Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání

§ 1

Působnost zákona

Zákon upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob a státních orgánů při provozování rozhlasového a televizního vysílání.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:

1. a) rozhlasovým a televizním vysíláním (dále jen „vysílání“) šíření programů nebo obrazových a zvukových informací prostřednictvím vysílačů, kabelových rozvodů, satelitů a jiných prostředků určených k příjmu veřejnosti;
2. b) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů;
3. c) pořadem obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část vysílání;
4. d) lokálním programem program vytvářený v místně omezené oblasti a pro tuto oblast určený;
5. e) reklamou jakékoliv veřejné oznámení určené k podpoře podnikání nebo k dosažení jiného účinku, sledovaného zadavatelem reklamy, jemuž byl vysílací čas poskytnut za úplatu nebo za jinou protihodnotu (dále jen „reklama“);
6. f) sponozorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou k přímému nebo nepřímému financování pořadů za účelem propagace jména, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, nebo postavení takové osoby.

(2) Za vysílání podle tohoto zákona se nepovažuje šíření rozhlasového a televizního signálu určeného pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše sto účastníků s přijímači podléhajícími ohlašovací povinnosti. Tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.

§ 3

(1) Provozovatelem vysílání (dále jen „provozovatel“) je ten, kdo získal oprávnění k vysílání na základě zákona (dále jen „provozovatel ze zákona“) nebo udělením licence podle tohoto zákona (dále jen „provozovatel s licencí“) anebo registrací podle tohoto zákona (dále jen „provozovatel s registrací“).

(2) Právnická osoba se může stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací, má-li sídlo na území České republiky a je-li zapsána v obchodním rejstříku. Nemá-li právnická osoba sídlo na území České republiky, může se stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací pouze k současnému, úplnému a nezměněnému šíření již vysílaných programů.

(3) Fyzická osoba se může stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací, jen má-li trvalý pobyt na území České republiky. Je-li fyzické osobě podle tohoto zákona udělena licence nebo vydáno rozhodnutí o registraci, je povinna zapsat se do obchodního rejstříku.

§ 4

Obsah programů

(1) Provozovatelé vysílají programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

(2) Provozovatelé poskytují objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů.

§ 5

Povinnosti provozovatelů

(1) Provozovatelé jsou povinni:

1. a) zabezpečit, aby nebyly vysílány pořady, které jsou v rozporu s Ústavou České a Slovenské Federativní Republiky a s Listinou lidských práv a svobod;¹)
2. b) zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním;
3. c) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,
4. d) nezařazovat v době od 6,00 hodin do 22,00 hodin pořady, které by mohly ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých;
5. e) poskytnout státním orgánům a orgánům veřejné správy nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu, a to v době, která by nebezpečí z prodlení snížila na minimum;
6. f) uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání;
7. g) uzavřít smlouvy s organizacemi, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných,²)
8. h) uvádět označení televizní stanice (logo) u provozovatelů televizního vysílání.

(2) Provozovatelé jsou povinni informovat orgán udělující licenci o tom, že jim bylo uděleno oprávnění^2a) k vydávání periodického tisku nebo že došlo ke spojení jejich podniku s podnikem jiné osoby^2b) vydávající periodický tisk.

(3) Provozovatel rozhlasového vysílání je povinen informovat orgán udělující licenci o tom, že došlo ke spojení jeho podniku s podnikem jiné osoby^2b) provozující televizní vysílání.

(4) Provozovatel televizního vysílání je povinen informovat orgán udělující licenci o tom, že došlo ke spojení jeho podniku s podnikem jiné osoby^2b) provozující rozhlasové vysílání.

§ 5a

Odpověď

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění odpovědi. Provozovatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.

(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu^2c) o ochraně osobnosti a o ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.

§ 5b

Dodatečné sdělení

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.

(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu^2c) o ochraně osobnosti a o ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.

§ 5c

Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.

(2) Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

(4) Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.

§ 5d

Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel povinen uveřejnit

1. a) ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,
2. b) s výslovným označením "odpověď" nebo „dodatečné sdělení“,
3. c) na vlastní náklady,
4. d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
5. e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže tato osoba takový požadavek uplatnila.

(2) Provozovatel je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Pokud oprávnění provozovatele k vysílání zanikne, je provozovatel povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele, pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.

