Nařízení o státní arbitráži

§ 1.

Státní arbitráž rozhoduje předsmluvní a majetkové spory mezi podniky, organisacemi a zařízeními socialistického sektoru i orgány státní správy. Při rozhodování dbají orgány státní arbitráže na to, aby byla upevňována socialistická zákonnost, plánovací a smluvní disciplina a chozrasčot; dávají též podněty k tomu, aby byla uplatňována majetková odpovědnost vedoucích osob za nesplnění nebo nesprávné plnění závazků.

§ 2.

Při rozhodování sporů se státní arbitráž řídí právními předpisy i zásadami hospodářské politiky Československé republiky.

§ 3.

Orgány státní arbitráže jsou:

1. a) státní arbitráž při vládě republiky Československé,
2. b) státní arbitráž při sboru pověřenců,
3. c) státní arbitráže při krajských národních výborech.

§ 4.

(1) Orgány státní arbitráže se skládají z hlavního arbitra, přiměřeného počtu zástupců hlavního arbitra a státních arbitrů. Orgány státní arbitráže republiky Československé jmenuje na návrh ministra spravedlnosti vláda, orgány státní arbitráže pro Slovensko sbor pověřenců a orgány státní arbitráže při krajských národních výborech krajské národní výbory. Osobní a věcné potřeby státní arbitráže republiky Československé zajišťuje ministerstvo spravedlnosti, státní arbitráže pro Slovensko sbor pověřenců a státní arbitráže při krajských národních výborech krajské národní výbory.

(2) Hlavní arbitr a jeho zástupci řídí práci státní arbitráže.

(3) Pracovníci státní arbitráže jsou státními zaměstnanci.

§ 5.

Hlavní arbitr republiky Československé má právo předkládat prostřednictvím ministra spravedlnosti návrhy opatření v hospodářských věcech vládě, hlavní arbitr pro Slovensko sboru pověřenců a hlavní arbitr při krajském národním výboru radě krajského národního výboru.

§ 6.

Státní arbitráž rozhoduje předsmluvní spory, spory ze smluv a ostatní majetkové spory mezi stranami uvedenými v § 1 (dále jen „strany“), s výjimkou sporů uvedených v § 7.

§ 7.

(1) Státní arbitráž nerozhoduje

1. a) spory uvedené v § 28 odst. 1 a 2 a v § 29 odst. 1, ledaže orgán nadřízený stranám, u něhož je zřízena resortní nebo družstevní arbitráž, dá souhlas k tomu, aby spor rozhodla státní arbitráž;
2. b) spory z přepravních smluv v dopravě železniční (včetně přepravy na vlečkách), v dopravě automobilové, vodní a letecké, je-li jednou stranou dopravní organisace pro veřejnou přepravu, jakož i spory o poplatky souvisící s prováděním těchto přeprav;
3. c) majetkové spory, v nichž aspoň jednou ze stran je jednotné zemědělské družstvo;
4. d) majetkové spory, které nevznikly ze vztahů upravených předpisy o hospodářských smlouvách nebo předpisy o jiných opatřeních, jimiž se zajišťuje plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství; v tomto rámci státní arbitráž nerozhoduje zejména majetkové spory o náhradu škody způsobené dopravními prostředky, spory ve věcech upravených předpisy o národním pojištění, ve věcech ukončení chráněného nájmu bytů a spory o vyloučení věcí z exekuce.

(2) Spory uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) rozhodují soudy; v těchto sporech jsou všechny strany uvedené v § 1 způsobilé být účastníkem řízení před soudy.

§ 8.

Státní arbitráž při krajském národním výboru je příslušná:

1. a) pro spory mezi stranami, podřízenými krajskému národnímu výboru, při němž je zřízena, nebo národním výborům anebo krajskému družstevnímu orgánu (různým krajským družstevním orgánům) v obvodu tohoto krajského národního výboru,
2. b) pro spory, jejichž rozhodováním ji pověří státní arbitráž při vládě nebo státní arbitráž při sboru pověřenců po případě resortní nebo družstevní arbitráž.

§ 9.

