Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

Příloha č. 4

Nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob ultrafialovému, viditelnému a infračervenému záření nelaserových technologických zdrojů

1. 1. V intervalu vlnových délek 320 nm - 400 nm nesmí hustota zářivého toku dopadajícího na oko překročit hodnotu 10 W.m^-2, je-li doba expozice delší než 15 minut. Při době expozice kratší než 15 minut nesmí součin doby expozice v sekundách a hustoty zářivého toku ve W.m^-2 překročit hodnotu 10⁴ J.m^-2.
2. 2. Expozice ultrafialovému záření dopadajícímu na nechráněnou kůži nebo na oko z širokopásmových zdrojů emitujících v intervalu vlnových délek 180 nm až 400 nm nesmí překročit hodnotu

   t.E_eff = 30 J.m^-2;

   1. t je doba expozice v sekundách a E_eff je efektivní hustota dopadajícího zářivého toku v jednotkách W.m^-2 vztažená k monochromatickému zdroji s vlnovou délkou záření 270 nm vypočtená podle vztahu
   1. E_λ je spektrální hustota zářivého toku v jednotkách W.m^-2. nm^-1, S_λ je relativní spektrální účinnost (bezrozměrné číslo) a Δλ je interval vlnové délky v nanometrech. Sčítá se přes celý rozsah vlnových délek ultrafialového záření od 180 nm do 400 nm. Hodnoty S_λ pro jednotlivé vlnové délky jsou v tabulce č. 1.

   Nejvyšší přípustná expozice ultrafialovému záření monochromatického zdroje je 30/S_λ J.m^-2. Jde-li o monochromatický zdroj s vlnovou délkou, pro kterou nejsou v tabulce uvedeny hodnoty, stanoví se přípustná hodnota expozice lineární interpolací.

1. 3. Expozice očí viditelnému a infračervenému záření širokopásmových zdrojů z intervalu vlnových délek 400 nm až 1400 nm musí splňovat všechna dále uvedená kritéria:
   1. a) Součet B(m) spektrálních září L_λ zdroje, vážených koeficientem spektrální nebezpečnosti B_λ fotochemického poškození sítnice, násobený dobou expozice oka t v sekundách nesmí pro dobu expozice t menší než 10⁴ s překročit hodnotu 10⁶ J.m^-2. sr^-1, tj.

      Hodnota spektrální záře L_λ zdroje se určuje z místa oka exponované osoby.

      Hodnoty koeficientu spektrální nebezpečnosti fotochemického poškození sítnice B_λ jsou v tabulce č. 2.

      Pro expozici delší než 10⁴ s nesmí B(m) překročit hodnotu 100 W.m^-2.sr^-1. Je-li B(m) větší než 100 W·m^-2 sr^-1, je přípustná doba expozice t_max dána vztahem

      t_max = 10⁶ J.m^-2. sr ^-1/B(m).

      1. B(m) je v jednotkách W.m^-2.sr^-1.
   1. b) Pro ochranu sítnice před tepelným poškozením nesmí být doba expozice t v sekundách větší než t_max určené vztahem
      1. kde L_λ je spektrální zář zdroje v místě oka exponované osoby v jednotkách W.m^-2.sr^-1.nm^-1, R_λ je koeficient spektrální nebezpečnosti záření dané vlnové délky pro tepelné poškození sítnice uvedený v tabulce č. 2, α je zorný úhel zdroje z místa oka pozorovatele v radiánech, Δλ je interval vlnové délky v nanometrech a hodnota konstanty je K = 10⁴W.m^-2.sr^-1.rad.s^0,5.
   1. c) K zamezení možných pozdních účinků na oční čočku nesmí hustota zářivého toku infračerveného záření o vlnové délce větší než 770 nm překročit v místě oka hodnotu 100 W.m^-2.

      U zdroje infračerveného záření, jehož činnost není provázena dobře patrným viditelným světlem, musí kromě toho součet spektrálních září L_λ zdroje splňovat na úrovni oka nerovnost

      1. při dlouhodobé expozici. α je zorný úhel zdroje z místa oka pozorovatele v radiánech.

