Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Dosavadní oddíly šestý a sedmý se označují jako oddíly sedmý a osmý.

1. 97. V § 351 odst. 2 se slovo „zařídí“ nahrazuje slovem „nařídí“.
2. 98. V § 353 odst. 2 se za slovo „rozhodne“ vkládají slova „bez zbytečného odkladu“.
3. 99. V § 354 odst. 2 se slovo „zařídí“ nahrazuje slovem „nařídí“ a na konci odstavce se doplňují věty „Není-li známo místo pobytu této osoby, užije se na příkaz k jejímu dodání do výkonu zabezpečovací detence přiměřeně ustanovení § 69 odst. 3. Je-li místo pobytu známo, lze použít k jejímu dodání do výkonu zabezpečovací detence ustanovení § 83c odst. 2. V příkazu předseda senátu vždy požádá policejní orgán o neprodlené podání informace o tom, zda byla tato osoba do výkonu zabezpečovací detence dodána, popřípadě jaké okolnosti jejímu dodání brání.“.
4. 100. V nadpisu § 361 se slova „a nákladů trestního řízení“ zrušují.
5. 101. V § 361 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu.“.
6. 102. V § 361 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
7. 103. V § 380 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Pro tyto účely mohou orgány činné v trestním řízení a Ministerstvo spravedlnosti poskytovat příslušným orgánům cizích států nezbytné informace, včetně osobních údajů a překladů písemností.“.
8. 104. V § 383 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Úkony soudu podle § 383 až 390 koná soud, který v době úkonu vede trestní řízení, a v přípravném řízení soud příslušný podle § 26.“.
9. 105. V § 383 odst. 2 se slova „, který vydal mezinárodní zatýkací rozkaz,“ zrušují.
10. 106. V § 384 odst. 5 písm. b) se slova „který zatýkací rozkaz vydal,“ zrušují.
11. 107. V § 384 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Soud zruší zatýkací rozkaz, pokud zanikly důvody, pro které byl vydán, nebo zjistí-li se dodatečně důvody, pro které jej nelze vydat (§ 385).“.
12. 108. V § 387 odst. 1 větě první se slova „, jehož předseda senátu zatýkací rozkaz vydal“ zrušují.
13. 109. V § 387 odst. 1 větě druhé se slova „více soudů“ nahrazují slovy „vydaných ve více trestních věcech“.
14. 110. V § 387 odst. 3 se slova „§ 71“ nahrazují slovy „§ 72 a 72a“.
15. 111. V § 389 odst. 2 větě první se slova „vydal zatýkací rozkaz“ nahrazují slovy „vede řízení o dalších trestných činech spáchaných před vydáním osoby, a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soud příslušný podle § 26“.
16. 112. V § 390 odst. 1 větě první se slova „, který vydal zatýkací rozkaz,“ zrušují.
17. 113. V § 396 odst. 2 se slova „§ 72 odst. 1 věta první, § 72 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3 a 4, § 73, § 73a odst. 1 až 6, § 73a odst. 9, § 73b odst. 3, § 74“ nahrazují slovy „§ 71 odst. 1 věta první, § 71 odst. 2 písm. a), § 71a, § 73, § 73a odst. 1 až 6, § 73a odst. 9, § 73b odst. 2 a 6 a § 74“.
18. 114. V § 396 se doplňuje odstavec 4, který zní:

    „(4) Orgány, jejichž rozhodování má vliv na délku předběžné vazby, jsou povinny vyřizovat takové věci přednostně a s nejvyšším urychlením.“.

1. 115. V § 400b odstavec 2 zní:

   „(2) Na rozhodování o propuštění osoby z vydávací vazby se přiměřeně užijí § 71 odst. 2 písm. a), § 71a, § 73b odst. 2 a § 74.“.

1. 116. V § 400b odstavec 5 zní:

   „(5) Doba, po kterou se na osobu, o jejíž vydání jde, hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle jiného právního předpisu⁴), se nezapočítává do lhůty uvedené v odstavci 4.“.

