Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 93/2023 Sb., a vyhláška č. 390/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 93/2023 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 2 odst. 1 se slova „odebraných před a po jeho vytěžení“ zrušují.
2. 2. V § 2 odst. 2 větě první se za slovo „stanoveny“ vkládají slova „v příloze č. 1 vyhlášky o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy⁵) s tím, že seznam povinně sledovaných rizikových prvků a rizikových látek je uveden“.

   Poznámka pod čarou č. 5 zní:

   „⁵) Vyhláška č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky č. 271/2019 Sb.“.

1. 3. V § 2 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
2. 4. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní:

   㤠3

   Odkaz

   Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě

   Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud

   1. a) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce; při hodnocení obsahů prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,
   2. b) koncentrace rizikových prvků a rizikových látek v půdě nepřesahují preventivní hodnoty uvedené v příloze č. 1 k vyhlášce o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy⁵), jejich seznam je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce; při hodnocení obsahů prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,
   3. c) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k vyhlášce o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy⁵), přičemž limitní hodnoty pro rizikové prvky a látky podle písmene b) se nepoužijí; při hodnocení obsahu prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,
   4. d) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených překračují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce, ale nedosahují hodnot rizikových prvků v půdě na substrátech s geogenně podmíněnými zvýšenými obsahy některých rizikových prvků; při hodnocení obsahů prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,
   5. e) nedojde ke zhoršení fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností půdy, na kterou jsou vytěžené sedimenty použity, a výše obsahu skeletu v sedimentu splňuje limitní hodnoty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
   6. f) je dodržena maximální aplikační dávka sedimentu stanovená v příloze č. 5 k této vyhlášce při dodržení podmínky, že sediment je odvodněný a jeho použití nezhorší vodní režim půdy; maximální aplikační dávka nesmí být překročena v průběhu 10 let; maximální aplikační dávku sedimentu lze zvýšit v odůvodněných případech na základě odborného posudku, například při potřebě vylehčení půdy nebo dodání vyššího množství jílnatých částic,
   7. g) stanovená dávka sedimentu je na pozemek používána v navazujících agrotechnických operacích a v souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek, rovnoměrně po ploše pozemku, v maximální výšce vrstvy použitého sedimentu do 15 cm; v případě menší hloubky orničního horizontu než 30 cm musí být dodržen poměr použitého sedimentu k ornici 1 : 2; hloubka ornice se hodnotí podle pátého číselného znaku bonitovaných půdně ekologických jednotek,
   8. h) jsou zapraveny do půdy do 30 dnů od jejich rozprostření,
   9. i) doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek je minimálně 5 let; v případě použití sedimentu z loviště rybníka, jímž je oblast pravidelného výlovu, nebo sedimentu, který prokazatelně z loviště pochází a je po výlovu nahromaděný například v rybniční stoce pod spodní výpustí rybníka, v záchytných lagunách nebo geotextilních vacích, je možné jej aplikovat na schválené pozemky opakovaně po dobu 5 let od vydání souhlasu k použití sedimentů tak, aby v průběhu 10 let nebyla překročena maximální povolená aplikační dávka stanovená v příloze č. 5 k této vyhlášce, přičemž
      1. 1. dodržení limitních hodnot je prokázáno jedním výsledkovým protokolem a jedním průvodním listem odběru vzorků,
      2. 2. na toto období může být vydán jeden souhlas vlastníka nebo oprávněného uživatele pozemku a současně jedno stanovisko úřadu, a
      3. 3. v tomto období nesmí dojít k žádné havarijní události nebo takové změně v příslušném povodí, která by mohla mít vliv na kvalitu sedimentu,

   1. j) doba od posledního použití upraveného kalu⁸) na daný pozemek je delší než 1 rok,
   2. k) ekotoxikologické testy uložené podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu²) neprokáží kontaminaci sedimentu, pokud byly tyto testy uloženy, v rozsahu přílohy č. 4 k této vyhlášce, a
   3. l) sledování indikátorových mikroorganismů neprokáže kontaminaci sedimentu patogenními činiteli, pokud bylo toto sledování provedeno.

   ⁸) § 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.“.

1. 5. V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:

   „(2) Odběry vzorků sedimentu se provádějí ze dna napuštěných vodních nádrží, zejména rybníků, koryt vodních toků, koryt ostatních vodních linií, zejména náhonů a přivaděčů, melioračních kanálů a staveb k vodohospodářským melioracím pozemků. Odběry vzorků z loviště rybníku se mohou provést ze sedimentů nahromaděných přímo v lovišti, v korytě vodního toku nebo na pozemku ostatní vodní linie pod vodní nádrží, v rybniční stoce, záchytných lagunách nebo geotextilních vacích. V odůvodněných případech je možné odebrat vzorky z mezideponií sedimentů. Odběry vzorků sedimentů provádějí osoby způsobilé ke vzorkování odpadu podle zákona o odpadech⁶) nebo akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří, odběry vzorků sedimentů se provádí podle určených norem nebo jiných ověřených a validovaných postupů.

