Platné znění

Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)

vyhlášené znění

CHOV PRASATČÁST II.

  1. A.

    TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

    Provádí se u kanců, plemenic a jejich potomstva ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech a v chovech, které jsou pro tuto kategorii připravovány.

    Plemenice se zařazují do kontroly užitkovosti počínaje prvním zapuštěním, kanci se zařazují do kontroly užitkovosti zápisem do státního registru plemeníků.

    1. I.

      Reprodukční vlastnosti

      sledují se:

      1. a) údaje podle přílohy č. 3, část II A se zapisují do deníku reprodukce nejpozději do 24 hodin po každé změně,
      2. b) počet pravidelně vyvinutých struků, ve šlechtitelských chovech u každého selete, v rozmnožovacích chovech u prasniček,
      3. c) počet dochovaných selat ve věku vrhu 18 až 24 dní,
      4. d) počet selat přikládaných prasnici z jiného vrhu; které zaznamená v deníku reprodukce a selata předem označí,
      5. e) počet živě narozených selat při použití zmrazených inseminačních dávek a nezahrnuje se do průměrné užitkovosti prasnice případný snížený počet selat pod 5 kusů.

      Údaje b) až e) zjišťuje oprávněná osoba, která též označí všechna selata nejdéle do 10 dnů po narození.

    1. II.

      Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti

      ve šlechtitelských chovech se provádí u plemenných kanečků a prasniček ve šlechtitelských chovech všech kategorií.

      Podmínky pro provádění testace:

      1. a) kapacita a technologické vybavení odchovných stájí odpovídá velikosti a produkčním potřebám chovu a metodice testace,
      2. b) mikroklimatické a zoohygienické podmínky ve stáji odpovídají požadavkům pro odchov mladých plemenných zvířat, na jedno prase připadá minimálně 0,8 m2 plochy kotce,
      3. c) selata jsou do testačních kotců naskladňována 1-2 týdny před započetím vlastního testu,
      4. d) do testace se zařazují pouze selata zdravá, normálně vyvinutá, jejichž zevnějškové znaky nevykazují větší odchylky,

      Při zahájení testu:

      1. a) věk selat je 12 týdnů ± 4 dny,
      2. b) testovanou skupinu tvoří 6 - 12 selat (u prasniček maximálně 15) v jednom kotci stejného pohlaví a stejného genotypu, u otcovských plemen jsou přípustné maximálně 2 genotypy (v ojedinělých případech - malý počet kusů v jednom pohlaví, využití testačních kotců - je povoleno slučovat do jednoho kotce testované prasničky a kanečky),
      3. c) skupina v kotci pochází minimálně po dvou otcích, u otcovských plemen (pokud nelze sestavit skupinu po více otcích) je přípustný otec jeden,
      4. d) oprávněná osoba eviduje datum zahájení testu a individuální hmotnost selat,

      Doba trvání testu je 63 ± 7 dnů.

      V průběhu testu

      1. a) je zkrmována jednotná krmná směs, doporučená příslušným uznaným chovatelským sdružením,
      2. b) je zakládána krmná směs v neomezeném množství do samokrmítek,
      3. c) mají zvířata neomezený přístup k vodě,
      4. d) může být selekce prováděna jen ze zdravotních nebo technologických důvodů,

      Při ukončení testu se zjišťuje:

      1. a) živá hmotnost všech testovaných prasat s přesností na 1 kg, ze které je propočten:
        1. 1. průměrný denní přírůstek od narození,
        2. 2. průměrný denní přírůstek v testu,
      1. b) procento libového masa a výška hřbetního tuku ultrazvukovými přístroji, určenými uznaným chovatelským sdružením

      Prasata se váží na dobytčích váhách k tomu uzpůsobených a splňujících požadavky na stanovená měřidla1.

      Měření ultrazvukovým přístrojem se provede po zjištění hmotnosti; prasata, u kterých nelze z objektivních příčin provést měření, se změří v dalším termínu.

      Postup měření:

      1. a) měřená prasata jsou čistá a při vlastním měření stojí v korektním postoji,
      2. b) místa měření (A) a (B) vyznačená na schématu (obrázek č. 1) se vymezí a označí:
        1. - ve hřbetní linii se určí výchozí body měření; bod A0 je na kohoutku, kolmo nad výčnělkem kloubu loketního, bod C0 je v krajině bederní kolmo nad češkou a střed mezi těmito body se určí jako bod B0.,
        2. - místo měření A je ve 3/4 kaudálně mezi body\ B0 a C0., místo měření B je ve 3/4 + 3 cm kaudálně mezi místem A0 a B0, obě místa měření jsou 7 cm od středu hřbetu,
        3. - v místě A se měří výška hřbetního tuku, v místě B tuku i svalu,
        4. - měření probíhá ve smyslu kaudo-kraniálním,
        5. - kůže prasat se v místech měření očistí a natře kontaktním mediem, měřicí hlavice přístroje se přikládá a lehce přitiskne kolmo k povrchu kůže,

      Stanovení průměrné hodnoty měřených vlastností:

      1. a) průměrný denní přírůstek od narození ke dni měření se stanoví jako poměr hmotnosti k věku jedince a vyjadřuje se v gramech,
      2. b) průměrná výška hřbetního tuku se stanoví z naměřených hodnot tuku v místě A a B a vyjadřuje se v centimetrech s přesností na dvě desetinná místa,

      Zjištěné fenotypové průměrné hodnoty:

      1. a) přírůstku a výšky hřbetního tuku se korigují podle plemen a pohlaví na jednotnou hmotnost, u kanečků na 100 kg a u prasniček 90 kg.
      2. b) podílu libového masa se koriguje bez ohledu na pohlaví na hmotnost 100 kg,
    1. III.

      Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti

      Výběr testačních zařízení provádí uznané chovatelské sdružení z provozních zařízení, které splňují technologické a zoohygienické požadavky, zejména

      1. a) pro každou stanici je stanoven s ohledem na její kapacitu a testační obvod harmonogram naskladňování,
      2. b) testační stáje jsou rozděleny na sekce, umožňující zabezpečit oddělený turnusový provoz,
      3. c) kotce pro dvojice prasat mají minimální plochu 2,60 m2,
      4. d) každý kotec je vybaven jedním samokrmítkem a automatickou napaječkou, které umožní neomezený přístup ke krmné směsi a k vodě,
      5. e) stanice je vybavena vhodnými dobytčími vahami pro provozní vážení prasat, které splňují požadavky na stanovená měřidla1) a vahami na navažování krmné směsi, které jsou 1 x ročně kalibrovány,
      6. f) ve stanici jsou k dispozici vhodné skladovací prostory pro dodávanou krmnou směs,

      K testačnímu výkrmu prasat se používá jednotná testační granulovaná krmná směs doporučená příslušným uznaným chovatelským sdružením, a zkrmovaná tak, že

      1. a) jednotlivé vyrobené dávky krmné směsi jsou rozborovány na obsah živin a energii; pro všechna testační zařízení provádí tyto rozbory laboratoř, určená uznaným chovatelským sdružením,
      2. b) do samokrmítek je přesně navažována, pravidelně doplňována a její spotřeba evidována po celou dobu testace,
      3. c) v průběhu testace není zkrmován žádný příkrm ani podávány podpůrné růstové prostředky,

