Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 1

Předmět úpravy

(1) Zákon upravuje ve věcech civilního letectví

1. a) podmínky stavby a provozování letadla,
2. b) letecké stavby,
3. c) podmínky využívání vzdušného prostoru a poskytování leteckých služeb,
4. d) podmínky provozování leteckých činností,
5. e) ochranu letectví,
6. f) podmínky užívání sportovního létajícího zařízení,
7. g) výkon státní správy.

(2) Tento zákon se také vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností.

§ 2

Základní pojmy

(1) Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované českými letadly v cizině pro civilní účely.

(2) Součástí letadla se rozumí, pro účely schvalování typu, letecké motory a letecké vrtule.

(3) Výrobkem letecké techniky je výrobek, s výjimkou součástí letadla, používaný v civilním letectví, který má vliv na bezpečnost a spolehlivost leteckého provozu.

(4) Vzdušným prostorem České republiky je vzdušný prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz.

(5) Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru staveb a zařízení, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.

§ 3

Zřízení Úřadu pro civilní letectví

(1) Zřizuje se správní úřad Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze (dále jen „Úřad“) pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy a spojů.

(2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy a spojů;¹) ministr dopravy a spojů rovněž schvaluje statut Úřadu.

§ 4

Letecký rejstřík

(1) Letecký rejstřík České republiky (dále jen „letecký rejstřík“) je evidencí letadel, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem.

(2) Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle:

1. a) vlastník,
2. b) provozovatel,
3. c) rejstříková značka,
4. d) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje,
5. e) zřízení zástavního práva k letadlu, součástem letadla a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem,
6. f) datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku.

(3) Do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, pro které bylo Úřadem vydáno nebo uznáno za platné osvědčení letové způsobilosti a které není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu.

(4) Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost České republiky.

(5) Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku rejstříkovou značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu.

§ 5

(1) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku podává provozovatel letadla.

(2) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku musí obsahovat

1. a) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby, která je provozovatelem letadla, a její identifikační číslo, je-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní jméno a rodné číslo fyzické osoby, která je provozovatelem letadla,
2. b) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby, která je vlastníkem letadla, není-li vlastník současně provozovatelem letadla, a její identifikační číslo, je-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní jméno a rodné číslo fyzické osoby, která je vlastníkem letadla, není-li vlastník současně provozovatelem letadla,
3. c) údaj o typu letadla, výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje o letadle.

(3) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku musí být doložena

1. a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,
2. b) dokladem osvědčujícím právní vztah provozovatele k letadlu a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka se zápisem do leteckého rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem letadla,
3. c) platným osvědčením letové způsobilosti letadla,
4. d) prohlášením, že letadlo není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu,
5. e) ověřeným stejnopisem dokladu o zástavním právu váznoucím na letadle, bylo-li zřízeno,
6. f) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a dokladem o zaplacení pojistného.

§ 5a

(1) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem.

(2) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku musí obsahovat

1. a) obchodní jméno nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště zástavce a zástavního věřitele,
2. b) určení pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, včetně výše a doby splatnosti pohledávky,
3. c) označení letadla, k němuž se zřizuje zástavní právo, obsahující údaj o typu letadla, rejstříkovou značku letadla a výrobní číslo letadla.

(3) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku musí být doložena dokladem o zřízení zástavního práva k letadlu.

(4) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce.

(5) Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.

(6) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

§ 5b

(1) Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku.

(2) K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

(3) Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.

§ 6

(1) Provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká jsou povinni neprodleně ohlásit Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou osobu, přidělené identifikační číslo, pokud nebylo obsaženo v žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku.

(2) Výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provede Úřad na žádost provozovatele nebo vlastníka zapsaného letadla nebo z vlastního podnětu, pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do leteckého rejstříku. Není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, lze výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provést jen se souhlasem vlastníka letadla. Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku. O provedeném výmazu zápisu letadla vyrozumí Úřad provozovatele letadla, a není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, i vlastníka.

§ 6a

Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.

§ 6b

(1) Na vznik zástavních práv k součástem letadel a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem a zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na výmaz zástavních práv k součástem letadel a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem z leteckého rejstříku se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.

(2) Vlastník náhradních dílů k letadlu a jeho součástem, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich

1. a) umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,
2. b) opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením obchodního jména zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.

