§ 1.
Odkaz účinné od 1. 6. 1947§ 1.účinné od 1. 6. 1947Všeobecné ustanovení.
účinné od 1. 6. 1947Na pracovní příjem a příjmy postavené mu na roveň lze vésti exekuci jen podle ustanovení tohoto zákona.
účinné od 1. 6. 194747.
účinné od 1. 6. 1947Zákon
účinné od 1. 6. 1947ze dne 5. března 1947
účinné od 1. 6. 1947o exekuci na pracovní příjem a příjmy postavené mu na roveň (zákon o exekuci na platy).
účinné od 1. 6. 1947Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
účinné od 1. 6. 1947Na pracovní příjem a příjmy postavené mu na roveň lze vésti exekuci jen podle ustanovení tohoto zákona.
účinné od 1. 6. 1947Pracovním příjmem (dále jen plat) se rozumějí v tomto zákoně jednak peněžité a naturální požitky všeho druhu za práce nebo za služby (dále jen práce), konané v pracovním poměru veřejnoprávním nebo soukromoprávním (plat, služné, mzda a pod.), jednak úplaty za jiné práce všeho druhu, které koná dlužník osobně pro tutéž osobu a které tvoří podstatnou část jeho výdělečné činnosti, a to vesměs bez zřetele na jich pojmenování nebo způsob výpočtu.
účinné od 1. 6. 1947(1) Plat nelze exekucí postihnouti, činí-li čistý plat
| za období delší jednoho týdne | 1.800 Kčs na měsíc, |
| za týden | 400 Kčs na týden, |
| za den | 70 Kčs denně. |
účinné od 1. 6. 1947Převyšuje-li čistý plat tuto částku, je z exekuce vyňata ještě jedna desetina rozdílu; celková částka platu, která podle toho není exekuci podrobena, nesmí však činiti víc než 3.600 Kčs měsíčně, 800 Kčs týdně a 140 Kčs denně.
účinné od 1. 6. 1947(2) Poskytuje-li dlužník podle zákona výživu manželu, dřívějšímu manželu, příbuznému nebo dítěti nemanželskému anebo živí-li družku nebo schovance, zvyšuje se částka uvedená v odstavci 1 za každou osobu, které se poskytuje výživa, o 300 Kčs měsíčně, 70 Kčs týdně anebo 10 Kčs denně. Dostává-li dlužník na takovou osobu přídavky vyňaté z exekuce podle § 4, č. 8, zvyšuje se částka uvedená v odstavci 1 jen o tolik, o kolik jsou ony přídavky nižší než částky uvedené v předchozí větě.
účinné od 1. 6. 1947(1) Pro nároky na výživu, která přísluší podle zákona manželu, dřívějšímu manželu, příbuzným nebo dětem nemanželským, lze exekucí postihnouti i příjmy uvedené v § 4, č. 1, 2 a 5 až do polovice částky, která je jinak z exekuce vyňata. Částky platu, vyňaté z exekuce podle § 5, odst. 1, věty první, se při exekuci pro nároky na výživu podle zákona snižují při výplatě
| za měsíc nebo za zlomky měsíce | na 900 Kčs měsíčně, |
| za týden | na 200 Kčs týdně, |
| za den | na 35 Kčs denně a |
účinné od 1. 6. 1947částky uvedené v § 5, odst. 1, větě druhé se snižují na 1.800 Kčs měsíčně, 400 Kčs týdně a 70 Kčs denně. Ustanovení § 5, odst. 2 platí i tu; nezbylo-li by však přitom na věřitele vymáhajícího výživu nic nebo nepřiměřeně málo v poměru k tomu, čeho se podle § 5, odst. 2 dostane na osobu živenou dlužníkem, může soud na návrh vymáhajícího věřitele částky 300 Kčs měsíčně, 70 Kčs týdně anebo 10 Kčs denně přiměřeně snížit, ne však pod polovici.
účinné od 1. 6. 1947(2) Příjem, který je podle § 4, č. 8 z exekuce vyňat, lze bez zřetele na předchozí ustanovení postihnout exekucí celý, vede-li exekuci osoba, pro kterou dlužník takové přídavky dostává.
