účinné od 1. 6. 197547
účinné od 1. 6. 1975VYHLÁŠKA
účinné od 1. 6. 1975federálního ministerstva zahraničního obchodu
účinné od 1. 6. 1975ze dne 24. března 1975,
účinné od 1. 6. 1975kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory
účinné od 1. 6. 1975Ministr zahraničního obchodu stanoví podle § 1 a § 2 odst. 1 zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství, v souladu s § 25 odst. 3 vyhlášky ministra zahraničního obchodu č. 103/1960 Sb., o působnosti Československé obchodní komory a její organizaci, ve znění vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu č. 32/1961 Sb., o úpravě působnosti Československé obchodní komory a předmětu podnikání podniků Rapid a Polytechna:
účinné od 1. 6. 1975Ministr zahraničního obchodu schvaluje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory v Praze (dále jen „řád“) ve znění, na němž se usneslo předsednictvo Rozhodčího soudu. Nové znění řádu se vyhlašuje v příloze této vyhlášky.
účinné od 1. 6. 1975Řádu se použije na všechny spory, v nichž návrh na zahájení řízení (žaloba) byl podán počínaje dnem 1. června 1975.
účinné od 1. 6. 1975Zrušuje se vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 140/1965 Sb., o novém znění řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory, a řád vyhlášený v příloze této vyhlášky. Uvedeného řádu se však použije i nadále na spory, v nichž návrh na zahájení řízení (žaloba) byl podán přede dnem 1. června 1975.
účinné od 1. 6. 1975Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1975.
účinné od 1. 6. 1975(1) Při Československé obchodní komoře v Praze působí nezávislý Rozhodčí soud Československé obchodní komory (dále jen „rozhodčí soud“).
účinné od 1. 6. 1975(2) Rozhodčí soud je stálým rozhodčím soudem podle § 8 a 28 zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, který je povolán k tomu, aby v souladu s tímto řádem rozhodoval
účinné od 1. 6. 1975(3) Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odst. 2, jestliže pravomoc rozhodčího soudu vyplývá pro daný spor
účinné od 1. 6. 1975(1) Rozhodčí soud se skládá z předsednictva, z rozhodců, z tajemníka a z jeho stálého zástupce.
účinné od 1. 6. 1975(2) V čele rozhodčího soudu je předseda. Tajemník je vedoucím sekretariátu rozhodčího soudu.
účinné od 1. 6. 1975(1) Předsednictvo rozhodčího soudu (dále jen „předsednictvo“) se skládá z předsedy rozhodčího soudu (dále jen „předseda“), z dalších šesti členů a ze tří náhradníků. Předsednictvo je voleno představenstvem Československé obchodní komory.
účinné od 1. 6. 1975(2) Funkční období předsednictva činí pět let od doby zvolení. Předseda, ostatní členové předsednictva i náhradníci zůstávají však ve funkci i po uplynutí tohoto období až do nové volby.
účinné od 1. 6. 1975(3) Za člena, který není přítomen, předseda podle potřeby povolá náhradníka. Povolaný náhradník má stejná práva a povinnosti jako člen předsednictva.
účinné od 1. 6. 1975(4) Členové předsednictva a náhradníci mohou vykonávat funkci rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu. V takovém případě jsou vyloučeni z rozhodování předsednictva podle tohoto řádu ve sporu, v němž vykonávají funkci rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu.
účinné od 1. 6. 1975(5) Předsednictvo vykonává úkony, které jsou mu svěřeny tímto řádem, a všechny jiné úkony, které patří do pravomoci rozhodčího soudu a které nepřísluší ani předsedovi, ani rozhodcům, ani tajemníkovi. Povinností předsednictva je také, aby vykonávalo dohled nad řádným chodem rozhodčího řízení a aby obstarávalo prostřednictvím sekretariátu správní agendu.
účinné od 1. 6. 1975(1) Zasedání předsednictva svolává a jeho jednání řídí předseda. K platnosti jednání a usnášení stačí, jsou-li přítomni vedle předsedy (místopředsedy § 5 odst. 3) alespoň dva další členové předsednictva nebo povolaní náhradníci (§ 3 odst. 3).
