zákon o audiovizi

§ 9

(1) Zřizuje se Státní fond kinematografie (dále jen „Fond“) se sídlem v Praze.

(2) Fond je státním fondem²³), který je příslušný hospodařit s majetkem České republiky.

(3) Podrobnosti o činnosti, vnitřní organizaci, hospodaření Fondu a poskytování podpor kinematografie a poskytování filmových pobídek stanoví statut Fondu. Statut Fondu dále upraví podrobnosti ve věcech, o nichž to stanoví tento zákon. Návrh statutu Fondu nebo jeho změn předkládá ředitel Fondu ministru kultury (dále jen „ministr“), a to po projednání s Dozorčím výborem (dále jen „Výbor“) a odsouhlasení Radou Fondu (dále jen „Rada“). Rada posuzuje návrh statutu Fondu nebo jeho změn v rozsahu své působnosti podle § 13 odst. 1. Statut Fondu schvaluje vláda na návrh ministra.

(4) Fond patří do působnosti ministerstva. Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem Fondu.

(5) Ministerstvo předkládá vládě návrh rozpočtu Fondu vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, ke schválení Poslanecké sněmovně spolu s návrhem státního rozpočtu.

(6) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen rozpočet Fondu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření Fondu v době od prvního dne rozpočtového roku do doby schválení rozpočtu na tento rozpočtový rok objemem příjmů a výdajů Fondu schváleným pro předchozí rozpočtový rok.

(7) Fond vede účetnictví podle jiného právního předpisu²⁴). Po skončení rozpočtového roku sestavuje Fond návrh roční účetní závěrky a výroční zprávy o činnosti Fondu a předkládá ji prostřednictvím ministra k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně do 3 měsíců po skončení rozpočtového roku. Roční účetní závěrka Fondu musí být před jejím předložením Poslanecké sněmovně ověřena auditorem.

§ 10

Úkoly a činnost Fondu

(1) Fond zejména

1. a) vykonává správu audiovizuálních poplatků a správních poplatků podle tohoto zákona,
2. b) vede evidenci v oblasti kinematografie,
3. c) poskytuje podporu kinematografie,
4. d) vykonává majetková autorská práva a majetková práva výkonných umělců, která připadnou státu podle jiného právního předpisu²⁶),
5. e) vykonává práva výrobce audiovizuálních děl, která na jeho právního předchůdce přešla podle jiného právního předpisu²⁷), a práva výrobce zvukově obrazového záznamu, která mu náleží podle jiného právního předpisu¹⁷),
6. f) přiděluje koprodukční statut podle Úmluvy nebo jiné mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci,
7. g) poskytuje filmové pobídky,
8. h) vykonává metodickou, propagační a koncepční činnost v oblasti kinematografie a filmového průmyslu,
9. i) vykonává činnosti stanovené jinými právními předpisy²⁸).

(2) Fond zveřejňuje svou schválenou výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 11

Orgány Fondu a povinnost mlčenlivosti

(1) Orgány Fondu jsou ředitel Fondu, Rada a Výbor.

(2) Členové Rady, Výboru a zaměstnanci Fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti se svou činností ve Fondu dozvěděli.

(3) Úkoly spojené s organizačním a technickým zabezpečením činnosti Fondu plní kancelář Fondu.

(4) Náklady spojené s chodem kanceláře Fondu a náklady na zaměstnance Fondu jsou financovány z dotace poskytnuté ministerstvem.

§ 12

Ředitel Fondu

(1) Ředitele Fondu jmenuje a odvolává ministr.

(2) Ředitel Fondu stojí v čele Fondu, je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel Fondu odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu.

(3) Ředitel Fondu zejména

1. a) vykonává rozhodnutí Rady o podpoře kinematografie,
2. b) kontroluje závěrečné vyúčtování podpory kinematografie,
3. c) vydává rozhodnutí o filmových pobídkách a pobídkových projektech,
4. d) vydává rozhodnutí o udělení koprodukčního statutu podle § 53,
5. e) prošetřuje zjištění a podezření Výboru o tom, že prostředky tvořící podporu kinematografie byly využity v rozporu s účelem stanoveným v rozhodnutí o podpoře kinematografie nebo nehospodárně, a informuje o svých zjištěních Radu a
6. f) rozhoduje ve věcech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu Fondu.

