Úplné znění zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, jak vyplývá z pozdějších změn

§ 9

Vydání dluhopisu

(1) Vydání dluhopisu může emitent zabezpečit sám nebo prostřednictvím osoby, která vydání obstará nebo se smluvně zaváže stát se prvním nabyvatelem emise nebo těch dluhopisů emise, které se jí nepodaří do stanoveného okamžiku před koncem emisní lhůty vydat a jejichž počet smlouva určí, jestliže je tato osoba k těmto činnostem oprávněna.

(2) Zabezpečuje-li vydání emise dluhopisu více osob, uzavírá emitent smlouvu s každou osobou samostatně nebo pouze s jednou z nich, kterou po obdržení souhlasu ostatních určí.

§ 10

Výnos dluhopisu

(1) Emitent je povinen vyplatit výnos dluhopisu způsobem a v termínech stanovených v emisních podmínkách.

(2) Výnos dluhopisu může být stanoven zejména:

1. a) pevnou úrokovou sazbou;
2. b) pevnou úrokovou sazbou a podílem na zisku;
3. c) rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem;
4. d) slosovatelnou prémií, nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu;
5. e) pohyblivou úrokovou sazbou, popřípadě vývojem devizových kurzů v závislosti na pohybu úrokových sazeb či kurzů na finančním trhu;
6. f) kombinací výše uvedených způsobů s výjimkou způsobu uvedeného v písmenu c).

§ 11

Oddělení práva na výnos dluhopisu

(1) Pokud to emisní podmínky nevylučují, může být právo na výnos dluhopisu podle § 10 odst. 2, s výjimkou způsobu uvedeného v písmenu c), od dluhopisu odděleno a spojeno pouze s kupónem jako samostatným cenným papírem vydaným k uplatnění tohoto práva. Právo na výplatu výnosu má majitel kupónu, nárok na splacení jmenovité hodnoty má majitel dluhopisu.

(2) Kupón dluhopisu musí být vydán současně s vydáním dluhopisu a na každý výnos dluhopisu samostatně.

(3) Jestliže se jedná o zaknihovaný dluhopis, kterému se přiděluje ISIN, Komise při schvalování emisních podmínek, které připouštějí oddělení výnosu, přidělí samostatný ISIN pro

1. a) dluhopis s kupóny,
2. b) dluhopis bez kupónů (dále jen „oddělená jistina“), a
3. c) každý kupón.

(4) V případě, že dluhopisu není ISIN přidělen, zabezpečí označení podle odstavce 3 osoba, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů.

(5) Osoba, která vede evidenci zaknihovaného dluhopisu s kupóny, provede na žádost majitele dluhopisu

1. a) rozdělení tohoto dluhopisu na oddělenou jistinu a kupóny, nebo
2. b) opětovné spojení oddělené jistiny s kupóny, které jsou majetkem majitele oddělené jistiny a u kterých ještě nenastal rozhodný den pro uplatnění nároku na výnos.

§ 12

Splacení dluhopisu

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, je emitent povinen splatit dluhopis ke dni jeho splatnosti. Splatnost dluhopisu může být určena

1. a) jednorázově k určitému datu, nebo
2. b) splátkami stanovenými v emisních podmínkách, a to buď rovnoměrně nebo diferencovaně.

(2) Emitent je oprávněn splatit jednotlivé dluhopisy včetně poměrného výnosu přede dnem jejich splatnosti pouze v souladu s emisními podmínkami, které toto splacení připouštějí a vymezují je, alespoň co do jeho rozsahu a způsobu.

(3) Majitel dluhopisu může žádat splacení dluhopisu před stanovenou dobou splatnosti jen v souladu s emisními podmínkami.

(4) Při splacení jmenovité hodnoty dluhopisu před stanovenou dobou splatnosti emise musí být spolu s dluhopisem vráceny všechny kupóny, které nejsou ještě splatné. Hodnota nevrácených kupónů se odečte.

(5) Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu z dluhopisu může emitent zabezpečit sám nebo prostřednictvím osoby, která je k tomu podle zákona o cenných papírech oprávněna;¹) u zaknihovaného dluhopisu také prostřednictvím osoby, která vede jeho evidenci podle zákona o cenných papírech.

