(bez označení)
vloženo 12. 10. 2010
vloženo
Čl. 2 Laboratorní diagnostika Nejméně jedno z následujících kritérií: 1. Detekce nukleové kyseliny viru varicella zoster v klinickém vzorku (periferní krev, vezikulární tekutina, mozkomíšní mok, stěr z léze) 2. Izolace viru varicella zoster na tkáňových kulturách ze stěru nebo vezikulární tekutiny 3. Průkaz virového antigenu metodou přímé imunofluorescence ve stěru z eflorescence 4. Průkaz viru elektronovým mikroskopem v klinickém vzorku 5. Vzestup specifických protilátek proti viru varicella zoster. Přítomnost IgM protilátek může být zkreslena, jak jejich výskytem při subklinické reaktivaci viru, tak i zkříženou reaktivitou s IgM protilátkami proti ostatním herpetickým virům, zejména herpes simplex virus. Proto je jejich izolovaný záchyt z jednoho odběru nutno považovat za nedostatečný průkaz. Případy je nutné ověřit výrazným vzrůstem hladiny celkových nebo IgG protilátek. Ke správné interpretaci výsledků sérologických vyšetření je třeba brát v úvahu klinické, laboratorní a epidemiologické údaje.