1. 117. V § 404 odst. 2 písmeno b) zní:
   1. „b) má-li vykonat trest odnětí svobody nebo jeho zbytek v délce nejméně čtyř měsíců nebo ochranné opatření spojené s omezením svobody nebo jeho zbytek v délce nejméně čtyř měsíců.“.

1. 118. V § 406 odst. 2 větě čtvrté se slova „vydal evropský zatýkací rozkaz, v přípravném řízení na návrh státního zástupce“ nahrazují slovy „vede trestní řízení o dalších trestných činech spáchaných před předáním osoby, a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soud příslušný podle § 26“.
2. 119. V § 407 odst. 1 se slova „, který vydal evropský zatýkací rozkaz,“ zrušují a slova „na kterou vydal“ se nahrazují slovy „na kterou byl vydán“.
3. 120. V § 411 odst. 6 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, s výjimkou případů, kdy s ohledem na zvláštní okolnosti spáchání trestného činu je třeba dát přednost provedení trestního stíhání ve vyžadujícím státě z důvodů náležitého zjištění skutkového stavu a z důvodů týkajících se výměry trestu anebo jeho výkonu“.
4. 121. V § 411 se odstavec 9 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 9 až 12.

1. 122. V § 411 odst. 11, § 415 odst. 1 a 3, § 419 odst. 2 a v § 421 odst. 3 větě druhé se číslo „11“ nahrazuje číslem „10“.
2. 123. V § 411 odst. 12 a v § 413 odst. 4 větě druhé se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“.
3. 124. Za § 413 se vkládá nový § 413a, který včetně nadpisu zní:

   㤠413a

   Odkaz 㤠413a

   Odložení předání

   (1) Soud může rozhodnout o odložení předání vyžádané osoby na dobu, po kterou je nezbytná její přítomnost v České republice v souvislosti s jiným trestným činem, než pro který byl vydán evropský zatýkací rozkaz, pro účely trestního řízení vedeného v České republice nebo výkonu trestu pravomocně uloženého soudem České republiky. Rozhodnutí o odložení předání může soud učinit současně s povolením předání, výjimečně i po povolení předání, byl-li zjištěn důvod pro odložení později nebo vyvstane-li nový důvod pro odložení, a to až do provedení předání. Při rozhodování o odložení předání vezme v úvahu zejména závažnost trestného činu, pro který má být osoba předána, závažnost trestného činu, pro který se vede v České republice trestní řízení, možnost předání této osoby z vyžadujícího státu zpět do České republiky, jakož i možnost dočasného předání osoby do vyžadujícího státu.

   (2) O odložení předání může soud rozhodnout na návrh

   1. a) státního zástupce uvedeného v § 408 odst. 1,
   2. b) soudu a v přípravném řízení státního zástupce příslušných k vedení trestního řízení v České republice,
   3. c) soudu, který pravomocně uložil vyžádané osobě trest odnětí svobody, nebo
   4. d) vyžádané osoby.

   (3) Pokud návrh na odložení předání nepodal státní zástupce nebo soud uvedený v odstavci 2 písm. a) až c), soud si před rozhodnutím o odložení předání vyžádá jejich stanoviska.

   (4) Je-li osoba v předběžné nebo předávací vazbě, soud současně s rozhodnutím o odložení jejího předání rozhodne o jejím propuštění z takové vazby; ustanovení § 411 odst. 4 se v takovém případě neužije.

   (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost. Proti rozhodnutí o propuštění z vazby podle odstavce 4 je přípustná stížnost pouze v případě, že byla současně podána stížnost proti rozhodnutí o odložení předání.

   (6) Pomine-li důvod odložení předání, předseda senátu rozhodne o vzetí osoby do předávací vazby.

   (7) Předseda senátu ukončí řízení o předání, nastane-li důvod pro ukončení předběžného šetření podle § 409 odst. 3 písm. b), d), e), i) nebo j).“.