(6) Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před dobou jejich splatnosti nezanikají. Takto nabyté dluhopisy musí emitent ve své evidenci vykazovat odděleně od jiných dluhopisů a není s nimi spojeno právo na výplatu dluhopisu ani výměnné nebo prioritní právo podle § 21. Práva a závazky spojené s vlastním dluhopisem, který je v majetku emitenta, zanikají okamžikem jejich splatnosti.

§ 13

Schůze majitelů dluhopisu

(1) Emitent nebo majitel dluhopisu může svolat schůzi majitelů dluhopisu, které byly vydány v jedné emisi, (dále jen „schůze majitelů dluhopisu“).

(2) Emitent je povinen svolat schůzi majitelů dluhopisu v případě návrhu změn emisních podmínek nebo změn podle odstavce 4 nebo i jiných změn, které mohou významně ovlivnit jeho schopnost plnit závazky vyplývající z dluhopisu.

(3) Náklady na organizaci a svolání schůze majitelů dluhopisů hradí ten, kdo ji svolává.

(4) Schůze majitelů dluhopisu rozhoduje o společných zájmech majitelů dluhopisu a zaujímá stanovisko k otázkám, jejichž řešení může ovlivnit uplatnění práv s dluhopisem spojených, zejména k návrhům

1. a) změn emisních podmínek dluhopisu s výjimkou změn v údajích podle § 3 odst. 1 písm. a),
2. b) na přeměnu emitenta,⁴)
3. c) nabídek převzetí emitenta jiným subjektem,⁵)
4. d) na změnu dluhopisového programu podle § 8 odst. 4,
5. e) na uzavření ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku,⁶)
6. f) na prodej podniku, nájmu podniku⁷) nebo jeho části,
7. g) ke společnému postupu v případě, že emitent dluhopisu je v prodlení s uspokojením práv s dluhopisem spojených.

(5) Emitent nebo majitel dluhopisu, který svolá schůzi majitelů dluhopisu, je povinen uveřejnit oznámení o konání schůze majitelů dluhopisu způsobem stanoveným v emisních podmínkách, jinak alespoň ve dvou celostátně šířených denících, a to ve lhůtě nejméně 15 dnů přede dnem konání schůze. Oznámení o konání schůze majitelů dluhopisu musí obsahovat alespoň

1. a) označení emitenta (obchodní firmu nebo název a sídlo),
2. b) název dluhopisu, datum jeho emise a ISIN, byl-li přidělen,
3. c) místo, datum a hodinu konání schůze majitelů dluhopisu,
4. d) program jednání, a je-li navrhována změna emisních podmínek, vymezení návrhu změny.

(6) Schůze majitelů dluhopisu je schopná se usnášet, jestliže se jí účastní majitel nebo majitelé dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje více než 30 % celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisu. Před zahájením schůze majitelů dluhopisu je emitent povinen poskytnout za účelem kontroly účasti na schůzi informaci o počtu všech dluhopisů opravňujících k účasti na této schůzi.

(7) Pokud emisní podmínky nestanoví jinak, rozhoduje schůze majitelů dluhopisu prostou většinou hlasů přítomných majitelů dluhopisů. Na každého majitele dluhopisu přitom připadá tolik hlasů, kolik odpovídá poměru mezi jmenovitou hodnotou počtu kusů dluhopisu, které má ve svém majetku z celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisu. K souhlasu se změnou emisních podmínek je nutný souhlas majitelů dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje nejméně tři čtvrtiny jmenovité hodnoty vydaných dluhopisů. Výkon hlasovacího práva nesmí být emisními podmínkami omezen.

(8) Pokud schůze majitelů dluhopisu nesouhlasí s některým z návrhů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) a d) až f) může současně rozhodnout, že emitent je povinen předčasně splatit majitelům dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu nebo jeho emisní kurz včetně poměrného výnosu, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne tohoto rozhodnutí.

