energetický zákon

§ 15a

Poskytování informací orgánům státní správy

(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti v energetických odvětvích.

(2) Účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií²⁶) nebo jiná osoba, která je nebo byla v pracovněprávním, v obchodním nebo obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.

(3) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace.

(4) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí.

(5) Regionální koordinační centrum je povinno poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu na jeho písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jeho působnosti nebo pro výkon působnosti regulačního orgánu členského státu Evropské unie, který spadá do regionu pro provoz přenosových soustav, ve kterém je regionální koordinační centrum zřízeno, jestliže byl Energetický regulační úřad o poskytnutí informací nebo podkladů tímto regulačním orgánem členského státu Evropské unie dožádán.

§ 15b

Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře

Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.

§ 16

Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví²)

1. a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona,
2. b) zpracovává a zveřejňuje státní energetickou koncepci a integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky a navrhuje jejich změny,
3. c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích,
4. d) informuje Komisi o
   1. 1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž,
   2. 2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,
   3. 3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce,
   4. 4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,
   5. 5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,
   6. 6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,
   7. 7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,
   8. 8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,
   9. 9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let,
   10. 10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise,
   11. 11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let,
   12. 12. investičních projektech do energetické infrastruktury,
   13. 13. opatřeních k řešení nedostatku zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice,
   14. 14. výsledcích analýz nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení v odvětví elektroenergetiky a plynárenství,

1. e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,
2. f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu,
3. g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánu,
4. h) předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,
5. i) zpracovává analýzy nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení v odvětví elektroenergetiky a plynárenství a jejich aktualizace nejméně jednou za 4 roky, jestliže analýza nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení vyšla negativně,
6. j) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení,
7. k) sleduje
   1. 1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,
   2. 2. investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu,
   3. 3. provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav,

1. l) vydává vyjádření k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy,
2. m) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,
3. n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu²¹), pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavy, a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d,
4. o) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi,
5. p) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu,
6. q) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů,
7. r) vypracovává zprávy a ve stanovených termínech je předkládá Komisi,
8. s) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,
9. t) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,
10. u) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,
11. v) vykonává působnost České republiky při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(2) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví²) dále

1. a) přijímá nebo podává sousedním členským státům Evropské unie žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství,
2. b) přejímá nebo předává sousedním členským státům Evropské unie a účastníkům trhu s plynem za úplatu plyn poskytnutý při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,
3. c) rozhoduje o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy a o určení zásobníku plynu, který má být vyhrazen, a době vyhrazení zásobníku plynu a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu i o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,
4. d) vykonává působnost členského státu Evropské unie a je příslušným orgánem podle Nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky⁴⁸); provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, může ministerstvo přenést na provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy,
5. e) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti energetiky vyplývající pro něj z Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu⁵⁴),
6. f) uděluje souhlas k výkonu dalších činností operátora trhu nebo datového centra,
7. g) rozhoduje o jmenování provozovatele přepravní soustavy jako člena nebo přidruženého člena Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem, a o zrušení takového jmenování,
8. h) je příslušným orgánem při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,
9. i) je příslušným orgánem pro oblast zdrojové přiměřenosti podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou⁶⁴), nestanoví-li tento zákon jinak, a rozhoduje o vypracování vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti v elektroenergetice podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,
10. j) vydává závazné stanovisko pro udělení certifikátu nezávislosti a závazné stanovisko pro udělení certifikátu provozovatele zásobníku plynu,
11. k) monitoruje postup zavádění inteligentních měřicích zařízení a vývoj výše nákladů souvisejících s instalací inteligentních měřicích zařízení na žádost zákazníka a každý druhý rok zveřejňuje vyhodnocení vývoje výše těchto nákladů,
12. l) zpracovává a podává zprávu o vnitrostátních postupech týkajících se provádění požadavků na interoperabilitu a postupů pro přístup k údajům podle čl. 4 Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě⁵⁹),
13. m) vykonává působnost členského státu Evropské unie podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny⁷³).

