Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o minimální normě sociálního zabezpečení (č. 102)

1. 1. U pravidelně se opakujících plateb, na něž se vztahuje tento článek, dávka, zvýšená o rodinné přídavky, které se vyplácejí během sociální události, musí při dané sociální události u typického poživatele dávky, uvedeného v tabulce připojené k této části, dosahovat nejméně procenta v ní uvedeného z úhrnu předchozího výdělku poživatele dávky nebo jeho živitele a částky rodinných přídavků vyplácených chráněné osobě se stejnými povinnostmi k rodině jako typický poživatel dávky.
2. 2. Dřívější výdělek poživatele dávky nebo jeho živitele rodiny vypočítá se podle stanovených pravidel; jsou-li chráněné osoby nebo jejich živitelé rodiny zařazeni do mzdových tříd, může být jejich dřívější výdělek vypočítán podle základních mezd tříd, do nichž byli zařazeni.
3. 3. Je-li dřívější výdělek poživatele dávky nebo jeho živitele rodiny nižší nebo stejný jako mzda kvalifikovaného dělníka muže, může být pro výši dávky nebo pro výdělek, který slouží za základ výpočtu dávky, stanovena horní mez, za předpokladu, že bude v souladu s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku.
4. 4. Dřívější výdělek poživatele dávky nebo jeho živitele rodiny, mzda kvalifikovaného dělníka muže, dávka a rodinné přídavky se vypočítávají za stejnou základní dobu.
5. 5. Pro ostatní poživatele dávky se dávka stanoví tak, aby byla v přiměřeném poměru k dávce typického poživatele.
6. 6. Pro účely tohoto článku se považuje za kvalifikovaného dělníka muže

   (a) buď seřizovač nebo soustružník ve strojírenském průmyslu s výjimkou výroby elektrických strojů; nebo

   (b) typický kvalifikovaný dělník určený ve smyslu ustanovení následujícího odstavce; nebo

   (c) osoba, jejíž výdělek je stejný nebo přesahuje výdělky 75 % všech chráněných osob; tyto výdělky je třeba podle toho, co je stanoveno, zjišťovat za roční nebo kratší období; nebo

   (d) osoba, jejíž výdělek se rovná 125 % průměrného výdělku všech chráněných osob.

1. 7. Typickým kvalifikovaným dělníkem pro účely písm. (b) předchozího odstavce je osoba zaměstnaná v největší skupině hospodářské činnosti s nejvyšším počtem hospodářsky činných osob mužského pohlaví, které jsou chráněny při sociální události přicházející v úvahu, nebo, podle případu, z živitelů rodin chráněných osob v odvětví, které zahrnuje největší počet takových chráněných osob nebo živitelů rodin; k tomu účelu se užije mezinárodní typové odvětvové klasifikace všech ekonomických činností přijaté Hospodářskou a sociální radou Organisace spojených národů na jejím sedmém zasedání dne 27. srpna 1948; která je uvedena v příloze této úmluvy, s přihlédnutím ke všem případným pozdějším změnám.
2. 8. Je-li výše dávek různá podle oblastí, může být pro každou oblast vybrán kvalifikovaný dělník muž podle ustanovení odstavců 6 a 7 tohoto článku.
3. 9. Mzda kvalifikovaného dělníka muže bude stanovena na základě mzdy za normální pracovní dobu, určené buď kolektivními smlouvami, popřípadě vnitrostátním zákonodárstvím nebo na jeho základě, anebo obyčejem, včetně případných drahotních přídavků; liší-li se takto zjištěné mzdy podle jednotlivých oblastí a nepoužije-li se odstavce 8 tohoto článku, použije se průměrné mzdy.
4. 10. Výše pravidelně se opakujících plateb ve stáří, při pracovních úrazech a nemocech z povolání (s výjimkou dávek vyplácených při pracovní neschopnosti), při invaliditě a v případě smrti živitele rodiny se přezkoumá, nastanou-li podstatné změny v obecné úrovni výdělků, které vyplývají z podstatných změn životních nákladů.