účinné od 1. 6. 1947(3) Vede-li exekuci zároveň několik osob pro nároky na výživu podle zákona, rozhoduje pořadí níže určené a několik stejně blízko oprávněných má mezi sebou pořadí stejné:
účinné od 1. 6. 1947(4) K dobytí útrat sporu a exekuce pro výživné podle zákona lze vésti exekuci jako pro výživné.
účinné od 1. 6. 1947Exekuční soud může výjimečně na návrh dlužníkův zvýšiti část platu vyňatou z exekuce podle §§ 5 nebo 6, je-li to naléhavě nutné se zřetelem na zvláštní potřeby dlužníkovy z důvodů osobních (na př. pro těžkou tělesnou vadu nebo neduh) a neodporují-li tomu převážné zájmy věřitelovy. Změní-li se podmínky rozhodné pro zvýšení, upraví exekuční soud na návrh věřitelův usnesení přiměřeně.
účinné od 1. 6. 1947(1) Zaváže-li se osoba, pro kterou dlužník koná práce, třetí osobě k plněním, která podle daných poměrů představují zcela nebo zčásti náhradu za dlužníkovu práci, lze podle exekučního titulu proti dlužníku vésti exekuci na nárok oprávněné třetí osoby tak, jako by nárok příslušel dlužníku. Zabavení dlužníkova nároku na náhradu postihuje bez dalšího i nárok oprávněné třetí osoby, ačli třetí osoba nedostává částky platu od dlužníkova zaměstnavatele na podkladě právního jednání jako plnění za něco, co se své strany splnila dlužníku. Usnesení povolující exekuci se doručí oprávněné třetí osobě stejně jako dlužníku.
účinné od 1. 6. 1947(2) Koná-li dlužník třetí osobě ve stálém poměru práce, které podle svého druhu a rozsahu jsou obvykle odměňovány, bezplatně nebo za náhradu nepoměrně nepatrnou, platí v poměru mezi věřitelem a příjemcem prací, že se dluhuje přiměřená náhrada. Při zkoumání, zda jsou tyto podmínky dány, jakož i při výměře náhrady třeba mít zřetel na všechny okolnosti případu, zvláště na druh prací, na příbuzenské nebo jiné vztahy mezi osobou oprávněnou služby požadovat a osobou k nim povinnou a na hospodářskou zdatnost osoby oprávněné požadovat práce.
účinné od 1. 6. 1947(1) Zabaví-li se náhrada za osobně konané práce, která není splatná v opětujících se platech, vyjme soud na návrh dlužníkův z exekuce tolik, kolik potřebuje v přiměřeném časovém období na nutnou výživu svou a osob oprávněných požadovati výživu podle zákona nebo na výživu schovance. Při rozhodnutí přihlédne soud k hospodářským poměrům dlužníka, zejména k jeho jinaké výdělkové možnosti; z exekuce nelze však vyjmout více, nežli by dlužníku zůstalo, kdyby jeho pracovní příjem záležel v běžné pracovní mzdě. Návrh dlužníkův se zamítne, pokud mu odporují převážné zájmy věřitelovy.
účinné od 1. 6. 1947(2) Předpisy odstavce 1 platí obdobně pro zabavení úplat za poskytování bytu nebo za jiné užívání věci, jestliže podstatnou část úplaty tvoří nepochybně náhrada za konání prací, nikoliv za užívání věci.
účinné od 1. 6. 1947(3) Proti rozhodnutí soudu druhé stolice o návrhu podle odstavce 1 nebo 2 není další opravný prostředek.
účinné od 1. 6. 1947Exekuce pro daně a jiné veřejné dávky, které se vyměřují z platu, je, pokud jde o nedoplatky za dobu tří let počítajíc od splatnosti daně nebo dávky, přípustná v rozsahu § 6, odst. 1, pro nedoplatky starší tří let v rozsahu plynoucím z §§ 4 a 5. Ustanovení § 10, odst. 3 platí obdobně.
