scelovací zákon

§ 33.

(1) Zemědělské a lesní, jakož i jiné pozemky, i když se na ně vztahuje upravovací (regulační) plán, mohou býti podle tohoto zákona sceleny, aby bylo umožněno a zabezpečeno úspěšnější a vydatnější hospodaření na nich a aby byl zabezpečen a usnadněn řádný stavební vývoj ve scelovacím obvodu.

(2) Scelování pozemků může býti provedeno také v případech, kdy prováděním rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest, vodních úprav, letišť a pod. by byla pozemková držba v obvodu těchto zařízení tak roztříštěna, že by tím bylo řádné hospodaření značně ohroženo.

(3) V katastrálních územích, která nemají katastrálních map, nebo mají mapy nevyhovující, a v nichž je proto nutno provésti katastrální řízení pro založení, obnovení a reambulaci pozemkového katastru nebo založení pozemkové knihy, budiž toto řízení zpravidla prováděno jen ve spojitosti se scelováním pozemků, jsou-li pro scelování pozemků dány věcné podmínky. Úřady pozemkového katastru mohou v těchto případech vykonati také ostatní technické práce při scelování pozemků obdobně jako orgány oblastních komisí nebo jako civilní technici (inženýři).

(4) V obcích s většinou nových nabyvatelů půdy v zemích České a Moravskoslezské podle dekretů č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., na Slovensku podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR a nařízení č. 89/1947 Sb. n. SNR, je scelování povinné.

(5) Pozemky, které již byly předmětem scelování, mohou být podrobeny opětovně scelování proti vůli jejich vlastníků jen v těchto případech:

1. a) nastane-li zřízením průplavů, vodních úprav, železnic, veřejných silnic a cest, letišť nebo jiných rozsáhlých zařízení značné roztříštění scelených pozemků,
2. b) nastane-li časem takové rozdrobení scelených pozemků, že bude trvale na újmu řádnému hospodaření,
3. c) v případech podle § 37, odst. 4, písm. b).

§ 34.

(1) Za zemědělské pozemky podle tohoto zákona se považují role, louky, pastviny, chmelnice, vinice, polní zahrady a sady, ovocné školky, cesty, průhony, příkopy, meze a neplodné nebo neobdělávané plochy, dále zalesněné plochy a plochy porostlé křovinami, jakož i pozemky určené k zalesnění, pokud do zemědělských pozemků zasahují nebo jsou porůznu rozptýleny.

(2) Za lesy (lesní pozemky) se považují všechny pozemky, které tvoří větší souvislé lesní plochy a mají býti zachovány pro lesní hospodářství podle lesních zákonů.

(3) Lesní pozemky mohou býti scelovány zároveň se zemědělskými pozemky nebo též zvlášť, má-li se umožniti účelnější lesní hospodaření.

(4) Pozemky, na něž se vztahuje upravovací (regulační) plán, mohou být sceleny bez ohledu na jejich užívání a obdělávání jen při scelování pozemků uvedených v odstavci 1, a to v dohodě s příslušným úřadem.

§ 35.

(1) Ve scelovacím obvodu mohou býti sceleny všechny pozemky, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 5.

(2) Zásadně toliko se souhlasem vlastníků mohou být změněny, přeloženy nebo jinému vlastníku přiděleny scelovacím družstvem:

1. a) budovy, dvory a zahrady při domech,
2. b) sady i se zásobními zahradami a skleníky, plochy věnované kulturám dendrologickým, stromořadí okrasných stromů a obory a porostní větrolomy,
3. c) pozemky sloužící výhradně vinařství a ovocnářství, a to u vinic, jde-li o výměru nad 0,1 ha, u ovocných sadů, jde-li o výměru nad 0,2 ha,
4. d) chmelnice alespoň tříleté, mají-li výměru alespoň 0,2 ha,
5. e) lesní pozemky, mají-li výměru alespoň 0,2 ha,
6. f) pozemky, na kterých se pěstuje vrbové proutí, mají-li výměru alespoň 0,5 ha,
7. g) přírodní chráněná území a části krajin požívající ochrany,
8. h) pomníky,
9. ch) sportovní zařízení (sportovní hřiště, střelnice, plovárny a pod.),
10. i) jezera, rybníky a zařízení pro chov ryb a k zavlažování,
11. j) přírodní léčivé zdroje s příslušnými pozemky,
12. k) jámy na hlínu, písek, křemen, vápno, slín, jíl, rudu a sádru, lomy kamenné a břidlicové, pokud se v nich těží podle báňského, po případě živnostenského oprávnění,
13. l) pozemky určené k provozování hornictví, pozemky určené pro účely vodohospodářské, pozemky určené pro závody živnostenské a průmyslové, pokud jsou závody trvale v provozu, a pozemky určené pro účely rybářské,
14. m) pozemky a rybníky, na kterých jsou přírodní nebo technická zařízení sloužící k odběru vody pro účely pitné, užitkové nebo průmyslové, jakož i pozemky určené pro rozšíření tohoto odběru vody,
15. n) pozemky, které získaly energetické podniky pro účely svého provozu.

