krmiva.

Každá změna výrobního postupu produktu nebo každá změna jako použití podléhá ohlášení, na jehož základě může ústav požadovat předložení podkladů, které umožní nové posouzení.

1. 1. Údaje o použitém mikroorganismu
   1. 1.1. Taxonomie, původ, morfologie, biologické vlastnosti, v daném případě genetické změny
   2. 1.2. Neškodnost, případná stálost mimo kultivační medium a případné účinky na životní prostředí
   3. 1.3. Stálost a stupeň čistoty kultivovaných kmenů mikroorganismů. Metody použitelné k ověření těchto znaků.

1. 2. Kultivační media a výrobní postup
   1. 2.1. Složení substrátů, přidávaných látek atd.
   2. 2.2. Postupy výroby, sušení a čištění. Postup devitalisace mikroorganismů. Metody použitelné k ověření stálosti složení krmiva vyrobeného kultivací mikroorganismů a ke stanovení případných chemických, fyzikálních nebo biologických nečistot v průběhu výroby
   3. 2.3. Technický postup úpravy pro použití.

1. 3. Znaky produktu
   1. 3.1. Fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti:

      makro-a mikroskopická morfologie, velikost částic, hustota, specifická hmotnost, vazba vody, rozpustnost, elektrostatické vlastnosti atd.

   1. 3.2. Chemické složení a znaky
      1. 3.2.1. Vlhkost, obsah dusíkatých látek, tuku, vlákniny, popela, veškerých cukrů jako sacharosa. Kolísání rozpětí obsahů.
      2. 3.2.2. Obsah celkového dusíku, bílkovin, nukleových kyselin, amoniakálního dusíku, aminového dusíku, nitrátů a nitritů. Kvalitativní a kvantitativní složení aminokyselin celkem a volných aminokyselin a rovněž purinových a pyrimidinových bází.
      3. 3.2.3. Kvalitativní a kvantitativní složení tuků (mastné kyseliny, nezmýdelnitelné látky, pigmenty rozpustné v tuku, fosfolipidy).
      4. 3.2.4. Složení obsažených cukrů
      5. 3.2.5. Kvalitativní a kvantitativní složení obsahu minerálních složek.
      6. 3.2.6. Kvalitativní a kvantitativní složení obsahu vitamínů.
      7. 3.2.7. Kvalitativní a kvantitativní složení obsahu specielních složek: doplňkové látky, zbytky substrátů a zřeďovacích prostředků, jiné případně škodlivé zbytky látkové přeměny substrátu, kultivačního media, výrobního postupu.
   1. 3.3. Mikrobiologická kontaminace výrobku
   2. 3.4. Chování a stabilita produktu ve směsi s jinými krmivy při skladování.

1. 4. Úprava a podmínky pro použití
   1. 4.1. Navržený název produktu pro uvádění do oběhu
   2. 4.2. Úprava produktu navrhovaná pro uvádění do oběhu
   3. 4.3. Předpokládané užití produktu ve výživě zvířat. Navržené koncentrace v kompletní krmné směsi a navržené množství krmiva v denní krmné dávce pro uvažované druhy a kategorie zvířat.

1. 5. Kontrolní metody

   Kvalitativní a kvantitativní analytické metody ke kontrole produktu v kompletních krmných směsích a premixech.

   Popis těchto metod musí být doplněn následujícími údaji:

   1. zvláštnost, citlivost, hranice důkazu, rozpětí chyby a případné interference s jinými látkami. Vzorky výrobku v různých předpokládaných úpravách musí být k dispozici.