      Tabulka č. 1. - Spektrální váhový koeficient S_λ pro určení rizika poškození očí a kůže ultrafialovým zářením se spojitým spektrem

      Příloha č. 4 Nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob ultrafialovému, viditelnému a infračervenému záření nelaserových technologických zdrojů Tabulka č. 1. - Spektrální váhový koeficient Sλ pro určení rizika poškození očí a kůže ultrafialovým zářením se spojitým spektrem

      Vlnová délka λ v nanometrech	Sλ	Vlnová délka λ v nanometrech	Sλ
      180	0,012	290	0,64
      185	0,015	295	0,54
      190	0,019	300	0,3
      195	0,023	305	0,06
      200	0,03	310	0,015
      205	0,051	315	0,003
      210	0,075	320	0,001
      215	0,095	325	0,0005
      220	0,12	330	0,00041
      225	0,15	335	0,000334
      230	0,19	340	0,00028
      235	0,25	345	0,00024
      240	0,3	350	0,0002
      245	0,36	355	0,00016
      250	0,43	360	0,00013
      255	0,52	365	0,00011
      260	0,65	370	9,3.10-5
      265	0,81	375	7,7.10-5
      270	1	380	6,4-10-5
      275	0,96	385	5,3.10-5
      280	0,88	390	4,4.10-5
      285	0,77	395	3,6.10-5
      290	0,64	400	3.10-5

      Tabulka č. 2. - Spektrální váhové koeficienty B_λ a R_λ pro určení rizika poškození sítnice optickými zdroji se spojitým spektrem

      Příloha č. 4 Nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob ultrafialovému, viditelnému a infračervenému záření nelaserových technologických zdrojů Tabulka č. 1. - Spektrální váhový koeficient Sλ pro určení rizika poškození očí a kůže ultrafialovým zářením se spojitým spektrem Tabulka č. 2. - Spektrální váhové koeficienty Bλ a Rλ pro určení rizika poškození sítnice optickými zdroji se spojitým spektrem

      Vlnová délka λ v nanometrech	Bλ	Rλ
      400	0,10	1,0
      405	0,20	2,0
      410	0,40	4,0
      415	0,80	8,0
      420	0,90	9,0
      425	0,95	9,5
      430	0,98	9,8
      435	1,0	10,0
      440	1,0	10,0
      445	0,97	9,7
      450	0,94	9,4
      455	0,90	9,0
      460	0,80	8,0
      465	0,70	7,0
      470	0,62	6,2
      475	0,55	5,5
      480	0,45	4,5
      485	0,32	3,2
      490	0,22	2,2
      495	0,16	1,6
      500-600	10((450-λ)/50)	1,0
      600-700	0,001	1,0
      700-1049	-	10((700-λ) / 500)
      1050-1400	-	0,2

Příloha č. 5

1. 1. Nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob záření laserů
   1. 1.1 Nejvyšší přípustné hodnoty expozice záření laserů pro přímý pohled do svazku nebo do svazku zrcadlově odraženého jsou uvedeny v tabulce č. 1, pro pohled na difúzní rozptylující plochu ozářenou laserem v tabulce č. 2. Tabulka č. 3 uvádí nejvyšší přípustné hodnoty hustot zářivého toku, případně hustot zářivé energie pro působení laserového záření na kůži. Korekční faktory C₁ až C₄ a kritické doby T₁ a T₂ použité v tabulkách č. 1 až 3 jsou vyjádřeny vzorci v tabulce č. 4 a grafy na obr. 1 až 6. K získání příslušné nejvyšší přípustné hodnoty je nutné násobit údaj v tabulkách korekčními faktory C₁ až C₄. Kritické doby T₁ a T₂ určují, podle kterého vztahu je třeba přípustnou hodnotu záření stanovit.
   2. 1.2 Jde-li o záření laserů vydávajících sled impulsů s frekvencí vyšší než 1 s^-1, určí se nejdříve nejvyšší přípustná hodnota pro jeden puls podle tabulky č. 1 nebo č. 2 a ta se násobí korekčním faktorem C₅ vyjádřeným vzorcem v tabulce č. 5 a grafem na obr. 7. Přitom ozáření jedním pulsem ze sledu nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotu pro jeden puls a průměrná intenzita ozařování sledem pulsů o délce T nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotu uvedenou v tabulkách č. 1, č. 2 a č. 3 pro jeden puls o délce T a expozice ozáření způsobená jedním pulsem ze sledu nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotu pro jeden puls násobenou n^-0,25, kde n je celkový počet pulsů během expozice.
   3. 1.3 Svazek záření laseru, který je z úrovně oka pozorovatele viděn pod úhlem větším, než je úhel α_min vyjádřený vzorcem v tabulce č. 6 a grafem v obr. 8, se pokládá za záření plošného zdroje. Nejvyšší přípustné hodnoty záření takového zdroje jsou dány přípustnými hodnotami uvedenými v tabulkách č. 1 až 3, které se dále korigují násobením bezrozměrným faktorem C_E:

