Vyhláška ministerstva financí a Ústřední rady odborů o fondu kulturních a sociálních potřeb a financování některých činností státních hospodářských organizací

§ 1

Všeobecná ustanovení

1. 1. Pokud se v části první a druhé této vyhlášky hovoří o podniku, jde o podnik, pro který platí ustanovení části druhé vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.
2. 2. Pokud dále není uvedeno jinak, hradí podnik
   1. a) výdaje materiální povahy podle předpisů o účetnictví,
   2. b) mzdy a ostatní osobní výdaje z fondu pracujících (ze základního mzdového fondu),
   3. c) výdaje na reprodukci základních prostředků podle zvláštního předpisu.*)

1. 3. Výdaje podle této vyhlášky lze hradit i z prostředků základní organizace Revolučního odborového hnutí, pokud je tak stanoveno v rozpočtových směrnicích Ústřední rady odborů.

§ 2

1. 1. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“)**) slouží především celému kolektivu podniku. O jejich použití rozhoduje příslušný odborový orgán spolu s vedením podniku.
2. 2. O použití prostředků sestavuje příslušný odborový orgán spolu s vedením podniku rozpočet jako součást kolektivní smlouvy.
3. 3. Příkaz pro použití prostředků fondu podpisuje oprávněný pracovník podniku a oprávněný funkcionář příslušného odborového orgánu (závodního výboru ROH, podnikového výboru popř. oborové komise, kde není podnikový výbor ROH).
4. 4. Příděl do fondu se poskytuje v minimální výši*) po uplynutí příslušného čtvrtletí. Na požádání závodního výboru ROH lze poskytnout zálohu do fondu do výše minimálního čtvrtletního podílu.
5. 5. Převody správy majetku pořízeného z fondu kulturních a sociálních potřeb, případně z příspěvku tohoto fondu a z prostředků ROH se uskutečňují vždy po dohodě s odborovými orgány; jde-li o převod vlastnictví národního majetku takto pořízeného, je k převodu vlastnictví podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 104/1966 Sb., o správě národního majetku, třeba dohody s Ústřední radou odborů.
6. 6. Částky získané z převodu správy nebo z převodu vlastnictví základních prostředků, které podnik pořídil z prostředků fondu, plynou do tohoto fondu, a to bez rozdílu, zda základní prostředky byly pořízeny z prostředků podnikového fondu pracujících či z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb. Je-li základní prostředek vybaven drobnými a krátkodobými předměty, plynou do tohoto fondu i prostředky získané jejich prodejem.