(4) Obsah sdělení označeného jako odpověď nebo dodatečné sdělení nesmí být komentován v pořadu, ve kterém je toto sdělení uveřejněno.

§ 5e

Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu

(1) Neuveřejní-li provozovatel odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 5d, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud.

(2) Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.

§ 5f

Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení

(1) Provozovatel není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže

1. a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,
2. b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
3. c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací, a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.

(2) Provozovatel není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.

(3) Provozovatel není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 5g

Ochrana zdroje a obsahu informací

(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.

(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věcí, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.

(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin^2d) a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.^2e)

§ 6

Povinnosti provozovatelů při vysílání reklam

(1) Provozovatelé jsou povinni dbát na to, aby do vysílání reklam nebyly zařazeny:

1. a) reklamy, které podporují chování ohrožující morálku, zájmy spotřebitele nebo zájmy ochrany zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí;
2. b) reklamy určené dětem, nebo v nichž vystupují děti, pokud podporují chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo morální vývoj;
3. c) reklamy, v nichž účinkují hlasatelé a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů;
4. d) reklamy náboženské, ateistické a reklamy politických stran a hnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy:

1. a) byly rozeznatelné a zřetelně zvukově nebo obrazově oddělené od ostatních pořadů;
2. b) nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.

(3) Provozovatelé jsou povinni zabezpečit, aby zadavatel reklamy nemohl jakýmkoliv způsobem uplatňovat vliv na obsah pořadů ve vysílání nebo na jeho programovou skladbu.

(4) Provozovatel neodpovídá podle tohoto zákona za pravdivost údajů obsažených ve vysílané reklamě a inzerci. Tato výjimka neplatí pro reklamu a inzerci samotného provozovatele. Nedotčena zůstává odpovědnost provozovatele podle zvláštního právního předpisu.^2f)

§ 6a

Zařazování reklam do pořadů

(1) Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy byly zařazeny mezi jednotlivé pořady s výjimkou pořadů složených ze samostatných, v rámci jednotlivého pořadu obsahově ucelených a oddělitelných částí nebo sportovních přenosů a přenosů z akcí a představení, které obsahují přestávky, a s výjimkou audiovizuálních pořadů podle odstavce 2.

(2) Provozovatelé televizního vysílání s licencí a provozovatelé televizního vysílání s registrací jsou povinni zajistit, aby při vysílání audiovizuálních pořadů byly reklamy zařazeny:

1. a) při vysílání filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným způsobem,³) jen pokud trvá včetně zařazené reklamy déle než 45 minut, ne více než jednou během každého dovršeného 45minutového časového úseku; další přerušení je přípustné, jestliže trvání takového filmu včetně reklamy je nejméně o 20 minut delší než dva či více dovršených 45minutových časových úseků; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut,
2. b) při vysílání ostatních audiovizuálních pořadů s výjimkou ustanovení odstavce 3, jen trvá-li pořad včetně zařazené reklamy déle než 30 minut a ne více než jednou v průběhu každého dovršeného 30minutového časového úseku; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut.

(3) Přerušování pořadů zpravodajských, náboženských a pořadů pro děti reklamou není povoleno.

(4) Práva chráněná autorským zákonem⁴) zůstávají nedotčena.

§ 7

Časový rozsah vysílaných reklam

(1) V televizním vysílání čas vyhrazený reklamám nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout 1 %, u provozovatelů s licencí a provozovatelů s registrací 10 % denního vysílacího času; tento podíl může provozovatel ze zákona zvýšit až na 10 % a provozovatel s licencí a provozovatel s registrací až na 20 %, a to o přímé nabídky veřejnosti k nákupu, prodeji či pronájmu výrobků nebo k poskytnutí služeb, které však nesmí činit více než jednu hodinu denně; v průběhu jedné hodiny nesmí čas vyhrazený reklamám přesáhnout 12 minut. U provozovatelů ze zákona nesmí čas vyhrazený reklamám v době mezi 19 až 22 hodinou přesáhnout 6 minut v průběhu jedné hodiny. Do celkového vysílacího času, ze kterého je vypočítáváno procento reklamy, nelze započítávat vysílání teletextu.

(2) V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout tři minuty denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a pět minut denního vysílacího času na každém regionálním okruhu, u provozovatelů s licencí a u provozovatelů s registrací 20 % denního vysílacího času.