1. 6. Ověření výživářsko-fyziologických vlastností výrobku
   1. 6.1. Určení hodnoty bílkoviny
      1. 6.1.1. Chemické, biochemické a mikrobiologické zkoušky.
      2. 6.1.2. Zkoušky produktu na laboratorních zvířatech ve srovnání s kontrolní bílkovinou.
   1. 6.2. Zkoušky produktu provedené na druzích a kategoriích zvířat, pro něž je určen jako krmivo. Na každém druhu a kategorii zvířat, u něhož je předpoklad užití produktu, musí být provedeny následující zkoušky ve srovnání s kontrolní skupinou, která je krmena obvyklým krmivem s ekvivalentním podílem dusíkatých látek bílkovinné povahy - u přežvýkavců ekvivalentním podílem celkového dusíku za naprosto stejných podmínek výživářsko-fyziologické srovnatelnosti.
      1. 6.2.1. Stanovení hodnoty bílkovin a hodnoty energie přidávaného produktu v krmné dávce v navržených podmínkách použití a v různých fyziologických obdobích zvířat (např. růst, březost, snáška).
      2. 6.2.2. Stanovení vlivu produktu na růst (přírůstky), produkční účinnost, zdravotní stav, případné úhyny v navržených podmínkách užití.
      3. 6.2.3. Stanovení optimálního podílu produktu v krmné dávce.
      4. 6.2.4. Ověření působení produktu za navržených podmínek užití na technologické, organoleptické a ostatní kvalitativní vlastnosti živočišných produktů.
   1. 6.3. Pokusné podmínky pro zkoušení produktu na použitelnost u předpokládaných druhů a kategorií zvířat. Provedené pokusy je nutno zevrubně popsat s uvedením následujících podrobností.
      1. 6.3.1. Druh, plemeno, stáří a pohlaví zvířat a označení.
      2. 6.3.2. Počet pokusných a kontrolních skupin; počet zvířat v každé skupině (tento počet musí být dostatečný pro statistické vyhodnocení při použití vhodných statistických parametrů).
      3. 6.3.3. Procentický podíl produktu v krmné dávce, kvalitativní a kvantitativní složení krmné dávky a její analýza.
      4. 6.3.4. Místo pokusů, fyziologický a zdravotní stav zvířat a podmínky chovu podle obecně prováděné praxe.
      5. 6.3.5. Přesná doba trvání pokusů a datum zkoušek.
      6. 6.3.6. Vedlejší účinky v průběhu pokusů a časové označení jejich projevu.

1. 7. Ověření biologických vlivů použití produktu ve výživě zvířat
   1. 7.1. Ověření na kategoriích zvířat, která přicházejí v úvahu pro užití krmiva. Na každém druhu a kategorii zvířat, u něhož je předpoklad užití krmiva, se provádějí dále uvedené zkoušky ve srovnání s kontrolní skupinou, která je krmena obvyklým krmivem s ekvivalentním podílem dusíkatých látek bílkovinné povahy, u přežvýkavců ekvivalentním podílem celkového dusíku, za naprosto stejných srovnatelných výživářských a fyziologických podmínek.
      1. 7.1.1. Stanovení nejvyššího možného podílu produktu v denní krmné dávce bez projevu vedlejších účinků.
      2. 7.1.2. Stanovení možných účinků produktu na plodnost a provedení generačních pokusů, pokud je pro jejich provedení důvod.
      3. 7.1.3. Stanovení účinků v navržených praktických podmínkách použití na mikroorganismy trávícího traktu, vliv na přítomnost pathogenních mikroorganismů v trávícím traktu.
      4. 7.1.4. Stanovení možných reziduí produktu (substrátu, kultivačního media, rozpouštědel, kontaminantů) za navržených podmínek užití v živočišných produktech.
      5. 7.1.5. Stanovení možných reziduí produktu (substrátu, kultivačního media, rozpouštědel, kontaminantů) za navržených podmínek užití v exkrementech.
   1. 7.2. Ověření produktu na laboratorních zvířatech
      1. 7.2.1. Chování produktu v organismu, sledování metabolismu, tj. (absorpce, akumulace, biologická přeměna, vylučování atd.).
      2. 7.2.2. Ověření možné mutagenity vyvolané kontaminanty (zejména mykotoxiny a bakteriemi) nebo rezidui produktu (substrátu, kultivačního media, rozpouštědla), včetně pokusů in vitro s aktivací výměny látkové.
      3. 7.2.3. Toxikologické zkoušky.