§ 3

1. 1. Prostředků fondu se používá ke kulturním, sociálním, zdravotním, rekreačním a tělovýchovným účelům, a to především k pořizování investic a jiných předmětů trvalé hodnoty. Jde o tyto účely:
   1. a) poskytování návratných půjček pracovníkům podniku na složení členských podílů stavebnímu bytovému družstvu, na výstavbu rodinných domků a na stavební úpravy rodinných domků, kterými se získá nový byt, na koupi rodinných domků od socialistických organizací a na koupi bytu do osobního vlastnictví,^**)
   2. b) poskytování příspěvku stavebnímu bytovému družstvu, jehož členy jsou pracovníci podniku, sníží-li se tím o výši příspěvku potřeba bankovního úvěru na výstavbu družstevního bytového domu; u stavebního bytového družstva sdruženého z pracovníků několika organizací musí poskytnout dohodnutý příspěvek všechny zúčastněné organizace,
   3. c) politickovýchovná a vzdělávací činnost základní organizace ROH a její zařízení. Jde zejména o výdaje na technickoekonomickou propagaci, na propagaci socialistické soutěže, ke zvyšování vzdělávání pracujících, učňů a na školení funkcionářského aktivu, jakož i o příspěvky na výdaje spojené s činností souborů a kroužků umělecké tvořivosti na závodě,
   4. d) poskytování stipendií pracovníkům podniku, poskytování půjček studujícím vysokých škol a úhrada půjček nebo jejich části Státní spořitelně podle zvláštních předpisů,
   5. e) výstavba, rekonstrukce a modernizace kulturních zařízení a jejich přiměřené vybavení, jakož i příspěvky na vlastní politickovýchovnou činnost těchto zařízení,
   6. f) výstavba, rekonstrukce a modernizace rekreačních zařízení v ČSSR a jejich vybavení investiční a neinvestiční povahy, jakož i úhrada výdajů spojených s postavením, demontáží a uskladněním stanových táborů v tuzemsku,
   7. g) úhrada poukazů na výběrovou rekreaci ROH pracujících a jejich rodinných příslušníků (tuzemskou i zahraniční); závodní a pionýrská rekreace v tuzemsku (u pionýrské rekreace lze hradit veškeré výdaje po odpočtu příspěvku rodičů); v mimořádných nebo sociálních případech úhrada lázeňských poukazů tuzemských i zahraničních,
   8. h) poskytnutí příspěvku na úhradu bezdevizových recipročních zahraničních zájezdů (schválené družby, výměna nejlepších pracovníků, zlepšovatelů a novátorů) a zahraničních studijních zájezdů, schválených ústředním výborem příslušného odborového svazu,
   9. ch) odměňování pracovníků nepeněžními odměnami,
   10. i) poskytnutí jednorázové výpomoci nejbližším pozůstalým po obětech smrtelného pracovního úrazu pracovníka podniku, jakož i poskytnutí sociálního příspěvku pracovníku, popř. důchodci (nejbližším pozůstalým) k jiným obdobným účelům, např. při havarijních katastrofách, živelních pohromách apod.,
   11. j) výstavba, rekonstrukce a modernizace, opravy, udržování, technický provoz a užívání tělovýchovného zařízení a nákup předmětů investiční a neinvestiční povahy pro potřeby rekreační tělovýchovy pracovníků podniku a jejich rodinných příslušníků,
   12. k) poskytování příspěvku na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci a vybavení sdružených zařízení v ČSSR.

1. 2. Půjčky podle odstavce 1 písm. a) lze poskytnout po souhlasu závodního výboru ROH na základě písemné smlouvy, a to za těchto předpokladů:
   1. a) výše půjčky nepřesáhne průměrný roční čistý výdělek pracovníka,
   2. b) první splátka bude provedena podle dohody mezi podnikem a pracovníkem, nejpozději však do dvou let ode dne uzavření smlouvy,
   3. c) půjčka bude splacena nejpozději do 10 let ode dne první splátky,
   4. d) při rozvázání pracovního poměru je půjčka splatná do šesti měsíců ode dne rozvázání pracovního poměru; výjimky povoluje příslušný odborový orgán v dohodě s vedením podniku.

1. 3. Půjčená částka se převede ve prospěch pracovníka do Státní spořitelny, popř. ve prospěch účtu stavebního bytového družstva u Státní banky československé.
2. 4. Je-li poskytnuta úročitelná půjčka, může úroková sazba činit nejvýše 3 %.

§ 4

Jako doplňkového zdroje se prostředků fondu používá:

