energetický zákon

§ 31

Bezpečnostní standard pro zásoby čerstvého jaderného paliva

(1) Provozovatel jaderné elektrárny je povinen udržovat zásobu čerstvého jaderného paliva, která umožní při výpadku plánované dodávky čerstvého jaderného paliva provoz každého jaderného reaktoru po dobu nejméně následujících 36 měsíců.

(2) Má-li provozovatel jaderné elektrárny prokazatelně zajištěnou možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, které odpovídá charakteristikám obvykle používaného čerstvého jaderného paliva v jaderné elektrárně a současně vyhovuje požadavkům na takové palivo stanoveným atomovým zákonem, s termínem dodávky do 15 měsíců, zkracuje se doba podle odstavce 1 na 18 měsíců.

(3) Provozovatel jaderné elektrárny není povinen postupovat podle odstavců 1 a 2, pokud stanovené požadavky nelze splnit z důvodů, které nejsou na straně provozovatele jaderné elektrárny nebo které provozovatel jaderné elektrárny nemohl odvrátit ani při vynaložení veškeré péče, která je rozumně proveditelná. Tyto důvody je provozovatel jaderné elektrárny povinen neprodleně oznámit ministerstvu. V takovém případě může ministerstvo rozhodnutím uložit opatření k zajištění náhradního plnění požadavků podle odstavců 1 a 2 a provozovatel jaderné elektrárny je povinen postupovat podle uloženého opatření.

(4) Provozovatel jaderné elektrárny oznamuje do 31. prosince ministerstvu plnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2.

(5) Oznámení podle odstavce 4 musí obsahovat

1. a) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 36 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení, jde-li o případ podle odstavce 1,
2. b) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 18 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení a doklad prokazující možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, pokud provozovatel splňuje podmínky podle odstavce 2.

§ 32

Agregátor

(1) Agregátor má právo

1. a) nabízet službu agregace flexibility účastníkům trhu s elektřinou, jejichž předávací místa jsou vybavena průběhovým měřením,
2. b) nabízet flexibilitu na trhu s elektřinou,
3. c) na poskytnutí údajů od datového centra a operátora trhu nezbytných pro výkon jeho práv a povinností podle tohoto zákona.

(2) Agregátor je povinen

1. a) se registrovat před zahájením výkonu licencované činnosti u operátora trhu a datového centra,
2. b) oznámit plánovanou aktivaci flexibility v předávacích místech odběrných míst, výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny datovému centru,
3. c) poskytovat operátorovi trhu a datovému centru údaje a informace nezbytné pro plnění jejich povinností podle tohoto zákona,
4. d) řídit se informacemi o možnostech aktivace flexibility zpřístupňovaných datovým centrem a strpět omezení aktivace flexibility v předávacích místech provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy,
5. e) uvádět při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu pravdivé a úplné informace, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny agregátora nebo jinak souvisejí s plněním závazku ze smlouvy o agregaci.

§ 33

Evropské a vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti

(1) Provozovatel přenosové soustavy se podílí na vypracování evropského posouzení zdrojové přiměřenosti podle čl. 23 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou v rozsahu požadovaném Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny.

(2) Ministerstvo za podmínek a postupem stanoveným v čl. 20 a 24 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou vypracovává vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti.

(3) Provozovatel přenosové soustavy je povinen na žádost ministerstva připravit podklady potřebné pro vypracování vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti podle čl. 24 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a poskytnout je ministerstvu.

(4) Každý účastník trhu s elektřinou je povinen poskytnout na vyžádání provozovateli přenosové soustavy údaje potřebné pro přípravu podkladů pro vypracování vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti a údaje požadované Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy je povinen vyhodnocovat údaje poskytnuté účastníky trhu s elektřinou pro potřeby vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti.

§ 34

Povinnosti výrobce elektřiny při ukončení provozu výrobny elektřiny

(1) Výrobce elektřiny provozující výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více připojenou na napěťové hladině 110 kV a výše je povinen oznámit provozovateli přenosové soustavy ukončení provozu výrobny elektřiny alespoň 11 měsíců před ukončením provozu výrobny elektřiny.