§ 13

Rada

(1) Rada

1. a) stanovuje koncepci a strategii podpory kinematografie,
2. b) stanovuje a následně zveřejňuje kritéria hodnocení projektů na základě politiky podpory filmové tvorby,
3. c) rozhoduje o formě podpory kinematografie, podpoře projektů a její výši a podmínkách, za nichž je podpora poskytnuta, a
4. d) vykonává další činnosti svěřené jí tímto zákonem nebo statutem Fondu.

(2) Rada je usnášeníschopná, pokud se jejího jednání zúčastní alespoň 5 členů. Rada rozhoduje většinou hlasů, není-li dále stanoveno jinak. Při rovnosti hlasů se volba opakuje nejvíce dvakrát, pokud se ani poté nerozhodne, platí, že návrh nebyl přijat.

(3) Člen Rady je vyloučen z rozhodování o podpoře kinematografie v případech podle správního řádu a dále v případě, že má na tomto rozhodování osobní zájem nebo by mu mohla vzniknout osobní výhoda, a to přímo nebo prostřednictvím osoby blízké. Pro účely posouzení usnášeníschopnosti Rady při takovém rozhodování se má za to, že vyloučený člen Rady se jednání nezúčastnil.

(4) Je-li člen Rady vyloučen z rozhodování o žádosti o podporu, je vyloučen z rozhodování o všech žádostech o podporu podaných pro stejný dotační okruh v rámci jedné výzvy podle § 33 odst. 1.

§ 14

Složení a jednání Rady

(1) Rada má 9 členů.

(2) Členové Rady jsou voleni a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou na návrh ministra z řad uznávaných osobností, které mají zkušenosti z oblasti kinematografie, navržených odborovými organizacemi sdružujícími pouze autory audiovizuálních děl nebo děl audiovizuálně užitých, spolky, obecně prospěšnými společnostmi, ústavy a zájmovými sdruženími právnických osob působícími v oblasti kinematografie, s výjimkou kolektivních správců autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským, a dále středními a vyššími odbornými školami filmového zaměření a vysokými školami filmového zaměření (dále jen „profesní organizace“). Návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi.

(3) Funkční období členů Rady je 3 roky. Každý rok je Poslaneckou sněmovnou volena jedna třetina členů Rady. Opětovné zvolení je možné. Do doby zvolení nového člena Rady se prodlužuje funkční období původního člena Rady, nejdéle však o 12 měsíců.

(4) Rada na nejbližším jednání po zvolení třetiny členů podle odstavce 3 volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda řídí činnost Rady a svolává její jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda Rady.

(5) Členství v Radě je veřejnou funkcí a výkon této funkce je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu²⁹).

(6) Členu Rady náleží za výkon jeho funkce odměna ve výši, kterou stanoví na návrh ministra vláda usnesením. Členu Rady náleží náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho pobytu.

(7) Člen Rady je povinen při jednání Rady, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem. Oznámení podává příslušný člen Rady ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.

(8) Podrobnosti o náležitostech návrhu kandidáta na člena Rady a postupu při jeho projednávání, o volbě předsedy a místopředsedy Rady a o jednání Rady stanoví statut Fondu.

§ 15

Předpoklady členství v Radě

(1) Členem Rady může být fyzická osoba, která je

1. a) plně svéprávná,
2. b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Člen Rady nesmí zastávat funkce v politických stranách nebo politických hnutích, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena Rady.

(3) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy nebo jeho náměstka, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize.

(4) Členství v Radě je neslučitelné se základním pracovněprávním vztahem k Fondu.

§ 16

Zánik členství v Radě

(1) Členství v Radě zaniká

1. a) uplynutím funkčního období,
2. b) dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena Rady předsedovi Poslanecké sněmovny,
3. c) dnem, kdy bylo členu Rady doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce,
4. d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu Rady omezena svéprávnost,
5. e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo
6. f) dnem, kdy člen Rady získal funkci podle § 15 odst. 2 nebo 3 anebo mu vznikl základní pracovněprávní vztah k Fondu.

(2) Poslanecká sněmovna odvolá člena Rady z funkce na návrh ministra, pokud

1. a) přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce,
2. b) se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce,
3. c) závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce,
4. d) působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena Rady, nebo
5. e) se neúčastnil po dobu více než 6 měsíců jednání Rady.