účinné od 1. 6. 1975(2) Předsednictvo se usnáší většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů platí za přijatý názor, k němuž se přiklonil předseda.
účinné od 1. 6. 1975(1) Předseda zastupuje rozhodčí soud navenek a vykonává úkony svěřené mu tímto řádem.
účinné od 1. 6. 1975(2) Dokud není ustaven rozhodčí senát (není ustanoven jediný rozhodce), je předseda oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.
účinné od 1. 6. 1975(3) Předseda podle potřeby pověří některé členy předsednictva funkcí místopředsedy. Místopředsedovi při výkonu funkce patří všechna práva a povinnosti předsedy ve smyslu ustanovení tohoto řádu.
účinné od 1. 6. 1975(1) Rozhodci jsou povoláni k vlastnímu věcnému rozhodování sporů, patřících do pravomoci rozhodčího soudu, jakož i k ostatním úkonům, svěřeným jim tímto řádem.
účinné od 1. 6. 1975(2) Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoliv strany.
účinné od 1. 6. 1975(3) Spor rozhoduje rozhodčí senát, složený ze tří rozhodců, pokud se strany nedohodnou, že spor má být rozhodnut jediným rozhodcem. Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce se provádí podle tohoto řádu (§ 27).
účinné od 1. 6. 1975(4) Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a o rozhodčím senátu, také o jediném rozhodci.
účinné od 1. 6. 1975(1) Rozhodcem může být jen osoba zapsaná v listině rozhodců (§ 27), nebo vykonávající funkci člena předsednictva či náhradníka člena předsednictva (§ 3 odst. 4).
účinné od 1. 6. 1975(2) O zapsání do listiny rozhodců a o vyškrtnutí rozhodce z této listiny rozhoduje předsednictvo.
účinné od 1. 6. 1975(3) Do listiny rozhodců mohou být zapsány osoby, které si svou činností v hospodářském životě, zejména v mezinárodním obchodu nebo jinou svou odbornou činností osvojily způsobilost pro funkci rozhodce a jejichž vědomosti a zkušenosti, včetně znalostí práva, ve spojení s jejich osobními vlastnostmi dávají záruku úspěšného vykonávání této funkce. Československé státní občanství není pro zápis do listiny rozhodců podmínkou.
účinné od 1. 6. 1975(1) Tajemník organizuje spisovou agendu spojenou s činností rozhodčího soudu a kromě toho plní ostatní funkce, stanovené tímto řádem, zejména pečuje o vhodné časové rozvržení ústních jednání a jiných úkonů rozhodčího řízení, pečuje o řádný chod a průběh rozhodčího řízení, připravuje zasedání předsednictva, vede listinu rozhodců, do které zapisuje a ze které vyškrtává osoby určené předsednictvem, pečuje o řádnou úschovu veškeré korespondence rozhodčího soudu, o řádné vyhotovení a o překlady rozhodčích nálezů a uveřejňuje vhodným způsobem nálezy zásadní důležitosti. Tajemník má právo zúčastňovat se všech jednání předsednictva s hlasem poradním, jakož i být přítomen u všech ústních jednání před rozhodčím senátem nebo před jediným rozhodcem.
účinné od 1. 6. 1975(2) V případě zaneprázdnění tajemníka vykonává jeho funkce zástupce tajemníka.
účinné od 1. 6. 1975(1) Sídlem rozhodčího soudu a pravidelným místem konání ústních jednání je Praha.
účinné od 1. 6. 1975(2) Rozhodčí senát může v případě potřeby konat ústní jednání v jiném místě, avšak má-li se ústní jednání konat v cizině, je k tomu potřebí souhlasu předsednictva.
účinné od 1. 6. 1975(1) Veškeré písemnosti, týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení, musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran měla po jednom vyhotovení a rozhodčí soud rovněž nejméně jedno vyhotovení.
účinné od 1. 6. 1975(2) Písemnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou písemných důkazů (§ 37 odst. 2), se předkládají v češtině či slovenštině nebo v jazyce kontraktu nebo v jazyce, ve kterém strany mezi sebou navzájem korespondovaly. Rozhodčí soud může podle vlastní úvahy nebo na žádost strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo slovenštiny nebo zajistit takový překlad na její náklad.