účinné od 1. 6. 1947Ustanovení tohoto zákona o exekuci na plat nemohou býti dohodou stran změněna nebo vyloučena na újmu dlužníka. Každé opatření odporující těmto ustanovením, ať se stalo postupem, poukazem, zastavením nebo jiným právním jednáním, nemá právních následků.
účinné od 1. 6. 1947Zrušují se všechna ustanovení o věcech upravených tímto zákonem. Zejména se zrušují:
účinné od 1. 6. 1947„Na pracovní příjem a příjmy postavené mu na roveň lze vésti exekuci jen v rozsahu ustanovení zákona o exekuci na platy.“
účinné od 1. 6. 1947„(1) Nároky na povinný díl nebo na bolestné, pokud nebyly soudně uplatněny nebo pokud nebyly uznány smlouvou (smírem), nelze exekucí postihnouti.
účinné od 1. 6. 1947(2) Z exekuce jsou dále vyňaty částky, na které má dlužník nárok ze smlouvy o pojištění nemovitostí nebo jejich příslušenství, musí-li býti podle smlouvy (stanov) upotřebeno těchto peněz, aby poškozená budova byla znovu vystavěna nebo opravena, nebo aby její příslušenství bylo doplněno.“
účinné od 1. 6. 1947„Na pracovní příjem a příjmy postavené mu na roveň lze vésti exekuci jen v rozsahu ustanovení zákona o exekuci na platy.“
účinné od 1. 6. 1947„(1) Nároky na povinný díl nebo na bolestné, pokud nebyly soudně uplatněny nebo pokud nebyly uznány smlouvou nebo smírem, nelze exekucí postihnouti.
účinné od 1. 6. 1947(2) Z exekuce jsou dále vyňaty částky, na které má dlužník nárok ze smlouvy o pojištění nemovitostí nebo jejich příslušenství, musí-li býti podle smlouvy (stanov) upotřebeno těchto peněz, aby poškozená budova byla znovu vystavěna nebo opravena, nebo aby její příslušenství bylo doplněno.“
účinné od 1. 6. 1947„(4) Ustanovení předchozích odstavců se užije přiměřeně také pro zajištění nároků z rent, které se platí z důvodu poškození na těle nebo na zdraví.“
účinné od 1. 6. 1947(1) Dosavadní ustanovení o exekuci na služební a odpočivné (zaopatřovací) platy veřejných zaměstnanců se nahrazují touto úpravou:
účinné od 1. 6. 1947(2) Nedotčena zůstávají ustanovení o exekuci na náležitosti vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i na zaopatření délesloužících. Kde se tato ustanovení dovolávají zákona č. 314/1920 Sb., použije se místo něho přiměřeně ustanovení tohoto zákona. Podporučíci presenční služby považují se pro účely exekuce na platy za vojenské osoby z počtu mužstva v činné službě.
účinné od 1. 6. 1947(1) Exekuční opatření provedené před účinností tohoto zákona podle dosavadních hranic zabavení se obmezuje nebo rozšiřuje stran plnění, která se mají uskutečniti za účinnosti tohoto zákona, na výši přípustnou podle nových ustanovení. Na návrh věřitele nebo dlužníka upraví exekuční soud přiměřeně dřívější usnesení. Až do doručení pozměňujícího usnesení je poddlužník oprávněn plniti v rozsahu dřívějšího usnesení s osvobozujícím účinkem.
účinné od 1. 6. 1947(2) Při posuzování účinnosti právních jednání, zvláště postupu platu, která se stala před účinností tohoto zákona, užije se předpisů tohoto zákona pouze tehdy, je-li to ve prospěch dlužníkův. Poddlužník je však i v tomto případě oprávněn plniti podle dosavadních předpisů s osvobozujícím účinkem tak dlouho, až mu bude doručeno pozměňující soudní rozhodnutí nebo až ho dojde prohlášení oprávněné osoby, že se zřekla svého nároku.
účinné od 1. 6. 1947Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.