Vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti o opatřeních proti přenosným nemocem

§ 52

(1) V zájmu soustavného a účinného boje proti přenosným nemocem musí být včas hlášena a vedena v evidenci onemocnění a podezření z onemocnění nemocemi uvedenými v části I přílohy k této vyhlášce, jakož i úmrtí na tyto nemoce; hlásí se též úmrtí každé osoby nemocné aktivní tuberkulózou, i když zemřela z jiné příčiny.

(2) Hlásit a vést v evidenci je nutné též osoby

1. a) vylučující zárodky břišního tyfu, paratyfu a jiných salmonelóz, úplavice a záškrtu,
2. b) pokousané vzteklým nebo ze vztekliny podezřelým zvířetem.

(3) Je-li to v zájmu boje proti přenosným nemocem, může hlavní hygienik Československé socialistické republiky rozšířit povinné hlášení a evidenci i na jiné nemoci, než je stanoveno v odstavci 1, popřípadě i na osoby vylučující zárodky jiných přenosných nemocí, než jsou uvedeny v odstavci 2, anebo na osoby vylučující cizopasníky; může také nařídit i hlášení jiných epidemiologicky závažných skutečností. Vyžaduje-li to epidemiologická situace, může totéž učinit v oboru své působnosti se souhlasem nadřízeného hygienika krajský nebo okresní hygienik.

§ 53

(1) Každý ošetřující lékař, který zjistil skutečnost, jež má být hlášena, je povinen učinit hlášení okresnímu hygienikovi a v případech stanovených ministerstvem zdravotnictví také příslušnému obvodnímu lékaři a odbornému oddělení nemocnice s poliklinikou (polikliniky). Tutéž povinnost mají též vedoucí protituberkulózních zařízení, patologicko-anatomických a soudně lékařských oddělení (prosektur) zdravotnických zařízení (patologicko-anatomických ústavů, ústavů soudního lékařství) a mikrobiologických laboratoří. Jde-li o dítě navštěvující dětské nebo výchovné zařízení, uvědomí ošetřující lékař též správu tohoto zařízení.

(2) Každý jiný zdravotnický pracovník, má-li důvodné podezření, že jde o skutečnost, která má být hlášena, je povinen to oznámit příslušnému lékaři. To platí obdobně o odborně způsobilých veterinárních pracovnících, pokud jde o nemoci přenosné ze zvířat na lidi.

§ 54

Při onemocnění a podezření z onemocnění karanténními nemocemi**) nebo jinými přenosnými nemocemi, které určí hlavní hygienik Československé socialistické republiky nebo s jeho souhlasem krajský hygienik, při hromadném výskytu onemocnění některou přenosnou nemocí uvedenou v části I písm. A přílohy k této vyhlášce a při neobvyklém hromadném výskytu onemocnění uvedených v části I písm. B téže přílohy je nutno mimo předepsané písemné hlášení učinit ihned hlášení telefonicky, telegraficky nebo zvláštním poslem okresnímu hygienikovi, který obdobným způsobem vyrozumí ihned krajského hygienika a jeho prostřednictvím hlavního hygienika Československé socialistické republiky.

§ 55

(1) Veterinární lékař je povinen hlásit onemocnění zvířete nemocí přenosnou na lidi, na niž se vztahuje povinnost hlášení, prostřednictvím vedoucího okresního veterinárního zařízení okresnímu hygienikovi.

(2) Okresní hygienik neprodleně uvědomí vedoucího okresního veterinárního zařízení a krajského hygienika o každém onemocnění nebo podezření z onemocnění člověka vzteklinou, snětí slezinnou a vozhřivkou, popřípadě jinými nemocemi přenosnými ze zvířat na lidi, které určí hlavní hygienik Československé socialistické republiky v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství.

§ 56

(1) Ministerstvo zahraničních věcí hlásí telefonicky hlavnímu hygienikovi Československé socialistické republiky výskyt onemocnění karanténní nemocí našeho občana v zahraničí.