      Postup zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti čistokrevného potomstva:

      1. a) do stanice se naskladňují selata odpovídajícího vývinu, hmotnosti od 20 do 28 kg s maximálním rozdílem 2 kg, ve věku do 90 dní,
      2. b) selata jsou zdravá a vepříci jsou v době odeslání do stanice po kastraci zcela vyhojeni,
      3. c) ve stanovené lhůtě před dodáním do stanice jsou selata ochranně očkována a ošetřena,
      4. d) při převzetí selat na stanici se zjišťuje živá hmotnost každého prasete, kontroluje se označení a předepsané doklady,
      5. e) jednotlivé sekce stanice se zastavují turnusově,
      6. f) u potomstva plemenných prasat, zařazeného do stanice, se provádí namátkově ověřování původů na žádost oprávněné osoby podle § 12 odst. 4 zákona, která ve stanici provádí testování a posuzování,
      7. g) jedinec (nebo dvojice), nezaručující ze zdravotních důvodů objektivní výsledky testace je během zkoušek vyřazen na základě posouzení veterinárního lékaře, který spolu s provozovatelem stanice zaznamená důvod vyřazení do staniční evidence,
      8. h) testování probíhá od 30 do 100 kg živé hmotnosti prasat,
      9. i) prasata ve stanicích se váží jednou měsíčně; do zahájení testu a 14 dní před ukončením testu se váží jednou týdně,
      10. j) po ukončení testu v rozmezí živé hmotnosti 98 až 105 kg jsou prasata na jatkách poražena

      Stanovení jatečné hodnoty:

      1. a) do 30 minut po porážce, očištění a vykolení se každé prase za tepla rozpůlí a zváží s přesností na 0,5 kg, přičemž rozdíl hmotnosti mezi pravou a levou půlkou nesmí být vyšší než 1 kg.
      2. b) živá hmotnost zjištěná před porážkou a hmotnost jatečných půlek za tepla s hlavou bez mozku, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, avšak s plstí a ledvinou, je podkladem k výpočtu výtěžnosti,
      3. c) po poražení se změří pH masa v nejdelším hřbetním svalu na úrovni posledního žebra v intervalech 45 minut po porážce (pH1) a 24 hodin po porážce (pH24). Na základě zjištěných hodnot se stanoví výskyt vad masa podle tabulky č 6,
      4. d) druhý den po poražení a vychladnutí na 2 až 5°C se obě půlky zváží s přesností na 0,5 kg,
      5. e) bouráním pravé půlky bez ocásku se zjišťují ukazatele podle tabulky č. 7.

      Staniční test v testační stanici odchovávaného potomstva se provádí kombinací metod unifikovaného testu vlastní užitkovosti a staničních zkoušek výkrmnosti a masné užitkovosti podle šlechtitelských programů uznaného chovatelského sdružení.

      Základní polní test se provádí u prasniček v rozmnožovacích chovech, popřípadě ve šlechtitelských chovech u prasniček, které jsou určeny jako chovné, v rozmezí 70 - 110 kilogramů živé hmotnosti. U každého zvířete se pro hodnocení jeho vývinu vypočítává průměrný denní přírůstek živé hmotnosti v gramech od narození do dne ukončení testu.

      Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat

      Obrázek

      Tabulka č. 6

      CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6
      HodnocenípH1pH24
      Normální maso≥5,81-
      PSE maso≤5,80-
      DFD maso-≥6,20

      Tabulka č. 7

      CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7
      ukazatelzpůsob zjišťovánípostup zjišťování
      výška hřbetního tukuměřením a výpočtem průměrné výšky hřbetního tuku s přesností na 1 mm,v nejkratší spojnici od vnějšího kraje kůže po horní okraj povázky oddělující hřbetní tuk od svaloviny ve třech bodech
      1.ke středu druhého hrudního obratle,
      2.ke středu posledního hrudního obratle,
      3.ke středu prvního křížového obratle
      hlavní masité částibouráním a vážením jednotlivých partií s přesností na 0,02 kg
      1.krkovička se oddělí od pečeně za 6. hrudním obratlem na vnější straně bez tukového krytí,
      2. pečeně i bok se za posledním hrudním obratlem přeřízne kolmo na páteř, bok se oddělí od pečeně 1 cm od musculus iliocostalis.; žebírka nesmějí být delší než 5 cm od horního okraje svalu pečeně,
      3. plocha nejdelšího hřbetního svalu a tukového krytí za posledním hrudním obratlem na čerstvém řezu; tuk se od pečeně oddělí tak, aby vnější strana pečeně byla bez tukového krytí,
      4. plec s kostmi bez kolínka se tvaruje kruhovým řezem, oddělí se odtažením od předku, proříznutím povrchových prsních svalů a řídkého, tukem prorostlého vaziva, chrupavka lopatky se odlomí a plec odřízne tak, že chrupavka zůstává při předku; celá vnější strana plece musí být bez tukového krytí, nožičky se od plece oddělí v nejspodnější části kloubu zápěstního, kolínko se oddělí sekem od plece v loketním kloubu tak, že výběžek kosti loketní (okovec) zůstává u plece,
      5. kýta s kostmi se od předku oddělí rovným řezem kolmo na páteř mezi posledním a předposledním obratlem bederním od kýty se oddělí paždík, křížová kost, nožička v nejspodnější části kloubu hleznového a kolínko řezem kolmo na kolenní kloub (češku), sejme se kůže a tuk, aby kýta byla na povrchu bez tukového krytí,
      6. opracovaná kýta s kostí bez kolínka a bez kosti křížové se zváží.a zjištěná hmotnost se připočítá k hmotnosti krkovičky, pečeně a plece s kostmi bez kolínka; ze součtu těchto hmotností se stanoví procento hlavních masitých částí z hmotnosti jatečné půlky,
      podíl libového masa a roztřídění jat. trupůpřístrojovou technikou podle stupnice SEUROPna jatečném trupu po porážce, případně pomocí regresní rovnice z hlavních masitých částí.
  1. B.

    PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ

    Údaje jsou předávány jako pravidelná hlášení formou vstupních dokladů písemně nebo formou datových souborů pomocí elektronických médií.

    Vstupní doklady v chovech s kontrolou užitkovosti obsahují identifikační údaje ve formě přidělených čísel chovatele a chovu a dále podle jednotlivých dokladů obsahují zejména hlášení uvedená v tabulce č. 8.

    Tabulka č. 8.

    CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8.
    název dokladuobsah hlášení
    O vrhu v kontrole užitkovostičíslo plemenice, datum oprasení a počet všech a živě narozených selat
    Výsledky reprodukce v kontrole užitkovostčíslo plemenice, počet dochovaných selat v 21 dnech stáří
    Zařazení plemeníka nebo plemenice při
    nákupu v zahraničí, nebo těch, kteří nebyli
    zařazeni hlášením o prodeji    		evidenční číslo kance, plemeno, otec, matka, datum narození
    Lineární hodnocení typu, konstituce a
    zevnějšku    		linie a státní registr kance, matriční číslo prasnice, body za hodnocení
    O potomstvučíslo matky, počet a pohlaví selat zařazených do chovu, počet struků, čísla selat podle systému označování prasat
    v kontrole užitkovosti
    O výsledcích vlastní užitkovostičíslo selete a výsledky zjištěné při testování vlastní užitkovosti
    O výsledcích výkrmnosti a jatečné hodnotyzákladní údaje o testované dvojici, údaje o jednotlivých zvířatech a dosažené hodnoty testování výkrmnosti a jatečné hodnoty
    O prodejiidentifikační údaje zvířete, výsledek hodnocení,
    identifikační údaje a číselný kód kupujícího
    O výsledku zjišťování genetických markerů

    Při zařazení zvířete ze šlechtitelského chovu do ústřední evidence je mu současně přiděleno registrační číslo zvířete, kterým je identifikováno při odhadu plemenné hodnoty.

    Podrobné pokyny k předávání dokladů do ústřední evidence, jejich zpracování a vydávání počítačových výstupů pro šlechtitelskou činnost chovatelů, uznaných chovatelských sdružení a oprávněných osob zpracovává a vyhlašuje osoba pověřená vedením ústřední evidence.

CHOV OVCÍČÁST III.

  1. A.

    TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ

    Testování užitkových vlastností a znaků ovcí se provádí u beranů, bahnic, jehnic, a jejich potomstva v chovech v kontrole užitkovosti.

    Ovce se zařazují do kontroly užitkovosti po hodnocení, berani po hodnocení a zápisu do státního registru plemeníků.

    1. I.

      Reprodukční vlastnosti

      Zjišťuje se:

      1. a) datum zapuštění plemenice (u skupinového zapouštění datum zahájení a ukončení),
      2. b) ušní číslo a státní registr plemeníka,
      3. c) datum porodu, počet živě a mrtvě narozených jehňat, u masného a mléčného typu živou hmotnost jehňat po porodu,
      4. d) počet odchovaných jehňat podle pohlaví do 14 dnů věku.

      Údaje a) až d) zjišťuje chovatel, který též označí jehňata do 72 hodin po narození.

      Oprávněná osoba, která vyhodnotí nejpozději do 30. 9. běžného roku reprodukci ovcí na základě prvotní evidence vedené v chovu, stanoví u

      1. a) bahnic
        1. 1. index plodnosti v %, jako podíl živě a mrtvě narozených jehňat k věku bahnice-1,
        2. 2. index odchovu v %, jako podíl odchovaných jehňat do 14 dnů věku k věku bahnice - 1,
      1. b) stáda nebo beranů
        1. 1. oplodnění v %, jako podíl bahnic obahněných a zmetaných k počtu ovcí zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,
        2. 2. plodnost v %, jako podíl živě a mrtvě narozených jehňat k počtu bahnic po porodu x100,
        3. 3. odchov v %, jako počet odchovaných jehňat do 14 dnů věku k počtu ovcí zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,
        4. 4. intenzitu v %, jako počet živě narozených jehňat za rok k počtu bahnic základního stáda x 100.
    1. II.

      Růstová schopnost

      Zjišťuje se:

      1. a) živá hmotnost jehňat po narození u masného a mléčného typu,
      2. b) živou hmotnost jehňat ve 30 dnech věku u mléčného typu,
      3. c) živá hmotnost jehňat ve 100 ± 15 dnech věku a stanoví denní přírůstek s přepočtem na 100 dní věku,
      4. d) živá hmotnost jehnic a beranů po hodnocení před zařazením do plemenitby.
      5. Údaje a) a b) zjišťuje chovatel, c) a d) oprávněná osoba.
    1. III.

      Výkrmnost a jatečná hodnota

      zjišťovaná:

      1. a) polním testem nebo v testační stanici se provádí za podmínek:
        1. 1. výběr beranů pro testaci navrhuje oprávněná osoba, schvaluje chovatelské sdružení,
        2. 2. chov je zařazen do kontroly užitkovosti,
        3. 3. v chovu je po testovaném beranovi nejméně 15 zdravých trvale označených jehňat obojího pohlaví,
        4. 4. kapacita, technické podmínky a způsob výživy odpovídá metodice testace,
        5. 5. výkrm jehňat je ukončen u masných typů do 150 dnů věku, u kombinovaných užitkových typů do 165 dnů věku,

        Ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty:

        1. 1. zmasilost subjektivním posouzením nejdéle do 5 dnů před porážkou,
        2. 2. živá hmotnost jehňat s přesností 0,5 kg,
        3. 3. průměrný denní přírůstek jehňat od narození do ukončení testu,
        4. 4. hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla do 1 hodiny a vychlazeného při teplotě 4 až 7 °C po 24 hodinách, bez hlavy a distálních částí končetin a hmotnosti kůže,
        5. 5. jatečná výtěžnost v %,
        6. 6. podíl kýty s kostí v %,
        7. 7. podíl masa z kýty v %,
        8. 8. plocha nejdelšího zádového svalu v cm2,
        9. 9. podíl ledvinového tuku v %
      1. b) ultrazvukovým měřením:
        1. 1. chovy k měření navrhuje oprávněná osoba, schvaluje chovatelské sdružení,
        2. 2. minimální počet pro vyhodnocení potomstva je 10 jehňat obojího pohlaví ve 100 dnech věku,
        3. 3. před měřením ultrazvukem se subjektivně zhodnotí zmasilost kýty, hřbetu a plece,
        4. 4. při měření se přístrojová sonda se přikládá na úrovni 1. bederního obratle tak, aby ultrazvukové vlny probíhaly v ploše kolmé k ose páteře zvířete,
    1. IV.

      Produkce a kvality vlny

      u kombinovaného vlnařsko masného typu se zjistí v prvním roce množství, charakter a sortiment nastříhané vlny za 12 měsíců.,

    1. V.

      Mléčná užitkovost

      Dojivost mléčného typu ovcí se sleduje v průběhu laktace podle:

      1. a) metody A4, která spočívá v měření dojivosti 2 x v kontrolním dni, a to ráno a večer,
      2. b) metody AT, která spočívá v měření dojivosti 1 x v kontrolním dni, a to střídavě, jeden měsíc ráno, další měsíc večer
      3. c) metody AC, která spočívá v měření dojivosti 1 x v kontrolním dni, a to pravidelně buď ráno nebo večer,

      Dojivost se zjišťuje:

      1. a) u bahnic se sleduje dojivost po dobu 3 laktací - první měření mléka se provede do 60 dnů po obahnění a zjišťuje se pravidelně každý měsíc v rozmezí ne kratším než 26 a ne delším než 34 dnů do zaprahnutí (bahnice se považuje za zaprahlou, když dojí méně než 0,2 kg,
      2. b) laktace končí posledním kontrolním údobím, v němž byla bahnice naposledy kontrolována + 15 dní,
      3. c) celodenní produkce mléka z jednoho nádoje u metody AT se vypočítá vynásobením dvěma, u metodiky AC se dopočítává na základě celkového nádoje (ranního i večerního) všech kontrolovaných ovcí,
      4. d) během laktace je povoleno jen jedno meziúdobí,
      5. e) vzorek mléka pro stanovení procenta tuku, bílkovin a laktózy se odebere do vzorkovnice s konzervačním prostředkem, dodané příslušnou laboratoří mléka,

      Mléčná užitkovost se hodnotí:

      1. a) počet laktačních dnů u bahnic se vypočítá od obahnění do konce kontroly, přičemž den porodu se do laktačních dnů nepočítá a za normální se považuje laktace, která dosáhla minimálně 120 laktačních dnů,
      2. b) produkce mléka do 30 dnů za období sání jehňat se vypočítá z přírůstku jehněte (jehňat) x 5,
      3. c) celková produkce mléka za laktací se vypočítá součtem spotřebovaného mléka sáním jehněte (jehňat) a za dobu měsíčního sledování dojivosti během laktace do konce kontroly.
  1. B.

    PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ

    Oprávněné osoby předávají údaje, zjištěné při testování a posuzování osobě pověřené vedením ústřední evidence průběžně, nejpozději však 15. 1., 15.4., 15. 6., 15. 8. a 15. 10. kalendářního roku. Podrobné pokyny k předávání dokladů do ústřední evidence, jejich zpracování a vydávání počítačových výstupů pro šlechtitelskou činnost chovatelů, uznaných chovatelských sdružení a oprávněných osob zpracovává a vyhlašuje osoba pověřená vedením ústřední evidence.

CHOV KOZČÁST IV.

  1. A.

    TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

    Provádí se u kozlů, koz a jejich potomstva v chovech v kontrole užitkovosti.

    Kozy se zařazují do kontroly užitkovosti po hodnocení, kozli po hodnocení a zápisu do státního registru plemeníků.

    1. I.

      Reprodukční vlastnosti

      Zjišťuje se:

      1. a) datum zapuštění (u skupinového zapouštění datum zahájení a ukončení),
      2. b) ušní číslo a státní registr kozla,
      3. c) datum porodu, počet živě a mrtvě narozených kůzlat a pohlaví,

      Údaje a) až c) zjišťuje chovatel, který označí kůzlata do 72 hodin po narození.

      Oprávněná osoba, která zjistí počet odchovaných kůzlat a pohlaví do 40 (± 10) dnů věku, vyhodnotí nejpozději do 30.9. běžného roku reprodukci koz na základě prvotní evidence vedené v chovu a stanoví u

      1. a) koz
        1. 1. index plodnosti v %, jako podíl živě a mrtvě narozených kůzlat k věku plemenice-1,
        2. 2. index odchovu v %, jako podíl odchovaných kůzlat do 40 dnů věku k věku plemenice-1,
      1. b) stáda nebo kozlů
        1. 1. oplodnění v % jako podíl plemenic okozlených a zmetalých k počtu plemenic, zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,
        2. 2. plodnost v %, tj. podíl živě a mrtvě narozených kůzlat k počtu plemenic po porodu,
        3. 3. odchov v %, jako počet odchovaných kůzlat do 40 dnů věku k počtu plemenic zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,
        4. 4. intenzita v %, jako počet narozených kůzlat za rok k počtu plemenic základního stáda x 100.
        5. 5. výskyt hermafroditních kůzlat v %, jako podíl narozených hermafroditních jedinců k počtu všech narozených kůzlat x 100,
        6. 6. výskyt rohatých kůzlat v %, jako podíl narozených rohatých jedinců k počtu všech narozených kůzlat x 100,
    1. II.

      Mléčná užitkovost

      Dojivost mléčných typů koz se sleduje v průběhu laktace podle

      1. 1. metody A4, která spočívá v měření dojivosti 2x v kontrolním dni, a to ráno a večer,
      2. 2. metody AT, která spočívá v měření dojivosti 1x v kontrolním dni, a to střídavě jeden měsíc ráno a další měsíc večer, s pravidelným střídáním po dobu celého kontrolního období; celodenní produkce se dopočítá vynásobením dvěma,
      3. 3. metody AC, která spočívá v měření dojivosti 1x v kontrolním dni a to pravidelně buď ráno nebo večer; celodenní produkce se dopočítává na základě celkového nádoje (ranního i večerního) všech kontrolovaných koz,
      4. po dobu laktačního období se používá pouze jedna z uvedených metod a v den kontroly jsou měřeny všechny plemenice ve stádě,

      Dojivost se zjišťuje:

      1. a) množství mléka v kg nebo v I se zjistí měřením nebo vážením nadojeného mléka za pomoci libovolného nástroje (váhy, odměrný válec apod.) s konstrukční přesností měření 20 g nebo 20 ml nebo milkmetrem.
      2. b) první kontrolní den musí být uskutečněn u nekojících koz nejdříve 10. den a nejpozději 30. den po porodu, u kojících koz nejdříve 40. den, nejpozději však do 70. dne po porodu,mezi dvěma po sobě následujícími kontrolními dny je rozpětí 26 - 34 dní,
      3. c) ze závažných důvodů může být kontrola přerušena maximálně na 75 dní, v případě veterinární uzávěry až na 100 dní,
      4. d) celková dojivost za laktaci je součtem produkce mléka za období sání a za období dojení během laktace,
      5. e) standardní období sání je 40 dní, standardní období dojení je 240 dní, standardní laktační období je 280 dní; počet laktačních dnů se vypočítá od druhého dne po porodu do zaprahnutí (koza se považuje za zaprahlou, když denní nádoj je nižší než 0,2 I),
      6. f) v jedné laktaci je minimálně 6 kontrolních období.
      7. g) laktace končí posledním kontrolním obdobím, v němž byla koza naposledy kontrolována + 15 dní.
    1. III.

      Růstová schopnost

      Zjišťuje se:

      1. a) živá hmotnost kůzlat po narození,
      2. b) živá hmotnost kůzlat u masného typu ve 100 ± 15 dnech věku a stanoví se průměrný denní přírůstek.
      3. c) živá hmotnost koz a kozlů po hodnocení před zařazením do plemenitby.

      Údaj a) zjišťuje chovatel, b) a c) oprávněná osoba.

    1. IV.

      Výkrmnost a jatečná hodnota

      zjišťovaná

      1. a) polním testem nebo v testační stanici
        1. za podmínek:
          1. 1. výběr kozlů pro testaci navrhuje oprávněná osoba a schvaluje uznané chovatelské sdružení,
          2. 2. chov je zařazen do kontroly užitkovosti,
          3. 3. v chovu je po testovaném kozlovi nejméně 10 zdravých trvale označených kůzlat,
          4. 4. kapacita, technické podmínky a způsob výživy odpovídá metodice testace,
          5. 5. test začíná po mlezivovém období (do 14 dnů věku), výkrm končí u poloviny kůzlat do 70 dnů věku, u druhé poloviny do 130 dnů věku.

          Ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty kůzlat se zjišťují:

          1. 1. zmasilost nejdéle do 3 dnů před porážkou subjektivním posouzením,
          2. 2. živá hmotnost kůzlat s přesností 0,2 kg,
          3. 3. průměrný denní přírůstek kůzlat od narození do ukončení testu,
          4. 4. hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla do 1 hodiny a vychlazených při teplotě 4 až 7°C po 24 hodinách, bez hlavy a distálních částí končetin a hmotnosti kůže,
          5. 5. jatečná výtěžnost v %,
          6. 6. podíl kýty s kostí v %,
          7. 7. podíl masa z kýty v %,
          8. 8. plocha nejdelšího zádového svalu v cm2,
          9. 9. podíl ledvinového tuku v %
      1. b) ultrazvukovým měřením:
        1. 1. chovy k měření navrhuje oprávněná osoba a schvaluje uznané chovatelské sdružení,
        2. 2. minimální počet pro vyhodnocení potomstva je 10 jehňat obojího pohlaví ve 100 dnech věku,
        3. 3. před měřením ultrazvukem se subjektivně zhodnotí zmasilost kýty, hřbetu a plece,
        4. 4. při měření se přístrojová sonda přikládá na úrovni 1. bederního obratle tak, aby ultrazvukové vlny probíhaly v ploše kolmé k ose páteře zvířete,
    1. V.

      Produkce a kvalita srsti

      u srstnatých typů koz se provádí tak, že se zjistí množství nastříhané nebo vyčesané srsti ve věku 12 měsíců s přesností na 0,01 kg, střední jemnost, délku, věrnost, lesk, barvu, pevnost a pružnost srsti.

  1. B.

    PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ

    Oprávněné osoby předávají údaje, zjištěné při testování a posuzování osobě pověřené vedením ústřední evidence průběžně, nejpozději však 15. 1., 15.4., 15.6., 15. 8. a 15. 10. kalendářního roku. Podrobné pokyny k předávání dokladů do ústřední evidence, jejich zpracování a vydávání počítačových výstupů pro šlechtitelskou činnost chovatelů, uznaných chovatelských sdružení a oprávněných osob zpracovává a vyhlašuje osoba pověřená vedením ústřední evidence.

CHOV BĚŽCŮČÁST V.

  1. A.

    TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

    Pro účely testování se rozumí

    1. a) obdobím snášky období, ve kterém plemenice snáší vejce v jednom roce,
    2. b) oplozeností procentické vyjádření počtu oplodněných vajec z počtu nasazených,
    3. c) líhnivostí procentické vyjádření vylíhnutých kuřat z počtu nasazených vajec,
    4. d) líhnutím inkubace vajec v líhni,
    5. e) kuřetem jedinec ve stáří jednoho dne až tří měsíců,
    6. f) mladým ptákem jedinec ve stáří 3-30 měsíců dle druhu a plemene,

    Plemeníci a plemenice se zařazují do kontroly užitkovosti po provedeném hodnocení.

    Zjišťování a evidování užitkových vlastností:

    1. a) ihned po snesení vejce napíše chovatel na skořápku číslo vejce, datum snášky a číslo matky biologicky nezávadnou barvou a provede zápis do Deníku evidence snášky.
    2. b) hmotnost vejce zjistí chovatel před násadou do líhně:
      1. - vejce atypických tvarů, s vadou struktury skořápky a váhou pod 1000 g nejsou použita k násadě,
      2. - v líhni musí být vejce umístěno tak, aby při líhnutí byla zajištěna průkaznost původu vylíhnutého kuřete,
    1. c) vylíhnutému kuřeti se nasadí nánožní kroužek s číslem, které je shodné s číslem vejce a po označení kuřete nánožním kroužkem provede chovatel zápis do „Líhňařského deníku“.
    2. d) do šesti týdnů po narozeni oprávněná osoba trvale označí kuře podle pohlaví natetováním přiděleného evidenčního čísla v chovu způsobem, který je stanoven v Řádu plemenné knihy uznaného chovatelského sdružení, zároveň je kuře označeno plastovou známkou vpíchnutou do pravé křídelní řasy; přidělené číslo zapíše oprávněná osoba do „Líhňařského deníku“.

    Při dosažení 6 měsíců stáří mladých ptáků provede oprávněná osoba vážení nebo měření trupu odchovávaného potomstva a zjištěné hodnoty zapíše do „Deníku odchovu potomstva“.

    V době jatečné zralosti v rozmezí 12 – 16 měsíců stáří (podle plemene) provede oprávněná osoba individuální měření délky trupu, obvodu trupu, obvodu stehna a obvodu běháku dochovaných mladých ptáků (obr.č. 1) a naměřené hodnoty zapíše do „Deníku odchovu potomstva„.

    Hodnocení plemenných zvířat:

    1. jednotlivým znakům se přidělí body podle schématu v tabulce č. 9

    Tabulka č. 9

    CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9
    sledovaná vlastnostznakbody
    I. - Zdravotní stavChování (náchylnost ke stresu)0-1
    Kůže, peří0-I
    Klouby, sliznice0-I
    Celkem bodů I0-3
    II. Rámec a užitkový typVýška trupu (hřbetu od podložky)0-I
    Délka trupu0-I
    Obvod trupu0-I
    Obvod běháků0-I
    Osvalení stehen0-I
    Celkem bodů II0-5
    III. ExteriérHlava, krk0-I
    Trup a křídla -držení0-l
    Nohy zúhlen0-I
    Nohy - postavení0-I
    Prsty0-I
    Chůze0-I
    Běh0-I
    Celkem bodů III0-7

    Pro každý znak je použito hodnocení od 1, 0 do 0 bodu ve stupnici

    1. a) 1,0 - nápadně dobrý
    2. b) 0,8 - ve znacích nevýrazný
    3. c) 0,6 - lehké chyby
    4. d) 0,4 - jasně zřetelné chyby
    5. e) 0,2 - vážné chyby, ale při jiných způsobilostech ještě použitelné pro chov,
    6. f) 0 - velmi vážné chyby, zvíře vyřadit na základě těchto znaků z chovu, ostatní znaky nebudou při tom vzaty v úvahu.

    Celkové hodnocení se provádí na základě součtu dosažených bodů podle tabulky č. 10.

    Tabulka č. 10

    CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9 Tabulka č. 10
    HodnoceníPočet dosažených bodů
    Výborný13-15
    Velmi dobrý10-12
    Dobrý7-9
    Dostatečný4-6
    Nedostatečnýméně než 4 body

    Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou

    Obrázek

    Obvod trupu je měřen těsně pod stehny - bod A.

    Délka trupu je měřena od klínovitého spojení kostí hrudních– bod B, nejkratší vzdáleností mezi stehny ve spodní části trupu k zakončení kosti stydké – bod C.

    Obvod stehna je měřen od hlavice kosti holenní – bod D, ke kožní řase spojující stehno s trupem – bod E

    Obvod běháku – je měřen ve výši 15 cm od spodní hlavice kosti nártní – bod F

  1. B.

    EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ

    Údaje získané v jednotlivých obdobích kontroly se zaznamenávají v tiskopisech

    1. a) Deník evidence snášky, ve kterém se eviduje číslo vejce, datum snášky, číslo samice, státní registr samce a důvod vyřazení vejce ( pokud vejce není inkubováno),
    2. b) Líhňařský deník, ve kterém se eviduje datum násady, číslo vejce z deníku snášky, hmotnost vejce, číslo samice, státní registr samce, datum a důvod vyřazení z líhně během inkubace, datum narození, pohlaví a evidenční číslo chovu,
    3. c) Deník chovu potomstva, který se používá v době odchovu kuřat a mladých ptáků a ve kterém je evidováno číslo chovu, pohlaví, datum narození, číslo matky, číslo otce, vážení a měření prováděné ve věku 6 měsíců a měření prováděné ve stáří 12 - 16 měsíců dle plemene. U vybraných jedinců k další plemenitbě je zapsáno přidělené číslo čipové a v případě vyřazení jedince plemenitby důvod vyřazení,
    4. d) Seznam plemenic v chovu,
    5. e) Seznam plemeníků v chovu.