         Dále uvedené zkoušky produktu se provádějí ve srovnání s kontrolními skupinami, kterým jsou podávána obvyklá krmiva s ekvivalentními podíly dusíkatých látek bílkovinné povahy za naprosto stejných a srovnatelných výživářských a fyziologických podmínek. Zjištěné toxické účinky musí být prozkoumány, aby byla zdůvodněna jejich příčina a průběh, a aby se zejména zjistilo, zda pocházejí z výživářsko-fyziologické nevyváženosti nebo předávkování zkoušeného produktu.

         1. 7.2.3.1. Zkouška krátkodobé toxicity (minimálně 90 dní).

            Všeobecně se tyto zkoušky provádějí na dvou druzích zvířat, z nichž jeden jsou hlodavci. Produkt se podává v denní dávce v minimálně dvou různých hladinách. Tyto se volí tak, aby alespoň jedna dávka se uváděla jako bez účinku a jedna jako škodlivě se projevující. Skupiny zvířat jsou složeny z určeného počtu zvířat každého pohlaví. Vždy je zastoupena kontrolní skupina zvířat. V určených intervalech se zaznamenávají všechny rozhodující biologické údaje, zejména růstová křivka zvířat, spotřeba krmiva, hematologická vyšetření, rozbory moče, biochemické parametry, úhyny, hmotnost orgánů, symptomy patologických účinků, histologické změny nejdůležitějších orgánů a tkání. Výsledky se zevrubně doloží a vyhodnotí statisticky.

         1. 7.2.3.2. Zkoušky dlouhodobé toxicity produktu.

            Všeobecně se tyto zkoušky provádějí na dvou druzích zvířat, z nichž jeden jsou hlodavci. Produkt se podává v denní dávce minimálně ve dvou různých hladinách. Pokusné období je minimálně dva roky u potkanů a nejméně 80 týdnů u myší. Skupiny zvířat jsou složeny z určeného počtu zvířat každého pohlaví. Vždy je zastoupena kontrolní skupina zvířat. V průběhu zkoušek na určení dlouhodobé toxicity v určených časových intervalech a rovněž na konci zkoušky na zvířatech, která přežila, se provádějí biologické zkoušky na stanovení krátkodobé toxicity přednostně na malé „satelitní“ skupině zvířat (tj. oddělená, na hlaví skupině závislá skupina) viz 7.2.3.1).

         1. 7.2.3.3. Zkoušení karcinogenity krmiva.

            U zkoušek na karcinogenitu se stanoví časový mezník prvních příznaků u pokusných zvířat, histologické typy nádorů a jejich četnost. Účinky na četnost nádorů a nebo četnost na vývoj onemocnění, které by mohly být vyvolány zkoušeným produktem, se vyhodnotí proti kontrolní skupině zvířat podle bodu 7.2.3. Výsledky je třeba zevrubně doložit a vyhodnotit statisticky.

      1. 7.2.4. Speciální zkoušky produktu v generačních pokusech.

         Generační pokusy se vztahují minimálně na dvě generace zvířat v přímé linii spojeny se zkouškami na embryotoxicitu včetně teratogenity. Zvláštní pozornost se věnuje plodnosti a vrhům a jejich vývoji po narození. Lze předložit jinou metodu, která je vědecky doložena a dává měřitelné výsledky (např. Relais-toxicita).