(2) Provozovatel přenosové soustavy vyhodnotí do 60 dnů ode dne oznámení podle odstavce 1 dopady ukončení provozu výrobny elektřiny s ohledem na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy a předá vyhodnocení Energetickému regulačnímu úřadu, ministerstvu a příslušnému výrobci elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy zejména vyhodnotí skutečnosti podle odstavce 3 a může doporučit pokračování výrobny elektřiny v provozu. V takovém případě doporučí podmínky a rozsah provozu výrobny elektřiny tak, aby nebyl ohrožen bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, a podmínky a rozsah provozu předá výrobci elektřiny a Energetickému regulačnímu úřadu prostřednictvím návrhu smlouvy o službě poskytnutí výkonu. Výrobce elektřiny je povinen poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu bezodkladně součinnost při stanovení předběžných nákladů výroby elektřiny a odhadu ztráty výrobny elektřiny při plnění povinnosti nad rámec licence v podmínkách a rozsahu doporučeném provozovatelem přenosové soustavy.

(3) Provozovatel přenosové soustavy v rámci svého vyhodnocení doporučí pokračování provozu výrobny elektřiny,

1. a) ohrozilo-li by ukončení provozu výrobny elektřiny bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, nebo
2. b) nelze-li standardními prostředky, zejména podpůrnými službami provozovatele přenosové soustavy, udržovat frekvenci v elektrizační soustavě, napětí, zajišťovat disponibilitu zařízení pro ostrovní provoz, start ze tmy nebo poskytování setrvačnosti elektrizační soustavě a nelze-li za tuto výrobnu elektřiny zajistit náhradu.

§ 35

Kapacitní mechanismus

(1) Ministerstvo může za podmínek a postupem podle čl. 21 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou vydat opatření obecné povahy, kterým zavede kapacitní mechanismus a stanoví podmínky účasti v kapacitním mechanismu, dobu trvání a další podmínky kapacitního mechanismu podle čl. 22 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.

(2) Provozovatel přenosové soustavy je povinen poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost při stanovení podmínek kapacitního mechanismu.

(3) Rozsah potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení určuje za podmínek stanovených ministerstvem provozovatel přenosové soustavy.

(4) Provozovatel přenosové soustavy zpracuje návrh postupu a podmínek zajištění potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení a předloží ho ministerstvu ke schválení.

(5) Ministerstvo návrh podle odstavce 4 schválí, jestliže je v souladu s podmínkami kapacitního mechanismu stanovenými ministerstvem.

(6) Ministerstvo opatření obecné povahy změní nebo zruší, pokud se změní nebo zaniknou důvody pro zavedení kapacitního mechanismu.

§ 36

Zajištění provozu elektrizační soustavy v období transformace energetického sektoru

(1) Ministerstvo může na základě vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti podle § 33 nebo vyhodnocení vypracovaného provozovatelem přenosové soustavy podle § 34 vydat opatření obecné povahy, kterým zavede mechanismus a stanoví podmínky účasti v mechanismu, dobu trvání a další podmínky mechanismu pro

1. a) plnění klimaticko-energetických cílů České republiky podle Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu⁶⁶) a evropského právního rámce pro klima⁶⁷), nebo
2. b) poskytování podpory flexibility v elektrizační soustavě.

(2) Provozovatel přenosové soustavy je povinen poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost při stanovení podmínek mechanismu.

(3) Rozsah potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení určuje za podmínek stanovených ministerstvem provozovatel přenosové soustavy.

(4) Provozovatel přenosové soustavy zpracuje návrh postupu a podmínek zajištění potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení a předloží ho ministerstvu ke schválení.

(5) Ministerstvo návrh podle odstavce 4 schválí, jestliže je v souladu s podmínkami mechanismu stanovenými ministerstvem.

(6) Ministerstvo opatření obecné povahy změní nebo zruší, pokud se změní nebo zaniknou důvody pro zavedení mechanismu.

§ 43

Povinnosti vlastníka přímého vedení

§ 45

Elektrická přípojka

(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.

(2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady

1. a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu^4d) provozovatel distribuční soustavy,
2. b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,
3. c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.

(3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.

(4) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(5) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.

(6) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

(7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.