(3) Souhlasu vlastníků v případech podle odstavce 2 není třeba, jestliže by jinak nebylo možno scelování technicky provésti; o tom rozhoduje oblastní komise.

(4) Částí pozemků uvedených v odstavci 2, jichž je nezbytně třeba k účelnému zřízení společných zařízení (§ 39) nebo k hospodářsky účelné úpravě pozemkové držby, může býti použito k těmto účelům i bez souhlasu vlastníků za náhradu.

(5) Nemovitosti sloužící obraně státu, civilnímu letectví nebo účelům plavebním, dále hřbitovy a hroby a přístupy k nim, železnice, zařízení pošt a telekomunikací, vodní cesty, vodocestné a vodohospodářské stavby a veřejné silnice, jakož i majetkové podstaty nadační, sloužící trvale účelům kulturním, sociálním, vzdělávacím a výchovným, mohou být změněny jen se souhlasem vlastníků a příslušných úřadů.

§ 36.

(1) Pozemky nebo jejich části, které svou polohou jsou vystaveny zvláštním škodám nebo jsou zatíženy zvláštními břemeny, jež by scelování podstatně znesnadnila, mohou být rozhodnutím oblastní komise ze scelování vyloučeny.

(2) To platí zejména o pozemcích, při kterých jest nebezpečí zasypání, občasného sesouvání půdy, zaplavování vodou nebo stržení břehů, dále o pozemcích, kterým hrozí proboření nebo jiná poškození následkem poddolování, a o pozemcích, na kterých váznou reálná břemena zvláště tíživá nebo těžko ocenitelná.

§ 37.

Scelovací obvod.

Změny obecních hranic a hranic katastrálních území.

(1) Obvod, na který se vztahuje scelování (scelovací obvod), má být utvořen:

1. a) z obvodu jednoho nebo několika sousedících katastrálních území,
2. b) z jedné, po případě několika tratí, patřících k jednomu nebo několika katastrálním územím, při čemž musí být tento obvod ohraničen přirozenými nebo umělými hranicemi (železnicemi, komunikacemi, lesy, vodotoky a pod.) nebo musí tvořiti samostatný hospodářský obvod. Scelovací řízení má být v takovémto menším scelovacím obvodu zahájeno jen tenkráte, když i z takového obmezeného scelování lze očekávati značné výhody pro zemědělství a nepředbíhá-li se rozsáhlejší a výhodnější scelování.

(2) Rozsah scelovacího obvodu musí být stanoven již v rozhodnutí oblastní komise, kterým bylo scelovací řízení zahájeno (§ 21).

(3) Všechny pozemky uvedené v § 34, které leží uvnitř stanoveného scelovacího obvodu, jsou podrobeny scelovacímu řízení, pokud nejsou podle § 35 nebo nebyly podle § 36 ze scelování vyloučeny.

(4) Výjimečně může být původně stanovený scelovací obvod dodatečně rozšířen za scelovacího řízení, a to:

1. a) na sousední a jiné vhodně položené pozemky, žádají-li o to vlastníci a podporuje-li se tím účel scelování,
2. b) bez ohledu na souhlas účastníků za podmínek uvedených v § 21, odst. 2 na sousední a jiné vhodně položené zemědělské pozemky, a to i na pozemky scelené, je-li rozšíření scelovacího obvodu nezbytně nutné, aby bylo dosaženo lepších a účelnějších hranic náhradních pozemků, aby mohla být účelně provedena společná zařízení, nebo aby mohla být provedena účelná úprava obecních hranic nebo hranic katastrálního území,
3. c) na části pozemků uvedených v § 35, odst. 4 pro účelné zřízení společných zařízení.

