Předchozí stránkaDosavadní oddíly pátý a šestý se označují jako oddíly šestý a sedmý.
- 52. V § 129 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Jestliže se po vyhlášení rozsudku nebo v soudem stanovené lhůtě po vyhlášení rozsudku státní zástupce a obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby, může soud vyhotovit zjednodušený rozsudek, který neobsahuje odůvodnění. Pokud oprávněné osoby mohou podat odvolání ve prospěch obžalovaného i proti jeho vůli, lze zjednodušený rozsudek vyhotovit pouze v případě, že se vzdají odvolání. Týká-li se rozsudek více obžalovaných, je třeba odůvodnit jeho výroky v částech, které se vztahují k osobě obžalovaného, u něhož nebyly splněny podmínky pro vyhotovení zjednodušeného rozsudku. Mají-li právo podat odvolání i poškozený nebo zúčastněná osoba a nevzdali-li se tohoto práva, je rovněž třeba odůvodnit ty výroky, proti kterým mohou podat odvolání.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
- 53. V § 129 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
- 54. V § 134 se odstavec 3 zrušuje.
- 55. V § 136 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Jestliže se po vyhlášení usnesení nebo ve lhůtě stanovené orgánem činným v trestním řízení po vyhlášení usnesení osoby oprávněné podat stížnost podle § 142 odst. 1 vzdaly stížnosti a prohlásily, že netrvají na písemném odůvodnění, může orgán činný v trestním řízení vyhotovit zjednodušené usnesení, které neobsahuje odůvodnění; v případě usnesení vyhotovovaného ve vykonávacím řízení tak může soud prvního stupně učinit i tehdy, není-li proti takovému usnesení přípustná stížnost. Mají-li právo podat stížnost ve prospěch obviněného další osoby, lze zjednodušené usnesení vyhotovit pouze v případě, že obviněný prohlásí, že si nepřeje, aby tyto osoby stížnost v jeho prospěch podaly; pokud tak tyto osoby mohou učinit i proti jeho vůli, musí se stížnosti vzdát.“.
- 56. V § 146a odst. 1 písmeno a) zní:
- „a) rozhodl o vazbě, nejde-li o rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby bez přijetí některého opatření nahrazujícího vazbu,“.
- 57. V § 146a odst. 1 písm. b) se slova „(§ 77a odst. 4)“ zrušují.
- 58. § 152a zní:
„§ 152a
Odkaz „§ 152aPři správě placení pohledávek uvedených v § 152 odst. 1 se postupuje podle daňového řádu.“.
- 59. V § 158 odst. 6 se věta třetí nahrazuje větou „Úřední záznam lze v řízení před soudem užít jako důkaz pouze za podmínek stanovených tímto zákonem.“.
- 60. V § 158 odst. 9 větě čtvrté se za slovo „číst“ vkládají slova „nebo obrazové a zvukové záznamy pořízené o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení přehrát“, slovo „je“ se zrušuje a za slovo „předestřít“ se vkládají slova „protokoly o jejich výslechu“.
- 61. V § 158e odstavec 1 zní:
„(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku, přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku, podplacení podle § 332 trestního zákoníku, nepřímého úplatkářství podle § 333 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, je policejní orgán, pokud jím je útvar Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů, oprávněn použít agenta.“.
- 62. V § 175 odst. 1 písmeno c) zní:
- „c) rozhodnout o propuštění obviněného z vazby, o propuštění obviněného z vazby za současného nahrazení vazby některým opatřením nahrazujícím vazbu nebo o změně důvodů vazby, pominul-li některý z důvodů vazby,“.
- 63. V § 175 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
- „f) rozhodnout o zničení zajištěné věci podle § 81b,“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
- 64. V § 175 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „nebo vydání evropského zatýkacího rozkazu“.
- 65. V § 175 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo v řízení o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu“.
- 66. V § 179a odst. 1 se slova „tři léta“ nahrazují slovy „pět let“.
- 67. V § 179b odst. 2 se věta třetí zrušuje.
- 68. V § 179c odst. 1 větě první se číslo „4“ nahrazuje slovy „3 nebo 5“.
