stavební zákon

§ 1

účinné od 1. 10. 1976(1) Územní plánování je součástí systému řízení rozvoje společnosti. Je soustavnou činností, která v souladu se základními cíli a úkoly národohospodářských plánů komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.

účinné od 1. 10. 1976(2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.

§ 2

účinné od 1. 10. 1976(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:

1. účinné od 1. 10. 1976a) vymezuje funkce území, řeší jejich optimální uspořádání a stanoví zásady jejich výhledového rozvoje,
2. účinné od 1. 10. 1976b) určuje rozvržení a rozsah ploch pro jednotlivé hospodářské a společenské účely, řeší jejich organizaci a vymezuje způsob funkčního využití ploch,
3. účinné od 1. 10. 1976c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,
4. účinné od 1. 10. 1976d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,
5. účinné od 1. 10. 1976e) určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,
6. účinné od 1. 10. 1976f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití,
7. účinné od 1. 10. 1976g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,
8. účinné od 1. 10. 1976h) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj,
9. účinné od 1. 10. 1976i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území,
10. účinné od 1. 10. 1976j) navrhuje pořadí výstavby a využití území,
11. účinné od 1. 10. 1976k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.

účinné od 1. 10. 1976(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z cílů a úkolů stanovených národohospodářskými plány, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.

účinné od 1. 10. 1976(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.

§ 3

účinné od 1. 10. 1976Druhy územně plánovacích podkladů

účinné od 1. 10. 1976Územně plánovací podklady tvoří zejména

1. účinné od 1. 10. 1976a) urbanistická studie,
2. účinné od 1. 10. 1976b) územní generel,
3. účinné od 1. 10. 1976c) seznam pozemků pro výstavbu rodinných domků,
4. účinné od 1. 10. 1976d) územně technické podklady.

§ 4

účinné od 1. 10. 1976Urbanistická studie

účinné od 1. 10. 1976Urbanistická studie řeší dílčí problémy v území. Zpracovává se jako podklad pro územní rozhodování v území s komplikovanými územně technickými, urbanistickými nebo architektonickými podmínkami, je-li nutno prohloubit nebo ověřit řešení navržené územně plánovací dokumentací nebo není-li zpracování územně plánovací dokumentace účelné.

§ 5

účinné od 1. 10. 1976Územní generel

účinné od 1. 10. 1976Územní generel řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení, zejména bydlení, průmyslu, zemědělství, dopravy, technických sítí a služeb, občanské vybavenosti, zeleně a rekreace. Zpracovává se, je-li nutno prohloubit řešení určité složky osídlení navržené v územně plánovací dokumentaci; je podkladem pro územní rozhodování a pro zpracování dalších kategorií nebo stupňů územně plánovací dokumentace.

§ 6

účinné od 1. 10. 1976Seznam pozemků pro výstavbu rodinných domků

účinné od 1. 10. 1976Seznam pozemků se zpracovává jako podklad k vytvoření rezervy pozemků vhodných pro plynulou výstavbu rodinných domků. Seznam pozemků sestavují a schvalují národní výbory, které pořizují územně plánovací dokumentaci sídelních útvarů nebo zón (§ 18), a to v součinnosti s místním národním výborem.

§ 7

účinné od 1. 10. 1976Územně technické podklady

účinné od 1. 10. 1976(1) Územně technické podklady, jakožto účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území, se zpracovávají pro celé území Československé socialistické republiky, pro území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a pro vybrané územní celky.

účinné od 1. 10. 1976(2) Územně technické podklady slouží zejména pro

1. účinné od 1. 10. 1976a) zpracování územně plánovací dokumentace,
2. účinné od 1. 10. 1976b) posuzování a tvorbu koncepce investiční výstavby,
3. účinné od 1. 10. 1976c) průběžné sledování změn v podmínkách území, jeho organizaci a využití,
4. účinné od 1. 10. 1976d) územní rozhodování, není-li zpracována příslušná územně plánovací dokumentace.

účinné od 1. 10. 1976(3) Územně technické podklady pořizují federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstva výstavby a techniky republik“), která zajišťují jejich průběžné doplňování a změny. Se souhlasem ministerstva výstavby a techniky republiky mohou některé územně technické podklady pořizovat krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

§ 8

účinné od 1. 10. 1976Kategorie územně plánovací dokumentace

účinné od 1. 10. 1976Územně plánovací dokumentaci tvoří

1. účinné od 1. 10. 1976a) územní prognóza,
2. účinné od 1. 10. 1976b) územní plán,
3. účinné od 1. 10. 1976c) územní projekt.