(5) O dodatečném rozšíření scelovacího obvodu rozhoduje v I. stolici oblastní komise.

(6) Je-li třeba k lepšímu uspořádání pozemkové držby změny obecních hranic nebo hranic katastrálních území, vyvolá o tom oblastní komise rozhodnutí příslušných úřadů. Při tom jest přihlížeti zejména k tomu, aby byly podle možnosti vytvořeny přirozené a účelné obecní hranice nebo hranice katastrálních území a aby přespolní pozemky byly převedeny do katastrálního území obce, v níž leží příslušné zemědělské podniky.

§ 38.

Dělení společenských pozemků při scelování.

(1) Leží-li ve scelovacím obvodu společenské pozemky, které se mohou upravovati podle předpisů pro dílčí řízení (hlava IV), budiž jejich úprava provedena zároveň se scelováním, není-li to na újmu řádnému hospodaření a byl-li k tomu dán zvláštní souhlas, pokud jest ho podle příslušných předpisů třeba.

(2) Společenské lesy ležící ve scelovacím obvodu mohou být rozděleny zároveň se scelováním jen tehdy, není-li dělení na újmu řádnému lesnímu hospodářství na jednotlivých dílech; kdyby dělení společenských lesů nebylo z tohoto důvodu možné, budiž provedena z úřední moci úprava správy i užívání těchto lesů podle předpisů pro řízení upravovací (hlava IV).

(3) Výjimečně může být upuštěno od dělení společenských pozemků, je-li ze zvláštních hospodářských důvodů nebo k ochraně památek účelné zachovat společenství; i v tomto případě budiž provedena z úřední moci úprava správy i užívání těchto pozemků.

§ 39.

Společná zařízení.

(1) Při scelování buďtež projektována všechna společná zařízení, jichž je třeba, aby k náhradním pozemkům byl volný příjezd, aby se mohlo na nich účelně hospodařiti a aby bylo příslušné území chráněno před škodlivým účinkem větru a vody (erose). Zároveň budiž stanoveno pořadí, podle něhož budou tato zařízení uskutečňována, a to vzhledem k jejich naléhavosti a k finančním možnostem obce a účastníků.

(2) Společnými zařízeními se rozumějí zejména zřízení, přeložení a úprava cest, mostů, propustků, vodních odpadů a provedení melioračních zařízení, nutných v zájmu účelné úpravy pozemků, včetně kultivací náhradních pozemků, dále zařízení pro opatření užitkové vody a zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provedení ochranných zařízení, vysázení porostných zábran proti větrům (větrolomy), zpravidla též alejí ovocných stromů a remízů pro ochranu lovné zvěře a zpěvného ptactva a vymezení míst určených k dobývání materiálu (hliníků, písečníků, štěrkoven, lomů a pod.) a k jeho skládání, jakož i zjednání přístupu k těmto místům.

(3) V obcích, kde není obecních nebo společných pastvin, nebo kde takové pastviny pro stav dobytka nepostačují, mohou být potřebné pastviny jako společná zařízení zřízeny nebo doplněny na potřebnou výměru.

(4) Dále mohou být zřízena jako společná zařízení pro hospodářské potřeby účastníků scelování společné výběhy a brodidla pro dobytek nebo provedena jiná všeužitečná hospodářská zařízení.

(5) Pro sociální, zdravotní a tělovýchovné potřeby mohou býti přiděleny obci pozemky na koupaliště, hřiště, ozdravovny, veřejné sady a pod. jako společná zařízení, pokud to vyžaduje současný stav nebo očekávaný či plánovaný rozvoj obce.

(6) Podle potřeby budiž přihlíženo i k tomu, aby byla opatřena vhodná stavební místa pro družstevní a průmyslové podniky, jako skladiště, mlékárnu, sýrárnu, sušírnu, pro strojové zařízení, pro stavební rozvoj obce a pod.

(7) Za pozemky přidělené pro účely uvedené v odstavcích 5 a 6 přísluší scelovacímu družstvu přiměřená náhrada, pokud scelovací družstvo neposkytne tyto pozemky bezplatně.

