Platné znění

Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na měřidla

  1. 13.2.4 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 13.2.3. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy se shoda s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.

    Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.

    Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

  1. 13.2.5 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
  2. 13.2.6 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti. Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 13.2.3, nebo je nezbytné nové posouzení.

    Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

  1. 13.3 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
    1. 13.3.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.
    2. 13.3.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
      1. a) dokumentaci systému jakosti,
      2. b) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
      3. c) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
    1. 13.3.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.
    2. 13.3.4 Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo na vlastní odpovědnost nechat provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti správně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
  1. 13.4 Písemné prohlášení o shodě
    1. 13.4.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 13.2.1 jejím identifikačním číslem.
    2. 13.4.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo vypracováno.

      Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které je uváděno na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.

  1. 13.5 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla
    1. a) dokumentaci týkající se systému jakosti uvedenou v bodu 13.2.1 písmeni b),
    2. b) schválenou změnu podle bodu 13.2.6,
    3. c) sdělení notifikované osoby podle bodů 13.2.6, 13.3.3 a 13.3.4.
  1. 13.6 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.
  2. 13.7 Zplnomocněný zástupce

    Povinnosti výrobce obsažené v bodech 13.2.1, 13.2.6, 13.4.2 a 13.5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.

  1. 14. Postup H1 – Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu

    Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.

    1. 14.1 Výroba

      Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení měřidla podle bodu 14.2 a podléhá dohledu podle bodu 14.4. Přiměřenost technického návrhu měřidla musí být přezkoumána podle ustanovení bodu 14.3.

    1. 14.2 Systém jakosti
      1. 14.2.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat
        1. a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení postupu posuzování shody,
        2. b) dokumentaci systému jakosti.
      1. 14.2.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.

        Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Musí obsahovat zejména přiměřený popis

        1. a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,
        2. b) technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a v případě, kdy harmonizované české technické normy nebo určené normy podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení plně nepokrývají návrh, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění technických požadavků tohoto nařízení, které se na měřidlo vztahují,
        3. c) metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování měřidel spadajících do příslušné kategorie měřidel,
        4. d) odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, a při řízení a zabezpečování jakosti,
        5. e) kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
        6. f) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
        7. g) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti návrhu a výrobků a efektivním fungováním systému jakosti.
      1. 14.2.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 14.2.2. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda s touto normou předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.

        Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.

        Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

      1. 14.2.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
      2. 14.2.5 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.

        Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 14.2.2 nebo zda je nezbytné nové posouzení.

        Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

      1. 14.2.6 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.
    1. 14.3 Přezkoumání návrhu
      1. 14.3.1 Výrobce podá žádost o přezkoumání návrhu u notifikované osoby podle bodu 14.2.1.
      2. 14.3.2 Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a funkce měřidla a musí umožňovat posouzení shody s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Tato žádost musí obsahovat
        1. a) identifikaci výrobce,
        2. b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné notifikované osoby,
        3. c) technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 tohoto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. V míře nezbytné pro takové posouzení musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla,
        4. d) podpůrné důkazy o přiměřenosti technického návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí uvádět všechny dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované české technické normy nebo určené normy uvedené v § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebyly použity zcela, a v případě nutnosti musí zahrnovat výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jinou zkušební laboratoří jeho jménem a na jeho odpovědnost.
      1. 14.3.3 Notifikovaná osoba žádost přezkoumá, a pokud návrh splňuje technické požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují, vydá výrobci certifikát ES přezkoumání návrhu. Tento certifikát musí obsahovat identifikaci výrobce, závěry přezkoumání, podmínky jeho platnosti a údaje nezbytné pro identifikaci schváleného měřidla.
        1. 14.3.3.1 K certifikátu musí být přiloženy všechny podstatné části technické dokumentace.
        2. 14.3.3.2 Certifikát nebo jeho přílohy musí obsahovat všechny potřebné informace pro posouzení shody a kontrolu za provozu. Tyto informace musí zejména umožňovat posouzení shody vyrobených měřidel s přezkoumaným návrhem z hlediska reprodukovatelnosti jejich metrologických vlastností, jestliže jsou správně seřízeny a nastaveny pomocí vhodných určených prostředků. Certifikát musí obsahovat
          1. a) metrologické vlastnosti daného návrhu měřidla,
          2. b) opatření nezbytná pro zajištění integrity měřidel (plombování, identifikaci softwaru),
          3. c) informace o dalších částech nezbytných pro identifikaci měřidel a pro vnější vizuální kontrolu shody s návrhem,
          4. d) v případě potřeby jakékoliv další specifické informace nezbytné k ověření vlastností vyrobených měřidel,
          5. e) u samostatných podsestav všechny nezbytné informace pro zabezpečení kompatibility s dalšími samostatnými podsestavami nebo měřidly.
        1. 14.3.3.3 Notifikovaná osoba vystaví zprávu o hodnocení v tomto smyslu a uchovává ji k dispozici orgánům dozoru. Aniž jsou dotčeny požadavky přílohy č. 14 k tomuto nařízení, může notifikovaná osoba zveřejnit obsah této zprávy, jako celek nebo její část, pouze se souhlasem výrobce.