(8) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu zákazníka, na hranici nebo v blízkosti hranice jeho nemovitosti.

(9) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.

(10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.

(11) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.

(12) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

§ 46

Ochranná pásma

(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.

(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany

(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách krajního kabelu vedení, která činí od krajního kabelu vedení na obě jeho strany:

(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti

1. a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
2. b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
3. c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
4. d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění.

(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti

1. a) 20 m vně oplocení výrobny elektřiny, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, nebo v případě zařízení pro ukládání elektřiny 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny, nejedná-li se o výrobnu elektřiny využívající energii slunečního záření, nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojených k přenosové soustavě, nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV,
2. b) 7 m vně oplocení výrobny elektřiny, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, nebo v případě zařízení pro ukládání elektřiny 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny, nejedná-li se o výrobnu elektřiny využívající energii slunečního záření, nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně,
3. c) 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,
4. d) v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, nebo v případě zařízení pro ukládání elektřiny 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW a připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,
5. e) 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které jsou výrobna elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny umístěny, u výroben elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 50 kW,
6. f) 1 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny, jedná-li se o výrobnu elektřiny využívající energii slunečního záření.

Pro výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 50 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.

(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno

1. a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
2. b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
3. c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
4. d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a vedení bez ochranných prvků přejíždět mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy

1. a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
2. b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

(12) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

(13) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

(14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být v případě, že

1. a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů, nejméně 150 m od krajního vodiče vedení na stranu směrem k větrné elektrárně,
2. b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů, nejméně 50 m od krajního vodiče vedení na stranu směrem k větrné elektrárně.

(15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od oplocení elektrické stanice musí být nejméně 50 m od oplocení elektrické stanice na stranu směrem k větrné elektrárně.

(16) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy zajišťuje na náklady toho, kdo požaduje umístění větrné elektrárny v kratší vzdálenosti od nadzemního vedení než podle odstavce 14 písm. a), instalaci opatření proti kmitání na nadzemním vedení, je-li instalace takových opatření možná.

(17) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby.

§ 47

Přeložky zařízení

(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy nebo zařízení distribuční soustavy zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, není-li dohodnuto jinak. V zastavěném území podle zvláštního právního předpisu^4d) nese náklady na provedení přeložky zařízení nízkého napětí provozovatel distribuční soustavy, pokud provedení přeložky vyplývá z rozhodnutí o odstranění stavby, na níž je zařízení distribuční soustavy umístěno, nebo technický stav zařízení distribuční soustavy nedovoluje jeho bezpečné provozování nebo poškozuje stavbu, pokud vlastník zařízení distribuční soustavy nezajistí nápravu.

(3) Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady po jednotlivých položkách na její provedení.

(4) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.

§ 48

Styk zařízení

(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.

(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

§ 49

Měření

(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek.

(2) Výrobci elektřiny, provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni na svůj náklad zajistit technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.

(3) Výrobci elektřiny, provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav, zákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.

(4) Výrobci elektřiny, provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci.

(6) Výrobci elektřiny, provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav či zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení typu a kategorie stanovených prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu nebo jiné kategorie než měřicí zařízení stanoveného typu a kategorie a splňuje podmínky jeho instalace, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí zařízení instaluje do 4 měsíců od podání žádosti. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu a kategorie.

(8) Každý, pro jehož předávací místo byla podána žádost o registraci přiřazení do skupiny sdílení u datového centra, má právo na instalaci průběhového měření provozovatelem distribuční soustavy ve lhůtě 3 měsíců ode dne podání žádosti. Provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci průběhového měření, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření, jestliže jde o odběrné místo bez výrobny elektřiny nebo odběrné místo s výrobnou elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně.

(9) Provozovatel distribuční soustavy je povinen informovat zákazníka v dostatečném předstihu před instalací inteligentního měřicího zařízení o funkcích a možnostech interoperability inteligentního měřicího zařízení, možnostech využití inteligentního měřicího zařízení zákazníkem, o získávání a rozsahu zpracování osobních údajů při využívání inteligentního měřicího zařízení, a jedná-li se o instalaci inteligentního měřicího zařízení na žádost zákazníka, dále o nákladech, které je zákazník v souvislosti s instalací inteligentního měřicího zařízení povinen uhradit.