§ 40.

Společná pastva.

(1) Společná pastva na pozemcích pojatých do scelování, která se nezakládá na služebnosti, může být vykonávána po odevzdání náhradních pozemků do užívání jenom se svolením vlastníků těchto pozemků.

(2) Tímto předpisem není dotčeno právo pastvy na společenských pozemcích, upravené podle § 38, odst. 3.

§ 41.

(1) Každý vlastník pozemků pojatých do scelování jest přímým účastníkem scelování a má nárok na náhradu (odstavec 4) za své dosavadní pozemky podle ceny těchto pozemků, dohodnuté přímými účastníky nebo podle jejich obecné ceny určené na podkladě posudku znalců (§ 51). Spoluvlastníci pozemku pojatého do scelování se považují za jednoho přímého účastníka. Byl-li však pozemek reálně rozdělen a toto rozdělení nebylo ve veřejných knihách provedeno, je držitel každého takového dílu přímým účastníkem. Spoludržitelé takového dílu se považují za jednoho přímého účastníka.

(2) Je-li vlastnictví sporné, jest považovati za účastníka až do vyřešení příslušného sporu skutečného držitele.

(3) Je-li i držba sporná, určí oblastní komise zmocněnce.

(4) Náhrada, pokud se nevyplatí v penězích (§ 85), musí býti dána v pozemcích, které se mají rovnati jakostí, výměrou a vzdáleností pokud možno dosavadním pozemkům, při čemž je však přihlížet i k výhodě získané scelováním.

(5) Nepatrné rozdíly mezi dosavadními pozemky a náhradními pozemky mohou být vyrovnány penězi a peněžitá vyrovnávací částka nemá přesahovati desátý díl zjištěné ceny nároků na náhradu. Jde-li o náhradu za pozemky, jejichž vlastnictví bylo za scelovacího řízení sporné, a k pravoplatnému rozhodnutí soudu došlo teprve po odevzdání pozemků do zatímního užívání, avšak před skončením scelovacího řízení, může býti náhrada poskytnuta v penězích až do jedné pětiny celkového nároku účastníka na náhradu. Oblastní komise bude již předem dbáti, aby sporným stranám byly dány náhradní pozemky vedle sebe alespoň v jedné trati.

(6) Přidělení náhradních pozemků, které by mělo v zápětí podstatnou změnu dosavadního způsobu hospodaření, nebo by vyžadovalo přeložení hospodářských budov na jiné místo, může býti provedeno jenom se souhlasem přímého účastníka.

(7) Rozhodla-li oblastní komise, že mají být přeloženy hospodářské budovy, jest scelovací družstvo povinno přiměřenou podporou a pomocí příslušnému přímému účastníku; náklady s tím spojené hradí scelovací družstvo a rozvrhne je na přímé účastníky podle výhod, které jim úpravou vzejdou (§ 72).

(8) Přímým účastníkům, kteří mají poměrně malý pozemkový majetek a žádají o to, jest přiděliti náhradní pozemky podle možnosti v blízkosti jejich obce.

§ 42.

(1) Náhradní pozemky přidělené přímému účastníku a peněžité vyrovnávací částky podle § 41, odst. 5, po případě náhrada podle §§ 87 a 91, nastupují, pokud jde o poměr k třetím osobám, na místo jeho pozemků pojatých do scelování.

(2) Váznou-li na jednotlivých dosavadních pozemcích téhož vlastníka nebo jejich částech různá břemena, buďtež za různě zatížené pozemky nebo jejich části stanoveny díly náhradních pozemků, které budou označeny v pozemkovém katastru zvláštními parcelními čísly a pro něž budou založeny zvláštní knihovní vložky.

§ 43.

Nepřímí účastníci.

(1) Třetí osoby, které jako věcně oprávněné nebo jako pachtýři jsou scelováním ve svých právech jen nepřímo dotčeny (nepřímí účastníci), nemohou scelování odporovati, mohou však činiti námitky proti výměře náhradních pozemků, proti odhadu (ocenění) pozemků (§ 51), jakož i proti zrušení nebo převodu věcných práv, pokud se cítí těmito opatřeními ve svých právech zkráceny.

(2) Orgány uvedené v §§ 2 a 9 mají vždy dbáti toho, aby práva nepřímých účastníků nebyla scelováním zkrácena.