(2) Výskyt onemocnění karanténní nemocí v Československé socialistické republice hlásí ministerstvo zdravotnictví telegraficky Světové zdravotnické organizaci. Pokud by došlo k výskytu moru, asijské cholery, žluté zimnice, neštovic nebo k epidemickému rozšíření epidemické skvrnivky a návratné horečky v dunajských přístavech, informuje ministerstvo zdravotnictví také ostatní dunajské státy.

(3) Opatření při protiepidemickém dozoru na Dunaji jsou zahrnuta v „Doporučeních pro sjednocení hygienického a protiepidemického dozoru na Dunaji“.*)

§ 57

(1) Pracovníci zdravotnických zařízení provádějí potřebná vyšetřování v souvislosti s výskytem přenosných nemocí a hromadných onemocnění (dále jen „epidemiologická vyšetřování“) v úzké spolupráci s národními výbory, s orgány Revolučního odborového hnutí, s Československým červeným křížem a s jinými společenskými organizacemi, a jde-li o nemoc přenosnou ze zvířat na lidi, vždy též s odborně způsobilými pracovníky veterinárních zařízení.

(2) Epidemiologická vyšetřování se provádějí ve všech místech, kde je možno v souvislosti s onemocněním zjistit okolnosti důležité pro zjištění ohniska nákazy a pro posouzení příčin a cest šíření nemoci a kde je třeba provést potřebná preventivní opatření.

§ 58

(1) V zájmu úspěšného boje proti vzniku a šíření nemocničních (nosokomiálních) nákaz musí být ve všech zařízeních léčebně preventivní péče průběžně prováděna všechna potřebná hygienická a protiepidemická opatření. Provádění takových opatření musí být zajišťováno v provozních řádech těchto zařízení a každý pracovník je v rámci své funkce odpovědný za jejich dodržování. Okresní hygienik se přesvědčuje namátkovou kontrolou o úrovni prováděných opatření.

(2) Dojde-li přesto ke vzniku nemocniční nákazy v lůžkovém zařízení, oznámí to lékař, který zjistí nemocniční nákazu nebo podezření z takového onemocnění, ihned vedoucímu oddělení, v němž k onemocnění došlo, a okresnímu hygienikovi; vedoucí oddělení zajistí na oddělení evidenci nemocniční nákazy a oznámí neprodleně její výskyt řediteli zařízení. Ředitel zařízení sleduje epidemiologickou souvislost všech takových onemocnění v zařízení a kontroluje účinnost prováděných opatření, popř. zajišťuje odstranění zjištěných nedostatků.

(3) Vedoucí oddělení odpovídá za to, že po zjištění nemocniční nákazy nebo při podezření z takového onemocnění je nemocný ihned izolován a podle povahy onemocnění přeložen na infekční oddělení. Zároveň provede všechna opatření směřující k likvidaci vzniklého ohniska nákazy, včetně dezinfekčních a karanténních opatření a odběru materiálu na laboratorní vyšetření.

(4) Okresní hygienik zkontroluje prováděná opatření, podle potřeby je doplní a učiní o kontrole záznam v evidenci nemocničních nákaz na oddělení. Podle výsledků šetření stanoví v záznamu také lhůty k odstranění nedostatků; dodržení těchto lhůt kontroluje ředitel zařízení.

§ 59

(1) Laboratorní vyšetřování a zkoumání materiálu, který obsahuje choroboplodné zárodky, lze provádět jen ve zdravotnických a veterinárních zařízeních, jakož i ve výzkumných ústavech, učilištích a závodech, u nichž takové vyšetřování a zkoumání je v souvislosti s jejich činností.

(2) Laboratorní vyšetřování a zkoumání materiálu, který obsahuje choroboplodné zárodky, a odebírání takového materiálu od osob nemocných, podezřelých z onemocnění nebo z nákazy nebo zemřelých na přenosnou nemoc, jakož i od zvířat nemocných nemocí přenosnou na lidi nebo od zvířat podezřelých nebo uhynulých na takovou nemoc je dovoleno jen lékařům, veterinárním lékařům nebo jiným osobám, které k tomu mají zvláštní způsobilost a které k tomu určí vedoucí zařízení, ústavu, učiliště nebo závodu.

(3) Při zacházení s materiálem obsahujícím choroboplodné zárodky, zejména při jeho zasílání, musí být zajištěna taková opatření, aby nemohlo být okolí ohroženo.