§ 16a

Povinnost mlčenlivosti

(1) Zaměstnanec nebo osoba v jiném právním vztahu k ministerstvu, na jehož základě vykonává pro ministerstvo činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o ní zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k ministerstvu.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost osoby podle odstavce 1 nemají, jestliže podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření.

(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, jiným správním orgánům, datovému centru nebo operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů ministerstva. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

§ 16b

Působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny

(1) Příslušným orgánem podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může jako příslušný orgán přenést některé úkoly podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny na Energetický regulační úřad nebo ministerstvo veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou podle § 160 odst. 3 správního řádu.

(3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vykonává dozor nad dodržováním povinností podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny.

(4) Energetický regulační úřad, Národní úřad po kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo si poskytují informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění úkolů vyplývajících z Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

§ 17

Energetický regulační úřad a jeho působnost

(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.

(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.

(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o vnitřním trhu s plynem a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Energetický regulační úřad je příslušným orgánem podle čl. 3 Nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě³⁰), a certifikačním orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem. Energetický regulační úřad postupuje podle přímo použitelných předpisů Evropské unie vydaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem.

(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti ve spolupráci s regulačními orgány členských států, Komisí a Agenturou podporuje rozvoj konkurenčního a účinného vnitřního trhu s elektřinou a plynem v Evropské unii a rozvoj konkurenčních a účinných regionálních trhů s energií, odstraňuje překážky obchodování s elektřinou a plynem mezi členskými státy, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit a koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství. Energetický regulační úřad v mezích své působnosti

1. a) odstraňuje překážky vstupu účastníků trhu s elektřinou a plynem na trh a překážky bránící nebo omezující změnu dodavatele elektřiny a plynu,
2. b) vytváří podmínky pro neznevýhodňující přístup k údajům o spotřebě zákazníka při zajištění ochrany chráněných informací,
3. c) vytváří podmínky pro připojování nových výroben elektřiny včetně výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie a decentrálních výroben elektřiny a zařízení pro ukládání energie,
4. d) vytváří podmínky pro efektivní, bezpečné a spolehlivé fungování elektrizační a plynárenské soustavy při zachování požadavku na přiměřenost soustav, zvyšování energetické účinnosti a integraci trhu a
5. e) vytváří pobídky pro co nejefektivnější využívání elektrizační a plynárenské soustavy při nejnižších možných nákladech.

(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o

1. a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,
2. b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
3. c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence a umožnit výkon této povinnosti nad rámec licence,
4. d) regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn⁴⁹),
5. e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,
6. f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,
7. g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti a certifikátu provozovatele zásobníku plynu,
8. h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a,
9. i) udělení povolení k
   1. 1. vlastnění, vyvíjení, správě nebo provozu zařízení pro ukládání energie,
   2. 2. přímému nákupu nefrekvenčních podpůrných služeb provozovatelem přenosové soustavy nebo nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatelem distribuční soustavy,

1. j) nařízení změny nebo odstranění vad plánu rozvoje regionální distribuční soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,
2. k) výši rozdílu mezi výší úhrady za službu poskytnutí výkonu a výši prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 12 odst. 10 a o úhradě prokazatelné ztráty podle § 14 odst. 6,
3. l) výši náhrady nebo schválení výše náhrady podle § 12 odst. 8,
4. m) neoprávněném získání prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, výši těchto prostředků a uložení povinnosti uhradit je provozovateli přenosové soustavy podle § 12 odst. 11.

