5
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 4. června 1964 č. 101 Sb., o sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 27. června 1968 č. 89 Sb., zákonem ze dne 19. prosince 1968 č. 161 Sb., zákonem ze dne 8. července 1970 č. 71 Sb. a zákonem ze dne 8. října 1971 č. 106 Sb. a dále z úprav provedených ústavními zákony ze dne 27. října 1968 č. 143 Sb., ze dne 20. prosince 1970 č. 125 Sb. a č. 126 Sb. a zákony ze dne 25. dubna 1968 č. 53 Sb., ze dne 28. prosince 1968 č. 207 Sb., ze dne 8. ledna 1969 č. 2 Sb. a ze dne 20. prosince 1970 č. 133 Sb.:
ZÁKON
o sociálním zabezpečení
Ústava Československé socialistické republiky zaručuje všem pracujícím právo na hmotné zabezpečení ve stáří a při neschopnosti k práci.
Toto právo je zajišťováno soustavou sociálního zabezpečení, které se rozvíjí v souladu s možnostmi a potřebami celého národního hospodářství.
Socialistická společnost vytváří na základě neustálého rozvoje výrobních sil a zdokonalování výrobních vztahů stále příznivější předpoklady k zlepšování životních a pracovních podmínek a k všestrannému uspokojování hmotných a kulturních potřeb pracujících. Tyto zlepšující se pracovní a životní podmínky a neustálé prohlubování zdravotní a sociální péče se již dnes projevují nejen ve zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, ale i v prodlužování pracovní aktivity. Vývoj v tomto směru bude dále urychlován postupným odstraňováním těžkých a zdraví škodlivých prací, zaváděním nové techniky, zejména komplexní mechanizací a automatizací výroby, postupným zkracováním pracovní doby a dalším prohlubováním a zlepšováním léčebně preventivní péče.
Tomuto vývoji napomáhá i systém sociálního zabezpečení, který má podporovat uvědomělé prodlužování pracovní aktivity a přispívat k tomu, aby také pracující, kteří získají právo na odchod do důchodu, podle svých schopností pomáhali k dalšímu rozvoji socialistické společnosti.
Systém sociálního zabezpečení musí zajišťovat, aby všech materiálních a finančních prostředků věnovaných naší společností na sociální potřeby bylo co nejúčelněji využíváno v souladu se zájmy a potřebami dalšího rozvoje našeho národního hospodářství a aby při rozdělování těchto prostředků byly zabezpečeny především oprávněné potřeby těch pracujících, kteří pro stáří nebo invaliditu nemohou uspokojovat své potřeby vlastní prací. Tato zásada vyžaduje, aby v soustavě důchodového zabezpečení byla více uplatněna hlediska sociální, zejména zmenšením rozpětí mezi vyššími a nižšími důchody, čehož bude dosaženo zdaněním vyšších důchodů a zvyšováním nízkých důchodů vyššími částkami při další práci.
Důchodové zabezpečení příslušníků ozbrojených sil z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů se přizpůsobuje důchodovému zabezpečení ostatních pracujících.
Nároky z důchodového zabezpečení se zajišťují všem pracujícím na základě práce. Z důchodového zabezpečení se proto odstraňují pozůstatky dřívějších sociálně pojišťovacích kapitalistických systémů.
Společenský význam péče o děti vyžaduje výhodnější úpravu nároků pracujících matek, zejména snížením věkové hranice pro právo na starobní důchod u žen s více dětmi a zhodnocením péče o děti pro nároky z důchodového zabezpečení.
Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytuje stát.
Na provádění sociálního zabezpečení se účastní pracující v nejširší míře prostřednictvím národních výborů a svých společenských organizací.