1. 1. U pravidelně se opakujících plateb, na něž se vztahuje tento článek, dávka zvýšená o rodinné příspěvky, které se vyplácejí během sociální události, musí při dané sociální události u typického poživatele dávky, uvedeného v tabulce připojené k této části, dosahovat nejméně procenta v ní uvedeného z úhrnu mzdy dospělého nekvalifikovaného dělníka muže a částky rodinných přídavků vyplácených chráněné osobě se stejnými povinnostmi k rodině jako typický poživatel dávky.
2. 2. Mzda dospělého nekvalifikovaného dělníka muže, dávka a rodinné přídavky se vypočítávají za stejnou základní dobu.
3. 3. Pro ostatní poživatele dávky se dávka stanoví tak, aby byla v přiměřeném poměru k dávce typického poživatele.
4. 4. Pro účely tohoto článku se považuje za dospělého nekvalifikovaného dělníka muže

   (a) typický nekvalifikovaný dělník ve strojírenském průmyslu s výjimkou výroby elektrických strojů,

   (b) typický nekvalifikovaný dělník, vybraný v souladu s ustanovením následujícího odstavce.

1. 5. Typickým nekvalifikovaným dělníkem pro účely bodu (b) předchozího odstavce je osoba zaměstnaná v největší skupině hospodářské činnosti s nejvyšším počtem hospodářsky činných osob mužského pohlaví, které jsou chráněny při sociální události, přicházející v úvahu, nebo, podle případu, z živitelů rodin chráněných osob v odvětví, které zahrnuje největší počet takových chráněných osob nebo živitelů rodin; k tomu účelu se užije mezinárodní typové odvětvové klasifikace všech ekonomických činností přijaté Hospodářskou a sociální radou Organisace spojených národů na jejím sedmém zasedání dne 27. srpna 1948, která je uvedena v příloze této úmluvy, s přihlédnutím ke všem případným pozdějším změnám.
2. 6. Je-li výše dávek různá podle oblastí, může být pro každou oblast vybrán dospělý nekvalifikovaný dělník muž podle ustanovení odstavců 4 a 5 tohoto článku.
3. 7. Mzda dospělého nekvalifikovaného dělníka muže bude stanovena na základě mzdy za normální pracovní dobu, určené buď kolektivními smlouvami, popřípadě vnitrostátním zákonodárstvím nebo na jeho základě, anebo obyčejem, včetně případných drahotních přídavků; liší-li se takto zjištěné mzdy podle jednotlivých oblastí a nepoužije-li se odstavce 6 tohoto článku, použije se průměrné mzdy.
4. 8. Výše pravidelně se opakujících plateb ve stáří, při pracovních úrazech a nemocech z povolání (s výjimkou dávek vyplácených při pracovní neschopnosti), při invaliditě a v případě úmrtí živitele rodiny se přezkoumá, nastanou-li podstatné změny v obecné úrovni výdělků, které vyplývají z podstatných změn životních nákladů.

U pravidelně se opakujících plateb, na něž se vztahuje tento článek

(a) výše dávky se určí podle stanovené stupnice anebo podle stupnice určené příslušným veřejným orgánem podle stanovených pravidel,

(b) výše dávky smí být snížena jen tehdy, když ostatní prostředky rodiny poživatele dávky přesahují stanovenou podstatnou částku anebo podstatnou částku určenou příslušným veřejným orgánem podle stanovených pravidel,

(c) úhrn dávky a jiných prostředků musí po odečtení podstatné částky, uvedené v bodě (b), dostačovat k zajištění zdravých a slušných životních podmínek pro rodinu poživatele dávky; nesmí být nižší než dávka vypočítaná podle ustanovení článku 66,

(d) ustanovení písmena (c) se považuje za splněno, jestliže úhrn dávek vyplácených podle příslušné části, převyšuje alespoň o 30 % úhrn dávek, jehož by bylo dosaženo při použití ustanovení článku 66 a ustanovení

(i) článku 15, písm. (b) pro část III,

(ii) článku 27, písm. (b) pro část V,

(iii) článku 55, písm. (b) pro část IX,

(iv) článku 61, písm. (b) pro část X.