§ 44.

Služebnosti a reálná břemena.

(1) Pozemkové služebnosti zanikají bez náhrady, stanou-li se provedeným scelováním zbytečnými.

(2) Orgány uvedené v §§ 2 a 9 mají pečovati o to, aby pozemkové služebnosti jakéhokoliv druhu byly při scelování odstraněny a aby nové služebnosti byly zřizovány jen v případě nezbytné potřeby.

(3) Nepravidelné a zdánlivé služebnosti mohou být přeneseny ze služebného pozemku na náhradní pozemek, je-li to hospodářsky účelné.

(4) Nemůže-li se náhradního pozemku přiděleného přímému účastníku účelně užívati bez služebnosti zatěžující jiný pozemek do scelování pojatý, budiž zřízena potřebná služebnost a vlastníku služebného pozemku poskytnuta scelovacím družstvem přiměřená peněžitá náhrada.

(5) Osobní služebnosti (právo užívání a právo požívání) a výměnek se přenesou na náhradní pozemek, nedohodnou-li se strany jinak.

(6) Osobní služebnost bytu zůstává na služebném domě, nedohodnou-li se strany jinak.

(7) Jsou-li s pozemkem pojatým do scelování spojena práva nebo závazky, jejichž úprava byla již provedena podle císařského patentu ze dne 5. července 1853, č. 130 ř. z., o úpravě a výkupu práv na dřevo, pastvu a lesní produkty, dále některých služebností a společenských práv na držbu a požívání, nebo podle zák. čl. LIII/1871, o úpravě právních a držebnostních poměrů pozůstalých ze zrušeného svazku urbariálního, a podle zák. čl. LIV/1871, o klučinách, buď učiněn pokus, aby byl vzájemnou dohodou proveden výkup těchto práv a závazků. Nelze-li dosáhnout dohody, jest třeba změniti reálná břemena vzhledem k hospodářským poměrům. Změny takové nesmějí však být na újmu řádnému hospodaření na dotčených pozemcích ani co do výměry reálného břemene, ani po jiné stránce.

(8) Ve scelovacím řízení lze měniti nebo rušiti:

1. a) služebnosti nebo užívací práva, jež váznou ve prospěch vojenské správy, železnic, letectví, zařízení pošt a státních telekomunikací nebo vodocestných nebo vodohospodářských staveb na pozemcích pojatých do scelování, jen se souhlasem příslušného úřadu,
2. b) služebnosti a užívací práva, jež váznou ve prospěch elektrických podniků, prohlášených za všeužitečné, na pozemcích do scelování pojatých, jen se souhlasem úřadu, který dílo schválil podle § 16 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace,
3. c) závazky, uložené z jakéhokoliv titulu k ochraně památek, přírodních krás a krajinného rázu, jen se souhlasem ministerstva školství a osvěty.

(9) Pokud v předchozích odstavcích není stanoveno jinak, platí všeobecné předpisy o služebnostech i o reálných břemenech.

§ 45.

Úprava pachtu.

(1) Pachtýř pozemků pojatých do scelování nastupuje v užívání náhradních pozemků přidělených propachtovateli, není-li ve smlouvě pachtovní stanoveno nic pro případ scelování.

(2) Převezme-li pachtýř náhradní pozemky, budiž ponecháno dohodě stran, zda a oč roční pachtovné se sníží nebo zvýší podle toho, zda propachtovatel obdrží nebo doplatí peněžité vyrovnání podle § 41, odst. 5. Totéž platí o peněžitých částkách, které má propachtovatel obdržet nebo platiti za hodnoty a předměty, k nimž nebylo při odhadu pozemků přihlédnuto a jež byly vyhrazeny zvláštnímu ocenění. Nedohodnou-li se strany, rozhodne scelovací družstvo na návrh jedné ze stran.

(3) Propachtovatel hradí scelovací náklady i výlohy spojené s provedením trvalých zařízení, jichž na náhradních pozemcích je zapotřebí; pověří-li propachtovatel pachtýře provedením takových zařízení, musí mu nahradit výlohy s tím spojené.