(9) Osoba, která byla majitelem dluhopisu ke dni konání schůze majitelů dluhopisu a podle zápisu uvedeného v odstavci 10 nehlasovala pro stanovisko schůze majitelů dluhopisu k návrhům uvedeným v odstavci 4 písm. a), b) a d) až f) nebo se schůze majitelů dluhopisu nezúčastnila, může požadovat do jednoho měsíce od konání schůze majitelů dluhopisu vyplacení jmenovité hodnoty nebo emisního kurzu dluhopisu, jakož i poměrný výnos, jinak toto právo zaniká. Emitent je povinen této žádosti vyhovět nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla žádost doručena.

(10) O schůzi majitelů dluhopisu musí emitent vypracovat zápis, ve kterém uvede závěry schůze. Pokud schůze projednávala stanovisko k některému z návrhů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) a d) až f), musí být o účasti na schůzi podle odstavců 6 a 7 a o rozhodnutí schůze majitelů dluhopisů pořízen notářský zápis. Pokud schůze majitelů dluhopisu souhlasila s některým z návrhů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) a d) až f), uvedou se v notářském zápisu jména majitelů dluhopisu, kteří souhlas nevyslovili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto majitelů má ke dni konání schůze ve svém majetku.

(11) Schůze majitelů dluhopisu může zvolit společného zástupce a pověřit jej společným uplatněním práv u soudu nebo u jiného orgánu.

(12) Společný zástupce schůze majitelů dluhopisu je oprávněn

1. a) uplatňovat jménem majitelů dluhopisu práva s tím, že je vázán stanovisky, která schůze majitelů dluhopisu přijala podle odstavce 2,
2. b) kontrolovat plnění emisních podmínek.

§ 14

(1) Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, součástí jejichž názvu je označení hypoteční zástavní list a jejichž jmenovitá hodnota, jakož i hodnota poměrného výnosu je plně kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů (dále jen „řádné krytí“), popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (dále jen „náhradní krytí“).

(2) Hypotečním úvěrem je úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení včetně příslušenství⁸) jsou zajištěny zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky.

(3) Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka, která je k této činnosti oprávněna podle zvláštního právního předpisu⁹) (dále jen „hypoteční banka“).

(4) V názvu dluhopisů, které nesplňují podmínky stanovené pro hypoteční zástavní listy podle tohoto zákona, nesmí být označení hypoteční zástavní list uvedeno.

§ 15

(1) Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, jakož i jejich poměrného výnosu mohou být použity pouze pohledávky z hypotéčních úvěrů. Hypoteční úvěr nesmí převýšit 70 % ceny zastavených nemovitostí.

(2) Cenu podle odstavce 1 stanoví hypoteční banka, která poskytuje hypoteční úvěr jako cenu obvyklou, s přihlédnutím k trvalým vlastnostem zastavené nemovitosti a výnosu dosažitelném při řádném hospodaření s ní.

(3) Na nemovitosti podle § 14 odst. 2 nesmí váznout žádné jiné zástavní právo třetí osoby, které by bylo v přednostním pořadí se zástavním právem zajišťujícím pohledávku zahrnutou do krytí hypotečních zástavních listů, a to po celou dobu, po kterou je tato pohledávka do krytí zahrnuta; převod této nemovitosti nesmí být podle dříve platné právní úpravy omezen, s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý stavební spořitelnou podle zvláštního právního předpisu.¹⁰)

(4) Nemovitost se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti, jestliže takto zajištěná pohledávka třetí osoby zanikne v důsledku použití hypotečního úvěru k jejímu splacení.

(5) Pokud na nemovitosti sloužící jako zajištění hypotečního úvěru vázne zástavní právo zajišťující úvěr ze stavebního spoření, může být hypoteční úvěr poskytnut pouze do výše rozdílu mezi 70 % ceny zastavené nemovitosti a výše pohledávky z úvěru ze stavebního spoření.

(6) Náhradní krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, jakož i jejich poměrného výnosu, je možné pouze do výše 10 % této jmenovité hodnoty, a to jen hotovostí, vklady u České národní banky, státními dluhopisy nebo cennými papíry vydanými Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.¹¹)

(7) Majetkové hodnoty sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů nesmí hypoteční banka zastavit.