K provedení těchto zásad, stanovených XII. sjezdem Komunistické strany Československa, Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Rozsah sociálního zabezpečení
§ 1
Odkaz § 1(1) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:
- 1. důchodové zabezpečení
- a) pracovníků (pracujících v pracovním nebo v učebním poměru a členů výrobních družstev),
- b) pracujících, kteří mají podle tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení nebo podle jiných předpisů v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci, zejména funkcionářů národních výborů, funkcionářů komisí lidové kontroly,*) soudců z povolání, advokátů - členů advokátních organizací, studentů a vědeckých a uměleckých aspirantů,
- c) příslušníků ozbrojených sil a příslušníků bezpečnostních sborů z povolání,
- d) ostatních občanů konajících službu v ozbrojených silách, příslušníků Lidových milicí, pomocníků Pohraniční stráže a členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, pokud nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů**),
- e) bojovníků proti fašismu, obětí války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníků osvobozovacích bojů za první světové války (dále jen „účastníci odboje“) a účastníků přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pokud nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů**),
- f) účastníků krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolných požárníků, dobrovolných zdravotníků Československého červeného kříže, účastníků organizované tělesné výchovy a dalších pracujících, o nichž to stanoví prováděcí předpisy, a to pro případ pracovního úrazu,
- g) spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, novinářů, výkonných umělců a artistů (dále jen „umělci“);
- 2. zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách, pokud nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů**);
- 3. zabezpečení důchodců v nemoci;
- 4. služby sociálního zabezpečení.
(2) Sociální zabezpečení zahrnuje též důchodové zabezpečení pozůstalých po osobách uvedených v odstavci 1 č. 1.
§ 2
Odkaz § 2Zvláštní zákon upravuje sociální zabezpečení družstevních rolníků.***)
ČÁST PRVNÍ DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ PRACOVNÍKŮ ČÁST PRVNÍ
Díl první Základní ustanovení Díl první
§ 3
Odkaz § 3Druhy dávek důchodového zabezpečení
Z důchodového zabezpečení se poskytují tyto dávky:
- 1. důchody
- a) starobní,
- b) invalidní a částečný invalidní,
- c) vdovský,
- d) sirotčí,
- e) manželky,
- f) osobní,
- g) sociální;
- 2. výchovné k důchodům;
- 3. zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost.
§ 4
Odkaz § 4Všeobecná ustanovení o podmínkách dávek
(1) Podmínky, za nichž se poskytují dávky důchodového zabezpečení, jsou uvedeny v ustanoveních o jednotlivých dávkách.
(2) Nároky na důchod starobní a invalidní (částečný invalidní) se řídí především
- a) pracovní kategorií,
- b) délkou doby zaměstnání a
- c) výší výdělku.
§ 5
Odkaz § 5Pracovní kategorie
(1) Zaměstnání se pro účely důchodového zabezpečení zařazují podle druhů vykonávaných prací do tří pracovních kategorií:
- 1. do I. pracovní kategorie patří
- a) zaměstnání v hornictví pod zemí v hlubinných dolech,
- b) zaměstnání členů leteckých posádek a pracovníků soustavně činných v letadlech za letu,
- c) zaměstnání, v nichž se vykonávají zvlášť těžké a zdraví škodlivé práce v hutích nebo v těžkých chemických provozech,
- d) zaměstnání kesonářů a potápěčů,
- e) zaměstnání při konečném zpracování radioaktivních surovin,
- f) zaměstnání v hornictví vykonávaná pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí a na radioaktivní suroviny;
- 2. do II. pracovní kategorie patří ostatní zaměstnání, v nichž se vykonávají práce za zvlášť obtížných pracovních podmínek;
- 3. do III. pracovní kategorie patří všechna ostatní zaměstnání.
(2) Jako doby zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se započítávají též náhradní doby (§ 7 odst. 1), bylo-li zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie přerušeno jen těmito dobami. Prováděcí předpisy stanoví, které doby odbojové činnosti a fašistické perzekuce a v jakém rozsahu se započítávají jako doby zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.
(3) Vláda stanoví, které druhy prací odůvodňují, aby zaměstnání bylo zařazeno do I. nebo II. pracovní kategorie, a jak se zařazení provádí.
§ 6
Odkaz § 6Doba zaměstnání
(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba zaměstnání, rozumí se jí tyto doby od vzniku československého státu:
- 1. doba pracovního (učebního) poměru, doba činnosti v poměru člena výrobního družstva a doba jiné činnosti, po kterou pracující mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci [§ 1 odst. 1 č. 1 písm. b)];
- 2. doba služby vojáka z povolání a příslušníka bezpečnostního sboru;
- 3. doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí; jiná doba nezaměstnanosti se započítává v jednotlivých případech v rozsahu podle rozhodnutí okresního národního výboru;
- 4. doba studia na školách, včetně vysokých škol, potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky; doba studia před 9. květnem 1945 se však započítává do doby zaměstnání jen pracovníku, z jehož celkové doby výdělečné činnosti od skončení studia do dne vzniku nároku na důchod připadají aspoň 3/4 na dobu zaměstnání;
- 5. doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) v cizině, má-li pracovník ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je
- a) československým občanem nebo
- b) cizím státním příslušníkem, který byl na území Československé socialistické republiky zaměstnán aspoň 10 let,
pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv.*)
(2) Doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní poměr (pracovní činnost) zakládá nebo zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných pro pracovníky; nebyl-li pracovník účasten nemocenského pojištění proto, že nebyl k pojištění přihlášen, nebo proto, že zaměstnání nezakládalo podle předpisů tehdy platných nemocenské pojištění, hodnotí se zaměstnání pro účely tohoto zákona, jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod.
