živnostenský zákon

§ 60a

Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a a na podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině. Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností.

§ 60b

Kontrolní činnost v rámci živnostenské kontroly vykonávají zaměstnanci živnostenských úřadů. Při kontrolní činnosti mohou zaměstnanci provádějící kontrolu pořizovat též zvukové a obrazové záznamy. Ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy. Výkon živnostenské kontroly se řídí zvláštním zákonem.^38b)

§ 60c

Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly.

§ 60d

(1) Živnostenský úřad může rozhodnutím uložit podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnosti.

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví k odstranění nedostatků přiměřenou lhůtu.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladné účinky.

§ 60e

Kontrolu plnění povinnosti označit provozovnu, stanovenou v § 17 odst. 7 a 8, provádějí při správě daní rovněž územní finanční orgány a celní úřady.

§ 61

(1) Neoprávněným podnikáním je provozování činnosti, která je předmětem živnosti, bez živnostenského oprávnění pro tuto živnost.

(2) Za neoprávněné podnikání se považuje i jednorázové a nahodilé provozování živnosti po dobu jejího pozastavení podle § 58 odst. 2 až 4.

§ 62

(1) Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti volné, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč.

(2) Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 750 000 Kč.

(3) Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti koncesované, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(4) Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

§ 63a

(1) Fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti volné, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč.

(2) Fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kč.

(3) Fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti koncesované, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč.

(4) Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

§ 64

Ustanovení trestního zákona⁴⁰) týkající se stíhání fyzických osob pro neoprávněné podnikání zůstávají ustanoveními § 61 až 63a nedotčena.

§ 65

(1) Živnostenský úřad může uložit podnikateli pokutu až do výše 100 000 Kč, jestliže podnikatel:

1. a) neustanoví v případech, kdy je k tomu povinen, odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou nebo nepředloží jeho ustanovení ke schválení živnostenskému úřadu nebo neoznámí ukončení jeho funkce odpovědného zástupce,
2. b) nedodržuje podmínky stanovené pro provozování živnosti koncesované,
3. c) porušuje povinnosti stanovené pro provozování živnosti zvláštními právními předpisy,
4. d) předloží nepravdivé prohlášení.

(2) Živnostenský úřad může uložit podnikateli pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže podnikatel porušuje povinnosti stanovené v § 31. Územní finanční orgán nebo celní úřad mohou uložit podnikateli pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže podnikatel poruší povinnost označit provozovnu, stanovenou v § 17 odst. 7 a 8.

(3) Živnostenský úřad může podnikateli uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, jestliže podnikatel:

1. a) neustanoví v případech, kdy je k tomu povinen, odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací nebo neoznámí jeho ustanovení živnostenskému úřadu nebo neoznámí ukončení jeho funkce odpovědného zástupce,
2. b) neoznámí zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně živnostenskému úřadu.

(4) Živnostenský úřad může podnikateli uložit pokutu až do výše 20 000 Kč, jestliže podnikatel:

1. a) neohlásí živnostenskému úřadu, že ustanovil odpovědného zástupce, ač k tomu nebyl povinen,
2. b) neoznámí změny nebo doplnění údajů obsažených v ohlášení nebo v žádosti, na jejímž základě bylo rozhodnuto o udělení koncese.

(5) Živnostenský úřad může uložit odpovědnému zástupci za porušení povinností, vyplývajících pro něj z tohoto zákona, pokutu až do výše 50 000 Kč.

(6) Živnostenský úřad může uložit osobě, která nesplní povinnost uloženou tímto zákonem, nejde-li o podnikatele, pokutu až do výše 10 000 Kč.

(7) Živnostenský úřad může uložit podnikateli, který oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 12 a začal živnost opětovně provozovat před uplynutím lhůty, aniž by oznámil tuto skutečnost předem písemně živnostenskému úřadu (§ 31 odst. 13), pokutu až do výše 10 000 Kč.

(8) Živnostenský úřad uloží za souběžné porušení zákona touž osobou projednané ve společném řízení sankci podle ustanovení vztahujícího se na porušení nejpřísněji postižitelné. Řízení o uložení pokuty podle odstavce 2 provede ten orgán, který porušení povinnosti zjistil jako první.

§ 66

(1) Řízení o uložení pokuty podle § 61 až 63a může živnostenský úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o neoprávněném podnikání dozvěděl, nejpozději však do 5 let od doby, kdy k porušení došlo; jde-li o pokračující neoprávněné podnikání, nejpozději do 5 let od doby, kdy neoprávněné podnikání ještě trvalo.