1. 125. V § 414 odst. 5 se slova „11 a 12“ nahrazují slovy „10 a 11“.
2. 126. V § 416 odst. 2 se slova „nejde-li o rozhodnutí o předání podle § 411 odst. 9“ nahrazují slovy „nebyl-li podán návrh na odložení předání podle § 413a“.
3. 127. Za § 426 se vkládá nový § 426a, který zní:

   㤠426a

   Odkaz 㤠426a

   Je-li pro účely doručení písemnosti v trestním řízení osobě v cizím státě nebo v souvislosti s dožádáním do ciziny třeba pátrat po místě pobytu osoby v cizím státě, požádá soud a v přípravném řízení státní zástupce Policii České republiky o pořízení záznamu v Schengenském informačním systému za tímto účelem.“.

1. 128. V § 427 se odstavce 4 a 5 zrušují.
2. 129. Za § 427 se vkládá nový § 427a, který včetně nadpisu zní:

   㤠427a

   Odkaz 㤠427a

   Doručení písemnosti v cizině

   (1) Doručení písemnosti osobě v cizím státě poštou je možné, jen stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, anebo nebrání-li tomu předpisy cizího státu, na jehož území má být doručeno. Doručovaná písemnost nesmí obsahovat pohrůžku donucením.

   (2) Na žádost státního zástupce ověří Nejvyšší státní zastupitelství, zda doručení podle odstavce 1 nebrání předpisy cizího státu, na jehož území má být doručeno, a způsob, jakým se takové doručení v cizím státu provádí. Na žádost soudu tyto skutečnosti ověří Ministerstvo spravedlnosti.“.

1. 130. Nadpis § 433 zní: „Doručení písemnosti z ciziny“.
2. 131. V § 433 se doplňuje odstavec 4, který zní:

   „(4) Doručení písemnosti cizím státem osobě v České republice poštou je možné, jen stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, anebo v souladu s prohlášením o vzájemnosti podle zvláštního právního předpisu; doručovaná písemnost nesmí obsahovat pohrůžku donucením, a není-li vyhotovena v jazyce, o kterém cizí stát ví nebo důvodně předpokládá, že jej osoba ovládá, musí být zasílána s překladem do takového jazyka.“.

1. 132. V § 438 odst. 4 se slova „§ 71“ nahrazují slovy „§ 72 a 72a“.
2. 133. § 441 včetně nadpisu zní:

   㤠441

   Odkaz 㤠441

   Zajištění věci, jiné majetkové hodnoty a majetku

   (1) Na zajištění věci, jiné majetkové hodnoty nebo majetku na základě žádosti orgánu cizího státu se přiměřeně použijí ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu čtvrtého a hlavy dvacáté první oddílu pátého. Při výkonu zajištění majetku se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

   (2) Věc vydanou nebo odňatou na základě žádosti orgánu cizího státu o právní pomoc může soud a v přípravném řízení státní zástupce předat pro účely dokazování na nezbytnou dobu příslušnému orgánu cizího státu a zároveň jej požádá o její vrácení. Nebrání-li tomu práva třetích osob, může se vzdát jejího vrácení do České republiky. Pokud byla věc již vydána nebo odňata v trestním řízení vedeném v České republice, lze takovou věc dočasně předat orgánu cizího státu pro účely dokazování na stanovenou dobu se souhlasem státního zástupce nebo soudu, který vede trestní řízení.

   (3) Předání věci orgánu cizího státu podle odstavce 2 věty první může být dočasně odloženo nebo věc může být orgánu cizího státu předána na dobu, jejíž délku určí soud a v přípravném řízení státní zástupce, je-li takové věci třeba pro trestní řízení vedené v České republice.