1. a) k poskytování podmíněně nenávratných, bezúročných půjček pracovníkům podniku na bytovou výstavbu podle zvláštních předpisů,*)
2. b) k výstavbě, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční povahy zdravotnických zařízení, závodních jeslí, závodních mateřských škol a závodních dětských útulků,
3. c) k poskytnutí příspěvku na technický provoz závodních dětských zařízení a případně k poskytnutí příspěvku k úhradě pečovatelské služby v rodinách,
4. d) k financování pořízení, rekonstrukce, modernizace a vybavení drobných ozdravných opatření (šaten, umýváren, sprch, závodních prádelen apod.),
5. e) k financování činnosti podnikových výborů ROH,
6. f) k poskytnutí příspěvku na opravy autobusů pořízených z prostředků fondu, jakož i autobusů, které jsou ve vlastnictví základní organizace ROH,
7. g) k výstavbě, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční a neinvestiční povahy podnikových školských zařízení,
8. h) k poskytnutí příspěvku na tuzemské exkurze, které nejsou součástí příslušného školení, ale slouží ke zvýšení kulturních, politických a odborných znalostí, jakož i k výměně zkušeností,
9. ch) k úhradě nákladů na udržování a vlastní provoz rekreačních zařízení v ČSSR s výjimkou stravovacích nákladů uživatelů,
10. i) k poskytnutí příspěvku na technický provoz sdružených zařízení v ČSSR,
11. j) k poskytnutí příspěvku na zlepšení závodního stravování, a to pouze z prostředků přidělených do fondu nad minimální příděl. Tento příspěvek může podnik poskytnout svým pracovníkům i při stravování v závodech podniků restauračního stravování,
12. k) k výstavbě, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční i neinvestiční povahy učňovských zařízení, zejména kulturních, tělovýchovných a rekreačních zařízení pro učně, dále k úhradě výdajů na mimoškolní výchovu učňů, která není zaměřena k prohlubování jejich odborné přípravy (např. na zájmové kroužky lidové umělecké tvořivosti), jakož i k úhradě poukazů na výběrovou rekreaci ROH a výdajů na rekreaci učňů v podnikových zařízeních v tuzemsku, na nepeněžní odměny vybraným učňům a vítězům v různých soutěžích a na tělovýchovné akce učňů v ČSSR,
13. l) k úhradě výdajů na dopravné při poskytování politickovýchovné a organizátorské pomoci patronátnímu podniku,
14. m) k výstavbě, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční povahy zařízení závodního stravování.

§ 5

1. 1. Prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb lze po schválení ústředního výboru příslušného odborového svazu případně jím pověřených orgánů (oborové komise nebo podnikové výbory, u podniků řízených národními výbory krajská odborová rada nebo okresní odborová rada) použít k dalším obdobným účelům (§ 3 a § 4).
2. 2. Z fondu kulturních a sociálních potřeb se převedou částky určené k financování zařízení investiční povahy do fondu výstavby.**) Pro výstavbu zařízení platí předpisy pro plánování, financování a provádění investiční výstavby.
3. 3. Prostředků převedených do fondu výstavby lze použít jen na účely stanovené kolektivní smlouvou. V případě, že stanovený účel nelze uskutečnit, určí kolektivní smlouva změnu účelu nebo vrácení prostředků zpět do fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 6

1. 1. Podnik hradí, pokud není dále uvedeno jinak, veškeré výdaje na provoz
   1. a) kulturních zařízení (závodní kluby, kulturní domy ROH, kluby mládeže, rudé koutky, odborové knihovny, výrobně technické kabinety, jakož i kulturní střediska v závodních ubytovnách, v internátech a odlehlých pracovištích),
   2. b) zdravotnických zařízení (lékařské stanice, závodní zdravotnická střediska, závodní polikliniky, závodní nemocnice s poliklinikou, noční sanatoria a další zdravotnická zařízení v podnicích),
   3. c) školských zařízení (např. učňovská učiliště a střediska, podnikové instituty, podnikové technické školy, závodní školy práce),
   4. d) učňovských zařízení, přičemž výdaje na zájmové kroužky, jinou kulturní a politickovýchovnou činnost a na tělesnou výchovu učňů prováděnou v rámci mimopracovní výchovy učňů, pokud jsou hrazeny způsobem uvedeným v § 1 odst. 2 písm. a) a b), nesmí přesáhnout na 1 učně a měsíc kalendářního roku částku 17,— Kčs, tj. 204,— Kčs ročně (včetně cestovních výloh).

