Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o minimální normě sociálního zabezpečení (č. 102)

1. 1. V této úmluvě:

   (a) výraz „stanovený“ znamená určený vnitrostátními právními předpisy nebo na jejich základě,

   (b) výraz „pobyt“ znamená obvyklý pobyt na území členského státu a výraz „obyvatel“ označuje osobu, která obvykle bydlí na území členského státu,

   (c) výraz „manželka“ znamená ženu, kterou vyživuje její manžel,

   (d) výraz „vdova“ znamená ženu, kterou vyživoval její manžel v době své smrti,

   (e) výraz „dítě“ znamená buď dítě školou povinné nebo dítě mladší 15 let, podle toho, co je stanoveno,

   (f) výraz „čekací doba“ znamená příspěvkovou dobu nebo dobu zaměstnání nebo pobytu nebo jakoukoliv jejich kombinaci, podle toho, co je stanoveno.

1. 2. Pro účely článků 10, 34 a 49 výraz „dávka“ znamená buď dávky poskytnuté přímo ve formě služeb nebo dávky nepřímé ve formě náhrady nákladů vynaložených chráněnou osobou.

1. Každý členský stát, který je vázán touto úmluvou:

   (a) bude provádět

   (i) část I,

   (ii) alespoň tři z částí II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX a X, včetně alespoň jedné z částí IV, V, VI, IX a X,

   (iii) příslušná ustanovení částí XI, XII a XIII, a

   (iv) část XIV, a

   (b) uvede ve své ratifikaci, ohledně kterých z částí II až X přijímá závazky vyplývající z úmluvy.

1. 1. Členský stát, jehož hospodářská a zdravotnická zařízení nejsou dostatečně vyvinuta, může, pokud si to příslušný orgán přeje a po dobu, po kterou to považuje za potřebné, uplatnit prohlášením připojeným k ratifikaci, dočasné výjimky uvedené v těchto článcích: 9 (d); 12 (2); 15 (d); 18 (2); 21 (c); 27 (d); 33 (b); 34 (3); 41 (d); 48 (c); 55 (d); a 61 (d).
2. 2. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, uvede ve své výroční zprávě o provádění této úmluvy, podávané podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organisace práce, ohledně každé výjimky, kterou uplatnil, že

   (a) důvody pro ni dále trvají, nebo že

   (b) se od stanoveného data vzdává práva výjimku uplatňovat.

1. 1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může později oznámit generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, že přijímá povinnosti vyplývající z této úmluvy, pokud jde o jednu nebo více částí II až X, které nebyly uvedeny již v jeho ratifikaci.
2. 2. Závazky uvedené v odstavci 1 tohoto článku se budou považovat za nedílnou část ratifikace a budou mít stejné účinky od doby, kdy došlo k jejich oznámení.

Pokud členský stát při provádění kterékoli z částí II až X této úmluvy, na niž se vztahuje jeho ratifikace, je povinen chránit stanovené skupiny osob, které úhrnem tvoří alespoň určité procento zaměstnanců nebo obyvatelů, musí se dříve, než se zaváže k provádění této části, přesvědčit, že příslušného procenta bylo dosaženo.

Při provádění částí II, III, IV, V, VIII (pokud jde o léčebnou péči), IX nebo X této úmluvy, členský stát může přihlédnout k ochraně vyplývající z pojištění, které podle vnitrostátního zákonodárství není pro chráněné osoby povinné, jestliže takové pojištění

(a) je pod dozorem veřejných orgánů nebo spravováno podle stanovených zásad společně zaměstnavateli a pracovníky,

(b) zahrnuje podstatnou část osob, jejichž výdělek nepřesahuje výdělek kvalifikovaného dělníka muže,

(c) vyhovuje, popřípadě spolu s jinými způsoby ochrany, příslušným ustanovením úmluvy.

Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí chráněným osobám, jejichž stav vyžaduje léčebně preventivní péči, poskytování dávek podle dalších článků této části.

Krytá sociální událost zahrnuje každé onemocnění bez ohledu na jeho příčinu, těhotenství, porod a jejich následky.

Okruh chráněných osob zahrnuje

(a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců, jakož i jejich manželky a děti, nebo

(b) stanovené skupiny ekonomicky činného obyvatelstva, které tvoří úhrnem nejméně 20 % všech obyvatel, jakož i jejich manželky a děti, nebo

(c) stanovené skupiny obyvatelů, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech obyvatel, nebo

(d) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob, jakož i jejich manželky a děti.

1. 1. Dávky musí zahrnovat alespoň:

   (a) v případě onemocnění

   (i) péči poskytovanou praktickými lékaři, včetně návštěv v bytě,

   (ii) péči poskytovanou odbornými lékaři v nemocnicích osobám tam umístěným nebo docházejícím a péči odborných lékařů, kterou je možno poskytovat mimo nemocnice,

   (iii) poskytování základních léčiv na předpis lékaře nebo jiného kvalifikovaného zdravotnického pracovníka,

   (iv) umístění v nemocnici, je-li ho třeba,

   (b) v těhotenství, při porodu a jejich následcích

   (i) péči před porodem, při porodu a po porodu, poskytovanou buď lékařem nebo diplomovanou porodní asistentkou,

   (ii) umístění v nemocnici, je-li ho třeba.