(10) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření.

(11) Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

§ 49a

Podružné měření

(1) Zákazník je povinen instalovat a provozovat podružné měřicí zařízení, které měří

1. a) odběr elektřiny elektrického zařízení, pokud je k jím provozovanému elektrickému zařízení přiřazen výchozí diagram odběru elektřiny,
2. b) výrobu elektřiny, pokud je
   1. 1. k jím provozované výrobně elektřiny přiřazen výchozí diagram dodávky nebo odběru elektřiny, nebo
   2. 2. jeho předávací místo registrováno pro zohlednění ukládání elektřiny,

1. c) dodávku a odběr elektřiny zařízením pro ukládání elektřiny, pokud je
   1. 1. k jím provozovanému zařízení pro ukládání elektřiny přiřazen výchozí diagram dodávky nebo odběru elektřiny, nebo
   2. 2. jeho předávací místo registrováno pro zohlednění ukládání elektřiny.

(2) Výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny je povinen instalovat a provozovat podružné měřicí zařízení, které měří výrobu elektřiny nebo dodávku a odběr elektřiny zařízením pro ukládání elektřiny, pokud je

1. a) k jím provozované výrobně elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny přiřazen výchozí diagram dodávky nebo odběru elektřiny, nebo
2. b) jeho předávací místo registrováno pro zohlednění ukládání elektřiny.

(3) Provozuje-li zákazník, výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny podružné měřicí zařízení, které je stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, je povinen zajistit ověření podružného měřicího zařízení podle zákona o metrologii.

§ 50

Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou

(1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje účastník trhu s elektřinou dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.

(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat údaje o rezervovaném příkonu nebo výkonu a typu měření. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny musí být ujednání o přenesení odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.

(3) Smlouva o dodávce elektřiny nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená se zákazníkem musí také obsahovat

1. a) název a sídlo dodavatele elektřiny,
2. b) úroveň kvality dodávky elektřiny nebo souvisejících služeb v elektroenergetice, pokud strany sjednaly vyšší úroveň kvality, než kterou stanovují právní předpisy,
3. c) výčet odběrných míst a jejich předávacích míst,
4. d) způsoby úhrady plateb za poskytnuté plnění,
5. e) délku výpovědní doby,
6. f) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele elektřiny,
7. g) služby údržby odběrného elektrického zařízení nebo elektrické přípojky nebo jiné obdobné poskytované služby, pokud dodavatel elektřiny nabízí poskytování takových služeb společně s dodávkou elektřiny,
8. h) způsoby získávání aktuálních informací o ceně za dodávku elektřiny nebo jiné plnění poskytované společně s dodávkou elektřiny,
9. i) dobu trvání závazku ze smlouvy, ujednání o tom, zda je možné závazek ze smlouvy prodloužit, obnovit nebo zrušit, a podmínky, za nichž je možné tak učinit,
10. j) informaci o právu na náhradu za nedodržení kvality dodávky elektřiny a související služby v elektroenergetice a o právu na pokutu v případě prodlení s poskytnutím vyúčtování dodávky elektřiny,
11. k) je-li zákazníkem spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba podle § 11a odst. 1, informaci o právu na mimosoudní řešení sporu u Energetického regulačního úřadu,
12. l) předpokládaný nejzazší den připojení k přenosové nebo distribuční soustavě, jestliže odběrné místo není připojeno a dodavatel elektřiny pro zákazníka, s nímž uzavírá smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, zajišťuje uzavření smlouvy o připojení.