1. 1. Obyvatelé, kteří nejsou státními příslušníky země, kde mají bydliště, mají mít stejná práva jako obyvatelé, kteří jsou státními příslušníky té země. Pokud však jde o dávky nebo částečné dávky, které jsou výhradně nebo převážně financovány z veřejných prostředků, jakož i pokud jde o přechodné úpravy, může být zvlášť ustanoveno ohledně osob, které nejsou státními příslušníky, a ohledně státních příslušníků narozených mimo území členského státu.
2. 2. V soustavách sociálního zabezpečení, které se zakládají na příspěvkové povinnosti a poskytují ochranu zaměstnancům, musí chráněné osoby, které jsou státními příslušníky jiného členského státu, jenž převzal závazky vyplývající z části úmluvy, která přichází v úvahu, mít podle této části stejná práva jako státní občané dotyčného členského státu. Použití tohoto odstavce může však být učiněno závislým na existenci dvoustranné nebo vícestranné dohody o vzájemnosti.

Dávku, na niž by chráněná osoba měla nárok podle kterékoli z částí II až X této úmluvy, lze zastavit ve stanoveném rozsahu

(a) po dobu, po kterou se zúčastněná osoba zdržuje mimo území členského státu,

(b) po dobu, po kterou je zúčastněná osoba vydržována z veřejných prostředků nebo na účet zařízení nebo služby sociálního zabezpečení; převyšuje-li však výše dávky náklady takového vydržování, musí rozdíl být přiznán osobám, které příjemce dávky vydržuje,

(c) po dobu, po kterou zúčastněná osoba pobírá jinou peněžitou dávku sociálního zabezpečení s výjimkou rodinných přídavků, dále po celou dobu, po kterou je odškodňována za touž sociální událost třetí stranou; zastavená část dávky nesmí však převyšovat jinou dávku nebo odškodnění poskytnuté třetí stranou,

(d) pokusila-li se zúčastněná osoba získat dávku podvodným způsobem,

(e) byla-li sociální událost vyvolána trestným činem, kterého se dopustila zúčastněná osoba,

(f) byla-li sociální událost úmyslně vyvolána zúčastněnou osobou,

(g) opomene-li zúčastněná osoba v určitých případech použít lékařských nebo rehabilitačních služeb, které jsou jí k disposici, anebo nedbá-li pravidel stanovených pro ověření existence sociální události nebo upravujících chování příjemců dávek,

(h) pokud jde o podporu v nezaměstnanosti, opomene-li zúčastněná osoba použít služeb zprostředkovatelny práce, která je jí k disposici,

(i) pokud jde o podporu v nezaměstnanosti, pozbyla-li zúčastněná osoba svého zaměstnání přímo v důsledku zastavení práce, k němuž došlo na základě pracovního sporu, nebo opustila-li své zaměstnání dobrovolně bez dostatečných důvodů,

(j) pokud jde o důchod pozůstalých, po dobu, po kterou vdova žije s mužem jako družka.

1. 1. Každý žadatel musí mít právo odvolat se při odepření dávky nebo ve sporu o druh anebo výši dávky.
2. 2. Jestliže je při provádění této úmluvy správa léčebné péče svěřena státnímu orgánu, který odpovídá zákonodárnému sboru, může být právo odvolat se, stanovené v odstavci 1 tohoto článku, nahrazeno právem dát přezkoumat příslušným úřadem každou stížnost na odepření nebo na úroveň poskytnuté léčebné péče.
3. 3. Jestliže se žádosti uplatňují u zvláštních soudů zřízených k projednávání otázek sociálního zabezpečení, před nimiž jsou zastoupeny chráněné osoby, není třeba poskytovat právo na odvolání.