   ⁶) § 28 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.“.

1. 6. V § 4 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Odběry provádějí osoby pověřené k odběru vzorků půd podle zákona o hnojivech⁷), osoby způsobilé ke vzorkování odpadu podle zákona o odpadech⁶) nebo akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří.“.

   Poznámka pod čarou č. 7 zní:

   „⁷) § 10 odst. 3 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 7. Přílohy č. 1 až 7 znějí:
   „Příloha č. 1

   Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg na 1 kg sušiny

   „§ 3 Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg na 1 kg sušiny

   Pořad. číslo	Ukazatel	Limitní hodnoty
   1	As	30
   2	Be	5
   3	Cd	1
   4	Co	30
   5	Cr	200
   6	Cu	100
   7	Hg1)	0,8
   8	Ni	80
   9	Pb	100
   10	V	180
   11	Zn	300
   12	PAU2)	6
   13	uhlovodíky C10-C40	300
   14	PCB3)	0,2

   Vysvětlivky:

   ¹⁾ Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.

   ²⁾ PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky [suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu].

   ³⁾ PCB – polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180).

   Limitní hodnoty obsahu skeletu v sedimentu

   „§ 3 Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg na 1 kg sušiny Limitní hodnoty obsahu skeletu v sedimentu

   Ukazatel	Limitní hodnoty
   Obsah skeletu 2 – 4 mm	max. 30 %
   Obsah skeletu nad 4 mm	max. 3 %

   Příloha č. 2

   

   Příloha č. 3

   Seznam povinně sledovaných rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit

   As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn, PCB¹⁾, PAU²⁾, DDT.

   Vysvětlivky:

   ¹⁾ PCB – polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 153, 180).

   ²⁾ PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky [suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu].

   Příloha č. 4

   Kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1

   Tabulka č. 1

   Ekotoxikologické testy pro testování sedimentů

   Příloha č. 4 Kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1 Tabulka č. 1 Ekotoxikologické testy pro testování sedimentů

   Zkušební organismus	Doba působení	Limitní hodnoty
   Bakterie Aliivibrio fischeri	15 minut a 30 minut	neprokáže se ve zkoušce inhibice světelné emise bakterií větší než 50 % při expozici 15 minut ani při expozici 30 minut
   Perloočka Daphnia magna Straus	48 hodin	procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 50 %
   Řasa Desmodesmus subspicatus	72 hodin	neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 50 % ve srovnání s kontrolou
   Salát Lactuca sativa	120 hodin	neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu kořene salátu větší než 50 % ve srovnání s kontrolou

   Tabulka č. 2

   Sledování indikátorových mikroorganismů

   Příloha č. 4 Kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1 Tabulka č. 1 Ekotoxikologické testy pro testování sedimentů Tabulka č. 2 Sledování indikátorových mikroorganismů

   Indikátorový organismus	Jednotky	Počet zkoušených vzorků		Limitní hodnota (nález / KTJ1))
   Salmonella	Nález v 50 g	5		Negativní
   Escherischia coli nebo Enterokoky2)	KTJ v 1 g	5	4	< 103
   			1	< 5.103

   Vysvětlivky:

   ¹⁾ KTJ – kolonie tvořící jednotku.

   ²⁾ Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům.

   Příloha č. 5

   Maximální aplikační dávka sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny

   Příloha č. 5 Maximální aplikační dávka sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny

   	Textura sedimentu1) a dávka (t/ha)
   	písčitohlinitý	hlinitý	jílovitohlinitý	jílovitý
   těžké půdy2)	600	900	1100	1100
   středně těžké půdy3)	1100	1100	900	600
   lehké půdy4)	1100	900	900	450

   Vysvětlivky:

   ¹⁾ Textura sedimentu se stanoví formou stanovení zrnitostního složení podle normy ISO 11277 Kvalita půdy.

   ²⁾ Těžké půdy: půdy jílovitohlinité, jílovité a jíly s obsahem jílnatých částic (menších než 0,01 mm) vyšším než 45 %; jsou řazeny k půdám běžným.

   ³⁾ Středně těžké půdy: půdy písčitohlinité a hlinité s obsahem jílnatých částic (menších než 0,01 mm) vyšším než 20 % a maximálně 45 %; jsou řazeny k půdám běžným.

   ⁴⁾ Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou sorpční kapacitou.

   Příloha č. 6

   

   Příloha č. 7

   “.

Čl. II

V čl. II vyhlášky č. 390/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, se číslo „2026“ nahrazuje číslem „2028“.

Čl. III