(4) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, ukládání elektřiny, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon v místě připojení a žadatel se zavazuje uhradit paušální částku k úhradě podílu na nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, nebo oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením jeho zařízení. Smlouva o připojení musí obsahovat ujednání o nevratné části paušální částky podle věty první technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termín připojení, místo připojení zařízení, specifikaci místa připojení a rezervovaný příkon předávacího místa. Nejzazší termín připojení k distribuční soustavě je 5 let na hladině vysokého a velmi vysokého napětí a 3 roky na hladině nízkého napětí od podání úplné žádosti o připojení k distribuční soustavě, pokud se strany nedohodnou jinak. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny nebo jiného zařízení pro ukládání elektřiny musí smlouva o připojení také obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. V případě připojení distribuční soustavy k nadřazené distribuční soustavě musí smlouva o připojení také obsahovat druh a instalovaný výkon připojených výroben elektřiny a údaje o zařízení s významným vlivem na nadřazenou distribuční soustavu, které stanoví prováděcí právní předpis⁵⁵). Smlouva o připojení vyžaduje písemnou formu.

(5) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výrobny elektřiny nebo předávacích míst mezi přenosovou soustavou a distribuční soustavou. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu.

(6) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel přenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek. Smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu.

(7) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení poskytování služby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny nebo předávacích míst mezi distribučními soustavami. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze.

(8) Smlouvou o zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu určeném provozovatelem přenosové soustavy poskytovateli regulační energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora trhu. Smlouva o zúčtování regulační energie vyžaduje písemnou formu.

(9) Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se zavazuje operátor trhu umožnit registrovanému účastníkovi trhu s elektřinou účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné obchody a registrovaný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu.

(10) Smlouvou o agregaci se zavazuje poskytovatel flexibility poskytnout agregátorovi flexibilitu v předávacím místě za účelem její agregace a nabídky na trhu s elektřinou a agregátor se zavazuje zaplatit cenu za poskytnutí flexibility. Smlouva o agregaci musí obsahovat výčet předávacích míst, ve kterých je flexibilita poskytována, technické údaje o energetických zařízeních s možností poskytování flexibility a rozsah poskytované flexibility. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.

(11) Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování podpůrných služeb vyžaduje písemnou formu.

(12) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.

(13) Smlouvou o službě poskytnutí výkonu se zavazuje výrobce elektřiny s uloženou povinností výroby elektřiny nad rámec licence k poskytnutí výkonu výrobny elektřiny v čase, množství a za podmínek stanovených provozovatelem přenosové soustavy podle § 34 a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje uhradit cenu za službu poskytnutí výkonu. Smlouva o poskytnutí výkonu obsahuje dále závazek provozovat zařízení podle pokynů provozovatele přenosové soustavy.

(14) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 5 a 7 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.

(15) Závazek poskytovat služby údržby odběrných elektrických zařízení nebo elektrické přípojky nebo jiné obdobné služby zaniká se zánikem závazku dodávat elektřinu ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, ledaže se strany dohodnou jinak.

(16) Nedostatek písemné formy smlouvy podle odstavců 1, 2 a 10 může namítat jen spotřebitel.

§ 51

Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy

(1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je

1. a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
2. b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,
3. c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,
4. d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
5. e) odběr měřený měřicím zařízením,
   1. 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
   2. 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,
   3. 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,

1. f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,
2. g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

(2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

(3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

(4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny. Dodávku elektřiny do tohoto odběrného místa zajišťuje budoucí dodavatel elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

§ 52

Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy

(1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavy je

1. a) dodávka bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
2. b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení nebyla smluvně sjednána,
3. c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
4. d) dodávka měřená měřicím zařízením,
   1. 1. které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,
   2. 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,
   3. 3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,

1. e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy,
2. f) dodávka elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo bez přenesení odpovědnosti za odchylku na jiný subjekt zúčtování.

(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny povinen uhradit vzniklou škodu.

(3) Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy se zakazuje.

(4) Při neoprávněné dodávce nemá účastník trhu s elektřinou nárok na úhradu neoprávněně dodané elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy.

§ 53

Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny

(1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je

1. a) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy v rozporu s dispečerským řádem,
2. b) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny,
3. c) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

(2) Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

(3) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.

§ 54

Stav nouze

(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavě v důsledku

1. a) živelních událostí,
2. b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu¹⁰),
3. c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny,
4. d) smogové situace podle zvláštních předpisů,
5. e) teroristického činu,
6. f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,
7. g) přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo
8. h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob

a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

(2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

(3) Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy

1. a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
2. b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
3. c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy

1. a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
2. b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
3. c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.

(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.

(7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro výrobu elektřiny i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší^10a).