(3) Za člena Rady, jehož členství zaniklo před uplynutím funkčního období, může být nový člen zvolen pouze na dobu, která zbývala do konce funkčního období členovi Rady, jehož členství zaniklo.

§ 17

Výbor

(1) Výbor kontroluje činnost a hospodaření Fondu.

(2) Při výkonu kontroly podle odstavce 1 jsou členové Výboru oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů Fondu v držení Fondu.

(3) Člen Výboru je vyloučen z projednání a hlasování o věci a odstavec 2 se nepoužije v případě, že má na projednávané věci osobní zájem nebo by mu v souvislosti s projednávanou věcí nebo s přístupem k dokladům a záznamům podle odstavce 2 mohla vzniknout osobní výhoda, a to přímo nebo prostřednictvím osoby blízké.

§ 18

Složení a rozhodování Výboru

(1) Výbor má 9 členů.

(2) Dva členové Výboru jsou jmenováni a odvoláváni ministrem, 2 členové Výboru jsou jmenováni a odvoláváni ministrem financí a 5 členů Výboru je jmenováno a odvoláváno na návrh plátce nebo poplatníka audiovizuálních poplatků ministrem; návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi.

(3) Funkční období členů Výboru je 3 roky. Opětovné jmenování je možné.

(4) Výbor volí ze svých členů každoročně předsedu a místopředsedu.

(5) Předseda řídí činnost Výboru a svolává jeho jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda Výboru.

(6) Členu Výboru nenáleží za výkon jeho funkce odměna.

(7) Výbor je usnášeníschopný, pokud se jeho jednání zúčastní alespoň 5 členů. Výbor rozhoduje většinou hlasů, není-li stanoveno jinak. Při rovnosti hlasů se volba opakuje nejvíce dvakrát, pokud se ani poté nerozhodne, návrh je považován za nepřijatý.

(8) Člen Výboru je povinen při jednání Výboru, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem. Oznámení podává příslušný člen Výboru ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.

(9) Podrobnosti o náležitostech návrhu kandidáta na člena Výboru a postupu při jeho projednávání, o volbě předsedy a místopředsedy Výboru a o jednání Výboru stanoví statut Fondu.

§ 19

Předpoklady členství ve Výboru

(1) Členem Výboru může být fyzická osoba, která je

1. a) plně svéprávná,
2. b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Člen Výboru nesmí zastávat funkce v politických stranách nebo politických hnutích, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena Výboru.

(3) Členství ve Výboru je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy nebo jeho náměstka, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize.

(4) Členství ve Výboru je neslučitelné se základním pracovněprávním vztahem k Fondu.

§ 20

Zánik členství ve Výboru

(1) Členství ve Výboru zaniká

1. a) uplynutím funkčního období,
2. b) dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena Výboru tomu, kdo je oprávněn jej do funkce jmenovat,
3. c) dnem, kdy bylo členu Výboru doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce,
4. d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu Výboru omezena svéprávnost,
5. e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Výboru odsouzen pro úmyslný trestný čin,
6. f) dnem, kdy člen Výboru získal funkci podle § 19 odst. 2 nebo 3 nebo mu vznikl základní pracovněprávní vztah k Fondu, nebo
7. g) dnem, kdy zanikl poplatník nebo plátce audiovizuálního poplatku, který člena Výboru navrhl.

(2) Ten, kdo je oprávněn člena Výboru jmenovat do funkce, jej odvolá, pokud

1. a) přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce,
2. b) se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce,
3. c) závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce,
4. d) působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena Výboru, nebo
5. e) se neúčastnil po dobu více než 6 měsíců jednání Výboru,
6. f) to navrhl a řádně odůvodnil plátce nebo poplatník audiovizuálního poplatku, na jehož návrh byl člen Výboru jmenován.

(3) Za člena Výboru, jehož členství zaniklo před uplynutím funkčního období, může být nový člen zvolen pouze na dobu, která mu zbývá do konce funkčního období.

§ 21

Jmenování expertů a předpoklady pro výkon funkce

(1) Kancelář Fondu vyzve profesní organizace, aby navrhly experty pro každý jednotlivý dotační okruh podle § 31. Návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi.