(7) Energetický regulační úřad dále

1. a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,
2. b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,
3. c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,
4. d) rozhoduje spory jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,
5. e) na návrh spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje
   1. 1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility,
   2. 2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,

1. f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států dozor nad dodržováním povinností Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny a Evropským subjektem pro provozovatele distribučních soustav v Unii stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo uložených rozhodnutími Agentury,
2. g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád datového centra, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,
3. h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,
4. i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,
5. j) monitoruje
   1. 1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených smluvních podmínek na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství a nabídky smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizika a vliv na vývoj cen dodávek elektřiny a plynu,
   2. 2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,
   3. 3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a plynem a transparentnost velkoobchodního a maloobchodního trhu s elektřinou a plynem,
   4. 4. úroveň maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňované smluvní podmínky včetně smluvních pokut pro případ porušení povinnosti spotřebitele odebírat po dobu trvání závazku ze smlouvy elektřinu nebo plyn a jiných obdobných peněžitých plateb uplatňovaných pro případ ukončení odběru elektřiny nebo plynu spotřebitelem,
   5. 5. dvakrát ročně termíny pro připojení energetických zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě uplatňované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,
   6. 6. rozsah investic do výstavby nových a modernizace stávajících výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny,
   7. 7. právní a faktické překážky výroby elektřiny zákazníkem nebo společenstvím pro vlastní potřebu, sdílení elektřiny a poskytování flexibility účastníky trhu s elektřinou,
   8. 8. dostupnost přenosových kapacit pro přenos elektřiny a uplatňování pravidel pro řízení přetížení přenosové soustavy,
   9. 9. ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem pro životní prostředí dobu trvání povolovacího postupu pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jakož i jejich připojení k soustavě, včetně posouzení vlivů na životní prostředí,

1. k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím službám,
2. l) každoročně zveřejňuje doporučení ohledně tvorby maloobchodních cen elektřiny a plynu pro spotřebitele,
3. m) zveřejňuje na svých internetových stránkách roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích,
4. n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,
5. o) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,
6. p) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,
7. q) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí regulačních orgánů jiných členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí regulačního orgánu jiného členského státu Evropské unie není v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie vydanými na základě nebo k provedení předpisů Evropské unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem²²),
8. r) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství,
9. s) vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje o udělení a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává údaje o zprostředkovatelích v registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do registru společenství, mění údaje zapsané v registru společenství, rozhoduje o výmazu společenství z registru společenství a vymazává společenství z registru společenství,
10. t) vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,
11. u) na návrh spotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích,
12. v) stanovuje a na svých internetových stránkách zveřejňuje hodiny představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle Nařízení o intervenci v mimořádné situaci⁵⁷),
13. w) monitoruje postup zavádění inteligentních sítí provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav a každý druhý rok zpracovává a zveřejňuje zprávu o dosažené úrovni zavádění inteligentních sítí a doporučení pro jejich další rozvoj,
14. x) schvaluje technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb provozovatele přenosové soustavy a technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatele distribuční soustavy,
15. y) zpracovává analýzu nákladů a přínosů decentrální výroby elektřiny na výstavbu a zajištění bezpečného a spravedlivého provozu elektrizační soustavy,
16. z) vykonává činnost jednotného kontaktního místa, které poskytuje zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici,
17. za) je příslušným orgánem pro přijetí zprávy o odhadovaných potřebách flexibility podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,
18. zb) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je sdílení elektřiny, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,
19. zc) rozhoduje o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 58p.

(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále

1. a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy,
2. b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,
3. c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,
4. d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),
5. e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,
6. f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
7. g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavy a schvaluje po jednání valné hromady uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny,
8. h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,
9. i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy,
10. j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,
11. k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,
12. l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.

(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje cenové výměry a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění Energetického regulačního věstníku se rozumí den jeho zpřístupnění na portálu veřejné správy.

(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem, posouzení pokroku dosaženého při zvyšování energetické účinnosti přenosové, přepravní a distribučních soustav v elektroenergetice a plynárenství a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní na svých internetových stránkách.

(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu⁴⁹) a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo a výši marže dodavatele plynu v Kč/MWh.

(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných nebo obstarávaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy, provozovatelem zásobníku plynu, činností operátora trhu nebo činností datového centra, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny nebo plynu, uskladněním plynu, činnostmi operátora trhu nebo činností datového centra, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace.