§ 7

Schválení typu letadla nebo jeho součástí

(1) Typ letadla nebo jeho součástí schvaluje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu letadla nebo jeho součástí.

(2) Úřad pro účely schvalování typu letadla nebo jeho součástí stanoví nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce od doručení žádosti

1. a) po dohodě se žadatelem předpisy určené pro schvalování typu mezinárodní úmluvou, kterou je Česká republika vázána (dále jen „předpisová základna“), na základě kterých budou typ letadla nebo jeho součásti schvalovány,
2. b) lhůtu, do které lze pro schválení typu letadla nebo jeho součástí vycházet ze stanovené předpisové základny.

(3) V průběhu schvalování typu letadla nebo jeho součástí může Úřad od žadatele o schválení typu požadovat předložení podkladů potřebných pro schválení typu.

(4) Úřad schválí typ letadla nebo jeho součástí na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností letadla nebo jeho součástí s požadavky stanovenými na bezpečnost letadla a jeho součástí a ekologii provozu letadla předpisovou základnou (dále jen „posouzení a ověření shody vlastností“), které doloží žadatel o schválení typu. Úřad při schvalování typu letadla nebo jeho součástí postupuje podle stanovené předpisové základny. Posouzení a ověření shody vlastností zajistí žadatel na svůj náklad u Úřadu. Úřad může posouzením a ověřením shody vlastností pověřit právnickou osobu.

(5) Na schvalování typu letadla nebo jeho součástí se nevztahují předpisy o správním řízení.

(6) Výrobce je povinen vyrábět letadla a jejich součásti podle typu schváleného Úřadem a prokázat shodnost letadla a jeho součástí se schváleným typem.

(7) Výrobce je povinen sledovat jím vyrobené letadlo nebo jeho součásti v provozu a na základě analýz poruch letadla nebo jeho součástí vydávat opatření pro udržení nebo obnovení letové způsobilosti letadla.

(8) Náležitosti žádosti o schválení typu letadla nebo jeho součástí, doklady, které je nutno k žádosti doložit, způsob schvalování typu letadla nebo jeho součástí stanoví prováděcí předpis.

§ 8

Způsobilost letadla

(1) O způsobilosti letadla k létání (dále jen „letová způsobilost“) rozhoduje Úřad na základě žádosti

1. a) výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem, jedná-li se o nově vyrobené letadlo,
2. b) provozovatele, jedná-li se o letadlo již provozované.

O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti.

(2) Podmínkou schválení letové způsobilosti Úřadem je shoda letadla se schváleným typem a ověření jeho letové způsobilosti. Ověřování letové způsobilosti zajišťuje žadatel na svůj náklad u Úřadu. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou nebo fyzickou osobu.

(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky letové způsobilosti jednotlivých druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a jejich využívání.

§ 9

Způsobilost individuálně vyrobeného letadla a jeho součástí

O schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného letadla a jeho součástí rozhoduje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. Úřad vydá osvědčení letové způsobilosti, pokud jsou splněny požadavky stanovené prováděcím předpisem na bezpečnost letadla a jeho součástí a ekologii provozu letadla.

§ 10

Kontroly letové způsobilosti

(1) Letadla evidovaná v leteckém rejstříku podléhají kontrolám letové způsobilosti, které zajišťuje na svůj náklad provozovatel letadla u Úřadu. Kontrolami letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou osobu.

(2) Zjistí-li Úřad při kontrole, že letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti.

(3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti letadla rozhodne Úřad o letové nezpůsobilosti letadla a odejme osvědčení letové způsobilosti.

(4) Rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti v provozu stanoví prováděcí předpis.

§ 11

Provoz zahraničního letadla

Letadlo, které je evidováno v leteckém rejstříku jiného státu, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, může být provozováno ve vzdušném prostoru České republiky, byl-li schválen typ letadla a jeho letová způsobilost jiným státem a uzná-li, na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, osvědčení o schválení typu letadla a osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem Úřad za platné.

§ 12

(1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat letadlo,

1. a) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo pro které nebylo uznáno osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem za platné Úřadem,
2. b) pro které nebylo vydáno osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku nebo leteckého rejstříku jiného státu,
3. c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání a ochrany životního prostředí stanoveným prováděcím předpisem.