          Certifikát má platnost 10 let ode dne vydání a jeho platnost může být prodloužena na další období po 10 letech.

          Pokud notifikovaná osoba odmítne výrobci vydat certifikát přezkoumání návrhu, musí tato osoba uvést podrobné důvody pro toto zamítnutí.

      1. 14.3.4 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která vydala certifikát ES přezkoumání návrhu, o každé změně schváleného návrhu. Změny schváleného návrhu musí být dodatečně schváleny notifikovanou osobou, která vydala certifikát ES přezkoumání návrhu, jestliže mohou ovlivnit shodu se základními technickými požadavky tohoto nařízení, podmínky platnosti certifikátu nebo podmínky předepsané pro použití měřidla. Toto dodatečné schválení má formu dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoumání návrhu.
      2. 14.3.5 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu
        1. a) vydané certifikáty ES přezkoumání návrhu a přílohy,
        2. b) dodatky a změny týkající se již vydaných certifikátů.

        Každá notifikovaná osoba neprodleně informuje Úřad o zrušení certifikátu ES přezkoumání návrhu.

      1. 14.3.6 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii certifikátu ES přezkoumání návrhu, jeho přílohy a dodatky spolu s technickou dokumentací po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla.

        Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě Evropské unie, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici osoba určená výrobcem.

    1. 14.4 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
      1. 14.4.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.
      2. 14.4.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne jí všechny potřebné informace, zejména
        1. a) dokumentaci systému jakosti,
        2. b) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
        3. c) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
      1. 14.4.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.
      2. 14.4.4 Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo na vlastní odpovědnost nechat provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti správně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
    1. 14.5 Písemné prohlášení o shodě
      1. 14.5.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 14.2.1 jejím identifikačním číslem.
      2. 14.5.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno a uvedeno číslo certifikátu přezkoumání návrhu.

        Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, který se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.

    1. 14.6 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla
      1. a) dokumentaci uvedenou v bodu 14.2.1 písm. b),
      2. b) schválenou změnu podle bodu 14.2.5,
      3. c) sdělení a zprávy notifikované osoby podle bodů 14.2.5, 14.4.3 a 14.4.4.
    1. 14.7 Zplnomocněný zástupce

      Povinnosti výrobce obsažené v bodech 14.2.1, 14.2.5, 14.5.2 a 14.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.

Příloha č. 3

k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VODOMĚRY

  1. 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
    1. a) Minimální průtok (Q1)

      Nejmenší průtok, při němž vodoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolené chyby (MPE).

    1. b) Přechodový průtok (Q2)

      Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi trvalým a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá největší dovolená chyba (MPE).

    1. c) Trvalý průtok (Q3)

      Největší průtok, při němž vodoměr funguje vyhovujícím způsobem za stanovených podmínek použití, tj. za ustálených nebo proměnlivých podmínek proudění.

    1. d) Přetěžovací průtok (Q4)

      Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém vodoměr funguje vyhovujícím způsobem po krátký časový úsek bez poškození.

  1. 2. Stanovené pracovní podmínky

    Výrobce musí pro vodoměr určit stanovené pracovní podmínky, zejména

    1. a) Rozsah průtoku vody

      Hodnoty pro rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:

      Q3/Q1 ≥ 10

      Q2/Q1 = 1,6

      Q4/Q3 = 1,25

      1. Po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení může mít poměr Q2/Q1 tyto hodnoty: 1,5; 2,5; 4 nebo 6,3.
    1. b) Rozsah teploty vody

      Hodnoty pro rozsah teploty musí splňovat následující podmínky:

      1. od 0,1 °C do 30 °C (přinejmenším), nebo
      2. od 30 °C do 90 °C (přinejmenším).