1. 1. Náklad na dávky poskytované podle této úmluvy a správní výlohy spojené s poskytováním takových dávek mají být hrazeny kolektivně z pojistných příspěvků nebo z daní anebo oběma těmito způsoby společně, a to tak, aby nemajetné osoby nebyly příliš zatíženy a aby se přihlíželo k hospodářským poměrům jak členského státu, tak skupin chráněných osob.
2. 2. Úhrn pojistných příspěvků na vrub chráněných zaměstnanců nesmí převyšovat 50 % celkového nákladu určeného pro ochranu zaměstnanců, jejich manželek a dětí. Má-li se zjistit, zda tato podmínka je splněna, lze přihlížet k veškerým dávkám, které členský stát poskytuje podle této úmluvy, s výjimkou rodinných přídavků a dávek poskytovaných při pracovních úrazech a při nemocech z povolání, pokud tyto posléze jmenované dávky tvoří zvláštní odvětví.
3. 3. Členský stát přejímá všeobecnou zodpovědnost za náležité zajištění dávek podle této úmluvy a učiní všechna potřebná opatření k dosažení tohoto cíle; musí se, je-li toho třeba, přesvědčovat o tom, že se potřebná šetření a výpočty z oboru pojistné matematiky týkající se finanční rovnováhy provádějí pravidelně a vždy před každou změnou dávek, pojišťovacích příspěvků nebo daní, jež mají sloužit ke krytí sociálních událostí, které přicházejí v úvahu.

1. 1. Není-li správa svěřena instituci, která je pod dozorem veřejných orgánů, nebo státnímu úřadu, který odpovídá zákonodárnému sboru, musí se zúčastnit správy zástupci chráněných osob nebo mít za stanovených podmínek účast na správě ve funkci poradní; vnitrostátní právní předpisy mohou též stanovit účast zástupců zaměstnavatelů a veřejných orgánů.
2. 2. Členský stát přejímá všeobecnou odpovědnost za dobrou správu zařízení a služeb, které spolupůsobí při provádění této úmluvy.

Tato úmluva se nevztahuje na

(a) sociální události, které nastaly dříve, než nabyla účinnosti příslušná část úmluvy pro zúčastněný členský stát,

(b) dávky poskytované v důsledku sociálních událostí, které nastaly, když již příslušná část úmluvy nabyla účinnosti pro zúčastněný členský stát, pokud nároky na tyto dávky pocházejí z doby před zmíněným dnem počátku účinnosti.

Tuto úmluvu nelze považovat za změnu kterékoli existující úmluvy.

Pokud Konference později přijme úmluvu, týkající se jednoho nebo více předmětů upravených touto úmluvou, ustanovení této úmluvy, jež budou uvedena v nové úmluvě, přestanou se vztahovat na každý členský stát, který ratifikoval novou úmluvu, a to dnem, kdy zmíněná úmluva nabude pro tento členský stát účinnosti.

Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje uvést ve výroční zprávě o provádění úmluvy podávané podle článku 22 ústavy Mezinárodní organisace práce

(a) úplné informace o právních předpisech provádějících ustanovení úmluvy,

(b) důkazy o tom, že vyhověl statistickým požadavkům uvedeným

(i) v článcích 9 (a), (b), (c) nebo (d); 15 (a), (b) nebo (d); 21 (a) nebo (c); 27 (a), (b) nebo (d); 33 (a) nebo (b); 41 (a), (b) nebo (d); 48 (a), (b) nebo (c); 55 (a); (b) nebo (d); 61 (a), (b) nebo (d), pokud jde o počet chráněných osob,

(ii) v článcích 44, 65, 66 nebo 67, pokud jde o výši dávek,

(iii) v článku 18, odst. 2 písm. (a), pokud jde o dobu poskytovaní nemocenského,

(iv) v článku 24, odst. 2 písm. (a), pokud jde, o dobu poskytování podpory v nezaměstnanosti,

(v) v článku 71, odst. 2, pokud jde o podíl na finančních prostředcích, které pocházejí z pojistných příspěvků placených chráněnými zaměstnanci.

Tyto důkazy mají být po formální stránce co nejvíce přizpůsobeny pokynům vydaným správní radou Mezinárodního úřadu práce v zájmu větší jednotnosti.