(2) Provozovatel letadla je povinen

1. a) udržovat letovou způsobilost letadla,
2. b) zajistit u jím provozovaného letadla přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti podle požadavku stanoveného v prováděcím předpise,
3. c) poskytovat na žádost výrobci letadla jednou za kalendářní rok seznam závad týkajících se technického stavu letadla,
4. d) mít po celou dobu provozování letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné,
5. e) vést záznamy o provozu letadla.

(3) Způsob vedení záznamů o provozu letadla stanoví prováděcí předpis.

§ 13

(1) Posuzování a ověřování shody vlastností letadla a jeho součástí, posuzování a ověřování letové způsobilosti a kontroly letové způsobilosti může provádět pro potřeby Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.

(2) Posuzováním a ověřováním shody vlastností letadla a jeho součástí, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti a kontrolou letové způsobilosti se rozumí práce, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti letadla nebo jeho součástí pro účely

1. a) schválení typu letadla nebo schválení typu jeho součástí,
2. b) schválení individuálně vyrobeného letadla nebo jeho součástí,
3. c) schválení letové způsobilosti,
4. d) kontroly letové způsobilosti.

§ 14

(1) Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která splňuje tyto požadavky:

1. a) je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti letadel nebo jejich součástí nebo ke kontrole letové způsobilosti letadel nebo jejich součástí,
2. b) má technická zařízení potřebná k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti letadel nebo jejich součástí nebo ke kontrole letové způsobilosti letadel nebo jejich součástí,
3. c) zajistí, aby práce při posuzování a ověřování shody vlastností nebo při posuzování a ověřování letové způsobilosti letadel nebo jejich součástí nebo při kontrole letové způsobilosti letadel nebo jejich součástí prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo služební tajemství.

(2) Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření.

§ 15

Zkušební létání

(1) Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu Úřadu.

(2) Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání.

§ 16

Výrobky letecké techniky

(1) Výrobky letecké techniky určené prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti výrobku letecké techniky hradí žadatel.

(2) Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti výrobků letecké techniky k použití v civilním letectví a technické podmínky výrobků letecké techniky stanoví prováděcí předpis.

§ 17

(1) Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky určených prováděcím předpisem může provádět právnická osoba nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem.

(2) Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické osobě nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky:

1. a) má technické vybavení k výrobě, opravě, zkoušení nebo údržbě letadel nebo jejich součástí nebo výrobků letecké techniky,
2. b) zajistí, aby výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu letadel nebo jejich součástí nebo výrobků letecké techniky prováděly odborně způsobilé fyzické osoby.

(3) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na výrobu, opravu, zkoušení a údržbu letadel a jejich součástí, podmínky pro udělení oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu letadel a jejich součástí, stanoví prováděcí předpis.

§ 18

(1) Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby, které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním jejich kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla.

(2) Leteckým personálem jsou

1. a) výkonní letci,
2. b) obsluhující personál,
3. c) pozemní letecký personál.

(3) Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou bezúhonné, odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k výkonu příslušné činnosti.

(4) Úřad vede evidenci leteckého personálu.

§ 19

Průkaz způsobilosti leteckého personálu

(1) Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného jiným státem uznává Úřad.

(2) Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal bezúhonnost, odbornou způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu zkouškou a zdravotní způsobilost.

(3) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.

(4) Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti, nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje nebo vylučuje výkon této činnosti.

§ 20

Odborná způsobilost leteckého personálu

(1) Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikaci.

(2) Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik.

(3) Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné kvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcviku, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis.

§ 21

Bezúhonnost leteckého personálu

Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností člena leteckého personálu, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k osobě žadatele o vykonávání činnosti člena leteckého personálu je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při výkonu činnosti člena leteckého personálu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 22

Zdravotní způsobilost leteckého personálu

(1) Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý.

(2) Zdravotní způsobilost zjišťuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky a dalších vyšetření stanovených prováděcím předpisem nebo odůvodněných zdavotním stavem posuzované osoby posuzující lékař zdravotnického zařízení určeného Ministerstvem dopravy a spojů po dohodě s Ministerstvem obrany a s Ministerstvem zdravotnictví.

(3) Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu závodní preventivní péči ve zdravotnickém zařízení, jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství.

(4) Zjistí-li posuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu způsobilosti, je povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu.

(5) Držitel průkazu způsobilosti člena leteckého personálu je povinen oznámit lékaři, že vykonává činnost člena leteckého personálu.