(2) Expertem může být fyzická osoba, která

1. a) je plně svéprávná,
2. b) je bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen,
3. c) je uznávanou osobností v oblasti kinematografie a má zkušenosti s činnostmi, jejichž podpora je předmětem dotačního okruhu podle § 31, za který je navržena, a
4. d) nebyla v posledních 3 letech odvolána z funkce experta.

(3) Funkce experta je neslučitelná s funkcí člena Rady, člena Výboru, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize.

(4) Funkce experta je neslučitelná se základním pracovněprávním vztahem k Fondu.

(5) Ministr na základě návrhů podle odstavce 1 a na doporučení Rady jmenuje experty.

(6) Expert je úřední osobou podle správního řádu³¹).

§ 22

Činnost experta a zánik funkce

(1) Kancelář Fondu vytvoří ze jmenovaných expertů veřejný seznam. Tento seznam je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Funkce experta zaniká

1. a) dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce experta ministrovi,
2. b) dnem, kdy bylo expertovi doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce,
3. c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu Výboru omezena svéprávnost,
4. d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl expert odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo
5. e) dnem, kdy expert získal funkci podle § 21 odst. 3 anebo mu vznikl pracovní poměr k Fondu.

(3) Ministr odvolá experta na návrh Rady, pokud

1. a) přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce,
2. b) se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce,
3. c) závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce,
4. d) působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce experta,
5. e) opakovaně řádně neplní svoje povinnosti podle tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo statutu Fondu, nebo
6. f) expertní analýzy vypracované expertem neplní podle usnesení Rady účel uvedený v § 23 odst. 1.

(4) Pokud funkce experta zanikla nebo pokud byl expert odvolán, kancelář Fondu vyškrtne experta ze seznamu podle odstavce 1.

§ 23

Expertní analýza

(1) Účelem expertní analýzy je vytvořit kvalifikovaný podklad pro odborné posouzení obsahu a ekonomické stránky projektu, jehož podpora je předmětem žádosti o podporu kinematografie. Expertní analýza slouží jako podklad pro rozhodnutí Rady.

(2) Kancelář Fondu zajišťuje ke každé žádosti o podporu kinematografie 2 expertní analýzy. Rada si může vyžádat další expertní analýzu.

(3) Podrobnosti o náležitostech návrhu kandidáta na experta a postupu při jeho podávání, o výběru expertů pro vypracování expertních analýz, o náležitostech expertní analýzy a o výši odměny experta stanoví statut Fondu.

§ 24

(1) Finančními zdroji Fondu jsou zejména

1. a) audiovizuální poplatky,
2. b) správní poplatky podle tohoto zákona,
3. c) příjem ze sjednaných podílů Fondu na zisku z podpořených projektů,
4. d) příjmy z nakládání s majetkem České republiky, se kterým je Fond příslušný hospodařit,
5. e) úroky z prostředků Fondu uložených v bance,
6. f) příjmy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, s nimiž je příslušný hospodařit Fond,
7. g) příjmy z veřejných sbírek pořádaných ve prospěch Fondu a podpory kinematografie,
8. h) příjmy z využití kinematografických děl, pokud byla na Fond převedena,
9. i) příjmy za užití kinematografických děl, u nichž Fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě jiného právního předpisu, a u nichž se Fond považuje za výrobce¹⁷),
10. j) příjmy z cenných papírů nabytých Fondem od jiných osob,
11. k) dary, dědictví a odkazy pro Fond,
12. l) odvody za porušení rozpočtové kázně³²) včetně penále,
13. m) dotace ze státního rozpočtu,
14. n) dotace ze státního rozpočtu účelově určená na filmové pobídky,
15. o) každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu účelově určená na poskytování podpory kinematografie, jejíž výši a způsob výpočtu upravuje § 24a, a
16. p) další zdroje stanovené jinými právními předpisy³³).

(2) Zůstatek finančních zdrojů Fondu na konci kalendářního roku zůstává Fondu a převádí se do následujícího kalendářního roku; zůstatek zdrojů Fondu podle odstavce 1 písm. m) až o) lze použít v následujících letech pouze na účel, na který byla dotace poskytnuta, a v souladu s odstavcem 3, přičemž tyto dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok, v němž dojde k ukončení používání nebo poskytování finančních prostředků na příslušný účel.