      C_E = α / α_min pro α_min < α ≤ 0,1 rad

      C_E = α² /(α_min.α_max) pro α > α_max; α_max= 0,1 rad;

      1. α je v radiánech.
   4. Poznámka: o účincích ozáření kratších než 10^-9 s je známo málo, a nejvyšší přípustné hodnoty pro ně byly stanoveny s použitím přípustných hodnot pro dobu ozáření 10^-9 s.

1. 2. Kritéria pro zařazování laserů do tříd

   Limity přístupné emise, podle nichž se řadí lasery do tříd, jsou uvedeny v tabulkách č. 7 až 10. U laserů zařazovaných do třídy I jsou pro interval vlnových délek od 400 nm do 1400 nm uvedeny vždy dvě hodnoty - první pro zářivý tok nebo zářivou energii, druhá pro zář nebo celkovou zář (časově integrovanou zář). Laser se zařadí do I. třídy, vyhovuje-li aspoň jedné z obou skupin uvedených hodnot.

   Tabulka č. 1 - Nejvyšší přípustná expozice při přímém působení laserového záření na rohovku oka (přímý pohled do svazku)

   

   Tabulka č. 2 - Nejvyšší přípustné ozáření rohovky oka při pozorování plošného laserového zdroje nebo laserového svazku po difúzním odrazu

   

   Tabulka č. 3 - Nejvyšší přípustné ozáření při působení laserového záření na kůži

   

   Tabulka č. 4

   Příloha č. 5 Tabulka č. 1 - Nejvyšší přípustná expozice při přímém působení laserového záření na rohovku oka (přímý pohled do svazku) Tabulka č. 2 - Nejvyšší přípustné ozáření rohovky oka při pozorování plošného laserového zdroje nebo laserového svazku po difúzním odrazu Tabulka č. 3 - Nejvyšší přípustné ozáření při působení laserového záření na kůži Tabulka č. 4

   Parametr	Vlnová délka λ v nanometrech		Číslo obrázku
   	od	do
   C1 = 5,6 . 103.t0,25	302,5	400	1
   T1 = 100,8(λ-295).10-15 s	302,5	315	2
   C2 = 100,2(λ-295)	302,5	315	3
   T2 = 10.100,02(λ- 550) s	550	700	4
   C3 = 100,015(λ- 550)	550	700	5
   C4 = 10 (λ - 700)/500	700	1050	6

   Tabulka č. 5

   Příloha č. 5 Tabulka č. 1 - Nejvyšší přípustná expozice při přímém působení laserového záření na rohovku oka (přímý pohled do svazku) Tabulka č. 2 - Nejvyšší přípustné ozáření rohovky oka při pozorování plošného laserového zdroje nebo laserového svazku po difúzním odrazu Tabulka č. 3 - Nejvyšší přípustné ozáření při působení laserového záření na kůži Tabulka č. 4 Tabulka č. 5

   Parametr	Opakovací frekvence impulsů N	Číslo obrázku
   C5 = N-0,5	N = 1 s-1 až 278 s-1	7
   C5 = 0,06	N > 278 s-1