(6) Každý lékař, který zjistí nebo má odůvodněné podezření, že držitel průkazu způsobilosti trpí nemocemi, vadami nebo stavy, které vylučují nebo omezují vykonávání činnosti člena leteckého personálu, poučí jej o této skutečnosti a oznámí ji bez zbytečného odkladu posuzujícímu lékaři. Posuzující lékař postupuje podle odstavce 4.

(7) V případech uvedených v odstavci 6 je držitel průkazu způsobilosti povinen dostavit se na vyzvání posuzujícího lékaře v určeném termínu k tomuto lékaři a v odůvodněných případech se podrobit před vydáním nového posudku o zdravotní způsobilosti potřebnému vyšetření. Nemůže-li se dostavit ze závažných důvodů, musí tak učinit nejpozději do jednoho měsíce od termínu určeného posuzujícím lékařem. Nesplní-li držitel průkazu způsobilosti uvedenou povinnost, je posuzující lékař povinen bez zbytečného odkladu oznámit tuto skutečnost Úřadu.

(8) Posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí být starší než tři měsíce od data jeho vydání.

(9) Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis.

§ 23

Ustanovení této části zákona se vztahují i na vojenský letecký personál. Ve věcech vojenského leteckého personálu vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany.

§ 24

(1) Letiště se rozdělují

1. a) podle technických podmínek, provozních podmínek a základního určení na letiště
   1. 1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů,
   2. 2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů a letů, při nichž je překročena státní hranice České republiky,

1. b) podle okruhu uživatelů na letiště
   1. 1. veřejná, jimiž jsou letiště, jež přijímají v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla,
   2. 2. neveřejná, jimiž jsou letiště, u nichž okruh uživatelů letiště stanoví na návrh jeho provozovatele Úřad,
   3. 3. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby Armády České republiky.

(2) Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon.

§ 25

(1) O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu.²)

(2) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

§ 26

(1) Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje

1. a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související,
2. b) ochrana a ošetřování letadel,
3. c) uskutečňování leteckých činností,
4. d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,
5. e) ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectví,
6. f) údržba a rozvoj letiště,

podle podmínek stanovených pro provozování letiště.

(2) Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví prováděcí předpis.

§ 27

(1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě žádosti.

(2) Povolení může být vydáno za podmínky, že

1. a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,
2. b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti.

§ 28

Bezúhonnost

Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 29

Odborná způsobilost

Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví.

§ 30

Žádost o povolení provozovat letiště

(1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat

1. a) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní jméno a rodné číslo fyzické osoby,
2. b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a).

(2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena

1. a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,
2. b) výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než šest měsíců, všech fyzických osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo členy statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, byl-li ustanoven, je-li žadatelem právnická osoba, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než šest měsíců, fyzické osoby a jejího odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,
3. c) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,
4. d) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště.

§ 31

(1) Provozovatel letiště je povinen

1. a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letiště,
2. b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,
3. c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště.

(2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti.

§ 32

(1) Pro zajištění dopravní propustnosti mezinárodního veřejného letiště může Ministerstvo dopravy a spojů rozhodnout o zavedení zvláštního režimu na letišti pro přidělování volných letištních časů jednotlivým leteckým dopravcům.

(2) Ministerstvo dopravy a spojů může pověřit přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem na jejich využívání fyzickou osobu s trvalým pobytem nebo právnickou osobu se sídlem v České republice, která nemá finanční nebo jiné zájmy, jež by mohly ovlivnit výsledky přidělování volných letištních časů leteckým dopravcům (dále jen „koordinátor“).

(3) Koordinátor je povinen přidělovat volné letištní časy nediskriminačním způsobem tak, aby nedošlo k neoprávněnému zvýhodňování některého z leteckých dopravců. Při omezené kapacitě volných letištních časů dává koordinátor přednost leteckým dopravcům provozujícím pravidelnou veřejnou leteckou dopravu.

(4) Prováděcí předpis stanoví podrobné podmínky pro přidělování volných letištních časů jednotlivým leteckým dopravcům na letišti.

§ 33

(1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části.

(2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů.

§ 34

Povolení k provozování letiště zaniká

1. a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště,
2. b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,
3. c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení.

§ 35

Plochy určené k vzletům a přistáním

(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území,³) určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.

(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.

(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.

§ 36

Letecká stavba

(1) Leteckou stavbou je

1. a) stavba letiště a stavba v prostoru letiště,
2. b) stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště.