(3) Z finančních zdrojů Fondu podle odstavce 1 písm. a) až m), o) a p) se hradí poskytování podpory kinematografie podle okruhů podle § 31 a ostatní výdaje, včetně výdajů podle § 11 odst. 4, pokud nejsou pokryty z dotace podle § 11 odst. 4. Z finančních zdrojů Fondu podle odstavce 1 písm. n) se hradí poskytování filmových pobídek. Dotace ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. o) je do výše upravené v § 24a nároková.

(4) Fond vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu obdobně⁴⁷).

(5) Fond může po předchozím souhlasu Ministerstva financí zřídit u banky nebo pobočky zahraniční banky nad rámec účtů u České národní banky účet, popřípadě účty, na kterých bude vedena část finančních zdrojů podle odstavce 1, a ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.

§ 24a

(1) Finančním zdrojem Fondu je každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu, jejíž výše odpovídá částce výnosů Fondu z audiovizuálních poplatků za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje rozpočet Fondu na následující kalendářní rok.

(2) Podkladem pro určení částky výnosů podle odstavce 1 je roční účetní závěrka Fondu.

§ 24b

(1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona⁵²), a to v rozsahu

1. a) jméno a příjmení či název příjemce,
2. b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
3. c) obec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,
4. d) výše přiznané dotace a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
5. e) účel, na který je poskytovaná částka určena, včetně odkazu na úplnou dokumentaci dotačního programu, je-li dotace poskytnuta v rámci programu,
6. f) datum vydání rozhodnutí či uzavření dohody o poskytnutí dotace,
7. g) informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, včetně částky, kterou byl příjemce povinen vrátit, odvést či která nebyla vyplacena.

(2) Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí či uzavření dohody o poskytnutí dotace, v případě informace podle odstavce 1 písm. g) do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.

(3) Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.

§ 25

Vymezení audiovizuálních poplatků

Audiovizuálními poplatky jsou:

1. a) poplatek z kinematografického představení,
2. b) poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,
3. c) poplatek z převzatého televizního vysílání a
4. d) poplatek z vysílání reklamy.

§ 26

Poplatek z kinematografického představení

(1) Plátcem poplatku z kinematografického představení je pořadatel kinematografického představení.

(2) Předmětem poplatku z kinematografického představení je cena vstupného za zpřístupnění kinematografického díla veřejnosti. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit.

(3) Základem poplatku z kinematografického představení je cena vstupného bez poplatku z kinematografického představení, která je placena za zpřístupnění kinematografického díla veřejnosti. Plátce poplatku z kinematografického představení zahrne poplatek z kinematografického představení do ceny vstupného.

(4) Sazba poplatku z kinematografického představení činí 1 %.

(5) Poplatkovým obdobím je kalendářní čtvrtletí.

(6) Plátce poplatku z kinematografického představení je povinen vést evidenci pro účely poplatku, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména

1. a) název audiovizuálního díla a datum pořádání kinematografického představení,
2. b) počet diváků kinematografického představení a výši vstupného vybraného za pořádání kinematografického představení.

§ 27

Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

(1) Plátcem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání⁷).

(2) Předmětem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je cena, která je koncovým uživatelem placena poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

(3) Základem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je cena bez poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, která je koncovým uživatelem placena poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za jednorázové poskytnutí služby, jejíž součástí je zpřístupnění kinematografického díla nebo za jinak než jednorázovým zpřístupněním díla poskytnuté audiovizuální mediální služby na vyžádání bez ohledu na jejich technologickou povahu, zahrnující též všechny formy předplatného, je-li součástí služby zpřístupnění alespoň jednoho kinematografického díla. Plátce poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání zahrne poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání do ceny, která je koncovým uživatelem placena za tyto služby.

(4) Sazba poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání činí 0,5 %.

(5) Poplatkovým obdobím je kalendářní rok.

(6) Plátce poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je povinen vést evidenci pro účely poplatku, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména údaje o počtu osob, kterým je poskytnuta audiovizuální mediální služba na vyžádání, a výši jimi zaplacené ceny za poskytnutí audiovizuální mediální služby na vyžádání.

§ 28

Poplatek z převzatého televizního vysílání

(1) Plátcem poplatku z převzatého televizního vysílání je provozovatel převzatého televizního vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle jiného právního předpisu³⁴).