      Vodoměr může být navržen tak, aby pracoval v obou rozsazích.

    1. c) Rozsah relativního tlaku vod

      Tento rozsah je při Q3 od 0,3 barů do nejméně 10 barů.

    1. d) Pro napájecí zdroj: jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení.
  1. 3. Největší dovolené chyby (MPE)
    1. 3.1 Největší dovolená chyba (MPE), kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtoku v rozsahu od přechodového průtoku (Q2) (včetně) do přetěžovacího průtoku (Q4) je
      1. 2 % pro vodu o teplotě ≤ 30 °C,
      2. 3 % pro vodu o teplotě > 30 °C.
    1. 3.2 Největší dovolená chyba (MPE), kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtocích v rozsahu od minimálního průtoku (Q1) do přechodového průtoku (Q2) (vyjma) je 5 % pro vodu libovolné teploty.
  1. 4. Přípustný vliv rušení
    1. 4.1 Odolnost proti elektromagnetickému rušení
      1. 4.1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit vodoměr jen do té míry, že
        1. a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 4.1.3, nebo
        2. b) indikovaný údaj výsledku měření není možné vzít jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření.
      1. 4.1.2 Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí vodoměr
        1. a) obnovit svou činnost v rozmezí největší dovolené chyby (MPE),
        2. b) mít chráněny všechny měřicí funkce,
        3. c) umožňovat obnovení všech hodnot měření provedených bezprostředně před výskytem rušení.
      1. 4.1.3 Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot
        1. a) množství odpovídající polovině velikosti největší dovolené chyby (MPE) v horním pásmu měřeného objemu,
        2. b) množství odpovídající největší dovolené chybě (MPE) pro množství vody proteklé za jednu minutu při průtoku Q3.
  1. 5. Stálost

    Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující podmínky

    1. 5.1 Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než
      1. a) 3 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 (včetně) do Q2 (vyjma),
      2. b) 1,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně).
    1. 5.2 Chyba indikace objemu naměřeného po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než
      1. a) ±6 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 (včetně) do Q2 (vyjma),
      2. b) ±2,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně) pro vodoměry určené pro měření vody teploty v rozsahu od 0,1 °C do 30 °C,
      3. c) ±3,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně) pro vodoměry určené pro měření vody teploty v rozsahu od 30 °C do 90 °C.
  1. 6. Použitelnost
    1. 6.1 Vodoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze, pokud není jasně vyznačeno jinak.
    2. 6.2 Výrobce stanoví, zda je vodoměr určen pro měření zpětného toku. V takovém případě se musí zpětný tok buď odečítat od celkového objemu, nebo musí být zaznamenáván samostatně. Pro přívodní i zpětné proudění musí platit stejné největší dovolené chyby (MPE).
    3. 6.3 Vodoměry, které nejsou navrženy pro měření zpětného toku, musí buď zpětnému toku zabránit, nebo musí vydržet náhodný zpětný tok bez poškození nebo změny metrologických vlastností.
  1. 7. Jednotky měření

    Naměřený objem musí být indikován v krychlových metrech.

  1. 8. Uvedení do provozu

    Musí být zajištěno, aby požadavky bodu 2 písmena a), b) c) byly distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci vodoměru stanoveny tak, aby byl vodoměr vhodný pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

Příloha č. 4

k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU

  1. 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
    1. a) Přepočítávač množství plynu

      Zařízení připojené k plynoměru, které automaticky přepočítává množství naměřené za podmínek měření na množství za základních podmínek.

    1. b) Minimální průtok (Qmin)

      Nejmenší průtok, při kterém plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).

    1. c) Maximální průtok (Qmax)

      Největší průtok, při němž plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).

    1. d) Přechodový průtok (Qt)

      Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi maximálním a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoků dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá největší dovolená chyba (MPE).

    1. e) Přetěžovací průtok (Qr)

      Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém plynoměr funguje krátký časový úsek bez poškození.

    1. f) Základní podmínky

      Stanovené podmínky, na které se naměřené množství tekutiny přepočítává.