Státní arbitráž při sboru pověřenců je příslušná:

1. a) pro spory, ve kterých aspoň jednou ze stran je pověřenectvo nebo strana podřízená pověřenectvu,
2. b) pro spory mezi stranami, které jsou podřízeny různým krajským národním výborům, nebo národním výborům anebo různým krajským družstevním orgánům v obvodu různých krajských národních výborů na Slovensku,
3. c) pro spory, jejichž rozhodováním ji pověří státní arbitráž při vládě.

§ 10.

(1) Státní arbitráž republiky Československé rozhoduje spory, pro které není příslušná jiná státní arbitráž, a které nepatří ani před arbitráž resortní (§ 28) nebo družstevní (§ 29).

(2) Státní arbitráž při vládě rozhoduje též spory mezi jednotlivými ústředními úřady nebo orgány o základních podmínkách dodávky.

(3) Má-li jedna ze stran sídlo v českých zemích a druhá na Slovensku, je příslušná státní arbitráž při vládě.

§ 11.

(1) Rozhodováním sporů uvedených v § 10 odst. 1 může státní arbitráž při vládě, pokud není stranou ústřední úřad nebo orgán, pověřit státní arbitráž při sboru pověřenců nebo státní arbitráže při krajských národních výborech.

(2) Rozhodováním sporů uvedených v § 9 písm. a) a b) může státní arbitráž při sboru pověřenců, pokud není stranou pověřenectvo, pověřit státní arbitráže při krajských národních výborech na Slovensku.

(3) V pochybnostech o tom, která státní arbitráž je pro rozhodnutí určitého sporu příslušná, určí příslušnost hlavní arbitr při vládě.

(4) Rozhodováním sporů, uvedených v § 9 písm. a) a b) a v § 10 odst. 1, jejichž předmět spadá převážně do působnosti určitého ministerstva, může státní arbitráž republiky Československé v dohodě s tímto ministerstvem pověřit orgány jeho resortní arbitráže.

§ 12.

Vysloví-li státní arbitráž, že je nepříslušná, je jejím rozhodnutím soud vázán, a to i v případě, že jde o spor, který soud státní arbitráži postoupil.

§ 13.

(1) Státní arbitráž zahajuje řízení:

1. a) na žádost strany,
2. b) z vlastního podnětu,
3. c) z příkazu orgánu, při němž je zřízena.

(2) Státní arbitráž při sboru pověřenců zahajuje řízení také z příkazu státní arbitráže při vládě. Státní arbitráž při krajském národním výboru zahajuje řízení také z příkazu státní arbitráže při vládě a na Slovensku i z příkazu státní arbitráže při sboru pověřenců.

§ 14.

(1) Spor rozhoduje státní arbitr spolu s představiteli sporných stran (jejich zástupci); za každou stranu se účastní rozhodování vždy jeden představitel (jeho zástupce). Nelze-li spor takto rozhodnout, zejména proto, že se představitelé stran nedohodnou, nebo proto, že jejich dohoda by byla v rozporu s obecným zájmem, zejména s potřebami hospodářského plánování, rozhodne spor státní arbitr sám. Nedostaví-li se představitel jedné nebo obou stran, může státní arbitr rozhodnout spor v jejich nepřítomnosti.

(2) Složitý spor může dát hlavní arbitr rozhodnout třemi státními arbitry, z nichž jeden předsedá.

(3) Je-li aspoň jedna ze stran financována ze státního rozpočtu, přizve se k arbitrážnímu jednání zástupce ministerstva financí; je-li financována z rozpočtu některého národního výboru, přizve se zástupce finančního orgánu národního výboru, o jehož rozpočet jde.

§ 15.

Státní arbitráž není vázána návrhy stran; může založit, změnit nebo zrušit právní poměr mezi stranami.

§ 16.

Každý je povinen na požádání orgánů státní arbitráže sdělit údaje a předložit listiny, které státní arbitráž potřebuje při výkonu své činnosti, a vypovídat před ní pravdivě a úplně o všech okolnostech, na něž bude tázán.

§ 17.