      1. 7.2.5. Pokusné podmínky pro zkoušení produktu na laboratorních zvířatech se popisují s uvedením následujících podrobností.
         1. 7.2.5.1. Druh, plemeno a pohlaví zvířat.
         2. 7.2.5.2. Počet pokusných a kontrolních skupin, počet zvířat v každé skupině (dostatečný počet pro statistické vyhodnocení při použití vhodných statistických parametrů).
         3. 7.2.5.3. Procentický podíl krmiva v krmné dávce, kvalitativní a kvantitativní složení krmné dávky a její analýza.
         4. 7.2.5.4. Podmínky chovu v průběhu celé doby trvání zkoušek.
         5. 7.2.5.5. Přesná doba trvání zkoušek a datum zkoušek.
         6. 7.2.5.6. Příčiny a procenta úhynu v jednotlivých skupinách zvířat.
         7. 7.2.5.7. Klinické symptomy a patologické změny v průběhu zkoušek a časový mezník jejich projevu.
   1. 7.3. Ověření ve vztahu k životnímu prostředí - podle druhu zbytků produktu (substrát, kultivační médium, rozpouštědla, kontaminanty) ve výkalech krmených zvířat se požadují údaje o přetrvání těchto reziduí v hnoji, půdě a vodě, a o jejich účincích na půdní biologii, rostlinná společenstva a život ve vodě.

1. 8. Speciální účelová vyšetření

   Podle druhu a podmínek použití produktu se požadují údaje o alergii, zánětech kůže, dráždění očních sliznic, dýchacích nebo trávících cest a za účelem stanovení možných rizik při zacházení s produktem a pro zajištění preventivních opatření.

Příloha č. 24

SOUHRNNÁ DOKUMENTACE BIOLOGICKÉHO ZKOUŠENÍ

Výsledky biologického zkoušení se předkládají formou souhrnné dokumentace v členění:

1. 1. Metodika a cíle biologického pokusu
2. 2. Podmínky biologické testace na cílových pokusných zvířatech nebo bilanční zkoušky
   1. 2.1. Živočišný druh, plemeno, linie, pohlaví, věk
   2. 2.2. Podmínky ustájení, výživy a ošetřování zvířat
   3. 2.3. Časové vymezení pokusu, přesná délka pokusu
   4. 2.4. Počty pokusných a kontrolních skupin, přesné počty zvířat
   5. 2.5. Počet opakování pokusů
   6. 2.6. Charakteristika, složení, analytické ověření zkoušeného produktu, látky aj., včetně složení, a analytické ověření složek krmné dávky
   7. 2.7. Použité kontrolní analytické metody
   8. 2.8. Použité statistické metody

1. 3. Přehled výsledků
   1. 3.1. Vliv na užitkové vlastnosti
      1. 3.1.1. Příjem krmiva
      2. 3.1.2. Růstová křivka, průměrný denní přírůstek
      3. 3.1.3. Konverze krmiva
      4. 3.1.4. Dojivost
      5. 3.1.5. Snáška
      6. 3.1.6. Další nutričně podmíněné vlivy
   1. 3.2. Bezpečnost užití
      1. 3.2.1. Toxicita
      2. 3.2.2. Karcinogenita
      3. 3.2.3. Mutagenita
      4. 3.2.4. Genotoxické účinky
      5. 3.2.5. Teratogenita
   1. 3.3. Vlivy na životní prostředí
      1. 3.3.1. Biodegradace
      2. 3.3.2. Vlivy na suchozemské prostředí
      3. 3.3.3. Vlivy na vodní prostředí
      4. 3.3.4. Vlivy na vzdušné prostředí
      5. 3.3.5. Bezpečnost člověka při manipulaci
   1. 3.4. Biologické nesnášenlivosti, kontraindikace
   2. 3.5. Konzervační účinnost
   3. 3.6. Kontrola zdraví pokusných zvířat
   4. 3.7. Negativní účinky, frekvence a příčiny uhynutí
   5. 3.8. Výsledky speciálních vyšetření

1. 4. Vlastnosti živočišného produktu
   1. 4.1. Biologické, fyzikální, chemické, mikrobiální, smyslové, kulinární a technologické vlastnosti masa
   2. 4.2. Biologické, fyzikální, chemické, mikrobiální, smyslové, kulinární a technologické vlastnosti mléka
   3. 4.3. Biologické, fyzikální, chemické, mikrobiální a technologické vlastnosti vejce

1. 5. Sumarizace a zobecnění výsledků, podmínky pro použití, statistické vyhodnocení, popřípadě ekonomická analýza
2. 6. Monografie podle přílohy č.25 jen u biologického zkoušení doplňkových látek
3. 7. Výsledky biologického zkoušení podle přílohy č.23 části II. (jen u biologického zkoušení určitých proteinových krmiv)

Příloha č. 25

MONOGRAFIE K SOUHRNNÉ DOKUMENTACI BIOLOGICKÉHO ZKOUŠENÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK

Monografie doplňkové látky obsahuje dále stanovené části, které je nutno doložit v uvedeném pořadí.