(4) Nechce-li pachtýř převzíti náhradní pozemky propachtovateli přidělené, může vypověděti pachtovní smlouvu ve lhůtě 90 dnů počítajíc ode dne, kdy mu scelovací družstvo oznámilo, které náhradní pozemky byly propachtovateli přiděleny. Poměr pachtovní tu zanikne, nebylo-li nic jiného umluveno, uplynutím pachtovního roku, do něhož spadá konec uvedené 90denní lhůty.

(5) Vypověděl-li pachtýř pachtovní smlouvu podle předcházejících ustanovení, nelze uplatňovat nárok na náhradu škody vzešlé tím, že pachtovní smlouva byla zrušena před uplynutím smluvené pachtovní doby.

§ 46.

Úprava společenské smlouvy a nájmu.

(1) Ustanovení § 45 platí také o výpovědi společenské smlouvy, kterou vlastník přenechal jinému pozemky, aby na nich hospodařil, vymíniv si, že mu za to bude odváděna část výtěžku v plodech.

(2) Ustanovení § 45 platí dále také o výpovědi nájmu s tou změnou, že lhůta jest pouze 30denní, že místo roku pachtovního nastupuje doba, na kterou se nájem podle ustanovení občanského práva mlčky obnovuje.

§ 47.

Scelovací řízení.

Scelovací řízení se dělí po vydání vyhlášky podle § 21, odst. 4 na řízení předběžné, hlavní a závěrečné.

§ 48.

Řízení předběžné.

Řízení předběžné zahrnuje:

1. a) obchůzku a označení hranic scelovacího obvodu,
2. b) rozhodnutí o dodatečném rozšíření scelovacího obvodu (§ 37), o vyloučení pozemků ze scelování (§ 36) a o určení pozemků, jichž se má použíti k účelům uvedeným v § 82,
3. c) odhad (třídění) pozemků, zjištění dosavadního držebnostního stavu a sestavení rejstříku držebností,
4. d) vyložení odhadního plánu a rozhodnutí o námitkách podaných proti odhadu pozemků a proti rejstříku držebností.

§ 49.

Podklad pro předběžné řízení.

(1) Podkladem předběžného řízení je platný měřický a písemný operát katastrální. V obcích, kde není takový operát, lze použít jiného elaborátu, možno-li z něho bezpečně zjistit majetková práva.

(2) Není-li vůbec operát (elaborát) jmenovaný v odstavci 1, jest třeba zjistit rozsah práv účastníků buď dohodou nebo zaměřením skutečného stavu, a to použitím přiměřené a rychlé měřické metody, zejména letecké fotogrametrie.

(3) Není-li pozemková kniha v souladu s držebnostním stavem, požádá oblastní komise příslušný knihovní soud, aby na podkladě měřického a písemného operátu, předloženého oblastní komisí, odstranil tento nesoulad.

(4) Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o urychleném zjišťování skutečného stavu (odstavec 2) a o uvedení pozemkové knihy v soulad se skutečným stavem (odstavec 3).

§ 50.

Obchůzka hranic.

(1) Hranice scelovacího obvodu musí být řádně vyznačeny a jejich správnost musí být zjištěna úřední obchůzkou.

(2) Vzniknou-li při obchůzce hranic spory o hranice katastrálních území nebo politických obcí, budiž za účelem odstranění sporů dán podnět k řízení podle příslušných předpisů.

§ 51.

Odhad (třídění) pozemků.

(1) Nedojde-li k dohodě o ocenění pozemků, provede se odhad pozemků pojatých do scelování (§ 41, odst. 1) podle posudku místních znalců, volených valnou hromadou scelovacího družstva, za součinnosti úředního odhadce oblastní komise, která může pověřiti touto funkcí civilního zemědělského inženýra. K dohodě je třeba schválení oblastní komise.

(2) Při odhadování budiž přihlédnuto k tomu, aby každý pozemek, po případě každá část pozemku, byla oceněna takovou výnosovou hodnotou, jakou může míti podle své přirozené nebo trvalými zařízeními dosažené jakosti půdy, podle své polohy a stavu v době odhadu pro každého držitele v určitém místě při náležitém hospodářském užívání, jež odpovídá místním poměrům. Avšak pozemky dosud neobdělávané a lesní pozemky určené k vymýcení, které lze přeměniti v půdu obdělávatelnou, buďtež při odhadu zařazeny do příslušných tříd jako půda obdělavatelná, při čemž se do jejich ceny započtou výlohy spojené s přeměnou.