účinné od 1. 6. 1975Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vydává v češtině nebo slovenštině. Se souhlasem stran může rozhodčí soud podle potřeby konat řízení i v jiném jazyce. Jestliže strana neovládá jazyk, v němž se řízení koná, zabezpečí rozhodčí soud na její žádost a na její účet služby tlumočníka. Na žádost a na účet strany může rozhodčí soud obstarat také překlad svých rozhodnutí a jiných písemností.
účinné od 1. 6. 1975Rozhodčí soud působí k tomu, aby řízení ve sporu bylo skončeno podle možnosti ve lhůtě nikoliv delší než šest měsíců ode dne ustavení rozhodčího senátu.
účinné od 1. 6. 1975Rozhodčí soud řeší spory na základě norem použitelného hmotného práva, přičemž se řídí podmínkami smlouvy a přihlíží k obchodním zvyklostem.
účinné od 1. 6. 1975V otázkách mezinárodního dosahu, zejména v otázkách cizího práva a jeho použití, mohou si rozhodci vyžádat vyjádření předsednictva. Tímto vyjádřením však nejsou v žádném směru vázáni.
účinné od 1. 6. 1975(1) Veškeré písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník. Zasílají se na adresu, kterou strana uvedla nebo zvolenému právnímu zástupci.
účinné od 1. 6. 1975(2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.
účinné od 1. 6. 1975(3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky nebo dálnopisně.
účinné od 1. 6. 1975(4) Kterékoliv z písemností výše uvedených mohou být doručeny rovněž osobně na potvrzení.
účinné od 1. 6. 1975(5) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy.
účinné od 1. 6. 1975(6) Všechna doručení rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 4.
účinné od 1. 6. 1975V případě nutnosti může být projednání sporu na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu na určitou dobu přerušeno.
účinné od 1. 6. 1975Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu, a nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení, některá strana se nezúčastnila bez své viny řízení zcela nebo zčásti, nebo bez své viny nevykonala některý úkon potřebný k hájení svého práva, učiní rozhodčí senát (rozhodce), jde-li o řízení před ním, v ostatních případech předsednictvo k návrhu této strany přiměřené opatření, aby mohla vykonat dodatečně to, co zmeškala.
účinné od 1. 6. 1975(1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může ustanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.
účinné od 1. 6. 1975(2) Před zahájením rozhodčího řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení může kterákoliv strana požádat příslušný orgán o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit rozhodčí soud.
účinné od 1. 6. 1975(1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby se řízení účastnit nemohou.
účinné od 1. 6. 1975(2) Vedlejší účastník jedná v řízení sám za sebe. Jeho úkony se považují za úkony strany, ke které přistoupil, jestliže úkonům této strany neodporují; ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.
účinné od 1. 6. 1975Neupravuje-li tento řád některé otázky řízení, platí o nich ustanovení zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
účinné od 1. 6. 1975Ustanovení řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto řádu nevyplývá něco jiného.
účinné od 1. 6. 1975(1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby rozhodčímu soudu.
účinné od 1. 6. 1975(2) Datem podání žaloby je den, kdy byla žaloba doručena rozhodčímu soudu a pokud to připouští mezinárodní smlouva, datum poštovního razítka místa odeslání.
účinné od 1. 6. 1975(1) V žalobě musí být uvedeno:
účinné od 1. 6. 1975(2) Žaloba má také obsahovat:
účinné od 1. 6. 1975(1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.
účinné od 1. 6. 1975(2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:
účinné od 1. 6. 1975(3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně; hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.
účinné od 1. 6. 1975(4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.
účinné od 1. 6. 1975(1) Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 23 tohoto řádu, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 23 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vad být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den, uvedený v § 22 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.
účinné od 1. 6. 1975(2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé; jinak bude řízení zastaveno.
účinné od 1. 6. 1975(1) Má-li tajemník zato, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců.
účinné od 1. 6. 1975(2) Současně tajemník oznámí žalované straně, že je oprávněna během 30 dnů po doručení žaloby předložit k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.