CHOV PLEMENNÝCH RYBČÁST VI.

  1. A.

    TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI

    ve šlechtitelských a prarodičovských (rozmnožovacích) chovech, v chovech, které jsou pro tuto kategorii připravovány a v testačních stanicích, kde se sledují:

    1. I.

      Plastické znaky

      individuálně sledované nejméně u 33 kusů plemenných ryb v populaci v tržní hmotnosti (znaky a) až f) podle obr. č 3)

      1. a) celková délka v mm (CD),
      2. b) délka těla v mm (DT),
      3. c) délka trupu v mm (DTr),
      4. d) délka hlavy v mm (DH),
      5. e) výška těla, v mm (VT),
      6. f) šířka těla v mm (ŠT),
      7. g) celková hmotnost ryby (v g)
      8. h) hmotnost trupu v g,
      9. i) hmotnost hlavy v g oddělené od trupu,
      10. j) hmotnost obou filetů s kůží v g, oddělených řezy od kostry trupu a pletenců ploutví,
      11. k) hmotnost gonád v g s určením pohlaví,
    1. II.

      Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb

      1. 1. celkový počet jiker na 1 kg hmotnosti jikernačky,
      2. 2. velikost jiker u lososovitých ryb v mm, hmotnost jiker na 1 kg hmotnosti jikernačky u ostatních druhů,
      3. 3. objem spermatu v ml na 1 kg hmotnosti mlíčáka,
      4. 4. celkový počet spermií na 1 kg hmotnosti mlíčáka,
      5. 5. procento oplozenosti jiker v očních bodech,
      6. 6. celkové množství rozplavaného váčkového plůdku,

      Trupem se rozumí

      1. a) u kaprovitých ryb, candáta obecného, jeseterů, okouna říčního, okounka pstruhového, sumce velkého, štiky obecné a tilápií tělo bez hlavy, šupin, vnitřních orgánů a ploutví oddělených těsně při bázi těla,
      2. b) u lína obecného, mníka jednovousého, pstruhů, sivenů, sumečků a úhoře říčního tělo s hlavou, bez žaber a vnitřních orgánů,
      3. c) u lipana podhorního a síhů tělo s hlavou, bez žaber, šupin a vnitřních orgánů.

      Hlava se odděluje od těla obloukovitým řezem tak, aby pletenec prsních ploutví zůstal u těla.

    1. III.

      Procento přežití

      (v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti), zjišťované v každém roce sledování

      1. a) za vegetační období od jarního do podzimního výlovu,
      2. b) mimo vegetační období po komorování, od podzimního do jarního výlovu,
    1. IV.

      Hmotnost

      dosažená v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti je zjišťovaná nejméně jednou ročně, nebo minimálně 3x za období testu.

  1. B.

    TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ

    se provádí za účelem zjištění výkonnosti plemen, linií a populací ryb. Při testování a posuzování se hodnotí

    1. I.

      Plastické znaky

      podle části A. I. písm a), b), d) až k).

    1. II.

      Reprodukční užitkovost

      individuálně značených generačních ryb s minimálním počtem 25 mlíčáků a 15 jikernaček pro každý typ křížení:

      Postup reprodukce:

      1. a) je prováděna umělým výtěrem u všech jedinců synchronně v jednom časovém období,
      2. b) gamety jsou odebírány individuálně s určením množství gamet na 1 kg hmotnosti mlíčáka a jikernačky,
      3. c) osemenění s aktivací gamet je prováděno párově nebo polyspermicky, kdy je zařazeno sperma nejméně od 25 mlíčáků a jikry od 15 jikernaček, sperma a jikry jsou rozděleny na skupiny, tzn. vždy stejný objem spermatu od 25 mlíčáků je rozdělen na 5 skupin se zastoupením spermatu od 5 mlíčáků ve skupině a stejné množství jiker od 15 jikernaček je rozděleno na 3 skupiny se zastoupením jiker od 5 jikernaček ve skupině, každá ze skupin jiker je následně rozdělena na 5 porcí. Každá porce jiker je osemeněna spermatem jedné skupiny mlíčáků a aktivována. Aktivované porce od jedné skupiny jikernaček jsou smíseny a inkubovány v jednom inkubačním aparátu,
      4. d) hodnotí se procento oplozenosti jiker v očních bodech,
      5. e) vykulený plůdek z jednotlivých inkubačních aparátů se přenese do jednotlivých kolíbek a hodnotí se množství rozplavaného plůdku,
      6. f) při sestavování obsádky je váčkový plůdek smísen proporcionálně od tří skupin jikernaček, tzn. ze tří separátních kolíbek.
    1. III.

      Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících

      se provádí

      1. a) vysazením rozplavaného nerozkrmeného váčkového plůdku a jeho odchovem do tržní velikosti s provedením výtěžnosti jedlých částí na závěr testu,
      2. b) současně je testována kontrolní linie jiného odlišitelného fenotypu (např. barva, ošupení apod.) k eliminaci vlivů prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti,
      3. c) individuálním hodnocením nejméně 33 kusů v každém křížení se stanovením
        1. 1. hmotnosti jedince,
        2. 2. průměrné hmotnosti skupiny,
        3. 3. procenta přežití
        4. 4. směrodatné odchylky, variačního koeficientu a heterózního efektu,
      1. d) v prvním roce nebo do skupinového označení probíhá testování bez opakování s minimem tří testovaných skupin a kontrolní linie, která byla alespoň 2x součástí předchozích testů a používá se ke korekci vlivů prostředí na dosaženou živou hmotnost podle vzorce:

        Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti

        hk = h.k1/k2

        1. kde hk = korigovaná hmotnost hodnoceného křížence
        2. h = skutečná hmotnost hodnoceného křížence
        3. k1 = průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech rybníků
        4. k2 = průměrná hmotnost kontrolní skupiny v hodnoceném rybníku
      1. e) v druhém roce nebo po skupinovém označení probíhá testování minimálně třikrát s minimem tří testovaných skupin a kontrolní linií v každém opakování, která jsou identická,
      2. f) testování probíhá podle schématu v tabulce 11 a 12.

      Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování.

      CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV PLEMENNÝCH RYB TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI Plastické znaky Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb Procento přežití Hmotnost TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ Plastické znaky Reprodukční užitkovost Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování.
      RybníkMateřské plemenoOtcovské plemenoKontrolní linie
      I.AAK
      II.ABK
      III.ACK

      Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování.

      CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV PLEMENNÝCH RYB TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI Plastické znaky Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb Procento přežití Hmotnost TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ Plastické znaky Reprodukční užitkovost Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování.
      Nasazení z rybníků
      v druhém roce      		Rozsazení z rybníků
      z prvního roku      		Mateřské
      plemeno      		Otcovské
      plemeno      		Kontrolní
      linie
      I.I.AAK
      II.ABK
      III.ACK
      II.I.AAK
      II.ABK
      III.ACK
      III.I.AAK
      II.ABK
      III.ACK
    1. IV.

      Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb

      se provádí v nádržích v jednotných podmínkách s opakováním 4x při stejných parametrech prostředí (hustoty obsádky, výživy, teploty, obsluhy, fotoperiody, kvality vody) v individuálních nádržích.

      V každé testované skupině a opakování je posuzována

      1. a) dosažená individuální hmotnost u 33 ks, alespoň 4× v průběhu testu se stanovením průměrné hodnoty, směrodatné odchylky a variačního koeficientu,
      2. b) celková dosažená hmotnost a přežití s vyšetřením zdravotního stavu alespoň 4x v průběhu testu, získané výsledky jsou korigovány a průměrovány, s výpočtem směrodatné odchylky a variačního koeficientu,

      Plastické znaky jsou zjišťovány u tržních jedinců na závěr testu.

    2. Pozn.:

      Za nádrže se považují chovatelské stavby a zařízení s dostatečnou chovnou kapacitou a odpovídajícím technickým vybavením, které zabezpečují opakovatelnost testu a identické podmínky.

    1. V.

      Plemenná hodnota

      se odhaduje pro:

      1. a) meristické znaky
        1. 1. množství tvrdých a měkkých paprsků ve hřbetní a řitní ploutvi,
        2. 2. u šupinatých ryb mimo lína obecného a pstruhů počet šupin nad, pod a v postranní čáře,
      1. b) plastické znaky
      2. c) reprodukční vlastnosti
      3. d) procento přežití v prvním roce a dalších letech až do tržní velkosti,
      4. e) úroveň dosažené hmotnosti v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti.

      Plemenná hodnota reprodukční vlastnosti se odhaduje u plemeníků a plemenic.

      Podmínkou zařazení plemen do odhadu plemenné hodnoty je určení genetické vzdálenosti mezi plemeny a individuální označení.

      U plemenného jedince se odhad plemenné hodnoty reprodukčních ukazatelů provádí nejméně 1x za období po zařazení do plemene tak, že

      1. a) do reprodukce jsou zařazeny individuálně značené generační ryby s minimálním počtem 25 mlíčáků a 15 jikernaček každého plemene a plemenné hodnoty se zjišťují pouze mezi plemenicemi a plemeníky uvnitř každého plemene podle odst. 4 písm. b),
      2. b) odhad plemenné hodnoty kapra obecného a lína obecného v rybnících se provádí podle tabulky č.13 a 14

      Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování.

      CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV PLEMENNÝCH RYB TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI Plastické znaky Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb Procento přežití Hmotnost TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ Plastické znaky Reprodukční užitkovost Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování. Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb Plemenná hodnota Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování.
      RybníkMateřské plemenoOtcovské plemenoKontrolní linie
      I.AAK
      II.BBK
      III.CCK

      Tabulka č. 14: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb ve druhém roce nebo do skupinového označení, tři opakování.

      CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV PLEMENNÝCH RYB TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI Plastické znaky Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb Procento přežití Hmotnost TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ Plastické znaky Reprodukční užitkovost Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování. Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb Plemenná hodnota Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 14: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb ve druhém roce nebo do skupinového označení, tři opakování.
      Nasazení z rybníků
      v druhém roce      		Rozsazení z rybníků
      z prvního roku      		Mateřské
      plemeno      		Otcovské
      plemeno      		Kontrolní
      linie
      I.I.AAK
      II.BBK
      III.CCK
      II.I.AAK
      II.BBK
      III.CCK
      III.I.AAK
      II.BBK
      III.CCK
      1. a podle vzorce pro výpočet korekce plemenné hodnoty:

        Mezisezónní korekce plemenné hodnoty hmotnosti spolu s korekcí vlivu prostředí na dosaženou plemennou hodnotu v rybnících

        hk = h.k1/k2.k1/k3

        1. kde hk= korigovaná hmotnost jedince hodnoceného plemene
        2. h = skutečná hmotnost jedince hodnoceného plemene
        3. k1= průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech rybníků
        4. k2= průměrná hmotnost kontrolní skupiny v hodnoceném rybníku
        5. k3= průměrná hmotnost stejné kontrolní skupiny z předcházejících minimálně dvou testů ze všech rybníků

      Odhad plemenné hodnoty pstruha duhového a ostatních druhů ryb v nádržích se provádí obdobně jako při testování meziplemenných kříženců:

      1. a) kontrolní linie je vždy součástí testu a je testována v individuálních nádržích; za kontrolní linii je považována taková, která byla alespoň 2x součástí předchozích testů,
      2. b) výpočet průměrné korigované hmotnosti hodnoceného plemene se provádí podle vzorce:

        hk = h.k1/k3

        1. kde hk= korigovaná hmotnost hodnoceného plemene
        2. h = skutečná hmotnost daného plemene
        3. k1 = průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech nádrží
        4. k3 = průměrná hmotnost stejné kontrolní skupiny z předcházejících minimálně dvou testů ze všech nádrží,

        Meristické a plastické znaky jsou zjišťovány u tržních jedinců na závěr testu.

        U plemenných ryb se hodnotí plemena 1x za generaci při dosažení tržní hmotnosti, sleduje se procento přežití a dosažená individuální hmotnost. Plemenná hodnota se zjišťuje minimálně u 33 ks plemeníků a plemenic ze 120 ks individuálně označených plemeníků a plemenic.

        Obr. 3: Schéma měření plastických znaků u ryb.

        Obrázek
  1. C.

    ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ

    Výsledky užitkovosti a odhad plemenné hodnoty se zveřejňují vždy při zařazování nové generace plemeníků ve věstníku nebo periodickém tisku uznaného chovatelského sdružení.

CHOV VČELČÁST VII.

  1. A.

    TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

    Užitkovost matek se hodnotí podle užitkovosti celého včelstva, jejímž základem je medný výnos (medný užitek), jako součet medu vytočeného, odebraného v plástech a medu ponechaného včelstvu na zimu.

    Množství vytočeného medu se zjišťuje vážením a stanoví se z rozdílu hmotnosti medných plástů před vytočením a po něm.

    Množství medu ponechaného v plástech se odhaduje podle plochy tak, že 1 dm2 zavíčkovaných medných zásob oboustranně se počítá jako 0,25 kg, 1 dm2 nezavíčkovaných medných zásob oboustranně se počítá jako 0,15 kg.

    K upřesnění užitkovosti se hodnotí též

    1. - stavba plástů na mezistěnách,
    2. - stavba na stavebním rámku,
    3. - odebraný plod,
    4. - odebrané včely.

    Medný výkon spolu s uvedenými přidruženými mednými užitky tvoří celkový užitek včelstva, který se vyjadřuje v medné hodnotě a udává se v kg.. Přepočet přidružených medných užitků na mednou hodnotu se provádí podle tabulky č. 15:

    K eliminaci vlivů prostředí se medné nebo celkové užitky včelstev se převádějí na procenta průměrného užitku stanoviště.