  1. 2. Plynoměry
    1. 2.1 Stanovené pracovní podmínky

      Výrobce musí specifikovat stanovené pracovní podmínky plynoměru, přičemž musí vzít v úvahu tato hlediska:

      1. a) Rozsah průtoku plynu musí splňovat alespoň tyto podmínky:
        Příloha č. 4 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU
        TřídaQmax/QminQmax/QtQr/Qmax
        1,5≥ 150≥ 101,2
        1,0≥ 20≥ 51,2
      1. b) Rozsah teploty plynu: minimální rozsah je 40 °C.
      2. c) Podmínky vztahující se na plyn

        Plynoměr musí být konstruován pro rozsah plynů a vstupních tlaků, které odpovídají zemi určení. Výrobce musí uvést zejména skupinu nebo typ plynu a maximální pracovní tlak.

      1. d) Minimální rozsah teploty je 50 °C pro vnější prostředí.
      2. e) Jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení.
    1. 2.2 Největší dovolené chyby (MPE)
      1. 2.2.1 Plynoměr indikující objem za podmínek měření nebo hmotnost

        Tabulka 1

        Příloha č. 4 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU Tabulka 1
        Třída1,51,0
        Qmin ≤ Q < Qt3 %2 %
        Q1 ≤ Q ≤ Qmax1,5 %1 %

        Jestliže chyby v rozsahu od Qt do Qmax mají všechny stejné znaménko, pak jejich hodnota nesmí být větší než 1 % pro třídu 1,5 a 0,5 % pro třídu 1,0.

      1. 2.2.2 U plynoměru s teplotní kompenzací, který indikuje pouze přepočítaný objem, v rozsahu teploty o velikosti 30 °C rozloženém symetricky kolem teploty stanovené výrobcem, která leží v rozsahu od 15 °C do 25 °C, se největší dovolená chyba (MPE) zvýší o 0,5 %. Mimo tento rozsah je v každém dalším rozsahu intervalu o velikosti 10 °C povoleno další zvýšení chyby o 0,5 %.
    1. 2.3 Přípustný vliv rušení
      1. 2.3.1 Odolnost proti elektromagnetickému rušení
        1. 2.3.1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit plynoměr nebo přepočítávač množství plynu jen do té míry, že
          1. a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 2.3.1.3, nebo
          2. b) indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné interpretovat jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření.
        1. 2.3.1.2 Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí plynoměr
          1. a) obnovit svou činnost v rozmezí největší dovolené chyby (MPE),
          2. b) mít chráněny všechny měřicí funkce,
          3. c) umožňovat obnovení všech hodnot měření provedených bezprostředně před výskytem rušení.
        1. 2.3.1.3 Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot
          1. a) množství odpovídající polovině velikosti největší dovolené chyby (MPE) v horním pásmu měřeného objemu,
          2. b) množství odpovídající největší dovolené chybě (MPE) pro množství plynu proteklého za jednu minutu při maximálním průtoku.
      1. 2.3.2 Vliv poruch průtoku na vstupu a výstupu

        Za podmínek instalace stanovených výrobcem nesmí být vliv poruch průtoku větší než jedna třetina největší dovolené chyby (MPE).

    1. 2.4 Stálost

      Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující podmínky

      1. a) Plynoměry třídy 1,5

        Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření pro průtoky v rozsahu od Qt do Qmax nesmí překročit výsledek měření o více než 2 %.

        Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než dvojnásobek největší dovolené chyby (MPE) uvedené v bodě 2.2.

      1. b) Plynoměry třídy 1,0

        Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než jedna třetina největší dovolené chyby (MPE) uvedené v bodě 2.2.

        Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než největší dovolená chyba (MPE) uvedená v bodě 2.2.

    1. 2.5 Použitelnost
      1. 2.5.1 Plynoměr napájený ze sítě (střídavým nebo stejnosměrným napětím) musí být vybaven záložním napájecím zdrojem nebo jinými prostředky, které zajistí, že během selhání základního zdroje budou všechny měřicí funkce zajištěny.
      2. 2.5.2 Přiřazený zdroj energie musí mít životnost alespoň 5 let. Po uplynutí 90 % jeho životnosti se musí objevit příslušné upozornění.
      3. 2.5.3 Indikační zařízení musí mít odpovídající počet číslic, aby bylo zajištěno, že množství proteklé za 8 000 hodin při průtoku Qmax nevrátí číslice na jejich počáteční hodnoty.
      4. 2.5.4 Plynoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze uvedené výrobcem v návodu k instalaci.
      5. 2.5.5 Plynoměr musí mít kontrolní prvek, který musí umožňovat provádění zkoušek v přiměřeném časovém úseku.
      6. 2.5.6 Plynoměr musí dodržovat největší dovolenou chybu (MPE) v libovolném směru proudění nebo jen v tom směru proudění, který je jasně vyznačen.
    1. 2.6 Jednotky

      Měřené množství musí být indikováno v krychlových metrech nebo v kilogramech.