účinné od 1. 6. 1975(3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni; žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce.
účinné od 1. 6. 1975(1) Rozhodci, jmenovaní stranami ve smyslu § 23 a 26 nebo jmenovaní předsedou rozhodčího soudu, zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu.
účinné od 1. 6. 1975(2) Jestliže žalovaná strana nejmenuje rozhodce nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 10 dnů ode dne jmenování druhého rozhodce, jmenuje rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda rozhodčího soudu.
účinné od 1. 6. 1975(3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat, bez ohledu na počet žalobců či žalovaných, po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem, jmenuje rozhodce předseda rozhodčího soudu (§ 7).
účinné od 1. 6. 1975(4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou rozhodčího soudu.
účinné od 1. 6. 1975(1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojati, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně, ať přímo či nepřímo, zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do započetí ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhoduje se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.
účinné od 1. 6. 1975(2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě, nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí předsednictvo rozhodčího soudu, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce.
účinné od 1. 6. 1975(3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto řádu.
účinné od 1. 6. 1975(4) Z těchže důvodů, které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.
účinné od 1. 6. 1975(1) O příslušnosti rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodci, pokud již byli ustanoveni, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o příslušnosti rozhodčího soudu s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka.
účinné od 1. 6. 1975(2) Dojde-li předsednictvo k názoru, že rozhodčí soud není příslušný, zastaví řízení usnesením. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že rozhodčí soud je příslušný. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolností nařídit ústní jednání.
účinné od 1. 6. 1975(3) Rozhodčí senát dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku příslušnosti, učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.
účinné od 1. 6. 1975(1) Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání, a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti.
účinné od 1. 6. 1975(2) Předseda rozhodčího senátu může dát tajemníkovi rozhodčího soudu jednotlivé pokyny v souvislosti s přípravou a s projednáváním sporu. Uloží mu rovněž, aby předvolal strany k ústnímu jednání.
účinné od 1. 6. 1975O čase a místě provedení ústního jednání se strany vyrozumívají předvoláním, které jim musí být zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 30 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.
účinné od 1. 6. 1975(1) Spor se projednává v ústním jednání, které je zpravidla veřejné. Na žádost třeba jen jedné strany nebo z vlastního podnětu rozhodčího soudu se projednává spor v zasedání neveřejném.
účinné od 1. 6. 1975(2) Strany se mohou zúčastnit projednávání sporu při ústním jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.
účinné od 1. 6. 1975(3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.
účinné od 1. 6. 1975(4) Každá strana může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.
účinné od 1. 6. 1975(5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno k návrhu strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.
účinné od 1. 6. 1975Připouští se dohoda stran o tom, aby rozhodčí senát rozhodl spor toliko na základě písemností, bez ústního jednání. Rozhodčí senát může nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačujícími.
účinné od 1. 6. 1975(1) Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.
účinné od 1. 6. 1975(2) Na protižalobu se vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§ 23).
účinné od 1. 6. 1975(3) Jestliže žalovaný uplatní proti žalobci svou pohledávku k započtení, posuzuje se jeho návrh jako obrana proti žalobě.
účinné od 1. 6. 1975Rozhodčí senát je oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k uskutečnění smíru.
účinné od 1. 6. 1975(1) O ústním jednání ve sporu se vede zápis, který musí obsahovat tyto údaje:
účinné od 1. 6. 1975(2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápise změny nebo doplňky.
účinné od 1. 6. 1975(3) Na žádost se vydá stranám kopie zápisu.
účinné od 1. 6. 1975(1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.
účinné od 1. 6. 1975(2) Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže to je nutné v zájmu rozhodnutí sporu.
účinné od 1. 6. 1975(3) Důkazy se provádějí způsobem, jejž stanoví rozhodčí senát. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo.
účinné od 1. 6. 1975Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i předsednictvo podle vlastního uvážení.
účinné od 1. 6. 1975(1) Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení.
účinné od 1. 6. 1975(2) Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje spor ve věci samé, včetně případů, kdy se vydává nález na základě uznání anebo vzdání se nároků nebo na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného.