(2) Předmětem poplatku z převzatého televizního vysílání je cena za poskytnutí převzatého televizního vysílání.

(3) Základem poplatku z převzatého televizního vysílání je cena bez poplatku z převzatého televizního vysílání, která je placena plátci poplatku za poskytnutí převzatého televizního vysílání. Plátce poplatku z převzatého televizního vysílání zahrne poplatek z převzatého televizního vysílání do ceny za poskytnutí převzatého televizního vysílání.

(4) Sazba poplatku z převzatého televizního vysílání činí 1 %.

(5) Poplatkovým obdobím je kalendářní rok.

(6) Plátce poplatku z převzatého televizního vysílání je povinen vést evidenci pro účely poplatku, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména údaje o počtu osob, kterým je poskytnuto převzaté televizní vysílání, a výši jimi zaplacené ceny za poskytnutí převzatého televizního vysílání.

§ 28a

Poplatek z vysílání reklamy

(1) Poplatníkem poplatku z vysílání reklamy je provozovatel jiného než místního nebo regionálního televizního vysílání nechráněného podmíněným přístupem, který toto vysílání provozuje na základě licence k vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů a šíří program, do něhož jsou zařazována rovněž kinematografická díla.

(2) Předmětem poplatku z vysílání reklamy je příjem z vysílání reklamy.

(3) Základem poplatku z vysílání reklamy je u poplatníka, který

1. a) je účetní jednotkou, výnos z vysílání reklamy,
2. b) není účetní jednotkou, příjem z vysílání reklamy.

(4) Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím osob, které jsou spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů s poplatníkem a které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, kterého by poplatník dosáhl přímým prodejem tohoto vysílacího času.

(5) Sazba poplatku z vysílání reklamy činí 2 %.

(6) Poplatkovým obdobím je kalendářní rok.

(7) Poplatník poplatku z vysílání reklamy je povinen vést v evidenci pro účely poplatku údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti, a to

1. a) datum, kdy byl poskytnut vysílací čas pro reklamu,
2. b) jméno osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,
3. c) daňové identifikační číslo osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,
4. d) celkovou peněžní hodnotu vysílacího času pro reklamu, který byl poskytnut k datu podle písmene a) za poplatkové období,
5. e) výši vypočteného poplatku za poplatkové období.

§ 28b

Dorovnání poplatku z vysílání reklamy

(1) Činí-li celkový výnos poplatku z vysílání reklamy méně než 150 000 000 Kč, poplatek se zvýší o dorovnání poplatku z vysílání reklamy, které se vypočte jako součin

1. a) rozdílu mezi částkou 150 000 000 Kč a součtem poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků a
2. b) koeficientu.

(2) Koeficient se vypočte jako podíl poplatku z vysílání reklamy poplatníka a součtu poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků.

(3) Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je příslušenstvím poplatku.

§ 28c

Stanovení a placení dorovnání poplatku z vysílání reklamy

(1) Správce poplatku vyměří dorovnání poplatku z vysílání reklamy v platebním výměru, kterým se vyměřuje poplatek.

(2) Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(3) Doměřuje-li správce poplatku poplatek z vysílání reklamy, správce poplatku doměří z moci úřední dorovnání poplatku z vysílání reklamy všem poplatníkům. Je-li doměřené dorovnání poplatku z vysílání reklamy vyšší než poslední stanovené dorovnání, je rozdíl splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dodatečného platebního výměru.

§ 29

Společná ustanovení k audiovizuálním poplatkům

(1) Do základu audiovizuálního poplatku se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

(2) Základ audiovizuálního poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3) Audiovizuální poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.

(4) Údaje, na které se vztahuje evidenční povinnost, je plátce nebo poplatník povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení poplatku, k němuž se vztahují.

(5) Plátce nebo poplatník audiovizuálního poplatku je povinen podat poplatkové přiznání. Lhůtu pro podání poplatkového přiznání nelze prodloužit.

(6) Strukturu poplatkového přiznání, včetně předepsaných údajů zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poplatkové přiznání jsou plátci i poplatníci poplatků povinni podávat v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Výnos z audiovizuálního poplatku je příjmem Fondu a správcem tohoto poplatku je Fond.