1. 1. Identita doplňkové látky
   1. 1.1. Navržený vlastní název.
   2. 1.2. Druh doplňkové látky podle její hlavní funkce.
   3. 1.3. Kvalitativní a kvantitativní složení (účinná látka, další složky, nečistoty).
   4. 1.4. Fyzikální vlastnosti, velikost částic.
   5. 1.5. Specifický výrobní proces. Pokud je aktivní substance směsí účinných látek, musí být každá z nich jasně definována. Hlavní složky musí být jednotlivě popsány, rovněž se musí uvést jejich podíly ve směsi těchto účinných látek.

1. 2. Specifikace účinné látky
   1. 2.1. U chemicky definovaných látek:
      1. generický název, chemické označení podle nomenklatury IUPAC, jiné mezinárodní generické názvy nebo zkratky. Číslo CAS (Chemical Abstracts Service).

      U mikroorganismů:

      1. název a taxonomické zařazení podle mezinárodních nomenklaturních kódů. Možno též použít další mezinárodně uznávané klasifikační příručky (např. Bergey's Manual of Systematic Bacteriology, The Yeasts, a taxonomic study podle Loddera a Kregera van Rij; Ainsworth and Bisby's Dictionary of Fungi podle Hawksworthe, Suttona a Ainwortha, The Genus Aspergillus podle Rapera a Fennella).

      U enzymových přípravků:

      1. název podle hlavních enzymatických aktivit popsaných v IUB/IUPAC, Finecs a číslo CAS.
   1. 2.2. Empirický a strukturální vzorec, molekulová hmotnost. Kvalitativní a kvantitativní složení hlavních složek, pokud je účinná látka produktem fermentace.

      U mikroorganismů:

      1. název a místo sbírky kultur, která je považována za mezinárodně uznávanou autoritu a v níž jsou deponovány pod odpovídajícím pořadovým číslem. Uvádějí se genetické změny a závazné identifikačně využitelné vlastnosti.

      U enzymových přípravků:

      1. biologický původ.

      U přípravků mikrobiologického původu:

      1. název a místo sbírky kultur, která byla uznána jako mezinárodní deposiční autorita a kde je kmen uchováván pod příslušným pořadovým číslem. Uvedou se všechny závazné vlastnosti pro identifikaci, včetně genetických údajů a genetických změn. Dále se uvedou aktivity charakteristické pro chemicky čisté modelové substráty a další fyzikálně-chemické vlastnosti.
   1. 2.3. Stupeň čistoty.

      Kvalitativní a kvantitativní složení nečistot.

      U mikroorganismů:

      1. genetická stabilita a čistota kultivovaných kmenů.

      U enzymových přípravků:

      1. a) čistota (vyčíslení množství kontaminujících mikroorganismů, těžkých kovů, absence, toxinů, např. mykotoxinů, vzniklých z kultivačního zdroje a prokazatelných vhodnou metodou,
      2. b) absence antimikrobiální aktivity při koncentracích obsažených v krmivu a stanovených vhodnou metodou,
      3. c) složení neenzymových složek (zejména veškerých organických složek).
   1. 2.4. Důležité vlastnosti

      U chemických látek:

      1. elektrostatické vlastnosti., bod tání, bod varu, teplota, měrná hmotnost, hustota, tlak par, rozpustnost ve vodě a organických rozpustidlech, hmotová a absorpční spektra a další vhodné fyzikální vlastnosti.

      U mikroorganismů:

      1. vlastnosti vhodné k identifikaci a navrhovanému použití, např. vegetativní a sporulující formy, počet jednotek tvořících kolonie (CFU) na 1 gram.