(8) Hypoteční banka je povinna vést o krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů a jejich poměrného výnosu samostatnou evidenci poskytující úplné podklady pro posouzení, jak hypoteční banka dodržuje ustanovení tohoto zákona.

§ 16

Ministerstvo financí může na návrh Komise stanovit vyhláškou podrobnosti způsobu a zákonného krytí hypotečních zástavních listů a komunálních dluhopisů.

§ 17

zrušen

§ 18

(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou jsou státními dluhopisy.

(2) Státní dluhopisy jsou vydávány

1. a) na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu, nebo
2. b) na základě zvláštního zákona, který pověřuje Ministerstvo financí vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.

(3) Zvláštní zákon podle § 18 odst. 2 zároveň stanoví účel, maximální rozsah a maximální dobu splatnosti

1. a) veškerých závazků vyplývajících ze státního dluhopisového programu podle § 18 odst. 2 písm. a), nebo
2. b) státních dluhopisů vydávaných podle § 18 odst. 2 písm. b).

(4) V rámci naplňování státního dluhopisového programu je možné vydávat různé druhy dluhopisů s různými emisními podmínkami.

(5) Vláda je povinna předložit Poslanecké sněmovně stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu.

(6) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do jednoho roku se označují jako státní pokladniční poukázky.

(7) Ustanovení § 2 odst. 2, § 3a odst. 2 písm. b) a h), § 3a odst. 3, § 3b, 7 a 8 se na státní dluhopisy nevztahují. To platí též pro dluhopisy vydávané Českou národní bankou.

§ 19

(1) Ministerstvo financí vydává v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem podle § 18 odst. 2 jednotlivé druhy státních dluhopisů, určuje jejich emisní podmínky a vyhlašuje je ve Sbírce zákonů.

(2) Státní dluhopisy se na území České republiky dávají do prodeje prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy se mimo území České republiky dávají do prodeje prostřednictvím jiné právnické osoby, se kterou Ministerstvo financí uzavře smlouvu o zajištění jejich prodeje.

(3) Činnost spojenou se správou a splácením státního dluhu z titulu státních dluhopisů zabezpečuje Ministerstvo financí nebo jím pověřené subjekty.

§ 20

Komunální dluhopis

Dluhopis označený jako komunální dluhopis může být vydán

1. a) bankou, jestliže z výtěžku jejich prodeje poskytne banka úvěr obci, která o jejich vydání požádala a která za splacení dluhopisu s příslušenstvím ručí svým majetkem,
2. b) obcí, která za vydaný dluhopis odpovídá svým majetkem.

§ 21

Vyměnitelný a prioritní dluhopis

(1) Vyměnitelný dluhopis je takový dluhopis, s nímž je spojeno právo na to, aby jeho emitent za něj vyměnil jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo akcie, jež vydá s tím, že toto právo může být uplatněno místo práva na splacení dluhopisu.

(2) Prioritní dluhopis je takový dluhopis, s nímž je spojeno právo na splacení dluhopisu a výnosu z něho, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu.¹²)

(3) Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu musí obsahovat určení dne, od kterého lze právo na výměnu nebo na přednostní úpis akcií uplatnit, a určení dne, od kterého přestává výplata výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno výměnné právo podle odstavce 1.

(4) Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní dluhopisy upravuje zvláštní právní předpis.¹²)

§ 21a

Podřízený dluhopis

(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, v jehož emisních podmínkách je stanoveno, že v případě vstupu do likvidace, prohlášení konkurzu na majetek nebo schválení nuceného vyrovnání nebo v případě jiného vyrovnání se závazky spojené s dluhopisem uspokojí až poté, co emitent splní své ostatní závazky, s výjimkou závazků, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.

(2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena v emisních podmínkách, na listinném dluhopisu nebo v evidenci zaknihovaných dluhopisů a ve všech materiálech používaných k propagaci takového dluhopisu.

(3) Závazky emitenta ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se uspokojují podle svého pořadí.

(4) Podřízený dluhopis může znít pouze na jméno.