1. 2. Podnik hradí dále výdaje
   1. a) na studijní příspěvky, které se poskytují studujícím při zaměstnání v době neplaceného volna,
   2. b) na opravy rekreačních zařízení v ČSSR (chaty, rekreační střediska, stanové tábory, pionýrské tábory) včetně osobních výdajů na stálé zaměstnance podniku, které je nutné a účelné zaměstnávat k jejich ochraně,
   3. c) na technický provoz a opravy sdruženého zařízení, a to podílem podle písemné dohody zúčastněných organizací,
   4. d) na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem práce žáků a studentů ve výrobě,
   5. e) na opatření místností a nutné vybavení, otop, úklid a osvětlení pro základní organizaci ROH (podnikové výbory, oborové komise) a ČSM, pro vydávání závodního časopisu a pro pobočku vědeckotechnické společnosti, které hradí též členský příspěvek,
   6. f) na platy redaktorů a pomocných pracovníků v redakci závodního časopisu,
   7. g) na činnost vlastních jednotek Lidových milicí s výjimkou výdajů na jejich výzbroj, výstroj a výdajů na stravné a nocležné. Orgány nadřízené jednotce Lidové milice refundují podniku osobní výdaje (náhradu mzdy),*) pojistné nemocenského pojištění, pokud se v organizaci uhrazuje, a spotřebované pohonné látky,
   8. h) na požární ochranu závodu a na zřízení a udržování závodních jednotek požární ochrany,**)
   9. ch) na civilní obranu (CO). Tyto výdaje jsou podniku refundovány nadřízeným orgánem. Podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.***)

1. 3. Podnik nehradí výdaje na oslavy, které pořádají národní výbory a jiné organizace.

§ 7

1. 1. Podnik hradí věcné náklady spojené se závodním stravováním (závodní jídelny, kantýny, pomocná hospodářství) - pokud podle platných předpisů nejsou hrazeny z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (např. úroky, penále apod.) - jako materiální náklady a služby a výdaje nevýrobní povahy.
2. 2. Pořizovací cena potravin pro závodní stravování (včetně nezaviněných mank a škod na zásobách), osobní náklady pracovníků závodního stravování a surovinové náklady pomocných hospodářství se kryjí tržbami a ostatními výnosy závodního stravování; případný rozdíl mezi těmito položkami se posuzuje jako zisk nebo ztráta závodního stravování. Ve všech případech musí strávník uhradit nejméně pořizovací cenu potravin spotřebovaných na přípravu jídla.
3. 3. Pokud podnik požaduje od jiné organizace, jejíž pracovníci se stravují v jeho závodní jídelně, úhradu rozdílu mezi částkou, za niž se strava strávníkům poskytuje, a skutečnými výdaji, může ji dohodnout též jako paušální. Úhrada se pak provádí pravidelně měsíčně bez zvláštního vyúčtování jen na základě smlouvy. Část úhrady týkající se věcných výdajů závodního stravování uhradí podnik na vrub tvorby hrubého důchodu nebo zisku, zbytek pak z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (po provedení odvodu do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru), popř. z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.
4. 4. Případný zisk z provozu závodních jídelen a kantýn se převede nejpozději při roční účetní uzávěrce ve prospěch fondu kulturních a sociálních potřeb a lze ho dále použít jen pro účely závodního stravování; pokud vznikne ztráta závodního stravování, uhradí se z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (po provedení odvodu do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru), popř. z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb. Základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu nebo zisku se o zisk nebo o ztrátu závodního stravování neupravuje (zisk se neodečítá a ztráta se nepřipočítává).^†)
5. 5. Kde je to účelné, sdružují se organizace ke společnému provozu závodního stravování. Nemá-li podnik možnost stravovat své pracovníky ve vlastní nebo cizí závodní jídelně, může zajistit jejich stravování v závodech podniků restauračního stravování. Přitom hradí podnik na vrub tvorby hrubého důchodu nebo zisku pouze část příspěvku na stravování ve výši odpovídající věcným nákladům, jež by hradil při provozu vlastní závodní jídelny resp. cizí závodní jídelně; další část příspěvku, týkající se vyšší ceny jídla, může podnik poskytnout pouze z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (po provedení odvodu do státního rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru), popř. z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 8

Na úseku socialistického soutěžení organizovaného mezi podniky příslušného oboru hradí peněžní odměny oborové ředitelství ze svých centralizovaných prostředků, popř. ústřední orgán ve funkci oborového ředitelství u podniků jím přímo řízených ze svých finančních rezerv.