§ 9

účinné od 1. 10. 1976Územní prognóza

účinné od 1. 10. 1976Územní prognóza připravuje nebo prověřuje možnosti dlouhodobého urbanistického rozvoje území, popřípadě jeho jednotlivých urbanistických funkcí. Vychází přitom zejména z rozboru územně technických a územně ekonomických podmínek, demografických a sociologických úvah, jakož i z tendencí technického a hospodářského rozvoje území, a zpracovává se v souladu se základními cíli dlouhodobých výhledů.

§ 10

účinné od 1. 10. 1976Územní plán

účinné od 1. 10. 1976Územní plán řeší funkční vymezení a uspořádání ploch a stanoví základní zásady organizace území, postup při jeho využití a podmínky výstavby v souladu se základními cíli stanovenými dlouhodobým výhledem rozvoje národního hospodářství.

§ 11

účinné od 1. 10. 1976Územní projekt

účinné od 1. 10. 1976Územní projekt řeší způsob využití ploch vymezených pro místně a časově soustředěnou výstavbu a způsob jejich zástavby a stanoví podmínky věcné a časové koordinace výstavby. Územní projekt vychází zejména z cílů a úkolů střednědobého státního plánu.

§ 12

účinné od 1. 10. 1976Stupně územně plánovací dokumentace

účinné od 1. 10. 1976Územně plánovací dokumentace (§ 8) se zpracovává pro

1. účinné od 1. 10. 1976a) velký územní celek,
2. účinné od 1. 10. 1976b) sídelní útvar,
3. účinné od 1. 10. 1976c) zónu.

§ 13

účinné od 1. 10. 1976Územně plánovací dokumentace velkého územního celku

účinné od 1. 10. 1976Územně plánovací dokumentace velkého územního celku se zpracovává pro území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo pro velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod.).

§ 14

účinné od 1. 10. 1976Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru

účinné od 1. 10. 1976Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru se zpracovává pro celé území sídelního útvaru včetně jeho zájmového území, pro seskupení sídelních útvarů a pro území střediska cestovního ruchu a rekreace. Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.

§ 15

účinné od 1. 10. 1976Územně plánovací dokumentace zóny

účinné od 1. 10. 1976Územně plánovací dokumentace zóny se zpracovává pro ucelené části sídelního útvaru, zejména pro jeho část průmyslovou, obytnou, centrální a historickou, a pro část rekreačního nebo krajinného celku, popřípadě pro celé území malého sídelního útvaru.

§ 16

účinné od 1. 10. 1976(1) Územně plánovací dokumentaci pořizují orgány územního plánování.

účinné od 1. 10. 1976(2) Orgány územního plánování jsou národní výbory; dále jsou orgány územního plánování ministerstva výstavby a techniky republik, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a na území vojenských újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany.

účinné od 1. 10. 1976(3) Je-li orgánem územního plánování národní výbor, provádí úkony spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace příslušný odbor národního výboru, pokud zákon nestanoví jinak (§ 142).

§ 17

účinné od 1. 10. 1976(1) Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území a v přiměřeném a hospodárném rozsahu. Územní plány nebo územní projekty sídelních útvarů a zón se pořizují vždy pro výstavbu nových a pro podstatnou přestavbu, dostavbu nebo asanaci existujících sídelních útvarů nebo jejich částí, která je vyvolána jejich plánovaným rozvojem. Územní prognóza se pořizuje jen pro území se složitými podmínkami a k jejímu pořízení je třeba souhlasu nadřízeného orgánu územního plánování.

účinné od 1. 10. 1976(2) Orgány územního plánování pořizují územně plánovací dokumentaci

1. účinné od 1. 10. 1976a) z vlastního podnětu,
2. účinné od 1. 10. 1976b) na příkaz nadřízeného orgánu územního plánování,
3. účinné od 1. 10. 1976c) na návrh národních výborů nižšího stupně, jiných orgánů státní správy nebo socialistických organizací.

účinné od 1. 10. 1976(3) Ministerstva výstavby a techniky republik usměrňují řešení věcných problémů v územně plánovací dokumentaci a dohlížejí, zda územně plánovací dokumentace je pořizována v odůvodněných případech a v souladu s cíli a úkoly stanovenými národohospodářskými plány a v odpovídajícím rozsahu.

§ 18

účinné od 1. 10. 1976(1) Územně plánovací dokumentaci velkých územních celků pořizují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

účinné od 1. 10. 1976(2) Územně plánovací dokumentaci sídelních útvarů a zón pořizují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem.