    Doprovodné vlastnosti včel se hodnotí podle tabulky č. 16

    Tabulka č. 15

    CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV PLEMENNÝCH RYB TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI Plastické znaky Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb Procento přežití Hmotnost TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ Plastické znaky Reprodukční užitkovost Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování. Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb Plemenná hodnota Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 14: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb ve druhém roce nebo do skupinového označení, tři opakování. Mezisezónní korekce plemenné hodnoty hmotnosti spolu s korekcí vlivu prostředí na dosaženou plemennou hodnotu v rybnících Obr. 3: Schéma měření plastických znaků u ryb. ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV VČEL TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 15
    Přidružený užitekMedná hodnota v kg.
    10 dm2 plástu vystavěného na mezistěně0,20
    10 dm2 plástu vystavěného na stavebním rámku0,40
    10 dm2 zavíčkovaného plodu na jedné straně plástu1,00
    1 kg včel2,50

    Tabulka č. 16

    CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV PLEMENNÝCH RYB TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI Plastické znaky Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb Procento přežití Hmotnost TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ Plastické znaky Reprodukční užitkovost Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování. Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb Plemenná hodnota Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 14: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb ve druhém roce nebo do skupinového označení, tři opakování. Mezisezónní korekce plemenné hodnoty hmotnosti spolu s korekcí vlivu prostředí na dosaženou plemennou hodnotu v rybnících Obr. 3: Schéma měření plastických znaků u ryb. ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV VČEL TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 15 Tabulka č. 16
    HodnoceníMírnostSezení na
    plástech    		RojivostRozvojStavba
    1.velmi mírnépevně sedí na
    plodu    		žádný pokussprávnýzvláště vydatná
    2.mírnépohyblivé na
    plodu    		snadno ovladatelnémírně opožděnýdostatečná
    3.nervóznípřecházejí na
    med    		dosud ovladatelnéopožděnýslabší
    4.bodavéopouštějí
    plásty    		neovladatelnévelmi opožděnýnedostatečná

    Základem plemenářského programu je individuální výběr pro vytváření a křížení linií uvnitř plemene včely kraňské.

    Linie se vytvářejí z matek - zakladatelek, vybraných ze šlechtitelských chovů, případně z importovaného materiálu a udržují se pomocí příbuzenské plemenitby. Vzájemně nepříbuzné linie se kombinují.

    Přirozeně pářené dcery plemenných matek různých hybridních kombinací se vyhodnocují v relaci s ostatní populací a záznamy se využívají k hodnocení linií, případně k návrhu nových matek zakladatelek. Kontrola páření se provádí inseminací.

    Základní provozní metoda v chovech je hromadný výběr. Včelstva s užitkovostí pod 80 % průměru stanoviště a s negativními doprovodnými vlastnostmi se brakují, z včelstev nadprůměrných se vybírají včelstva pro odchov matek a trubců. Hromadný výběr se doplňuje prováděním obdobných opatření u včelařů v okrsku o poloměru 5 km a zejména každoročními dodávkami plemenného materiálu do okrsku.

  1. B.

    PLEMENÁŘSKÁ EVIDENCE VČEL

    Matky šlechtitelských chovů (uznaných, oblastních a rozmnožovacích) se označují značkami, přilepenými na hruď, s čísly od 1 do 99. Značky jsou barevně rozlišeny podle tabulky č.17.

    Tabulka č. 17

    CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV PLEMENNÝCH RYB TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI Plastické znaky Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb Procento přežití Hmotnost TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ Plastické znaky Reprodukční užitkovost Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování. Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb Plemenná hodnota Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 14: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb ve druhém roce nebo do skupinového označení, tři opakování. Mezisezónní korekce plemenné hodnoty hmotnosti spolu s korekcí vlivu prostředí na dosaženou plemennou hodnotu v rybnících Obr. 3: Schéma měření plastických znaků u ryb. ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV VČEL TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 15 Tabulka č. 16 PLEMENÁŘSKÁ EVIDENCE VČEL Tabulka č. 17
    matky vylíhlé v letech,
    jejichž letopočet končí    		barva
    1 nebo 6bílá
    2 nebo 7žlutá
    3 nebo 8červená
    4 nebo 9zelená
    5 nebo 0modrá

    Rodokmenová karta (rodokmen matky) obsahuje záznamy o 3 generacích předků, ve kterých jsou uvedeny v každé generaci evidenční číslo matky a evidenční číslo matky trubců, kterými byla matka osemeněna.

    Záznam o kontrole užitkovosti a dědičnosti, který je přílohou rodokmenové karty obsahuje

    1. a) datum vylíhnutí matky
    2. b) datum inseminace,
    3. c) začátek kladení,
    4. d) datum případné expedice,
    5. e) místo umístění matky a číslo včelstva, kam byla přidána,
    6. f) údaje o zhodnocení včelstva za 1. - 3. užitkový rok
      1. 1. celková užitkovost včelstva v kg a v %,
      2. 2. mírnost, sezení, rojivost,celkový rozvoj, stavba,
      3. 3. tolerance k nemocem,
    1. g) údaje o výměně matky nebo o její ztrátě,
    2. h) údaje o průměrné užitkovosti potomstva (matek - dcer) za 1. užitkový rok.

    Evidenční číslo matky je složeno z 5 - 6 písmen a 6 číslic tak, že

    1. a) 1. až 3. písmeno označuje plemennou příslušnost a zemi původu,
    2. b) 4. až 6. písmeno označuje zkratku místa chovu matky,
    3. c) 1. a 2. číslice označuje rok narození matky,
    4. d) 3. až 6. číslice pořadové číslo matky, pod kterým je zapsána v matrice.

    Úplné evidenční číslo matky se uvádí ve tvaru:

    CHOV PRASAT TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ Tabulka č. 8. CHOV OVCÍ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ Reprodukční vlastnosti Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvality vlny Mléčná užitkovost PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV KOZ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Mléčná užitkovost Růstová schopnost Výkrmnost a jatečná hodnota Produkce a kvalita srsti PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ CHOV BĚŽCŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV PLEMENNÝCH RYB TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI Plastické znaky Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb Procento přežití Hmotnost TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ Plastické znaky Reprodukční užitkovost Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování. Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb Plemenná hodnota Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování. Tabulka č. 14: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb ve druhém roce nebo do skupinového označení, tři opakování. Mezisezónní korekce plemenné hodnoty hmotnosti spolu s korekcí vlivu prostředí na dosaženou plemennou hodnotu v rybnících Obr. 3: Schéma měření plastických znaků u ryb. ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ CHOV VČEL TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Tabulka č. 15 Tabulka č. 16 PLEMENÁŘSKÁ EVIDENCE VČEL Tabulka č. 17
    číslo matky - číslo její matky/ číslo matky trubců.

    V případě, že je uvedeno v pozici matky trubců F1, následuje číslo matky matky trubců. V případě přirozeně pářené matky se uvádí za / zkratka H (hromadný výběr), R (rojová), TV (tichá výměna) nebo A (nouzová).

  1. C.

    POTVRZENÍ O PŮVODU MATKY

    Potvrzení o původu matky je vydáváno ve formě Evidenčního lístku, který obsahuje

    1. a) úplné evidenční číslo matky,
    2. b) název chovu,
    3. c) stupeň chovu,
    4. d) datum vylíhnutí matky,
    5. e) datum expedice,
    6. f) identifikační označení matky (barvu a číslo značky).