§ 8

Povinnosti provozovatelů při vysílání sponzorovaných pořadů

Provozovatelé jsou povinni:

1. a) označit zřetelně každý pořad nebo sérii pořadů, které jsou zcela nebo zčásti sponzorovány na jejich začátku nebo konci vhodnými titulky nebo ohlášením;
2. b) zabezpečit, aby obsah sponzorovaných pořadů nepropagoval prodej, nákup či pronájem výrobků nebo služeb sponzora nebo třetí osoby, zejména tím, že by v těchto pořadech byly jejich výrobky či služby zvláště zmiňovány;
3. c) zajistit, aby obsah a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání nemohly být ovlivňovány sponzorem;
4. d) zajistit, aby pořady nebyly sponzorovány fyzickými a právnickými osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba, prodej nebo pronájem výrobků nebo poskytování služeb, jejichž reklama není dovolena;
5. e) zajistit, aby nebyly sponzorovány zpravodajské a politicko-publicistické pořady.

§ 9

Zvláštní povinnosti a oprávnění provozovatelů ze zákona

(1) Základním posláním provozovatelů ze zákona je sloužit veřejnému zájmu, přispívat k utváření demokratické společnosti a odrážet její názorovou pluralitu zejména tím, že jejich vysílání nesmí jednostranně přihlížet pouze k jednotlivým názorovým orientacím, k jednomu náboženskému vyznání nebo světovému názoru, k zájmu jedné politické strany, hnutí, skupiny nebo části společnosti.

(2) Provozovatelé ze zákona jsou povinni:

1. a) zajistit ve spolupráci s příslušnými orgány a organizacemi spojů šíření svých programů pro obyvatelstvo územního celku, pro který je jejich vysílání určeno;
2. b) zajistit různorodou skladbu pořadů, které ve svém celku mají vyjít vstříc zájmům všech vstev obyvatelstva;
3. c) opatřit alespoň 25 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,
4. d) vyrábět nebo nechat vyrábět významný podíl vysílaných pořadů tak, aby byla zachována a rozvíjena kulturní identita národů, národností a etnických skupin České a Slovenské Federativní Republiky a podporován rozvoj domácí a evropské audiovizuální tvorby;
5. e) používat veškeré své finanční zdroje k zabezpečení úkolů stanovených tímto zákonem.

(3) Provozovateli televizního vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí území České republiky jedním televizním programem včetně obrazových a zvukových informací, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

(4) Provozovateli rozhlasového vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí České republiky dvěma vysílacími okruhy v pásmu středních vln, dvěma vysílacími okruhy v pásmu velmi krátkých vln a jedním vysílacím okruhem v pásmu dlouhých vln.

(6) Finanční zdroje získané z rozhlasových poplatků a televizních poplatků jsou příjmem provozovatelů ze zákona.

§ 10

Podmínky pro udělení licence

(1) Licence opravňuje jejího provozovatele k vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy.

(2) Licence je nepřevoditelná.

(3) Licenci uděluje žadatelům Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“). Na udělení licence není právní nárok.

(4) Orgány udělující licence přihlížejí při posouzení žádosti (§ 11) k zajištění podmínek pro pluralitu a vyváženost nabídky programů, zejména programů lokálních, k rovnoměrné dostupnosti kulturních hodnot, informací a názorů, jakož i k zajištění rozvoje vlastní kultury národů, národností a etnických skupin v České a Slovenské Federativní Republice a rozsahu dosavadního podnikání žadatele v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. Při posouzení žádosti se rovněž přihlíží k připravenosti žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené.

(5) Při posuzování žádosti přihlížejí orgány udělující licence k tomu, aby žádný ze žadatelů nezískal dominantní postavení v hromadných sdělovacích prostředcích.

(6) Při posuzování žádostí společností se zahraniční majetkovou účastí přihlížejí orgány udělující licence k přínosu žadatele pro rozvoj původní domácí tvorby, jakož i majetkové účasti československých osob a jejich zastoupení v orgánech společnosti.

(7) Společníkem obchodní společnosti, která o licenci žádá nebo jíž byla udělena licence, nesmí být provozovatel ze zákona.