(3) Při oceňování jest dbáti cenových předpisů.

§ 52.

Odhadní plán.

Po provedení odhadu (třídění) a ocenění pozemků jest sestaviti rejstřík držebností (§ 48, písm. c), který spolu s odhadní mapou a popisem vzorných ploch a tříd, jakož i s oceněním odhadních tříd tvoří odhadní plán.

§ 53.

Vyložení odhadního plánu a námitky proti němu.

(1) Scelovací družstvo vyloží v obcích, patřících ke scelovacímu obvodu, odhadní plán po dobu 15 dnů na vhodném místě k veřejnému nahlédnutí. Oblastní komise oznámí nejméně 8 dnů předem veřejnou vyhláškou, kde a po které dny bude odhadní plán vyložen a v kterých dnech bude účastníkům vysvětlen. V případech uvedených v § 49, odst. 3 se vyloží odhadní plán teprve tehdy, až bude pozemková kniha uvedena v soulad se skutečným držebnostním stavem.

(2) Proti údajům odhadního plánu, zejména proti ocenění pozemků a rejstříku držebností, mohou účastníci scelování podati písemně nebo ústně námitky scelovacímu družstvu ve lhůtě 15 dnů, a to jak o vlastních, tak i o cizích pozemcích.

(3) Lhůta k podání námitek počíná dnem vyložení plánu (§ 52) a končí posledním dnem lhůty stanovené pro vyložení odhadního plánu.

(4) Scelovací družstvo se pokusí vyříditi námitky dohodou, a nedojde-li k ní, předloží námitky se svým vyjádřením oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou platností.

§ 54.

Úprava podrobností odhadu.

Vláda upraví nařízením podrobnosti o odhadu, zejména o způsobu jeho provedení, jakož i o vypracování odhadního plánu.

§ 55.

Řízení hlavní.

Řízení hlavní zahrnuje:

1. a) vypracování, projednání a provedení projektu společných zařízení (§ 39), po případě zabezpečení jejich provedení,
2. b) výslech přání účastníků o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají býti přiděleny, aby se účelně vyhovělo potřebám jejich zemědělských podniků,
3. c) stanovení náhradních pozemků, peněžitých vyrovnávacích částek a vypracování scelovacího plánu,
4. d) odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání přímým účastníkům,
5. e) vyložení scelovacího plánu a rozhodnutí o námitkách proti plánu,
6. f) potvrzení a provedení scelovacího plánu.

§ 56.

Projekt společných zařízení.

(1) Projekt společných zařízení opatří scelovací družstvo podle zásadních směrnic doporučených při místním šetření (§ 19) a podle podrobných pokynů oblastní komise.

(2) Vypracovaný projekt projedná scelovací družstvo. K tomuto projednání jest pozvati příslušnou oblastní komisi, podle potřeby zemskou komisi (§ 8, odst. 2), okresní národní výbor i příslušné orgány veřejné služby vodohospodářské a technické, úřad příslušný ve věcech krajinného plánování, po případě ve věcech upravovacích (regulačních) plánů, místní národní výbor a podle potřeby okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců, dále místní národní výbory sousedících obcí, ostatní zájemníky (§ 18, odst. 1) a projektanta.

(3) Projednaný, po případě upravený projekt společných zařízení schvaluje oblastní komise. O schválení projektu se vydá výměr, který se veřejně vyhlásí podle § 32 a doručí se veřejným orgánům, které se zúčastnily jednání podle odstavce 2.

(4) Projektují-li se meliorační zařízení, úpravy vodních odpadů nebo jiná vodohospodářská zařízení, musí se provésti také vodoprávní jednání podle předpisů vodního práva. Podle potřeby je třeba zříditi k provedení takových zařízení vodní družstvo, pokud nebylo scelovací družstvo prohlášeno za vodní družstvo (§ 9, odst. 5).

(5) K provedení vodoprávního jednání a zřízení vodního družstva jsou příslušné komise uvedené v § 2, které učiní potřebná opatření na žádost scelovacího družstva.

(6) Jsou-li projektem společných zařízení dotčeny železnice, platí pro vypracování a provedení dotyčné části projektu předpisy o stavbách na železnicích a v sousedství železnic.