      U enzymových přípravků:

      1. optimální hodnota pH, optimální teplota (-y) a další vlastnosti.

1. 3. Fyzikálně-chemické, technologické a biologické vlastnosti doplňkové látky
   1. 3.1. Stabilita při působení podmínek zevního prostředí, např. světla, teploty, pH, vlhkosti a vzdušného kyslíku (u mikroorganismů: pokles biologické aktivity, např. životnosti). Skladovatelnost, trvanlivost.
   2. 3.2. Stabilita při výrobě premixů a krmných směsí, zvláště stabilita vůči teplotě, tlaku a vlhkosti (u mikroorganismů: pokles biologické aktivity, např. životnosti). Možný rozklad v premixech a krmivech.
   3. 3.3. Stabilita během skladování premixů a krmných směsí za definovaných podmínek (u mikroorganismů: pokles biologické aktivity, např. životnosti). Trvanlivost.
   4. 3.4. Další vhodné fyzikálně-chemické, technologické nebo biologické vlastnosti, jako např. schopnost homogenního vmíchání do premixů nebo do krmiv, prašnost, u mikroorganismů a enzymových přípravků vyhodnocení odolnosti vůči znehodnocení nebo poklesu biologické účinnosti v zažívací soustavě nebo při napodobených procesech in vitro.
   5. 3.5. Fyzikálně-chemické nebo biologické nesnášenlivosti nebo interakce (např. s krmivy, jinými povolenými doplňkovými látkami nebo léčebnými přípravky).

1. 4. Kontrolní metody
   1. 4.1. Popis metod užitých pro stanovení kriterií uvedených v bodu 1.3., 2.3., 2.4.,3.1., 3.2.,3 a 3.4.
   2. 4.2. Popis kvalitativních a kvantitativních analytických metod pro stanovení reziduí doplňkové látky v živočišných produktech.
   3. 4.3. Pokud jsou zmíněné metody publikovány, stačí odkaz na literaturu a připojení příslušného reprintu.

1. 5. Biologické vlastnosti doplňkové látky
   1. 5.1. Podrobnosti o profylaktických účincích koncidiostatik a jiných léčebných substancích (např. nemocnost, počet vylučovaných oocyst, výskyt změn poškození - lesion score).
   2. 5.2. U doplňkových látek jiných než je uvedeno v bodě 5.1., v daném případě včetně mikroorganismů a enzymových přípravků:
      1. podrobnosti o vlivech na konverzi krmiva, růst zvířat, vlastnosti živočišného produktu, jatečná výtěžnost, pohoda a chování zvířat a další ukazatele, které příznivě ovlivňují živočišnou výrobu.
   1. 5.3. Jakékoli kontraindikace nebo varování a to včetně biologických nesnášenlivostí s údaji o jejich opodstatnění.

1. 6. Podrobnosti o kvalitativních a kvantitativních reziduích, vyskytují-li se, a pokud se jejich zjištění v živočišných produktech považuje za důsledek používání doplňkové látky
2. 7. Další charakteristické vlastnosti vhodné pro identifikaci doplňkové látky

Příloha č. 26

DEKLAROVANÉ JAKOSTNÍ ZNAKY U KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

Příloha č. 27

DEKLAROVANÉ JAKOSTNÍ ZNAKY U KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO DOMÁCÍ ZVÍŘATA

Příloha č. 28

VÝPOČET ENERGIE U KOMPLETNÍCH, DOPLŇKOVÝCH A DIETNÍCH KRMIV

1. 1) Metabolizovatelná energie (MEp) u krmných směsí pro prasata s obsahem dusíkatých látek do 250 g/kg se vypočítá z obsahu dusíkatých látek (N.6,25), tuku, škrobu, cukru po hydrolýze vyjádřeného jako sacharosa, organického zbytku a vlákniny.

   MEp v MJ/kg = NL. 0,0223 + tuk. 0,0341 + škrob. 0,017 + cukr. 0,0168 + organický zbytek. 0,0074 - vláknina. 0,0109

   1. kde: NL - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   2. tuk - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   3. vláknina - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   4. škrob - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   5. cukr - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   1. organický zbytek v g/kg se vypočítá:

      = (sušina v g - popel v g - NL v g - tuk v g - škrob v g - cukr v g - vláknina v g)

1. 2) Metabolizovatelná energie (MEp) u krmných směsí pro prasata s obsahem dusíkatých látek nad 250 g/kg se vypočítá z obsahu dusíkatých látek (N.6,25), tuku, škrobu, cukru po hydrolýze vyjádřeného jako sacharosa, organického zbytku a vlákniny.

   MEp v MJ/ kg = NL. 0.0199 + tuk. 0,035 + škrob. 0,0163 + cukr. 0,0189 + organický zbytek. 0,0062 - vláknina. 0,0013

   1. kde: NL - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   2. tuk - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   3. vláknina - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   4. škrob - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   5. cukr - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   1. organický zbytek v g/kg se vypočítá:

      = (sušina v g - popel v g - NL v g - tuk v g - škrob v g - cukr v g - vláknina v g)

1. 3) Metabolizovatelná energie (MEd) u krmných směsí pro drůbež se vypočítá z obsahu dusíkatých látek (N.6,25), tuku, škrobu, cukru po hydrolýze vyjádřeného jako sacharosa.

   MEd v MJ/kg = NL. 0,01551 + tuk. 0,03431 + škrob. 0,01669 + cukr. 0,01301

   1. kde: NL - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   2. tuk - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   3. škrob - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   4. cukr - ve zkoušeném krmivu v g /kg

1. 4) Metabolizovatelná energie (MEs) u krmných směsí pro přežvýkavce se vypočítá z obsahu dusíkatých látek (N.6,25), tuku, vlákniny a popelovin.

   MEs v MJ/kg = 12,0 + NL. 0,008 + tuk. 0,023 - vláknina. 0,018 - popel.0,012

   1. kde: NL - jsou dusíkaté látky (bez NPN) ve zkoušeném krmivu v g/kg
   2. tuk - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   3. vláknina - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   4. popel - ve zkoušeném krmivu v g/kg

   Výpočet MEs se platí za předpokladu, že krmné směsi neobsahují více než 20 % úsušků píce nebo více než 25 % slunečnicového extrahovaného šrotu částečně loupaného nebo více než 30 % pšeničných nebo ječných otrub.

1. 5) Metabolizovatelná energie (MEm) u krmných směsí pro masožravce se vypočítá z obsahu dusíkatých látek (N.6,25), tuku, bezdusíkatých látek výtažkových.

   MEm v MJ/kg = NL. 0,014654 + tuk. 0,035588 + BNLV. 0,01465

   1. kde: NL - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   2. tuk - ve zkoušeném krmivu v g/kg
   3. BNLV - ve zkoušeném krmivu v g/kg

1. 5) Metabolizovatelná energie krmiv pro psy a kočky určených pro zvláštní účely výživy (dietní krmiva), se vypočítá z obsahu dusíkatých látek (N.6,25), tuku, bezdusíkatých látek výtažkových:
   1. a) u krmiv pro psy a kočky s výjimkou krmiv pro kočky s vlhkostí nad 14,0 %

      MEmD v MJ/kg = NL. 0,01464 + tuk. 0,03556 + BNLV. 0,01464

   1. b) u krmiv pro kočky s vlhkostí nad 14,0 %

      MEmD v MJ/kg = NL. 0,01632 + tuk. 0,03222 + BNLV. 0,01255 - 0,2092

      1. kde: NL - ve zkoušeném krmivu v g/kg
      2. tuk - ve zkoušeném krmivu v g/kg
      3. BNLV - ve zkoušeném krmivu v g/kg

Příloha č. 30

SKUPINY SUROVIN PRO UVÁDĚNÍ DRUHŮ KRMNÝCH SUROVIN V OZNAČOVÁNÍ KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO DOMÁCÍ ZVÍŘATA