účinné od 1. 10. 1976(3) V odůvodněných případech si může pořízení územně plánovací dokumentace vyhradit příslušný nadřízený orgán územního plánování. Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj si může vyhradit pořízení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, jestliže si její schválení vyhradí vláda Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 10. 1976(4) Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace do územních obvodů několika národních výborů, dohodnou se příslušné národní výbory, který z nich ji pořídí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne společný nadřízený orgán územního plánování, který národní výbor územně plánovací dokumentaci pořídí. Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou o způsobu pořízení společně ministerstva výstavby a techniky obou republik.

§ 19

účinné od 1. 10. 1976Náklady pořízení

účinné od 1. 10. 1976Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního plánování může však požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení územně plánovací dokumentace od organizací, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení územně plánovací dokumentace vyvoláno.

§ 20

účinné od 1. 10. 1976Hlavní cíle a požadavky

účinné od 1. 10. 1976(1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, stanoví hlavní cíle a požadavky pro vypracování

1. účinné od 1. 10. 1976a) územní prognózy v prognózním úkolu,
2. účinné od 1. 10. 1976b) územních plánů v územních a hospodářských zásadách,
3. účinné od 1. 10. 1976c) územních projektů v programech výstavby.

účinné od 1. 10. 1976(2) Prognózní úkol projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a s ostatními dotčenými orgány státní správy.

účinné od 1. 10. 1976(3) Územní a hospodářské zásady a programy výstavby projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a dohodne je s ostatními dotčenými orgány státní správy; územní a hospodářské zásady projedná i s nadřízeným orgánem územního plánování.

účinné od 1. 10. 1976(4) Územní a hospodářské zásady a programy výstavby schvaluje národní výbor, který bude schvalovat i územní plán nebo územní projekt.

účinné od 1. 10. 1976(5) Vláda Československé socialistické republiky, vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky schvaluje územní a hospodářské zásady a programy výstavby v případech, kdy si schválení předem vyhradila.

§ 21

účinné od 1. 10. 1976(1) Návrh územně plánovací dokumentace projedná orgán územního plánování, který ji pořizuje, a to

1. účinné od 1. 10. 1976a) návrh územní prognózy s národními výbory, jejichž území se řešení dotýká, a s dotčenými orgány státní správy,
2. účinné od 1. 10. 1976b) návrh územního plánu s národními výbory, jejichž území se řešení dotýká; s návrhem územního plánu sídelního útvaru seznámí účinnou formou organizace a občany; návrh územního plánu zóny musí být vystaven po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí,
3. účinné od 1. 10. 1976c) návrh územního projektu s národním výborem, jehož území se řešení dotýká, a s organizacemi, které se mají na výstavbě podílet, pokud jsou známy; jestliže zpracování územního projektu nepředcházel územní plán příslušného stupně, projedná se návrh územního projektu také s organizacemi a občany podle ustanovení platných pro územní plán.

účinné od 1. 10. 1976(2) Návrh územního plánu a návrh územního projektu musí být dohodnut s dotčenými orgány státní správy.

§ 22

účinné od 1. 10. 1976(1) O projednávání návrhu územně plánovací dokumentace vyrozumí orgán územního plánování dotčené národní výbory a ostatní orgány státní správy vždy jednotlivě.

účinné od 1. 10. 1976(2) Organizacím a občanům oznámí projednávání návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny způsobem v místě obvyklým.

§ 23

účinné od 1. 10. 1976(1) Národní výbory a ostatní orgány státní správy uvedené v § 21 jsou povinny sdělit svoje stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace do 30 dnů ode dne, kdy byly o něm vyrozuměny (§ 22 odst. 1). Stejnou povinnost mají i organizace, které se budou podílet na výstavbě v území řešeném územním projektem.

účinné od 1. 10. 1976(2) Projednává-li se návrh územně plánovací dokumentace, která řeší území se složitými vztahy, může orgán územního plánování lhůtu podle odstavce 1 přiměřeně prodloužit.

účinné od 1. 10. 1976(3) Organizace a občané jsou oprávněni podat připomínky k návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny do 30 dnů ode dne oznámení. Organizace a občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům či stavbám (§ 139 odst. 1) jsou řešením územního plánu zóny přímo dotčena, mohou v téže lhůtě podat námitky. K námitkám podaným po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.

§ 24

účinné od 1. 10. 1976Organizacím a občanům, kteří podali včas námitky proti návrhu územního plánu zóny, sdělí orgán územního plánování do 60 dnů po schválení územního plánu zóny písemně, že bylo námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.

§ 25

účinné od 1. 10. 1976(1) Návrh územního plánu posoudí nadřízený orgán územního plánování; bez jeho stanoviska nelze návrh územního plánu předložit ke schválení.