§ 11

Žádost o licenci

(1) Řízení o udělení licence je zahájeno podáním žádosti, která musí obsahovat tyto údaje:

1. a) název, sídlo a právní formu právnické osoby a jméno osoby oprávněné za ni jednat nebo jméno a trvalý pobyt fyzické osoby, která hodlá vysílání provozovat;
2. b) doklady o výši základního jmění, vkladu jednotlivých společníků, výši jejich obchodních podílů, společenskou nebo zakladatelskou smlouvu, stanovy a seznam akcionářů, bankovní informaci; obdobné údaje, je-li žadatelem fyzická osoba;
3. c) časový a územní rozsah vysílání a způsob jeho technického a organizačního zajištění;
4. d) označení programu (název stanice);
5. e) programovou skladbu vysílání s návrhem vysílacího schématu;
6. f) částku nebo podíl z výdajů, kterou žadatel každoročně použije na výrobu pořadů v tuzemsku;
7. g) podíl vysílacího času věnovaného pořadům domácí produkce;
8. h) dobu, na kterou se udělení licence žádá.

(2) Je-li žadatel provozovatelem nebo vlastníkem jiného hromadného sdělovacího prostředku v České a Slovenské Federativní Republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti provozující jiný hromadný sdělovací prostředek v České a Slovenské Federativní Republice nebo v zahraničí, sdělí orgánu udělujícímu licenci obdobné údaje uvedené v odstavci 1 též o tomto hromadném sdělovacím prostředku.

(3) Účastníkem řízení o udělení licence je jen ten, kdo o licenci žádá.

(4) Je-li žadatelem fyzická osoba, připojí k žádosti doklad o bezúhonnosti a trvalém pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 12

Rozhodnutí o udělení licence

(1) O žádosti o udělení licence rozhodne orgán udělující licenci do 90 dnů ode dne zahájení řízení.

(2) Rada může rozhodnout, že údaje týkající se programové skladby uvedené žadatelem v žádosti o licenci [§ 11 odst. 1 písm. e)] budou zčásti nebo zcela závazné pro provozovatele s licencí k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání. Takové rozhodnutí je součástí rozhodnutí o udělení licence.

(3) Rozhodnutí o udělení licence se vydává pro rozhlasové vysílání nejvýše na dobu 6 let a pro televizní vysílání nejvýše na dobu 12 let.

(4) Rozhodnutí o udělení licence nabývá právní moci dnem, kdy orgánu udělujícímu licenci bylo doručeno písemné prohlášení žadatele, že licenci přijímá; toto prohlášení nesmí obsahovat žádné výhrady a musí být doručeno do třiceti dnů po doručení rozhodnutí orgánu, který licenci udělil. Jinak rozhodnutí o udělení licence zaniká a na žádost o udělení licence se pohlíží, jako kdyby nebyla podána.

(5) Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis československé právnické osoby do obchodního rejstříku lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 13

Platnost licence

Licence pozbývá platnosti:

1. a) uplynutím doby, na kterou byla vydána;
2. b) dnem zániku právnické osoby, která je provozovatelem s licencí;
3. c) uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je provozovatelem s licencí;
4. d) uplynutím 60 dnů, nezapsal-li se provozovatel s licencí do obchodního rejstříku (§ 3 odst. 3);
5. e) rozhodnutím orgánu udělujícího licenci o jejím odnětí (§ 15).

§ 14

Změna licence

(1) Provozovatel je povinen požádat předem Radu o souhlas se změnou týkající se údajů uvedených v žádosti (§ 11) nebo plnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence (§ 12 odst. 2).

(2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Rada podle okolností případu rozhodne o změně udělené licence. Změna může být provedena až poté, kdy ji Rada schválila.

(3) Rada je povinna rozhodnout o změně podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas.

(4) Doklady o schválených změnách je provozovatel povinen předložit Radě do 30 dnů od provedení těchto změn. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, je provozovatel povinen předložit Radě výpis z obchodního rejstříku do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.

(5) Rada může podmínky licence bez souhlasu provozovatele změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána.

§ 15

Odnětí licence

(1) Orgán, který licenci udělil, ji provozovateli s licencí odejme, jestliže:

1. a) provozovatel s licencí již nesplňuje předpoklady pro udělení licence uvedené v § 10 odst. 6 a 7;
2. b) provozovatel s licencí dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti (§ 11);
3. c) provozovatel s licencí o to požádal.