  1. 3. Přepočítávače množství plynu

    Přepočítávač množství plynu tvoří podle tohoto nařízení samostatnou podsestavou.

    Pro přepočítávače množství plynu platí, pokud se dají použít, základní technické požadavky. Kromě nich platí následující požadavky.

    1. 3.1 Základní podmínky pro přepočítávané veličiny

      Výrobce musí specifikovat základní podmínky pro přepočítávané veličiny.

    1. 3.2 Největší dovolené chyby (MPE)
      1. a) 0,5 % při teplotě okolí (20 ±3) °C, relativní vlhkosti okolního prostředí (60 ±15) %, při jmenovitých hodnotách napájecího zdroje,
      2. b) 0,7 % pro teplotní přepočítávač množství plynu při stanovených pracovních podmínkách,
      3. c) 1 % pro jiné přepočítávače množství plynu při stanovených pracovních podmínkách.
    2. Poznámka: Chyba plynoměru se nebere v úvahu.
    1. 3.3 Použitelnost
      1. 3.3.1 Elektronický přepočítávač množství plynu musí být schopen zaznamenat, že je mimo pracovní rozsah (rozsahy), jehož (jejichž) parametry stanovil výrobce jako zásadní pro přesnost měření. V takovém případě musí přepočítávač množství plynu přestat načítat přepočítávanou veličinu a může ji samostatně načítat pouze po dobu, kdy je mimo pracovní rozsah (rozsahy).
      2. 3.3.2 Elektronický přepočítávač množství plynu musí být schopen indikovat všechny odpovídající hodnoty měření bez přídavného zařízení.
  1. 4. Uvedení do provozu
    1. 4.1 Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5 a měřidly třídy 1,0, které mají poměr Qmax/Qmin větší nebo roven 150.
    2. 4.2 Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5.
    3. 4.3 Musí být zajištěno, aby požadavky podle bodu 2.1 písmene b) a c) byly distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci měřidla stanoveny tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

Příloha č. 5

k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE

  1. 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
    1. I = elektrický proud procházející elektroměrem
    2. In = stanovený referenční proud, pro který byl elektroměr s transformátorem navržen
    3. Ist = nejmenší stanovená hodnota proudu I, při níž elektroměr zaznamenává činnou elektrickou energii při účiníku rovném 1 (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží)
    4. Imin = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích největší dovolené chyby (MPE) (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží)
    5. Itr = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích nejmenší hodnoty největší dovolené chyby (MPE) odpovídající označení třídy elektroměru
    6. Imax = maximální hodnota proudu I, pro kterou chyba elektroměru leží v mezích největších dovolených chyb (MPE)
    7. U = elektrické napětí přiváděné do elektroměru
    8. Un = stanovené referenční napětí
    9. ƒ = kmitočet napětí přiváděného do elektroměru
    10. ƒn = stanovený referenční kmitočet
    11. PF = účiník = cosφ = cosinus úhlu fázového posunu φ mezi I a U

    Elektroměry k měření činné energie se mohou v závislosti na použité metodě měření používat v kombinaci s externími měřicími transformátory,

  1. 2. Přesnost

    Výrobce musí stanovit třídu elektroměru. Třídy jsou označeny jako třída A, B a C.

  1. 3. Stanovené pracovní podmínky

    Výrobce musí stanovit pro elektroměr stanovené pracovní podmínky, a to:

    1. a) hodnoty ƒn, Un, In, Ist, Imin, Itr a Imax. Pro stanovené proudy musí elektroměr splňovat podmínky uvedené v tabulce 1:

      Tabulka 1

      Příloha č. 5 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE Tabulka 1
      Třída ATřída BTřída C
      Přímo zapojené elektroměry
      Ist≤ 0,05.Itr≤ 0,04.Itr≤ 0,04.Itr
      Imin≤ 0,5.Itr≤ 0,5.Itr≤ 0,3.Itr
      Imax≥ 50.Itr≥ 50.Itr≥ 50.Itr
      Elektroměry s měřicím transformátorem
      Ist≤ 0,06.Itr≤ 0,04.Itr≤ 0,02.Itr
      Imin≤ 0,4.Itr≤ 0,2.Itr≤ 0,2.Itr
      In= 20.Itr= 20.Itr= 20.Itr
      Imax≥ 1,2.In≥ 1,2.In≥ 1,2.In

      Pro elektromechanické elektroměry třídy B musí být Imin ≤ 0,4 Itr.