účinné od 1. 10. 1976(2) Jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky, posoudí návrh ministerstvo výstavby a techniky příslušné republiky; jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda Československé socialistické republiky, posoudí návrh federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

§ 26

účinné od 1. 10. 1976(1) Územní plány a územní projekty velkých územních celků schvalují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

účinné od 1. 10. 1976(2) Územní plány a územní projekty sídelních útvarů a zón schvalují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem.

účinné od 1. 10. 1976(3) Územní prognóza se neschvaluje. Je-li účelné schválit některou část řešení územní prognózy jako směrný nebo závazný podklad pro řízení dalšího rozvoje území, jsou příslušné k jejímu schválení národní výbory uvedené v odstavcích 1 a 2; před schválením ji posoudí nadřízený orgán podle § 25.

§ 27

účinné od 1. 10. 1976(1) V odůvodněných případech si schválení územně plánovací dokumentace může vyhradit národní výbor vyššího stupně nebo vláda republiky.

účinné od 1. 10. 1976(2) Vláda Československé socialistické republiky si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, řešící otázky vyplývající z mezistátních dohod nebo otázky, které je nutno z hlediska jednotné koncepce rozvoje území řešit koordinovaně v obou republikách, a schválení územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy.

§ 28

účinné od 1. 10. 1976Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 29

účinné od 1. 10. 1976(1) Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území; ostatní části řešení jsou směrné.

účinné od 1. 10. 1976(2) Závazné a směrné části územně plánovací dokumentace vymezí schvalující orgán. Základní zásady uspořádání území, vyplývající z řešení schváleného územního plánu, se zpravidla vyhlašují jako obecně závazné nařízení národního výboru.¹)

účinné od 1. 10. 1976(3) Schválená územně plánovací dokumentace je ve stanoveném rozsahu závazným nebo směrným podkladem pro vypracování dalších kategorií a stupňů územně plánovací dokumentace, pro územní rozhodování a pro vypracování dokumentace staveb.

§ 30

účinné od 1. 10. 1976Orgán územního plánování, který pořídil územně plánovací dokumentaci, soustavně sleduje, zda se nezměnily územně technické, hospodářské a sociální předpoklady, na jejichž základě byla navržena koncepce organizace území. Dojde-li ke změně předpokladů, orgán územního plánování pořídí doplněk nebo změnu územně plánovací dokumentace.

§ 31

účinné od 1. 10. 1976(1) Změny nebo doplňky závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci.

účinné od 1. 10. 1976(2) Na projednání návrhu změny nebo doplňku závazné části územně plánovací dokumentace se vztahují ustanovení § 21 až 25.

účinné od 1. 10. 1976(3) O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán, který územně plánovací dokumentaci pořídil.

§ 32

účinné od 1. 10. 1976Umisťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území

účinné od 1. 10. 1976Umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je

1. účinné od 1. 10. 1976a) rozhodnutí o umístění stavby,
2. účinné od 1. 10. 1976b) rozhodnutí o využití území,
3. účinné od 1. 10. 1976c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
4. účinné od 1. 10. 1976d) rozhodnutí o stavební uzávěře.

§ 33

účinné od 1. 10. 1976Příslušnost

účinné od 1. 10. 1976(1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.

účinné od 1. 10. 1976(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než orgán uvedený v odstavci 1, dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo opatření se stavebním úřadem.

účinné od 1. 10. 1976(3) Národní výbor, který je stavebním úřadem, může chráněné území a stavební uzávěru vyhlásit obecně závazným nařízením národního výboru.

§ 34

účinné od 1. 10. 1976Účastníci územního řízení

účinné od 1. 10. 1976(1) Účastníkem územního řízení je navrhovatel a organizace či občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být územním rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem územního řízení o chráněném území a ochranném pásmu či o stavební uzávěře je pouze navrhovatel.

účinné od 1. 10. 1976(2) Účastníkem územního řízení o umístění stavby je též místní národní výbor, pokud není sám stavebním úřadem; v územním řízení hájí důležité místní zájmy.

účinné od 1. 10. 1976(3) Jestliže pro území, které je předmětem územního řízení, je zpracován a schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny, je účastníkem územního řízení

1. účinné od 1. 10. 1976a) organizace uvedená v odstavci 1 jen tehdy, může-li stavbu nebo opatření, pro které je pozemek určen, sama uskutečnit;
2. účinné od 1. 10. 1976b) občan uvedený v odstavci 1 jen tehdy, je-li pozemek určen pro zastavění stavbou, která může být předmětem osobního vlastnictví.