(2) Řízení o uložení pokuty podle § 65 může živnostenský úřad, územní finanční orgán nebo celní úřad zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o skutečnosti uvedené v § 65 dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy taková skutečnost ještě trvala, a jedná-li se o nesplnění povinnosti ve lhůtě stanovené tímto zákonem, nejpozději do 3 let ode dne, kdy uplynula lhůta pro splnění povinnosti stanovená tímto zákonem.

(3) Pokuty uložené podle § 61 až 63a, § 65 a 71 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Orgán, který pokutu uložil, je oprávněn ji vybírat a vymáhat, přičemž postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Pokutu podle § 65 odst. 1 až 4 lze uložit i osobě, která se dopustila porušení tohoto zákona jako podnikatel a jejíž živnostenské oprávnění již zaniklo.

(5) Pokutu podle § 65 zákona až do výše 5000 Kč lze uložit též v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti podle tohoto zákona spolehlivě zjištěno, nestačí-li domluva a osoba uvedená v § 65 ji zaplatí. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Pověřený pracovník živnostenského úřadu, územního finančního orgánu nebo celního úřadu je oprávněn uloženou pokutu vybrat. K jejímu uložení a vybrání použije bloků, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích.⁴¹)

§ 67

Pracovněprávní vztahy

Pracovněprávní vztahy mezi podnikatelem a jeho zaměstnanci se řídí pracovněprávními předpisy.

§ 68

Součinnost orgánů státní správy

(1) Orgány, provádějící kontrolu podle zvláštních předpisů, zasílají opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o závažném porušení zvláštních předpisů podnikatelem, příslušnému živnostenskému úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V téže lhůtě příslušnému živnostenskému úřadu oznamují i případy neoprávněného podnikání zjištěné při výkonu jejich činnosti. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštním zákonem.⁴²)

(2) Živnostenské úřady ve lhůtě 30 dnů ode dne zjištění informují jednotlivé specializované orgány, zejména orgány dozírající na dodržování hygienických, bezpečnostních a požárních předpisů a orgány České obchodní inspekce, o porušování příslušných zvláštních předpisů osobami provozujícími činnost, která je předmětem živnosti.

§ 69a

(1) Státní příslušník členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství.

(2) Právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie, která je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství.

(3) Státní příslušníci dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely tohoto ustanovení za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2.

(4) Na poskytování služeb podle tohoto ustanovení se další ustanovení tohoto zákona nevztahují, s výjimkou povinnosti prokázat při kontrole podle § 60a oprávněnost poskytování služeb.

§ 70

(1) Pro účely tohoto zákona se považuje za státního příslušníka členského státu Evropské unie i státní příslušník jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občan Švýcarské konfederace a státní příslušník třetí země, kterému bylo členským státem přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta; na osobu, které bylo přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, se nevztahuje oprávnění podle § 69a. Za právnickou osobu se sídlem na území členského státu Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba se sídlem v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru a právnická osoba se sídlem na území Švýcarské konfederace.

(2) Pokud tento zákon požaduje předložení dokladů vydaných příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo výkon podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, rozumí se tím i doklady vydané příslušným orgánem smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a doklady vydané příslušným orgánem Švýcarské konfederace a výkon činnosti na území těchto států.

§ 71

(1) Řízení ve věcech upravených tímto zákonem se řídí zákonem o správním řízení,⁴⁵) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu živnostenského úřadu, ruší přes předchozí napomenutí pořádek, bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď, předložení listiny nebo provedení ohledání, může živnostenský úřad uložit pořádkovou pokutu do výše 10 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li splněna povinnost ani ve lhůtě stanovené živnostenským úřadem.

(3) Před živnostenským úřadem se jedná v jazyce českém. Občané České republiky příslušející k národnostním a etnickým menšinám mohou jednat před živnostenským úřadem ve svém jazyce, musí si však na náklady živnostenského úřadu obstarat tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků.

(4) Fyzická nebo právnická osoba může být v řízení před živnostenským úřadem zastoupena zástupcem. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu. Pravost podpisu písemné plné moci musí být úředně ověřena.

§ 72

Pro účely řízení podle tohoto zákona je živnostenský úřad oprávněn požádat o vydání výpisu z Rejstříku trestů.⁴⁶)

§ 73

Mezinárodní smlouvy

Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, stanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů.

§ 73a

(1) Vláda nařízením stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a seznam oborů živností volných. Do doby účinnosti nařízení vlády, jímž se vydává seznam živností volných, jsou živnosti volné ty živnosti, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti.

(2) Vláda nařízením stanoví seznam živností (§ 7 odst. 4), jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost uvedenou v tomto nařízení.