   Tabulka č. 6

   Příloha č. 5 Tabulka č. 1 - Nejvyšší přípustná expozice při přímém působení laserového záření na rohovku oka (přímý pohled do svazku) Tabulka č. 2 - Nejvyšší přípustné ozáření rohovky oka při pozorování plošného laserového zdroje nebo laserového svazku po difúzním odrazu Tabulka č. 3 - Nejvyšší přípustné ozáření při působení laserového záření na kůži Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6

   Parametr	Doba působení t	Číslo obrázku
   αmin = 8,5.10-3 rad	t < 10-9 s	8
   αmin = 0,25.10-3.t-0,17 rad	10-9 s ≤ t < 18.10-6 s
   αmin = 15.10-3.t0,21 rad	18.10-6 s ≤ t < 10 s
   αmin = 24,3.10-3 rad	t ≥ 10 s

2. Poznámka: pro λ > 1050 nm a t < 50.10^-6 s je nutné korigovat vztah pro α_min násobením faktorem 1,4 a použít tedy vzorec α_min = 0,25.1,4.10^-3.t^-0,17 rad (viz obr. 8).

Obr. 1 Korekční koeficient C₁



Obr. 2 Kritická doba T₁



Obr. 3 Korekční koeficient C₂



Obr. 4 Kritická doba T₂



Obr. 5 Korekční koeficient C₃



Obr. 6 Korekční koeficient C₄



Obr. 7 Korekční koeficient C₅



Obr. 8 Mezní úhel α_min



Tabulka č. 7 - Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy I



Tabulka č. 8 Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy II

Příloha č. 5 Tabulka č. 1 - Nejvyšší přípustná expozice při přímém působení laserového záření na rohovku oka (přímý pohled do svazku) Tabulka č. 2 - Nejvyšší přípustné ozáření rohovky oka při pozorování plošného laserového zdroje nebo laserového svazku po difúzním odrazu Tabulka č. 3 - Nejvyšší přípustné ozáření při působení laserového záření na kůži Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Obr. 1 Korekční koeficient C1 Obr. 2 Kritická doba T1 Obr. 3 Korekční koeficient C2 Obr. 4 Kritická doba T2 Obr. 5 Korekční koeficient C3 Obr. 6 Korekční koeficient C4 Obr. 7 Korekční koeficient C5 Obr. 8 Mezní úhel αmin Tabulka č. 7 - Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy I Tabulka č. 8 Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy II

Vlnová délka λ/nm	Délka vyzařování t/s	Limit přístupné emise
400 až 700	t < 0,25	stejné jako pro třídu I
	t ≥ 0,25	10-3 W

Tabulka č. 9 Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy III a)



Tabulka č. 10 Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy IIIb)

Příloha č. 6

Způsob zjišťování expozice osob ultrafialovému, viditelnému a infračervenému záření technologických zdrojů