    1. b) elektroměr musí splňovat požadavky na největší dovolené chyby (MPE) v rozsazích napětí, kmitočtu a účiníku, které jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto rozsahy musí respektovat typické parametry elektrické energie dodávané veřejnou distribuční sítí,
    2. c) rozsahy napětí a kmitočtu musí být alespoň

      0,9.Un ≤ U ≤ 1,1.Un

      0,98.ƒn ≤ ƒ ≤ 1,02.ƒn,

    1. d) rozsah účiníku alespoň od cosφ = 0,5 induktivní do cosφ = 0,8 kapacitní.
  1. 4. Největší dovolené chyby (MPE)

    Vlivy různých měřených veličin a ovlivňujících veličin (a, b, c,...) se vyhodnocují samostatně, přičemž všechny ostatní měřené veličiny a ovlivňující veličiny se udržují relativně konstantní na svých referenčních hodnotách. Chyba měření, která nesmí být větší než největší dovolená chyba (MPE) uvedená v tabulce 2, se vypočítá takto:

    Pokud elektroměr pracuje při proměnné proudové zátěži, nesmějí chyby v procentech překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 2.

    Tabulka 2

    Největší dovolená chyba (MPE) v procentech při stanovených pracovních podmínkách a při definovaných úrovních proudové zátěže a pracovní teplotě

    Příloha č. 5 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE Tabulka 1 Tabulka 2 Největší dovolená chyba (MPE) v procentech při stanovených pracovních podmínkách a při definovaných úrovních proudové zátěže a pracovní teplotě
    Pracovní teplotyPracovní teplotyPracovní teplotyPracovní teploty
    –10 °C ... +5 °C–25 °C ... –10 °C–40 °C ...–25 °C
    +5°C ... +30°Cnebonebonebo
    +30 °C ... +40 °C+40 °C ... +55 °C+55 °C ... +70 °C
    Třída elektroměruABCABCABCABC
    Jednofázový elektroměr; vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží
    Imin ≤ I < Itr3,52152,51,373,51,7942
    Itr ≤ I ≤ Imax3,520,74,52,5173,51,3941,5
    Vícefázový elektroměr s jednofázovou zátěží
    Itr ≤ I ≤ Imax, viz níže uvedená výjimka42,51531,3741,794,52
    Pro elektromechanické vícefázové elektroměry je rozsah proudu pro jednofázovou zátěž omezen na 5Itr ≤ I < Imax

    Jestliže elektroměr pracuje v různých rozsazích teploty, pak se musí používat odpovídající hodnoty největší dovolené chyby (MPE).

  1. 5. Přípustný vliv rušení
    1. 5.1 Obecně
      1. 5.1.1 Protože jsou elektroměry přímo připojeny k napájecí síti a jednou z měřených veličin je také proud, platí pro elektroměry speciální elektromagnetické prostředí.
      2. 5.1.2 Elektroměr musí vyhovovat elektromagnetickému prostředí třídy E2 a kromě toho musí splňovat požadavky uvedené v bodech 5.2 a 5.3.
      3. 5.1.3 Elektromagnetické prostředí a jeho přípustný vliv odpovídá stavu, kdy prostředí má charakter dlouhodobé poruchy, a pak nesmí ovlivnit přesnost více než činí hodnoty kritické změny, anebo charakter přechodového jevu, který může způsobit dočasné zhoršení nebo ztrátu funkce nebo provozuschopnosti; po jeho doznění se ale musí funkce elektroměru a jeho provozuschopnost obnovit a přesnost nesmí být ovlivněna více než činí hodnoty kritické změny.
      4. 5.1.4 Tam, kde existuje nebezpečí častého výskytu bouřek nebo kde převládá nadzemní elektrické vedení, musí být metrologické vlastnosti elektroměru zajištěny.
    1. 5.1 Vliv dlouhodobých poruch