(2) Orgán, který licenci udělil, ji může odejmout jestliže:

1. a) provozovatel s licencí závažným způsobem porušuje podmínky vyplývající z rozhodnutí o udělení licence (§ 12 odst. 2), povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy,
2. b) provozovatel s licencí nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence v době do:
   1. ba) 180 dnů u rozhlasového vysílání;
   2. bb) 360 dnů u televizního vysílání;

1. c) provozovatel s licencí nesplnil povinnost uvedenou v § 5 odst. 1 písm. g) v době po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do:
   1. ca) 180 dnů u rozhlasového vysílání;
   2. cb) 360 dnů u televizního vysílání;

1. d) provozovatel s licencí po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky;
2. e) na majetek provozovatele byl prohlášen nebo ukončen konkurs.⁷)

(3) Byla-li licence odňata z důvodů uvedených v odstavci 2, lze požádat o udělení nové licence nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o odnětí licence.

(4) Byla-li licence odňata, je její provozovatel povinen vrátit licenci bez zbytečného odkladu orgánu, který licenci udělil.

§ 16

(1) Oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím satelitu, prostřednictvím kabelových rozvodů nebo prostřednictvím satelitu a kabelových rozvodů vzniká registrací.

(2) Přihláška k registraci musí být podána nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením vysílání podle odstavce 1 a musí obsahovat:

1. a) název, sídlo, právní formu právnické osoby a jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby oprávněné za ni jednat, výpis z obchodního rejstříku; u fyzické osoby jméno, příjmení a trvalý pobyt,
2. b) výpis z evidence Rejstříku trestů fyzické osoby, která hodlá provozovat vysílání podle odstavce 1, nebo statutárního orgánu právnické osoby, která hodlá provozovat vysílání podle odstavce 1. Pokud je statutární orgán kolektivní, předloží výpis z evidence Rejstříku trestů všichni jeho členové; výpis z evidence Rejstříku trestů nesmí být starší šesti měsíců,
3. c) časový a územní rozsah vysílání a jeho organizační a technické zabezpečení,
4. d) doklad o uzavření smlouvy s organizacemi, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných,^8a)
5. e) údaje o způsobu financování vysílání, a u právnických osob též údaje o vkladech jednotlivých společníků a výši základního jmění,
6. f) informace o rozhlasových a televizních programech, které zamýšlí šířit; v případě vysílání prostřednictvím kabelových rozvodů plánované obsazení kanálů a technickou specifikaci kabelového rozvodu podle zvláštního předpisu.^8b)

§ 17

(1) Registraci provádí Rada. Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy Radě došla přihláška. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 16 odst. 2 nebo jsou-li údaje v ní neúplné, Rada na to toho, kdo přihlášku podal, bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, upozorní a stanoví lhůtu k odstranění vad.

(2) Rada je povinna rozhodnout o registraci do 30 dnů od zahájení řízení o registraci.

(3) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě. Rada registraci rovněž odmítne, jestliže z přihlášky vyplývá, že vysíláním dojde k porušení právních předpisů nebo jestliže výpis z evidence Rejstříku trestů, předložený podle § 16 odst. 2 písm. b), bude obsahovat záznam o odsouzení za úmyslný trestný čin.

(4) Jestliže Rada nerozhodne o registraci ve lhůtě podle předchozích odstavců, je dnem registrace den následující po uplynutí této lhůty. O tom vydá Rada tomu, kdo přihlášku podal, potvrzení.

(5) Provozovatel s registrací, který zahájil vysílání, je povinen tuto skutečnost oznámit Radě do 30 dnů.

(6) Provozovatel s registrací je povinen oznamovat Radě každou změnu v údajích obsažených v přihlášce. Změna může být provedena až po tom, kdy ji tento orgán zaregistroval. Ustanovení předchozích odstavců se použijí obdobně.

(7) Rada může registraci zrušit, jestliže provozovatel s registrací uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje nebo jestliže opakovaně porušuje tento zákon nebo jiné právní předpisy související s provozováním vysílání. Rada registraci zruší, jestliže o to provozovatel s registrací požádá nebo jestliže by byly dány důvody k odmítnutí registrace podle odstavce 3.