1. I. Vysvětlení pojmů
   1. 1. Laser - kvantový generátor optického záření, využívající stimulované emise záření. Termín je sestaven z počátečních písmen Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation
   2. 2. Laserová zařízení - zařízení, v nichž je zabudován laser jako zdroj záření.
   3. 3. Spojitý režim generování laserového záření - režim generování laserového záření, při kterém laser vyzařuje nepřetržitě po dobu delší než 2,5.10^-1 s.
   4. 4. Impulsní režim generování laserového záření - režim generování laserového záření, při kterém je zářivá energie laseru vyzařována ve formě impulsů ne delších než 2,5.10^-1 s a s opakovací frekvencí rovnou 1 s^-1 nebo nižší. Laser pracující v tomto režimu je označován jako impulzní laser.
   5. 5. Impulsní režim generování laserového záření s vysokou opakovací frekvencí - režim, při kterém laser generuje impulsy s opakovací frekvencí vyšší než 1 s^-1.
   6. 6. Laserové aktivní prostředí - prostředí se schopností zesilovat elektromagnetické záření na frekvenci laserového energetického přechodu.
   7. 7. Průměr svazku laserového záření - vzdálenost mezi protilehlými body svazku, v nichž je hustota zářivé energie (případně hustota zářivého toku) rovna 1/e násobku maximální hustoty zářivé energie (případně hustoty zářivého toku) výstupního svazku laseru.
   8. 8. Rozbíhavost (divergence) svazku záření - celý úhel rozbíhavosti svazku měřený mezi protilehlými přímkami procházejícími stejnolehlými body svazku, v nichž hustota zářivého toku je 1/e násobkem maximální hodnoty hustoty zářivého toku v tomtéž průřezu. Udává se v radiánech.
   9. 9. Délka impulsu laserového záření - doba, po kterou zářivý tok laserového výstupního svazku přesahuje hodnotu odpovídající 0,5 násobku hodnoty maximální.
   10. 10. Nejvyšší střední zářivý tok laserového záření - nejvyšší hodnota středního zářivého toku dosažitelná daným laserem.
   11. 11. Nejvyšší přípustné hodnoty zářivého toku P_max (případně zářivé energie Q_max) - hodnoty vystupujícího záření laserů, které jsou rozhodující pro zařazení laserů do I. třídy. Expozice těmto hodnotám nemůže způsobit poškození zdraví.
   12. 12. Hustota zářivé energie u (případně hustota zářivého toku Ψ) laserového záření - energie (případně výkon) laserového záření prošlý limitním otvorem dělený obsahem plochy limitního otvoru. Udává se v J.m^-2 (případně ve W.m^-2).
   13. 13. Střední zářivý tok laserového záření - střední hodnota zářivého toku vystupujícího svazku laseru v daném časovém intervalu; při impulsním vyzařování se počítá z doby podstatně delší než je perioda opakování impulsů.
   14. 14. Opakovací frekvence impulsů - počet impulsů laserového záření za jednotku času.
   15. 15. Expozice záření - součin plošné hustoty zářivého toku ve W.m^-2 a doby jeho působení.
   16. 16. Difúzní odraz - změna prostorové distribuce svazku záření odraženého do mnoha směrů povrchem nebo prostředím.
   17. 17. Limitní otvor - kruhový průřez, na kterém se pro účely hodnocení rizika laserového záření měří zářivá energie (zářivý tok) pro stanovení hustoty zářivé energie nebo hustoty zářivého toku. Pro spektrální oblast s vlnovými délkami 400 nm - 700 nm má průměr příslušného limitního otvoru hodnotu 7 mm, pro ultrafialovou a blízkou infračervenou spektrální oblast - 1 mm, pro infračervenou spektrální oblast s vlnovou délkou větší než 1400 nm - 11 mm.

1. II. Způsob, kterým se zjišťuje, zda nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty
   1. 1. Nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot expozice záření nelaserových zdrojů se zjišťuje:
      1. a) výpočtem;
      2. b) měřením přístroji, které umožňují určit spektrální zář zdroje a spektrální hustotu zářivého toku v místě expozice.
   1. 2. Nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot expozice záření laserů se zjišťuje:
      1. a) výpočtem, který bere v úvahu divergenci svazku, hustotu zářivého toku, případně hustotu zářivé energie v místě expozice, dobu expozice, vlnovou délku záření a režim vyzařování;
      2. b) měřením hustoty zářivého toku, případně zářivé energie v místě expozice, přičemž se v případě, že laserový svazek má průměr menší než limitní otvor stanovený v bodu 17 oddílu I., určí hustota zářivého toku nebo hustota zářivé energie jako podíl zářivého toku prošlého limitním otvorem (případně zářivé energie prošlé limitním otvorem) a obsahu plochy limitního otvoru.

1. III. Požadovaná přesnost

   Je-li přesnost výpočtu nebo měření dostatečná k tomu, aby veličina, která se srovnává s nejvyšší přípustnou hodnotou, byla určena se střední chybou ± 1 dB nebo menší, pokládá se nejvyšší přípustná hodnota za nepřekročenou, je-li zjištěná hodnota příslušné veličiny rovna nejvyšší přípustné hodnotě nebo je-li menší. Je-li přesnost určení zjišťované veličiny menší, pokládá se nejvyšší přípustná hodnota za nepřekročenou, je-li zjištěná hodnota menší než příslušná nejvyšší přípustná hodnota aspoň o tolik decibelů, o kolik je střední chyba v určení srovnávané veličiny větší než 1 dB.