   (4) Soud a v přípravném řízení státní zástupce, který na žádost orgánu cizího státu o právní pomoc zajistil věc, jinou majetkovou hodnotu nebo majetek, po přiměřené době ověří u tohoto orgánu, zda důvod zajištění trvá. Pokud tento orgán na opakované dotazy v přiměřené době nereaguje, má se za to, že důvod zajištění pominul.

   (5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se přiměřeně užijí také na zajištění a předání věci, kterou má vydávaná nebo předávaná osoba u sebe. Pokud je to možné, tato věc se předá orgánům cizího státu současně s vydávanou nebo předávanou osobou. Předat takovou věc je možné i v případě, nelze-li vydávanou nebo předávanou osobu předat pro její úmrtí nebo jde-li o uprchlého.“.

1. 134. V nadpisu § 444 se slovo „videotelefonu“ nahrazuje slovy „videokonferenčního zařízení“.
2. 135. V § 444 odst. 1 větě první a druhé, § 444 odst. 4 větě druhé a v § 445 odst. 1 větě první a druhé se slovo „videotelefonu“ nahrazuje slovy „videokonferenčního zařízení“.
3. 136. V § 444 se doplňuje odstavec 8, který zní:

   „(8) Ustanovení hlavy třetí a hlavy páté upravující výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení se neužijí.“.

1. 137. V § 445 se doplňuje odstavec 5, který zní:

   „(5) Ustanovení hlavy třetí a hlavy páté upravující výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení se neužijí.“.

1. 138. V § 449 se na konci textu písmene e) doplňuje slovo „nebo“.
2. 139. V § 449 se písmeno f) zrušuje.

   Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).

1. 140. V § 455 odst. 3 se slova „[§ 449 písm. f), g)]“ zrušují.
2. 141. V § 460o odst. 1 písmeno b) zní:
   1. „b) kterým bylo rozhodnuto o odškodnění oběti trestného činu,“.

1. 142. V § 460o odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „správním orgánem takového státu za předpokladu, že proti rozhodnutí správního orgánu o trestném činu nebo jiném deliktu je přípustný opravný prostředek, o kterém rozhoduje soud s pravomocí i ve věcech trestních“ nahrazují slovy „v případech uvedených v písmenech a), c) a d) i pokud bylo vydáno jiným orgánem takového státu v trestním nebo jiném řízení za předpokladu, že se lze domáhat projednání věci před soudem v trestním řízení“.
2. 143. § 460p zní:

   㤠460p

   Odkaz 㤠460p

   (1) Rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních lze převzít za účelem jeho uznání a výkonu, pokud má odsouzený na území České republiky obvyklé bydliště nebo majetek. Při ověřování, zda jsou splněny podmínky pro převzetí rozhodnutí, se vychází ze skutečností uvedených v osvědčení⁷) o vydání rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1 a případně též z dodatečných informací poskytnutých členským státem Evropské unie, který rozhodnutí k uznání a výkonu zaslal, nebo z vlastního provedeného šetření.

   (2) K řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má nebo měl poslední trvalý pobyt nebo se zdržuje odsouzený, vůči němuž rozhodnutí směřuje, jinak je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má odsouzený majetek. Je-li podle věty první dána příslušnost několika soudů, koná řízení ten z nich, který jako první obdržel nebo mu bylo postoupeno rozhodnutí, o jehož uznání a výkon jde. Ke změně skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti okresního soudu nastalé po zahájení řízení se nepřihlíží.

   (3) Soud příslušný podle odstavce 2 rozhoduje i o všech souvisejících otázkách vykonávacího řízení. Bylo-li rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních zasláno soudu nebo jinému orgánu, který není k řízení o jeho uznání a výkonu příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal.

   (4) Nejsou-li splněny podmínky pro převzetí rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních podle odstavce 1, samosoudce řízení o uznání a výkonu rozhodnutí ukončí a o jeho ukončení a o důvodech, které k němu vedly, neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, státního zástupce, byl-li již ve věci činný, a obhájce, byl-li zvolen nebo ustanoven.