§ 60

(1) Ochranná opatření před zavlečením přenosných nemocí ze zahraničí (dále jen „ochranná opatření“) se provádějí zpravidla na stanovených pohraničních přechodech silničních, železničních, říčních a leteckých. V případech, kdy z výjimečných důvodů překračují osoby oprávněně hranice na jiných místech, určí pohraniční orgán ve spolupráci s příslušným krajským hygienikem místo, kde se ochranná opatření provedou.

(2) Přechodová místa musí být tak vybavena, aby bylo zajištěno podle potřeby provedení lékařské prohlídky, laboratorních rozborů a vyšetření, provedení dezinfekce, dezinsekce a deratizace, dále očkování, jakož i izolace nemocných a podezřelých z onemocnění, karanténa osob podezřelých z nákazy a přeprava těchto osob.

§ 61

Podniky provozující hromadnou dopravu jsou povinny

1. a) zřizovat a udržovat nebo jinak zajistit na místech, na nichž se provádějí ochranná opatření, zařízení k provádění těchto opatření, zejména pro lékařské prohlídky osob, očkování, přechodný pobyt osob, pro veterinární zdravotní prohlídky zvířat, pro zdravotní, popřípadě veterinární zdravotní prohlídky jiného dováženého zboží, pro uskladnění zadrženého zboží a pro dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
2. b) zajistit provádění dezinfekce, dezinsekce a deratizace vyškolenými pracovníky.

§ 62

(1) Karanténa a izolace osob se provádějí ve zdravotnických zařízeních, popřípadě v jiných zařízeních určených orgány hygienické služby, karanténa zvířat na místech nebo v zařízeních určených okresním veterinárním lékařem.

(2) Ministerstvo zdravotnictví, a pokud jde o ochranná opatření u zvířat a potravin a surovin živočišného původu, ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství určí v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány věcné vybavení pohraničních přechodů zařízeními uvedenými v § 61.

§ 63

(1) Dováží-li se nebo přepravuje-li se přes československé státní území jiné zboží než zvířata, a je-li nebezpečí, že by tímto zbožím mohla být zavlečena přenosná nemoc, je dovozce povinen, pokud jde o dovoz nebo přepravu ze států, které určí hlavní hygienik Československé socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými orgány, předložit osvědčení zdravotnických, popřípadě, jde-li o potraviny a suroviny živočišného původu, veterinárních orgánů vývozního státu o zdravotní nezávadnosti zboží. Podle epidemiologické situace vývozního státu se zboží podrobí zdravotní prohlídce, popřípadě, jde-li o potraviny a suroviny živočišného původu, veterinární zdravotní prohlídce, i laboratorním zkouškám.

(2) Zboží (s výjimkou zvířat), které se přepravuje přes československé státní území, pokud se nepřekládá a je řádně zabaleno v původním obalu, zpravidla se ochranným opatřením nepodrobuje.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se přiměřeně vztahují též na obaly, v nichž je zboží zabaleno.

§ 64

Při mezinárodní dopravě osob, zvířat a věcí vyžadují se doklady v souladu s požadavky Světové zdravotnické organizace, popřípadě v souladu s požadavky Dunajské komise.*)

§ 65

(1) Ochranná opatření, pokud jejich provádění nevyplývá přímo z předcházejících ustanovení, nařizuje hlavní hygienik Československé socialistické republiky nebo jím zmocněné orgány hygienické služby a provádějí je v oboru své působnosti příslušné orgány a organizace. Ochranná opatření na železničních pohraničních přechodech se provádějí ve spolupráci s hygienickou službou železnic.

(2) Vedle zvláštních povinností uložených podle předcházejících ustanovení mají všechny orgány a organizace, jakož i jednotliví občané povinnost v mezích své působnosti nebo při své činnosti učinit podle pokynů orgánů hygienické služby všechna opatření potřebná k hygienické a protiepidemické ochraně státních hranic a dodržovat jejich provedení.

(3) Pro dovoz a přepravu zvířat a potravin a surovin živočišného původu, pro veterinární zdravotní prohlídky a pro karanténu zvířat platí zvláštní předpisy.