1. 2. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, bude podávat generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce v přiměřených obdobích, která budou stanovena správní radou, zprávy o stavu svého zákonodárství a praxe s ohledem na ustanovení částí II až X této úmluvy, pokud nebyly již uvedeny v jeho ratifikaci nebo ve sdělení učiněném později podle článku 4.

1. 1. Tato úmluva se nevztahuje na námořníky ani na námořní rybáře; ustanovení na ochranu námořníků a námořních rybářů byla přijata Mezinárodní konferencí práce v úmluvě o sociálním zabezpečení námořníků, 1946, a v úmluvě o důchodech námořníků, 1946.
2. 2. Členský stát může vyloučit námořníky a námořní rybáře z počtu zaměstnanců, ekonomicky činného obyvatelstva nebo obyvatel, k nimž se přihlíží při výpočtu procenta zaměstnanců nebo obyvatel, kteří jsou chráněni podle kterékoli z částí II až X obsažené v ratifikaci.

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.

1. 1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organisace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. 2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.
3. 3. Pro každý členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.

1. 1. Prohlášení, která budou oznámena generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle článku 35 odst. 2 ústavy Mezinárodní organisace práce, musí obsahovat sdělení o územích,

   (a) ohledně nichž se zúčastněný členský stát zavazuje provádět beze změn ustanovení úmluvy nebo některých jejích částí,

   (b) ohledně nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy nebo některých jejích částí se změnami a v čem tyto změny záleží,

   (c) ohledně nichž nelze úmluvu provádět, a v těchto případech důvody, pro které ji nelze provádět,

   (d) ohledně nichž si vyhrazuje rozhodnout až po důkladnějším přešetření situace v uvedených územích.

1. 2. Závazky uvedené pod písm. (a) a (b) prvého odstavce tohoto článku se považují za nedílnou součást ratifikace a mají stejné účinky.
2. 3. Každý členský stát se může novým prohlášením vzdát všech nebo části výhrad obsažených v jeho předchozím prohlášení na základě písm. (b), (c) a (d) prvního odstavce tohoto článku.
3. 4. Každý členský stát může v obdobích, kdy lze tuto úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 82, oznámit generálnímu řediteli nové prohlášení, jímž se mění v jakémkoli jiném směru obsah jeho předchozího prohlášení a informuje o situaci v určitých územích.

1. 1. V prohlášeních oznámených generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle článku 35 odst. 4 a 5 ústavy Mezinárodní organisace práce bude uvedeno, zda ustanovení úmluvy nebo částí, na které se vztahují, budou na území prováděna s odchylkami nebo bez nich; jestliže se v prohlášení uvádí, že se ustanovení úmluvy nebo některých jejích částí provádějí s odchylkami, musí být uvedeno, v čem takové odchylky záleží.
2. 2. Zúčastněný členský stát nebo zúčastněné členské státy nebo zúčastněný mezinárodní orgán se mohou pozdějším prohlášením zcela nebo částečně vzdát kterékoli odchylky uvedené v předchozím prohlášení.
3. 3. Zúčastněný členský stát nebo zúčastněné členské státy nebo zúčastněný mezinárodní orgán mohou v obdobích, kdy lze tuto úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 82, sdělit generálnímu řediteli nové prohlášení, jímž se mění v jakémkoli jiném směru obsah předchozího prohlášení a informuje o situaci při provádění této úmluvy.

1. 1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji nebo některou z jejích částí II až X nebo několik z nich vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
2. 2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji nebo některou z jejích částí II až X nebo několik z nich bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.

1. 1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organisace práce zápis všech ratifikací, prohlášení a výpovědí, které mu členové organisace sdělí.
2. 2. Když bude členským státům Organisace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organisace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích, prohlášeních a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Správní rada Mezinárodního úřadu práce, kdykoli to bude považovat za potřebné, předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revise.

1. 1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak

   (a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 82, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti,

   (b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.

1. 2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.

Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.