(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům, datovému centru a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(15) Energetický regulační úřad vydává a zveřejňuje výkladová stanoviska Energetického regulačního úřadu k ustanovením právních předpisů v oblasti jeho působnosti, která zohledňuje ve své rozhodovací činnosti.

§ 17b

Organizace Energetického regulačního úřadu

(1) Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“) má 5 členů, z nichž 1 je předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Předsedu Energetického regulačního úřadu a další členy Rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Člen Rady je jmenován na 5 let a jeho funkční období začíná vždy dnem 1. ledna. Členové Rady jsou jmenováni tak, že každý rok je jmenován jeden člen Rady. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát; do počtu jmenování se nezapočítává jmenování podle odstavců 10 a 11.

(3) Předseda Energetického regulačního úřadu stojí v čele Energetického regulačního úřadu, řídí jeho činnost a je oprávněn pověřit výkonem části svých pravomocí další členy Rady. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(4) Zasedání Rady svolává a řídí předseda Energetického regulačního úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Rady, je předseda Energetického regulačního úřadu povinen svolat zasedání Rady do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Energetického regulačního úřadu tak, aby se zasedání Rady konalo nejpozději 10 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Energetického regulačního úřadu. Nesvolá-li předseda zasedání Rady podle věty druhé, učiní tak člen Rady, který o svolání Rady požádal.

(5) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

1. a) je plně svéprávný,
2. b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem⁴⁶),
3. c) má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v energetických odvětvích se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem, činnost akademického pracovníka⁵⁰) nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,
4. d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,
5. e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady,
6. f) je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností.

(6) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

(7) Funkce člena Rady zaniká

1. a) uplynutím funkčního období,
2. b) odvoláním,
3. c) vzdáním se funkce,
4. d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,
5. e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo
6. f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(8) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v energetických odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.

(9) Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 8 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí Energetického regulačního úřadu, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.

(10) Zanikne-li funkce člena Rady z důvodů podle odstavce 7 písm. b) až f), ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající část funkčního období člena Rady, jehož funkce zanikla.

(11) Sníží-li se v kalendářním roce počet členů Rady na méně než 4, navrhne ministr průmyslu a obchodu jmenovat tolik členů, aby jejich počet odpovídal počtu členů Rady podle odstavce 1. Vláda při jmenování těchto členů Rady stanoví délku funkčního období tak, aby v jednom roce neskončilo funkční období více než 1 členovi Rady a nepřekročila dobu jmenování stanovenou v odstavci 2. Funkční období takto jmenovaného člena Rady začíná dnem jmenování a končí vždy dnem 31. prosince.

(12) Funkce předsedy Energetického regulačního úřadu zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Energetického regulačního úřadu. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Energetického regulačního úřadu.

(13) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(14) Rada

1. a) schvaluje
   1. 1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu,
   2. 2. rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního úřadu,
   3. 3. jednací řád Rady,
   4. 4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu,
   5. 5. vyhlášky Energetického regulačního úřadu,
   6. 6. metodiku cenové regulace,
   7. 7. cenové výměry,

1. b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem,
2. c) jmenuje a odvolává členy rozkladové komise.

(15) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad. Rada se považuje za nadřízený správní orgán Energetického regulačního úřadu. Nadřízeným správním orgánem Rady je Rada.

(16) Předseda Energetického regulačního úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(17) Předseda Energetického regulačního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na jiného člena Rady. Předseda Energetického regulačního úřadu nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Energetického regulačního úřadu jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.

§ 17c

Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou

(1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o

1. a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,
2. b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,
3. c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.

§ 17d

Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu

(1) Účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v těchto cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.

(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

(3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

(4) Roční výše poplatku se stanoví jako dvanáctinásobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků v elektroenergetice a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkového množství plynu spotřebovaného v České republice a dodaného plynárenskou soustavou, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok.

(5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 4. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.

(7) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.