(1) O všech podstatných porušeních státní, plánovací nebo smluvní discipliny a o jiných závadách a nedostatcích v činnosti podniků, organisací a zařízení socialistického sektoru i orgánů státní správy, které vyšly najevo při arbitrážním jednání, zpravuje státní arbitráž příslušné nadřízené orgány a v nutných případech generální prokuraturu.

(2) Ten, kdo zprávu obdržel, je povinen do třiceti dnů odpovědět a zaujmout zejména stanovisko k případnému návrhu státní arbitráže, jak odstranit závady a vyloučit jejich opakování.

(3) Státní arbitráž je povinna vést přesnou evidenci a kontrolu o zprávách podle odstavce 1 a o odpovědích podle odstavce 2; považuje-li odpověď za nedostatečnou, musí naléhat na provedení opatření, které navrhla ve zprávě, nebo jiného vhodného opatření.

§ 18.

(1) Straně, která porušila státní plánovací nebo smluvní disciplinu nebo zavdala svévolně podnět k řízení anebo je svévolně protahuje, může státní arbitráž uložit pořádkovou pokutu do 100.000 Kčs.

(2) Tomu, kdo nesplní některou z povinností uložených ustanovením § 16 nebo ruší arbitrážní jednání, může státní arbitráž po předchozím napomenutí uložit pořádkovou pokutu do 50.000 Kčs.

(3) Vyjdou-li při arbitrážním jednání najevo nepořádky v účetní evidenci, může hlavní arbitr uložit odpovědným vedoucím a hlavním (vedoucím) účetním stran, u kterých byly tyto nepořádky zjištěny, pořádkovou pokutu do výše jejich měsíční mzdy; jde-li o nepořádky v jiné evidenci, může tuto pokutu uložit odpovědným vedoucím.

§ 19.

Rozhodnutí státní arbitráže jsou konečná.

§ 20.

(1) Strany jsou povinny splnit rozhodnutí ve lhůtě, určené státní arbitráží.

(2) Rozhodnutí nesplněná v určené lhůtě se vykonávají odepsáním z účtu povinné strany u banky, jde-li o peněžité plnění, jinak správní nebo soudní exekucí. Rozhodnutí lze vykonat, jen požádá-li oprávněná strana o jeho výkon do jednoho roku od právní moci rozhodnutí a v řízení náležitě pokračuje.

(3) Osoby, které zavinily, že rozhodnutí nebylo splněno, mohou být kárně nebo trestně stíhány.

§ 21.

Podrobnosti o exekučním výkonu rozhodnutí upraví ministerstva spravedlnosti, vnitra a financí vyhláškou v úředním listě.

§ 22.

(1) Na činnost státní arbitráže dozírá orgán, při němž je státní arbitráž zřízena.

(2) Hlavní arbitr dozírá v oboru své působnosti na správnost rozhodnutí státních arbitrů.

(3) Příslušný hlavní arbitr může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutí změnit anebo je zrušit a buď přikázat spor k novému projednání nebo učinit jiné opatření, jestliže rozhodnutím byly porušeny právní předpisy nebo zásady hospodářské politiky Československé republiky; takové opatření může učinit u předsmluvních sporů nejpozději do třiceti dnů, u majetkových sporů nejpozději do šedesáti dnů od právní moci rozhodnutí. Ve sporech uvedených v § 11 odst. 1 a 2 má toto právo i hlavní arbitr republiky Československé, po případě hlavní arbitr pro Slovensko. Strana, která nesouhlasí s rozhodnutím státní arbitráže, může do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí požádat hlavního arbitra, aby použil svého práva změnit nebo zrušit takové rozhodnutí.

§ 23.

(1) Vláda, sbor pověřenců a rada krajského národního výboru mohou z důvodů uvedených v § 22 odst. 3 změnit rozhodnutí příslušného hlavního arbitra učiněné podle § 22 odst. 3 anebo je zrušit a buď přikázat spor k novému projednání nebo učinit jiné opatření; ze stejných důvodů mohou tyto orgány takto postupovat, jestliže hlavní arbitr k návrhu na přezkoumání rozhodnutí neučinil některé z opatření uvedených v § 22 odst. 3. Ve sporech uvedených v § 11 odst. 1 a 2 má tato práva jen vláda, po případě sbor pověřenců.