(8) Registrace zaniká:

1. a) uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby,
2. b) zánikem právnické osoby,
3. c) nezapsal-li se provozovatel s registrací do obchodního rejstříku (§ 3 odst. 3) do doby zahájení vysílání,
4. d) rozhodnutím Rady podle odstavce 7.

§ 19

(1) Provozovatel kabelového rozvodu je povinen při obsazování kanálů v kabelovém rozvodu zabezpečit, aby v nich byly umístěny programy provozovatelů ze zákona a provozovatelů s licencí, jež lze přijímat běžným přijímacím zařízením v místě kabelového rozvodu, a to oboustranně bezúplatně.

(2) V kabelovém rozvodu lze vyhradit jeden kanál pro vysílání reklamy. Časové omezení vysílání reklamy podle § 7 se na tento kanál ani na současné, úplné a nezměněné šíření již vysílaných programů nevztahuje.

(3) Provozovatel kabelového rozvodu je povinen bezúplatně poskytnout jeden kanál k vysílání pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým rozvodem. Tento kanál nesmí být bez souhlasu provozovatele obchodně využíván.

(4) Provozovatel kabelového rozvodu je povinen poskytnout provozovateli ze zákona na jeho požádání údaje o účastnících kabelového rozvodu, které souvisejí s placením rozhlasového nebo televizního poplatku.

§ 20

(1) Zjistí-li Federální rada, že provozovatel porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, stanoví mu přiměřenou lhůtu k nápravě. Nedojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, uloží mu pokutu.

(2) Výše pokuty se stanoví podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu a dosahu vysílání a k výši získaného bezdůvodného obohacení.

(3) Pokutu ve výši od 1000 Kčs do 500 000 Kčs lze uložit provozovateli, který

1. a) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu [§ 5 odst. 1 písm. e)];
2. b) skartuje záznamy odvysílaných pořadů před uplynutím 30 dnů od jejich vysílání [§ 5 odst. 1 písm. f)];
3. c) nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění programů provozovatele ze zákona a provozovatele s licencí (§ 19 odst. 1);
4. d) neposkytne v kabelovém rozvodu bezúplatně jeden kanál k vysílání pro potřeby místně omezené oblasti (§ 19 odst. 3);
5. e) neposkytne provozovateli ze zákona údaje o účastnících kabelového rozvodu (§ 19 odst. 4).

(4) Pokutu od 10 000 Kčs do 2 000 000 Kčs lze uložit provozovateli, který poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence tím, že:

1. a) vysílá pořad, jehož obsah je v rozporu s povinnostmi provozovatelů uvedenými v § 5 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona;
2. b) vysílá pořad, který by mohl ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých v době před 22. hodinou;
3. c) nedodržel stanovený časový a územní rozsah vysílání;
4. d) nedodržel stanovenou programovou skladbu;
5. e) nedodržel povinnosti stanovené pro vysílání reklam a sponzorovaných pořadů;
6. f) nedodržel stanovené povinnosti, pokud jde o výrobu pořadů v tuzemsku nebo vysílání takových pořadů nebo o podíl pořadů převzatých od jiných provozovatelů;
7. g) provedl bez souhlasu Rady změny údajů uvedených v žádosti nebo změny týkající se plnění podmínek udělených licencí, které by mohly být důvodem pro změnu nebo odnětí licence (§ 14 a 15), nebo nesplnil povinnost uvedenou v § 25a;
8. h) neohlásí změny údajů uvedených v přihlášce o registraci (§ 17 odst. 6);
9. i) nesplnil povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. g).

(5) Pokuta ve výši stanovené podle odstavce 4 se uloží i tomu, kdo provozuje vysílání, aniž by byl k tomu oprávněn (§ 3) nebo nesplnil povinnost podle § 5 odst. 2 až 4.

(6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Rada o porušení povinnosti dozvěděla, nejdéle však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(7) Zaplacením pokuty podle předchozích odstavců nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody,¹⁰) ani nezanikají povinnosti stanovené tímto zákonem.

(8) Pokuta uložená podle odstavců 1 až 5 je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí, jímž byla uložena, nabylo právní moci.

(9) Výnosy z pokut, které uložila Federální rada, jsou příjmem státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky; výnosy z pokut, které uložily orgány republik, jsou příjmem státního rozpočtu České republiky nebo státního rozpočtu Slovenské republiky.