účinné od 1. 6. 1975(1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní jednání ve sporu za skončené a přistoupí k vydání nálezu.
účinné od 1. 6. 1975(2) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu v neveřejné poradě většinou hlasů.
účinné od 1. 6. 1975(3) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.
účinné od 1. 6. 1975(1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:
účinné od 1. 6. 1975(2) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník rozhodčího soudu.
účinné od 1. 6. 1975(1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo, nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.
účinné od 1. 6. 1975(2) Během lhůty, kterou určí rozhodčí senát a která nesmí přesahovat 30 dní, musí být oznámen stranám odůvodněný rozhodčí nález písemně.
účinné od 1. 6. 1975(3) Jako výjimku z odstavce 1 může rozhodčí senát stanovit, že rozhodčí nález bude stranám oznámen písemně, bez ústního vyhlášení, v určité lhůtě, která nesmí převyšovat 30 dní.
účinné od 1. 6. 1975(4) Předseda Rozhodčího soudu může v důvodných případech prodloužit lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3.
účinné od 1. 6. 1975(1) Na žádost strany, podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.
účinné od 1. 6. 1975(2) Zjevné překlepy a chyby v textu, které se netýkají podstaty sporu a také početní chyby v textu rozhodčího nálezu mohou být opraveny usnesením rozhodčího senátu na žádost stran nebo z vlastního podnětu rozhodčího senátu.
účinné od 1. 6. 1975(3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.
účinné od 1. 6. 1975Rozhodčí nález je konečný, neboť řízení je jednoinstanční. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález výkonu v souladu s právním řádem státu, kde se rozhodčí nález vykonává.
účinné od 1. 6. 1975(1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 39), skončí se řízení vydáním usnesení.
účinné od 1. 6. 1975(2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:
účinné od 1. 6. 1975(3) Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí obdobně ustanovení § 40 a násl. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda rozhodčího soudu.
účinné od 1. 6. 1975Součástí tohoto řádu jsou přiložená Pravidla o nákladech rozhodčího řízení.
účinné od 1. 6. 1975(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.
účinné od 1. 6. 1975(2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. Strany přednesou svá stanoviska při jednání svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.
účinné od 1. 6. 1975(3) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž tak nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.
účinné od 1. 6. 1975(4) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.
účinné od 1. 6. 1975(1) Náklady rozhodčího řízení tvoří: poplatek za rozhodčí řízení, zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu, jakož i vlastní výlohy stran.
účinné od 1. 6. 1975(2) Poplatek za rozhodčí řízení slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností rozhodčího soudu (odměny rozhodců, výdaje spojené s pracovní odměnou právnických i technických pracovníků rozhodčího soudu, s poskytováním různých služeb apod.). Poplatek se vybírá za každý spor.
účinné od 1. 6. 1975(3) Zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází zejména prováděním důkazů, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného, cestovními výlohami rozhodců apod.
účinné od 1. 6. 1975(4) Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců a podobně).
účinné od 1. 6. 1975(1) Za projednání sporu rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je žalobce povinen zaplatit při podání žaloby.
účinné od 1. 6. 1975(2) Výše poplatku se stanoví podle tohoto sazebníku:
| Hodnota předmětu sporu | Poplatek |
|---|---|
| Do 10 000 převoditelných rublů | 3%, avšak nejméně 75 převoditelných rublů |
| Od 10 001 do 100 000 převoditelných rublů | 300 převoditelných rublů plus 2% z částky, přesahující 10 000 převoditelných rublů |
| Od 100 001 do 200 000 převoditelných rublů | 2100 převoditelných rublů plus 1% z částky, přesahující 100 000 převoditelných rublů |
| Od 200 001 převoditelných rublů výše | 3100 převoditelných rublů plus 0,5% z částky přesahující 200 000 převoditelných rublů |
| Hodnota předmětu sporu | Poplatek |
|---|---|
| Do 80 000 Kčs | 3%, avšak nejméně Kčs 600,— |
| Do 800 000 Kčs | Kčs 2400 plus 2% z částky přesahující Kčs 80 000,— |
| Do 1 600 000 Kčs | Kčs 16 800 plus 1% z částky přesahující Kčs 800 000,— |
| Od 1 600 000 Kčs výše | Kčs 24 800 plus 0,5% z částky přesahující Kčs 1 600 000,— |
účinné od 1. 6. 1975(3) Poplatek stanovený podle sazebníku A nebo B se vypočítává v této měně:
účinné od 1. 6. 1975(4) Jestliže žalobní nároky jsou uplatněny v různých měnách, určí rozhodčí soud jednu měnu pro poplatek, který má být zaplacen; ve sporech mezi subjekty členských států RVHP určí zásadně převoditelné rubly.