(3) Prováděcí předpisy stanoví,
- a) které jiné doby se považují za dobu zaměstnání,
- b) jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení získaná podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků nebo podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.
§ 7
Odkaz § 7Náhradní doby
(1) Trvalo-li zaměstnání aspoň rok, započítávají se do doby zaměstnání též tyto doby (náhradní doby):
- a) doba služby v československých ozbrojených silách, pokud tato služba nebyla vykonávána jako povolání; doba jiné vojenské služby se započítává v rozsahu, který stanoví prováděcí předpisy;
- b) doba odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody*); tyto doby se započítávají v rozsahu, který stanoví prováděcí předpisy;
- c) doba, po kterou pracovník nebyl nebo nemohl být v pracovním poměru v době nesvobody z důvodu politického, národního nebo rasového útisku;
- d) doba, po kterou žena pečovala o dítě (i osvojené nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů ) ve věku do tří let anebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálé péče a nebyl umístěn v ústavu sociální péče; od 1. října 1948 též
- e) doba, po kterou měl pracovník nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy;
- f) doba odborného nebo politického školení;
- g) doba přípravy pro povolání, která se provádí podle předpisů o pracovní rehabilitaci;
- h) doba pobírání invalidního důchodu nebo dávky, která se považuje od 1. ledna 1957 za invalidní důchod, avšak jen pro vznik nároku na důchod;
od 1. ledna 1957 též
- ch) doba pobírání částečného invalidního důchodu, po kterou byl vyplácen příspěvek před umístěním do zaměstnání.
(2) Kryje-li se doba zaměstnání a náhradní doba, započte se jen doba, jejíž zápočet je pro pracovníka výhodnější. Totéž platí, kryjí-li se navzájem doby zaměstnání nebo náhradní doby.
§ 8
Odkaz § 8Přerušení zaměstnání
(1) Bylo-li zaměstnání (§ 6 a 7) přerušeno po dobu nepřesahující pět roků, započítává se doba zaměstnání před přerušením; trvalo-li však přerušení zaměstnání déle než pět roků, započítává se doba zaměstnání před přerušením, jen jestliže zaměstnání trvalo po přerušení aspoň tři roky.
(2) Pokud bylo zaměstnání přerušeno z vážných důvodů, posuzují se nároky z důchodového zabezpečení tak, jakoby pracovník nepřerušil zaměstnání; doba přerušení se však nezapočítává do doby zaměstnání. O tom, zda zaměstnání bylo přerušeno z vážných důvodů, rozhoduje na žádost pracovníka okresní národní výbor. Žádost je nutno podat do dvou roků ode dne, kterým bylo zaměstnání přerušeno.
§ 9
Odkaz § 9Průměrný měsíční výdělek
(1) Starobní a invalidní (částečný invalidní) důchod se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku.
(2) Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje z hrubých výdělků za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro pracovníka výhodnější. Byl-li pracovník po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnán, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek pro vyměření starobního důchodu z hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž pracovník skončil zaměstnání, pokud je tento výpočet pro něj výhodnější než výpočet podle ustanovení první věty.
(3) Převyšuje-li průměrný měsíční výdělek vypočtený za dobu uvedenou v předchozím odstavci částku 2000 Kčs, bere se v počet částka 2000 Kčs v plné výši a z částky přesahující 2000 Kčs jedna třetina, nejvýše však částka 1000 Kčs.
(4) Starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod toho, kdo požívá nebo již požíval některý z těchto důchodů, nesmí být vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činil průměrný měsíční výdělek, z něhož byl vyměřen dřívější důchod.