      Tabulka 3

      Hodnoty kritické změny pro dlouhodobé poruchy

      Příloha č. 5 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE Tabulka 1 Tabulka 2 Největší dovolená chyba (MPE) v procentech při stanovených pracovních podmínkách a při definovaných úrovních proudové zátěže a pracovní teplotě Tabulka 3 Hodnoty kritické změny pro dlouhodobé poruchy
      PoruchaHodnoty kritické změny v procentech pro třídu elektroměru
      ABC
      Obrácený sled fází1,51,50,3
      Nesymetrie napětí (platí pouze pro vícefázové elektroměry)421
      Harmonické složky v proudových obvodech110,80,5
      Stejnosměrná složka a harmonické složky v proudovém obvodu 1631,5
      Rychlé přechodové jevy642
      Magnetická pole; vysokofrekvenční (vyzařované vysokofrekvenční) elektromagnetické pole; poruchy indukované vysokofrekvenčními poli; a odolnost proti oscilačním vlnám321
    2. 1 U elektromechanických elektroměrů nejsou pro harmonické složky v proudových obvodech ani pro stejnosměrnou složku a harmonické složky v proudovém obvodu definovány žádné hodnoty kritické změny.
    1. 5.2 Přípustný vliv přechodových elektromagnetických jevů
      1. 5.3.1 Při výskytu elektromagnetického rušení a bezprostředně po jeho ukončení
        1. a) nesmí žádný z výstupů určený pro zkoušení přesnosti elektroměru vysílat impulsy nebo signály odpovídající elektrické energii větší, než je hodnota kritické změny,
        2. b) a v přiměřeném časovém úseku po skončení působení poruchy elektroměr
          1. – musí obnovit svoji funkci v mezích největší dovolené chyby (MPE),
          2. – musí zajišťovat všechny měřicí funkce,
          3. – musí umožnit obnovu všech hodnot naměřených bezprostředně před začátkem působení poruchy,
          4. – nesmí indikovat změnu zaznamenané elektrické energie větší než je hodnota kritické změny.

          Hodnota kritické změny v kWh je m · Un · Imax · 10-6

          1. (kde m je počet měřicích prvků elektroměru, Un je ve voltech a Imax v ampérech).
      1. 5.3.2 Pro proudové přetížení činí hodnota kritické změny 1,5 %.
  1. 6. Použitelnost
    1. 6.1 Pro napětí menší než je stanovené referenční napětí nesmí být kladná chyba elektroměru větší než 10 %.
    2. 6.2 Počitadlo celkové elektrické energie musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno, že se indikovaný údaj nevrátí na svou počáteční hodnotu, jestliže bude elektroměr v provozu po dobu 4 000 hodin při plném zatížení (I = Imax, U = Un a PF = 1). Počitadlo nesmí být možné za provozu vynulovat.
    3. 6.3 V případě výpadku proudu musí hodnota naměřené elektrické energie zůstat zjistitelná po dobu alespoň 4 měsíců.
    4. 6.4 Chod naprázdno

      Jestliže se na elektroměr přivede napětí a proudové obvody jsou bez proudu (proudové obvody musí být otevřené), nesmí elektroměr zaznamenávat elektrickou energii při žádném napětí od 0,8 · Un do 1,1 · Un.

    1. 6.5 Náběh

      Elektroměr musí začít zaznamenávat a pokračovat v zaznamenávání energie při Un a PF = 1 (vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží) a proudu, který je roven Ist.

  1. 7. Jednotky

    Naměřená elektrická energie musí být indikována v kilowatthodinách nebo v megawatthodinách.

  1. 8. Uvedení do provozu
    1. 8.1 Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy A.
    2. 8.2 Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy B.
    3. 8.3 Musí být zajištěno, aby byl rozsah proudu určen distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci elektroměru tak, aby byl elektroměr vhodný pro přesná měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