§ 9

1. 1. Podnik hradí výdaje na pořízení a vybavení:
   1. a) zdravotnických zařízení s výjimkou vybavení podle § 10 odst. 1 písm. a); prostředky podniku však mohou být doplňkovým zdrojem k pořízení přístrojů a nástrojů sloužících výlučně zdravotnickému provozu,
   2. b) závodních jeslí, závodních mateřských škol, závodních dětských útulků,
   3. c) školských zařízení,
   4. d) zařízení závodního stravování (závodních jídelen, kantýn a pomocných hospodářství),
   5. e) učňovských zařízení,
   6. f) zbrojnic, nocleháren a skladišť pro Lidové milice.

1. 2. Podnik hradí v kulturních zařízeních výdaje spojené s vnitřním vybavením investiční povahy. Výdaje spojené s pořízením kulturního zařízení hradí podnik pouze tehdy, pokud tím nedojde k ohrožení závazků a potřeb podniku.

§ 10

1. 1. Národní výbor hradí:
   1. a) ze svého rozpočtu
      1. aa) v závodních zdravotnických zařízeních
         1. - nákup, udržování a opravy zdravotnických přístrojů a nástrojů, léčiva, zdravotnické a ostatní potřeby, které slouží výlučně zdravotnickému provozu,
         2. - výdaje na ochranné oděvy zdravotnických pracovníků a na jejich údržbu, výdaje na pracovní cesty těchto pracovníků, k nimž dala příkaz zdravotní správa,
         3. - osobní výdaje na zdravotnické pracovníky a pracovníky, kteří obstarávají zdravotně administrativní službu v podniku.

      Národní výbor hradí výdaje uvedené pod písm. a) pouze tehdy, jde-li o zdravotnická zařízení, na která má podnik nárok podle platných předpisů,*)

      1. bb) v závodních jeslích, závodních mateřských školách a závodních dětských útulcích výdaje obdobné výdajům uvedeným pod písm. aa) a výdaje na nákup potravin pro děti,
      2. cc) výdaje stanovené v učňovském zákoně**) a výdaje na učebnice a školní potřeby poskytované bezplatně,
   1. b) z vlastních prostředků peněžité odměny k Rudým praporům a standartám; tyto odměny poskytuje příslušný národní výbor podnikům, které řídí.

1. 2. Příjmem národního výboru jsou příplatky rodičů na děti v jeslích a mateřských školách.

§ 11

Uživatelé závodních zařízení hradí:

1. 1. v závodních jeslích a závodních mateřských školách pouze příplatky stanovené zdravotní nebo školskou správou, a to i při refundaci provozních výdajů na uvedená zařízení mezi podniky,
2. 2. výdaje na tuzemské exkurze, které nejsou součástí příslušného školení, ale slouží ke zvýšení kulturních, politických a odborných znalostí, jakož i výdaje spojené s výměnou zkušeností získávaných při těchto exkurzích,
3. 3. zcela nebo zčásti výdaje na udržování a vlastní provoz rekreačních zařízení.

§ 12

Patronátní činnost a pomoc zemědělství

Výdaje na brigády organizované národními výbory k zabezpečení špičkových prací se hradí podle zvláštních předpisů.***)

§ 13

Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z této vyhlášky, a to z ustanovení části první po dohodě s Ústřední radou odborů.

§ 14

1. 1. Zrušuje se vyhláška ministerstva financí a Ústřední rady odborů o použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb a financování některých činností státních hospodářských organizací č. 121/1965 Sb.
2. 2. Pro podniky financované podle části druhé vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, neplatí:
   1. a) vyhláška č. 10/1960 Sb., o poskytování příspěvku vedením závodu na úhradu nákladů činnosti základní organizace ROH,
   2. b) vyhláška č. 122/1960 Sb., o poskytování prostředků a o uhrazování nákladů na činnost základních organizací Revolučního odborového hnutí v organizacích státního socialistického sektoru,
   3. c) směrnice o úhradě některých náhrad organizacemi státního socialistického sektoru z důvodů pracovního úrazu čj. 113/158/1957 (Věstník ministerstva financí č. 13-14 z roku 1960, příloha, bod č. 13),
   4. d) směrnice pro financování a účtování nákladů spojených s výkonem práce žáků a studentů ve výrobě čj. 117/64 520/1959 (Věstník ministerstva financí č. 8/1959).

§ 15