1. 2. Na poživateli dávky nebo jeho živiteli lze požadovat, aby přispíval na náklady léčebné péče, poskytované v případě onemocnění; úprava takového příspěvku na náklady nesmí příliš zatěžovat.
2. 3. Dávky poskytované podle tohoto článku musí být zaměřeny na zachování, znovunabytí nebo zlepšení zdraví chráněné osoby, její pracovní schopnosti a schopnosti postarat se o své osobní potřeby.
3. 4. Správní orgány nebo zařízení poskytující dávky mají vést chráněné osoby všemi vhodnými prostředky k tomu, aby využívaly všeobecných zdravotních služeb, které jim poskytují veřejné orgány nebo jiné organisace uznané veřejnými orgány.

Nastane-li krytá sociální událost, musí být zaručeny dávky uvedené v článku 10 alespoň těm chráněným osobám, které buď samy splnily čekací dobu anebo jejichž živitel splnil čekací dobu, kterou lze uznat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití.

1. 1. Dávky uvedené v článku 10 budou poskytovány po celou dobu trvání sociální události s tou výjimkou, že v případě onemocnění může být doba, po kterou se tyto dávky poskytují, omezena na 26 týdnů pro jednotlivý případ; avšak dávky léčebné péče nesmějí být zastaveny, dokud je vypláceno nemocenské, a budou učiněna opatření, která prodlouží výše uvedenou maximální dobu poskytování dávek v případech, kde jde o nemoc, která vyžaduje podle vnitrostátních předpisů delší péči.
2. 2. Bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, lze poskytování dávek v jednotlivém případě omezit na 13 týdnů.

Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí chráněným osobám poskytování nemocenského podle dalších článků této části.

Krytá sociální událost zahrnuje pracovní neschopnost způsobenou onemocněním, která má za následek zastavení výdělku, jak je stanovena vnitrostátními předpisy.

1. Okruh chráněných osob zahrnuje:

   (a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců, nebo

   (b) stanovené skupiny ekonomicky činného obyvatelstva, které tvoří úhrnem nejméně 20 % všech obyvatel, nebo

   (c) všechny obyvatele, jejichž prostředky po dobu sociální události nepřesahují mez stanovenou podle ustanovení článku 67, nebo

   (d) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob.

1. 1. Jsou-li chráněny skupiny zaměstnanců nebo skupiny výdělečně činného obyvatelstva, dávkou je periodická platba vypočítaná podle ustanovení článků 65 nebo 66.
2. 2. Jsou-li chráněni všichni obyvatelé, jejichž prostředky po dobu sociální události nepřesahují stanovenou mez, dávkou je periodická platba vypočítaná podle ustanovení článku 67.

Nastane-li krytá sociální událost, má být dávka uvedená v článku 16 zajištěna alespoň těm chráněným osobám, jež splnily čekací dobu, kterou lze uznat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití.

1. 1. Dávka uvedená v článku 16 se poskytuje po celou dobu sociální události, avšak poskytování dávky může být pro každý jednotlivý případ onemocnění omezeno na 26 týdnů; přitom dávka nemusí být vyplácena po prvé tři dny po zastavení výdělku.
2. 2. Bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, lze poskytování dávky omezit

   (a) buď na takovou dobu, že celkový počet dnů, za které se poskytuje nemocenské během jednoho roku, není menší než desetinásobek průměrného počtu osob chráněných v témže roce,

   (b) nebo na 13 týdnů pro každý jednotlivý případ onemocnění, přičemž dávka nemusí být vyplácena po prvé tři dny po zastavení výdělku.

Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí chráněným osobám poskytování podpory v nezaměstnanosti podle dalších článků této části.

Krytá sociální událost zahrnuje zastavení výdělku, jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy, způsobené nemožností získat přiměřené zaměstnání, pokud chráněná osoba je schopna a ochotna pracovat.

Okruh chráněných osob zahrnuje

(a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců, nebo

(b) všechny obyvatele, jejichž prostředky po dobu sociální události nepřesahují mez stanovenou podle ustanovení článku 67, nebo

(c) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob.

1. 1. Jsou-li chráněny skupiny zaměstnanců, dávkou je periodická platba vypočítaná podle ustanovení článků 65 nebo 66.
2. 2. Jsou-li chráněni všichni obyvatelé, jejichž prostředky po dobu sociální události nepřesahují stanovenou mez, dávkou je periodická platba vypočítaná podle ustanovení článku 67.

Nastane-li kryta sociální událost, má být dávka uvedená v článku 22 zajištěna alespoň těm chráněným osobám, jež splnily čekací dobu, kterou lze uznat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití.

1. 1. Dávka uvedená v článku 22 se poskytuje po celou dobu sociální události, avšak poskytování dávky může být omezeno

   (a) jsou-li chráněny skupiny zaměstnanců, na 13 týdnů během období 12 měsíců, nebo

   (b) jsou-li chráněni všichni obyvatelé, jejichž prostředky během sociální události nepřesahují stanovenou mez, na 26 týdnů během období 12 měsíců.

1. 2. Je-li doba poskytování dávky podle vnitrostátních právních předpisů odstupňována podle příspěvkové doby a/ nebo podle dávek poskytnutých dříve ve stanoveném období, považuje se ustanovení odstavce 1 písm. (a) za splněno, pokud průměrná doba poskytování dávek činí alespoň 13 týdnů během období 12 měsíců.
2. 3. Dávka nemusí být vyplácena během čekací lhůty, která v každém případě zastavení výdělku činí prvních sedm dní, přičemž dni nezaměstnanosti před přechodným zaměstnáním a po něm, které nepřevyšují stanovenou dobu, se považují za součást téhož případu zastavení výdělku.
3. 4. Jde-li o sezónní pracovníky, doba poskytování dávky a čekací lhůty mohou být přizpůsobeny podmínkám zaměstnání.