(2) Žádá-li o přezkoumání rozhodnutí učiněného podle § 22 odst. 3 strana nebo orgán nadřízený některé ze stran, musí být žádost podána u té státní arbitráže, o jejíž rozhodnutí jde, nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy strana nebo jí nadřízený orgán obdržely rozhodnutí hlavního arbitra.

§ 24.

Za řízení před orgány státní arbitráže a za přezkoumání rozhodnutí hlavním arbitrem (§ 22 odst. 3) na žádost strany se platí arbitrážní poplatek. Potvrzení o jeho zaplacení musí strana připojit k arbitrážní žádosti nebo k žádosti o přezkoumání rozhodnutí. Ministr financí stanoví nařízením výši arbitrážního poplatku a vydá o něm potřebné předpisy.

§ 25.

Nároky svědků a znalců se řídí předpisy platnými pro svědky a znalce v soudním řízení.

§ 26.

(1) Hlavní arbitr republiky Československé vydává obecné směrnice pro činnost orgánů státní, resortní a družstevní arbitráže.

(2) Hlavní arbitr republiky Československé svolává pravidelné porady pracovníků státní, resortní a družstevní arbitráže a provádí průzkum a kontrolu jejich práce.

§ 27.

Podrobné předpisy o organisaci, pravomoci a příslušnosti státní arbitráže a o řízení před ní vydá hlavní arbitr republiky Československé a podle potřeby je vyhlásí v úředním listě; podrobné předpisy k provedení § 7 odst. 1 písm. d) vydá v dohodě s nejvyšším soudem.

§ 28.

(1) Jednotliví ministři zřizují podle potřeby při svých ministerstvech orgány resortní arbitráže a při pověřenectvech oblastní orgány resortní arbitráže, které mezi stranami přímo podřízenými těmto ministerstvům, po případě pověřenectvům rozhodují spory uvedené v odstavci 2; podle potřeby zřizují ministři též orgány resortní arbitráže a oblastní orgány resortní arbitráže při jiných ústředních úřadech (jejich oblastních orgánech) jim podřízených.

(2) Orgány resortní arbitráže rozhodují

1. a) předsmluvní spory;
2. b) spory z hospodářských smluv nebo jiných opatření, jimiž se zajišťuje plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství;
3. c) majetkové spory, které vznikly ze vztahů upravených předpisy o hospodářských smlouvách nebo jiných opatřeních uvedených v písm. b);
4. d) spory, jejichž rozhodováním je pověří státní arbitráž republiky Československé (§ 11 odst. 4).

(3) Pro resortní arbitráž platí přiměřeně ustanovení §§ 1, 2, 4 a 7, § 11 odst. 3, § 12, §§ 15 až 21 a §§ 24 a 25; resortní arbitráž je povinna zahájit arbitrážní řízení také z podnětu hlavního arbitra republiky Československé.

(4) Resortní arbitráž může z důvodů vhodnosti postoupit spor státní arbitráži při krajském národním výboru, která je usnesením o tom vázána.

(5) Předpisy o organisaci resortní arbitráže, o její příslušnosti, o řízení před ní a o přezkoumávání jejích rozhodnutí vydají příslušní ministři.

§ 29.

(1) Ústřední svazy družstev mohou zřídit orgány družstevní arbitráže při těchto svazech a oblastní orgány družstevní arbitráže při slovenských svazech družstev. S výjimkou sporů, spadajících do pravomoci státní arbitráže [§ 8 písm. a)], rozhodují orgány družstevní arbitráže spory uvedené v § 28 odst. 2, k nimž došlo mezi podřízenými družstvy, po případě družstevními svazy a jejich podniky.

(2) Pro družstevní arbitráž platí obdobně ustanovení § 28 odst. 3 a 4.

(3) Předpisy o organisaci družstevní arbitráže, o její příslušnosti, o řízení před ní a o přezkoumávání jejích rozhodnutí vydají příslušné ústřední svazy družstev.