   (5) Nelze-li v řízení pokračovat z důvodu, který není důvodem pro odmítnutí uznání rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních, samosoudce o této skutečnosti vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu a požádá jej o vyjádření, zda na uznání a výkonu rozhodnutí trvá, a to ve lhůtě, kterou za tímto účelem stanoví. Nevyjádří-li se příslušný orgán jiného členského státu ve lhůtě nebo neuvede-li okolnosti, které vyvracejí důvod, pro který nelze v řízení pokračovat, samosoudce řízení ukončí a o jeho ukončení a o důvodech, které k němu vedly, neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, státního zástupce, byl-li již ve věci činný, a obhájce, byl-li zvolen nebo ustanoven.“.

1. 144. V § 460q, § 460r odst. 3, § 460s odst. 1, § 460t odst. 4, § 460u odst. 5 a v § 460v odst. 1 se slova „Krajský soud“ nahrazují slovem „Samosoudce“.
2. 145. V § 460r odstavce 1 a 2 znějí:

   „(1) O tom, zda se rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních uzná a vykoná, nebo zda se jeho uznání a výkon odmítne, rozhodne samosoudce bez zbytečného odkladu. Považuje-li to za potřebné pro účely rozhodnutí, nařídí veřejné zasedání. Nachází-li se odsouzený v jiném členském státě Evropské unie ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, o veřejném zasedání se nevyrozumívá a veřejné zasedání se koná za přítomnosti jeho obhájce.

   (2) Usnesení samosoudce doručí odsouzenému, státnímu zástupci a obhájci, byl-li zvolen nebo ustanoven. Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie uvedeného v § 460o odst. 1 písm. b) nebo o odmítnutí jeho uznání a výkonu, se doručí též oběti trestného činu. Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Stížností nelze napadnout důvody, pro které bylo rozhodnutí soudu jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních vydáno.“.

1. 146. V § 460r odst. 3 písm. h) se slova „nepřesahuje částku“ nahrazují slovy „je nižší než“.
2. 147. V § 460r odst. 4, § 460s odst. 2 a 3, § 460t odst. 1 až 6, § 460u odst. 1, 2, 4 a 5 a v § 460v odst. 2 se slova „krajský soud“ nahrazují slovem „samosoudce“.
3. 148. V § 460t odst. 1 se slova „5 a 6“ nahrazují slovy „4 a 5“.
4. 149. V § 460t odst. 5 se slova „náhradu škody“ nahrazují slovy „odškodnění oběti trestného činu“.
5. 150. V § 460t odst. 6 se slovo „krajského“ zrušuje.
6. 151. V § 460u odst. 1 písm. b) a odst. 2 se slova „podle občanského soudního řádu“ nahrazují slovy „přiměřeně podle ustanovení hlavy dvacáté první upravujících vymáhání peněžitého trestu“.
7. 152. V § 460u odst. 2 se slova „krajským soudem“ nahrazují slovem „samosoudcem“.
8. 153. V § 460u odstavec 3 zní:

   „(3) Nárok na odškodnění oběti trestného činu přiznaný uznaným rozhodnutím jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. b) a c) vymáhá oběť trestného činu v občanskoprávním řízení.“.

1. 154. V § 460u odst. 4 větě první se slova „náhradě škody“ nahrazují slovy „odškodnění oběti trestného činu“.
2. 155. V § 460u odst. 4 větě třetí a odst. 5 větě třetí se slova „krajského soudu“ nahrazují slovy „samosoudce“.
3. 156. V § 460u odst. 5 větě druhé se slova „náhradě škody nebo“ nahrazují slovy „odškodnění oběti trestného činu nebo k náhradě“.
4. 157. V § 460w odst. 1 se věta druhá zrušuje.
5. 158. V § 460y odst. 2 větě druhé se slovo „poškozenému“ nahrazuje slovy „oběti trestného činu“.
6. 159. V § 460y odst. 2 se věta třetí zrušuje.