- 69. V § 179g odstavec 1 zní:
„(1) Namísto podání návrhu na potrestání může státní zástupce rozhodnout o tom, že se podání návrhu na potrestání podmíněně odkládá, jestliže podezřelý
- a) se k činu doznal,
- b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, nebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě,
- c) vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání,
- d) s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání vyslovil souhlas,
- a vzhledem k osobě podezřelého, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.“.
- 70. V § 179g odst. 2 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „dva roky“.
- 71. V § 179g se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Podezřelému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody nebo dohodu o vydání bezdůvodného obohacení, se v rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání uloží, aby škodu v průběhu zkušební doby nahradil nebo aby v této době bezdůvodné obohacení vydal.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
- 72. V § 179h odst. 1 větě první se za slovo „život“ vkládají slova „, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu nebo vydat bezdůvodné obohacení“.
- 73. V § 183a odst. 2 se slova „audiovizuální techniky, kdy je jim zajištěna možnost klást vyslýchaným či jinak zúčastněným osobám na úkonu otázky“ nahrazují slovy „videokonferenčního zařízení“.
- 74. V § 183a odst. 3 větě druhé se za slova „takového svědka“ vkládají slova „nebo přehrát obrazový a zvukový záznam pořízený o jeho výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je možné“ a slova „bude možno“ se zrušují.
- 75. V § 187 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, nejsou-li dány důvody pro konání vazebního zasedání“.
- 76. V § 202 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Přítomnost obžalovaného nebo jiných osob může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení; § 111a se užije obdobně.“.
- 77. V § 202 odst. 3 se za slovo „přečíst“ vkládají slova „nebo obrazové a zvukové záznamy pořízené o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení přehrát“.
- 78. V § 211 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Se souhlasem státního zástupce a obžalovaného lze v hlavním líčení číst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5).
(7) Ustanovení odstavců 1 až 5 o čtení protokolů se obdobně užijí i na přehrání zvukového a obrazového záznamu pořízeného o výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení.“.
- 79. V § 234 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Přítomnost jiných osob může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení; § 111a se užije obdobně.“.
- 80. V § 235 odst. 2 větě druhé se slova „(§ 211 odst. 1 a 5)“ nahrazují slovy „nebo přehráním obrazového a zvukového záznamu pořízeného o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení (§ 211 odst. 1, 5 a 7)“.
- 81. V § 240 se slova „nebo veřejném zasedání“ nahrazují slovy „, veřejném zasedání nebo vazebním zasedání“.
- 82. V § 242 se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2) Jiné osoby jsou z účasti na neveřejném zasedání vyloučeny.“.
- 83. V § 255 odst. 2 se slova „zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem“ nahrazují slovem „pořádkem“.
- 84. V § 265b odst. 1 písm. l) se za slova „takové rozhodnutí nebo“ vkládá slovo „přestože“.
- 85. V § 265l se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g) se v tomto případě neužijí.“.
- 86. V § 265r se na konci odstavce 3 doplňují slova „, pokud se jej podle § 36b nevzdá“.
- 87. V § 266 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Dospěje-li ministr spravedlnosti na podkladě obsahu spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, navrhne Nejvyššímu soudu takový postup spolu s podáním stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného.“.
- 88. V § 267 odst. 1 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
- 89. V § 275 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g) se v řízení o stížnosti pro porušení zákona neužijí.“.
- 90. V § 275 odstavec 4 zní:
„(4) Před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.“.
- 91. V § 306a odst. 1 větě druhé se za slovo „přečtou“ vkládají slova „nebo se mu přehrají obrazové a zvukové záznamy pořízené o úkonech provedených prostřednictvím videokonferenčního zařízení“.
- 92. V § 314b odst. 2 větě třetí se slova „(§ 179b odst. 2)“ zrušují.
- 93. V § 314d se odstavec 3 zrušuje.
- 94. V § 314f odst. 2 větě druhé se slova „(§ 63 odst. 1 a 3)“ zrušují.
- 95. V § 343 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Při správě placení peněžitého trestu se postupuje podle daňového řádu.“.
- 96. V části třetí hlavě dvacáté první se za oddíl pátý vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl šestý Promlčení výkonu trestu „Oddíl šestý
§ 350k
Odkaz § 350kO promlčení výkonu trestu rozhoduje soud usnesením. Proti tomuto usnesení může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek.“.
Následující stránka