účinné od 1. 6. 1975(5) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy žalobce dal závazný příkaz bance svého státu k převodu částky.
účinné od 1. 6. 1975(6) Československé subjekty platí poplatky v Kčs po provedeném příslušném přepočtu.
účinné od 1. 6. 1975(1) Poplatek se snižuje o 30 %, jestliže se spor rozhoduje jedním rozhodcem.
účinné od 1. 6. 1975(2) Jestliže žalující vezme žalobu zpět do odeslání předvolání k ústnímu jednání, vrátí mu rozhodčí soud 75 % poplatku.
účinné od 1. 6. 1975(3) Jestliže žalobce vezme žalobu zpět do dne prvého ústního jednání, zejména v důsledku toho, že strany urovnaly spor smírnou cestou, jakož i v jiných případech, kdy rozhodčí soud obdrží do dotyčného dne sdělení o tom, že se strany vzdávají rozhodnutí sporu rozhodčím soudem, vrací se žalující straně 50 % poplatku.
účinné od 1. 6. 1975(4) Jestliže v důsledku okolností uvedených v odst. 3 bude řízení zastaveno při prvém ústním jednání před vydáním nálezu, vrací se žalobci 25 % poplatku.
účinné od 1. 6. 1975(5) Ustanovení odst. 1-4 se vztahují i na minimální poplatek. Přitom však částka poplatku nemůže být nižší než 20 Rbl (sazebník A) resp. Kčs 200 (sazebník B).
účinné od 1. 6. 1975(6) V případech uvedených v odst. 1, 2, 3 a 4 rozhodnou o částečném vrácení poplatku rozhodci v nálezu nebo v usnesení o skončení řízení. Nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhodne o vrácení poplatku tajemník podle pokynů předsedy.
účinné od 1. 6. 1975Pro žalobu navzájem platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní.
účinné od 1. 6. 1975(1) Poplatek jde zpravidla k tíži strany, která ve sporu podlehla.
účinné od 1. 6. 1975(2) Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku.
účinné od 1. 6. 1975(3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odst. 1 a 2.
účinné od 1. 6. 1975(1) Náklady rozhodčího soudu uhradí strany podle zásad uvedených v § 5. Jestliže se však na žádost jedné ze stran při řízení překládají podání stran, jejich oznámení atd., jakož i dotazy, vyjasnění a doporučení rozhodčího senátu do jiného jazyka než je jazyk rozhodčího řízení, nese náklady překladu tato strana. Totéž platí i pokud jde o překlad rozhodčího nálezu a o služby tlumočníka (§ 11 řádu) a v případech obdobných.
účinné od 1. 6. 1975(2) Rozhodčí soud může žádat od žalobce složení zálohy na provedení nutných opatření v průběhu řízení. Záloha může být rozhodčím soudem vyžádána též od strany, která prohlásí provedení jiného opatření za nutné pro řízení, jestliže rozhodčí soud prohlášení pokládá za odůvodněné.
účinné od 1. 6. 1975(3) Náklady rozhodčího soudu se účtují v měně, v níž vznikly.
účinné od 1. 6. 1975(4) O placení nákladů a zálohy platí analogicky ustanovení § 2 odst. 5.
účinné od 1. 6. 1975(5) Za náklady vzniklé rozhodčímu soudu odpovídá vůči rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů vůči odpůrci.
účinné od 1. 6. 1975Každá strana nese sama výlohy, které jí vznikly.
účinné od 1. 6. 1975Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5 až 7 může rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněné protahování řízení.