(2) Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová návěstidla.

(3) Speciálním stavebním úřadem⁴) pro letecké stavby je Úřad.

(4) Úřad, jako speciální stavební úřad, vydá kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona na základě posouzení provozní způsobilosti letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.

§ 37

(1) Kolem letiště a kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

(2) Ochranné pásmo letiště se dělí na ochranné pásmo

1. a) vzletových a přistávacích drah,
2. b) vzletových a přibližovacích prostorů.

(3) Ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah letiště je vymezeno územím podle technického vybavení letiště

1. a) u letiště s dráhovým systémem pro přiblížení podle přístrojů, kde délka nejdelší vzletové a přistávací dráhy je 1800 m a větší, činí ochranné pásmo 300 m od osy každé dráhy po obou stranách dráhy a 400 m za oba konce každé vzletové a přistávací dráhy a předpolí,
2. b) u ostatních letišť činí ochranné pásmo 150 m od osy vzletové a přistávací dráhy po obou stranách každé dráhy a 200 m za oba konce každé vzletové a přistávací dráhy a předpolí.

(4) Ochranné pásmo vzletových a přibližovacích prostorů je vymezeno podle technického vybavení letišť

1. a) u letiště s dráhovým systémem pro přiblížení podle přístrojů, kde délka nejdelší vzletové a přistávací dráhy a předpolí je 1800 m a větší, navazuje ochranné pásmo vzletových a přibližovacích prostorů na ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah v prodloužené ose každé dráhy a na obou jejích koncích; ochranné pásmo vzletových a přibližovacích prostorů má tvar rovnoramenného lichoběžníku, jehož šířka činí u každé dráhy 600 m a délka 15 000 m s rameny rozevírajícími se 15° na každou stranu od směru osy každé dráhy; rovina ochranného pásma vzletových a přibližovacích prostorů stoupá od konce ochranného pásma vzletových a přistávacích drah a předpolí ve sklonu 1:70 do stanovené vzdálenosti 15 000 m,
2. b) u ostatních letišť navazuje ochranné pásmo vzletových a přibližovacích prostorů na ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah v prodloužené ose každé dráhy na jejích obou koncích; ochranné pásmo vzletových a přibližovacích prostorů má tvar rovnoramenného lichoběžníku, jehož šířka činí 300 m a délka 5000 m u každé dráhy s rameny rozevírajícími se 15 na každou stranu od směru osy každé dráhy; rovina ochranného pásma vzletových a přibližovacích prostorů stoupá od konce ochranného pásma vzletových a přistávacích drah ve sklonu 1:40 do vzdálenosti 5000 m.

§ 38

(1) V ochranném pásmu vzletových a přistávacích drah a předpolí je zakázáno zřizování staveb s výjimkou podzemních staveb a staveb nezbytných pro zajištění leteckého provozu.

(2) V ochranném pásmu vzletových a přibližovacích prostorů nesmí výška pevné překážky přesáhnout rovinu vymezenou podle technického vybavení letiště tak, jak je stanoveno v § 41 tohoto zákona.

§ 39

(1) Ochranné pásmo leteckých staveb sloužících k zajištění bezpečnosti leteckého provozu je prostorově vymezeno čtyřmi sektory ve tvaru soustředných kružnic se středem v ose anténního systému letecké stavby, kdy poloměry činí

1. a) u prvního sektoru do 25 m,
2. b) u druhého sektoru 60 m,
3. c) u třetího sektoru 200 m,
4. d) u čtvrtého sektoru 600 m.

(2) V prvním sektoru nesmí být umísťovány žádné pevné překážky; výšky a druhy povolených překážek v druhém až čtvrtém sektoru stanoví prováděcí předpis.

(3) Ochranné pásmo podzemních leteckých staveb sloužících k zajištění bezpečného leteckého provozu je prostorově vymezeno pásem, jehož podélná osa je totožná s vedením podzemní letecké stavby a jehož hrany jsou ve vzdálenosti 1,5 m na každou stranu od této osy.

§ 40

V ochranném pásmu letišť a ochranném pásmu leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost.

§ 41

K umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu, jestliže jde o

1. a) stavby nebo zařízení vysoké 100 m a více nad terénem,
2. b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu,
3. c) zařízení, která mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení a vysílací stanice.

§ 42

Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

§ 43

Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.