(3) Ministerstva, do jejichž působnosti patří odvětví, v nichž jsou živnosti provozovány, vydají v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášku, která stanoví způsob provádění a obsahovou náplň zkoušky, kterou lze prokázat odbornou způsobilost podle odstavce 2.

§ 74

Zachování dosavadních oprávnění

(1) V podnikatelské činnosti, která je živností podle tohoto zákona, mohou fyzické a právnické osoby pokračovat po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon nabude účinnosti, na základě oprávnění k podnikatelské činnosti nebo podnikatelského oprávnění, které získaly před jeho účinností. Po uplynutí lhůty tato oprávnění zanikají.

(2) Fyzické osoby, kterým uplynutím lhůty podle odstavce 1 zanikne oprávnění k podnikatelské činnosti v živnosti volné nebo řemeslné, nabývají současně živnostenského oprávnění k těmto živnostem. Živnostenský list vydá živnostenský úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

(3) Fyzické osoby, které ke dni nabytí účinnosti zákona mají oprávnění k podnikatelské činnosti v živnosti vázané nebo koncesované, předloží živnostenskému úřadu ve lhůtě 9 měsíců od účinnosti tohoto zákona doklady prokazující, že splňují podmínky stanovené zákonem nebo že ustanovily odpovědného zástupce, který podmínky splňuje. Za tohoto předpokladu vydá živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů od předložení dokladů živnostenský list nebo koncesní listinu.

(4) Právnické osoby, které mají ke dni účinnosti zákona podnikatelské oprávnění k činnostem, které jsou živnostmi, předloží živnostenskému úřadu ve lhůtě 9 měsíců od účinnosti tohoto zákona doklady prokazující, že ustanovily odpovědného zástupce, který splňuje podmínky podle zákona. Za tohoto předpokladu vydá živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů od předložení dokladů živnostenský list nebo koncesní listinu.

(5) Jestliže osoby uvedené v odstavcích 3 a 4 živnostenskému úřadu doklady nepředloží nebo jimi neprokáží splnění podmínek pro provozování živnosti, živnostenské oprávnění jim nevznikne. V pochybnostech rozhodne o tom, zda podmínky provozování živnosti splněny jsou, živnostenský úřad.

§ 75

(1) Žádosti fyzických osob o registraci podnikatelské činnosti, která je živností, podané podle dosavadních předpisů, o nichž nebylo rozhodnuto před účinností tohoto zákona, se považují za ohlášení nebo za žádost o koncesi.

(2) Žádosti o oprávnění, povolení nebo průkaz způsobilosti k činnosti, o nichž nebylo rozhodnuto před účinností tohoto zákona, se podle obsahu považují za žádost o koncesi nebo za ohlášení živnosti vázané. Příslušný orgán státní správy je postoupí živnostenskému úřadu a k žádosti o koncesi připojí stanovisko jako podklad pro rozhodnutí.

(3) Fyzické osoby, které získaly oprávnění, povolení nebo průkaz způsobilosti a před účinností tohoto zákona nepožádaly a registraci, připojí je k žádosti o koncesi nebo k ohlášení živnosti vázané. Při rozhodování o koncesi nahrazují tyto doklady stanovisko příslušného orgánu státní správy.

§ 76

Živnosti, které podle zvláštních předpisů mohou provozovat organizace, jsou ve stejném rozsahu a za stejných podmínek oprávněny provozovat i fyzické osoby.

§ 77

Oprávnění k podnikatelské činnosti a podnikatelská oprávnění k činnostem, které nejsou živnostmi, zůstávají nedotčena, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

§ 79

Likvidace majetku pro předlužení

(1) Překážkou provozování živnosti vzniklou před nabytím účinnosti zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se rozumí likvidace majetku pro předlužení.⁴⁷)

(2) K likvidaci majetku pro předlužení, která byla provedena před 1. lednem 1990, se nepřihlíží.

§ 80

Zrušovací ustanovení

Ke dni účinnosti tohoto zákona se zrušuje:

1. 1. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb., kromě § 12a až 12e,
2. 2. § 2 dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků,
3. 3. § 4 zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků,
4. 4. § 3 zákona č. 115/1948 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru, ve znění zákona č. 108/1950 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského,
5. 5. § 3 zákona č. 120/1948 Sb., o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami,
6. 6. § 1 odst. 2 zákona č. 121/1948 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, ve znění zákona č. 58/1951 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví,
7. 7. § 3 zákona č. 123/1948 Sb., o znárodnění polygrafických podniků,
8. 8. § 8 zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení.

§ 81