Příloha č. 6

k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA TEPLA

  1. 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
    1. θ = teplota teplonosné kapaliny
    2. θin = hodnota θ na přívodu k výměníku
    3. θout = hodnota θ na výstupu výměníku
    4. Δθ = teplotní rozdíl θin – θout, přičemž platí Δθ ≥ 0
    5. θmax = horní mez θ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
    6. θmin = dolní mez θ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
    7. Δθmax = horní mez Δθ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
    8. Δθmin = dolní mez Δθ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
    9. q = průtok teplonosné kapaliny
    10. qs = nejvyšší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně po krátké časové intervaly
    11. qp = nejvyšší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla nepřetržitě pracovat správně
    12. qi = nejnižší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně
    13. P = tepelný výkon výměny tepla
    14. Ps = horní přípustná mez P, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně

    Měřidlo tepla je buď kompaktní přístroj nebo kombinovaný přístroj skládající se ze samostatných podsestav, kterými jsou snímač průtoku, snímač teploty a kalorimetrické počitadlo, nebo z kombinace těchto samostatných podsestav.

  1. 2. Stanovené pracovní podmínky

    Hodnoty stanovených pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem takto:

    1. a) pro teplotu kapaliny: θmax, θmin,
    2. b) pro teplotní rozdíly: Δθmax, Δθmin,
      1. při těchto omezeních: Δθmax/Δθmin ≥10; Δθmin = 3 K nebo 5 K nebo 10 K.
    1. c) pro tlak kapaliny: maximální kladný vnitřní tlak, kterému může měřidlo tepla dlouhodobě odolávat při horní mezní teplotě,
    2. d) pro průtoky kapaliny: qs, qp, qi, přičemž hodnoty qp a qi podléhají následujícímu omezení: qp/qi ≥ 10,
    3. e) pro tepelný výkon: Ps.
  1. 3. Třídy přesnosti

    Pro měřidla tepla jsou definovány tyto třídy přesnosti: 1, 2, 3.

  1. 4. Největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro kompaktní měřidla tepla

    Největší dovolené chyby použitelné pro kompaktní měřidla tepla pro jednotlivé třídy přesnosti vyjádřené v procentech konvenčně pravé hodnoty jsou:

    1. a) Pro třídu 1: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 8.1 až 8.3.
    2. b) Pro třídu 2: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 8.1 až 8.3.
    3. c) Pro třídu 3: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 8.1 až 8.3.
  1. 5. Přípustné vlivy elektromagnetického rušení
    1. 5.1 Měřidlo nesmí být vystaveno vlivu statických magnetických polí a elektromagnetických polí o kmitočtu sítě.
    2. 5.2 Vliv elektromagnetického rušení musí být pouze takový, aby změna výsledku měření nebyla větší než hodnota kritické změny stanovená podle požadavku v bodě 5.3, nebo aby indikace výsledku měření byla taková, že ji nelze interpretovat jako platný výsledek měření.
    3. 5.3 Hodnota kritické změny pro kompaktní měřidlo tepla je rovna absolutní hodnotě největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro měřidlo tepla podle bodu 4.
  1. 6. Stálost

    Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující podmínky:

    1. a) Snímače průtoku: Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota kritické změny.
    2. b) Snímače teploty: Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než 0,1 °C.
  1. 7. Nápisy na měřidle tepla
    1. a) Třída přesnosti
    2. b) Mezní hodnoty průtoku
    3. c) Mezní hodnoty teploty
    4. d) Mezní hodnoty teplotního rozdílu
    5. e) Místo instalace snímače průtoku: přívodní nebo vratná větev
    6. f) Znázornění směru proudění.
  1. 8. Samostatné podsestavy

    Ustanovení pro samostatné podsestavy se mohou používat pro samostatné podsestavy vyrobené stejným výrobcem nebo různými výrobci. Jestliže se měřidlo tepla skládá ze samostatných podsestav, vztahují se základní technické požadavky pro měřidla tepla odpovídajícím způsobem na jednotlivé samostatné podsestavy. Kromě toho platí následující požadavky:

    1. 8.1 Relativní největší dovolená chyba (MPE) snímače průtoku vyjádřená v % pro jednotlivé třídy přesnosti:
      1. a) třída 1: Ef = (1 + 0,01 qp/q), ale ne větší než 5 %,
      2. b) třída 2: Ef = (2 + 0,02 qp/q), ale ne větší než 5 %,
      3. c) třída 3: Ef = (3 + 0,05 qp/q), ale ne větší než 5 %,
      4. přičemž chyba Ef vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupním signálem snímače průtoku a hmotností nebo objemem.
    1. 8.2 Relativní největší dovolená chyba (MPE) snímače teploty vyjádřená v %: