(1) Právnické osobě provozující bez živnostenského oprávnění činnost, která je předmětem živnosti volné, může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs.
(2) Získá-li tím osoba uvedená v odstavci 1 značný majetkový prospěch, může jí živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs.
(3) Získá-li tím osoba uvedená v odstavci 1 majetkový prospěch velkého rozsahu, může jí živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 500 000 Kčs.
(1) Právnické osobě provozující bez živnostenského oprávnění činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs.
(2) Činí-li tak osoba uvedená v odstavci 1, aniž její odpovědný zástupce splňuje podmínky podle § 7, nebo získá-li tím značný majetkový prospěch, může jí živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 200 000 Kčs.
(3) Získá-li tím osoba uvedená v odstavci 1 majetkový prospěch velkého rozsahu, může jí živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 750 000 Kčs.
(1) Právnické osobě provozující bez živnostenského oprávnění činnost, která je předmětem živnosti koncesované, může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 200 000 Kčs.
(2) Činí-li tak osoba uvedená v odstavci 1, aniž její odpovědný zástupce splňuje podmínky podle § 7, nebo získá-li tím značný majetkový prospěch, může jí živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 500 000 Kčs.
(3) Získá-li tím osoba uvedená v odstavci 1 majetkový prospěch velkého rozsahu, může jí živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kčs.
(1) Značným majetkovým prospěchem se rozumí částka dosahující nejméně padesátinásobku nejnižší měsíční mzdy stanovené obecně závaznými právními předpisy pro účely trestního zákona,39) majetkovým prospěchem velkého rozsahu částka dosahující nejméně dvousetpadesátinásobku takové mzdy.
(2) Ustanovení trestního zákona40) a zákonů o přestupcích, týkající se stíhání fyzických osob pro neoprávněné podnikání,41) zůstávají ustanoveními § 61 až 63 nedotčena.
(1) Živnostenský úřad může uložit podnikateli pokutu až do výše 100 000 Kčs, jestliže podnikatel:
(2) Živnostenský úřad může podnikateli uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs, jestliže podnikatel:
(3) Živnostenský úřad může podnikateli uložit pokutu až do výše 20 000 Kčs, jestliže podnikatel:
(4) Živnostenský úřad může uložit odpovědnému zástupci pokutu až do výše 20 000 Kčs, vykonává-li funkci odpovědného zástupce pro více než dva podnikatele nebo přesto, že již nemá bydliště na území České a Slovenské Federativní Republiky (§ 11 odst. 3).
(5) Živnostenský úřad může uložit osobě, která nesplní povinnost vrátit živnostenský list nebo koncesní listinu (§ 10 odst. 5 a § 57 odst. 3), pokutu až do výše 10 000 Kčs.
(1) Řízení o uložení pokuty podle § 61 až 63 může živnostenský úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o neoprávněném podnikání právnické osoby dozvěděl, nejpozději však do 5 let od doby, kdy k porušení došlo; jde-li o pokračující neoprávněné podnikání, nejpozději do 5 let od doby, kdy neoprávněné podnikání ještě trvalo.
(2) Řízení o uložení pokuty podle § 65 může živnostenský úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o skutečnosti uvedené v § 65 dozvěděl, nejpozději však do 3 let od doby, kdy taková skutečnost nastala, popřípadě, kdy taková skutečnost ještě trvala.
(3) Pokuty uložené podle § 61 až 63 a podle § 65 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky nebo Slovenské republiky podle toho, na území které republiky byla pokuta uložena.
Pracovněprávní vztahy mezi podnikatelem a jeho zaměstnanci se řídí pracovněprávními předpisy.
(1) Živnostenské společenstvo (dále jen „společenstvo“) je sdružením43) podnikatelů v určitém oboru nebo oborech živností na vymezeném území.
(2) Společenstva hájí a podporují společné zájmy podnikatelů, kteří jsou jejich členy, a přispívají k řádnému provozování živností. Podávají na vyžádání nebo z vlastní iniciativy orgánům státní správy návrhy, informace a stanoviska o živnostech v oboru své působnosti.
Podnikatel, který připravuje mládež (učně) na povolání, je povinen řídit se zvláštními předpisy.44)
(1) Řízení ve věcech upravených tímto zákonem se řídí zákonem o správním řízení (správní řád),45) pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.
(2) Pravomocná rozhodnutí ve věcech upravených tímto zákonem jsou přezkoumatelná soudem podle zvláštních předpisů.
Při řízení46) o kolaudaci provozoven je živnostenský úřad dotčeným orgánem státní správy.
Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, stanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů.
(1) V podnikatelské činnosti, která je živností podle tohoto zákona, mohou fyzické a právnické osoby pokračovat po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon nabude účinnosti, na základě oprávnění k podnikatelské činnosti nebo podnikatelského oprávnění, které získaly před jeho účinností. Po uplynutí lhůty tato oprávnění zanikají.
(2) Fyzické osoby, kterým uplynutím lhůty podle odstavce 1 zanikne oprávnění k podnikatelské činnosti v živnosti volné nebo řemeslné, nabývají současně živnostenského oprávnění k těmto živnostem. Živnostenský list vydá živnostenský úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 1.
(3) Fyzické osoby, které ke dni nabytí účinnosti zákona mají oprávnění k podnikatelské činnosti v živnosti vázané nebo koncesované, předloží živnostenskému úřadu ve lhůtě 9 měsíců od účinnosti tohoto zákona doklady prokazující, že splňují podmínky stanovené zákonem nebo že ustanovily odpovědného zástupce, který podmínky splňuje. Za tohoto předpokladu vydá živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů od předložení dokladů živnostenský list nebo koncesní listinu.
(4) Právnické osoby, které mají ke dni účinnosti zákona podnikatelské oprávnění k činnostem, které jsou živnostmi, předloží živnostenskému úřadu ve lhůtě 9 měsíců od účinnosti tohoto zákona doklady prokazující, že ustanovily odpovědného zástupce, který splňuje podmínky podle zákona. Za tohoto předpokladu vydá živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů od předložení dokladů živnostenský list nebo koncesní listinu.
(5) Jestliže osoby uvedené v odstavcích 3 a 4 živnostenskému úřadu doklady nepředloží nebo jimi neprokáží splnění podmínek pro provozování živnosti, živnostenské oprávnění jim nevznikne. V pochybnostech rozhodne o tom, zda podmínky provozování živnosti splněny jsou, živnostenský úřad.
(1) Žádosti fyzických osob o registraci podnikatelské činnosti, která je živností, podané podle dosavadních předpisů, o nichž nebylo rozhodnuto před účinností tohoto zákona, se považují za ohlášení nebo za žádost o koncesi.
(2) Žádosti o oprávnění, povolení nebo průkaz způsobilosti k činnosti, o nichž nebylo rozhodnuto před účinností tohoto zákona, se podle obsahu považují za žádost o koncesi nebo za ohlášení živnosti vázané. Příslušný orgán státní správy je postoupí živnostenskému úřadu a k žádosti o koncesi připojí stanovisko jako podklad pro rozhodnutí.
(3) Fyzické osoby, které získaly oprávnění, povolení nebo průkaz způsobilosti a před účinností tohoto zákona nepožádaly a registraci, připojí je k žádosti o koncesi nebo k ohlášení živnosti vázané. Při rozhodování o koncesi nahrazují tyto doklady stanovisko příslušného orgánu státní správy.
Živnosti, které podle zvláštních předpisů mohou provozovat organizace, jsou ve stejném rozsahu a za stejných podmínek oprávněny provozovat i fyzické osoby.
Oprávnění k podnikatelské činnosti a podnikatelská oprávnění k činnostem, které nejsou živnostmi, zůstávají nedotčena, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
(1) Překážkou provozování živnosti vzniklou před nabytím účinnosti zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se rozumí likvidace majetku pro předlužení.47)
(2) K likvidaci majetku pro předlužení, která byla provedena před 1. lednem 1990, se nepřihlíží.
Ke dni účinnosti tohoto zákona se zrušuje:
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.