účinné od 1. 10. 1976(4) Účastníky územního řízení nejsou uživatelé bytů a nebytových prostor.

§ 35

účinné od 1. 10. 1976Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy. V návrhu se uvede seznam organizací a občanů, kteří přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známi. Stavební úřad může vzhledem ke složitosti území stanovit, že se k návrhu přiloží další podklady nezbytné pro spolehlivé posouzení důsledků navrhované stavby nebo jiného opatření v území, například mapy, situační výkresy, studie, vybrané části přípravné dokumentace.

§ 36

účinné od 1. 10. 1976(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.

účinné od 1. 10. 1976(2) Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit návrh na územní rozhodnutí. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí lhůtu, do které mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto; tato lhůta nesmí být kratší než 7 dnů.

účinné od 1. 10. 1976(3) Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního řízení, jinak k nim stavební úřad nemusí přihlédnout. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.

účinné od 1. 10. 1976(4) Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi.

§ 37

účinné od 1. 10. 1976(1) Podkladem pro vydání územního rozhodnutí jsou územní plány a územní projekty. Nebyl-li pro území zpracován územní plán nebo územní projekt, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územní prognózu, územně plánovací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.

účinné od 1. 10. 1976(2) Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu, popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.

účinné od 1. 10. 1976(3) Stavební úřad v územním řízení zajistí stanoviska dotčených orgánů státní správy a jejich vzájemný soulad a posoudí vyjádření účastníků a jejich námitky.

§ 38

účinné od 1. 10. 1976Navrhuje-li občan nebo organizace vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území na pozemku, ke kterému nemá vlastnické nebo jiné právo opravňující jej využít pozemek pro navrhovaný účel, přezkoumá stavební úřad, zda navrhovatel nemůže požadované opatření uskutečnit v souladu se záměry a cíli územního plánování na jiném pozemku, ke kterému má vlastnické nebo jiné právo, nebo zda je může uskutečnit na jiném vhodném pozemku, který je ve správě místního národního výboru.

§ 39

účinné od 1. 10. 1976V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zájmy společnosti v území, zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, věcná i časová koordinace jednotlivých staveb a jiných opatření v území a především péče o životní prostředí, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního povolení.

§ 40

účinné od 1. 10. 1976(1) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k terénním úpravám, pracím a zařízením podle tohoto zákona (§ 71 odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu.

účinné od 1. 10. 1976(2) Dobu platnosti rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, jakož i rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví stavební úřad. Jestliže nelze platnost rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno.

účinné od 1. 10. 1976(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žádost navrhovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty.

účinné od 1. 10. 1976(4) Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho navrhovatele a ostatních účastníků územního řízení.

§ 41

účinné od 1. 10. 1976Změna územního rozhodnutí

účinné od 1. 10. 1976(1) Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní rozhodnutí, které je v právní moci, novým územním rozhodnutím, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Za stejných okolností může stavební úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního podnětu.

účinné od 1. 10. 1976(2) Stavební úřad může novým územním rozhodnutím i z vlastního podnětu nahradit pravomocné rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území vydané na návrh účastníka řízení, vyžaduje-li o uskutečnění závazného úkolu státního plánu rozvoje národního hospodářství v investiční výstavbě. Taková změna může být provedena, dokud není vydáno stavební povolení nebo povolení terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona. Nevydává-li se povolení, může stavební úřad územní rozhodnutí nahradit novým, pokud opatření podle územního rozhodnutí nebylo uskutečněno.

účinné od 1. 10. 1976(3) Navrhovatel původního územního rozhodnutí, které bylo nahrazeno podle odstavce 2, může u stavebního úřadu uplatnit právo na náhradu nákladů, zejména na projektovou dokumentaci, které vynaložil k přípravě stavby nebo jiného opatření v území podle původního územního rozhodnutí. O výši náhrady rozhodne stavební úřad a uhradí ji organizace, v jejíž prospěch bylo vydáno nové územní rozhodnutí; tuto organizaci určí stavební úřad ve svém rozhodnutí.

účinné od 1. 10. 1976(4) Stavební úřad může z rozhodnutí o chráněném území, o ochranném pásmu a o stavební uzávěře v odůvodněných případech a po dohodě s dotčenými orgány státní správy povolit výjimku ze stavebního zákazu nebo z omezení některých činností v území.

§ 42

účinné od 1. 10. 1976Oznámení územního rozhodnutí

účinné od 1. 10. 1976(1) Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení.

účinné od 1. 10. 1976(2) Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o využití území a o ochranném pásmu, týká-li se rozsáhlého území. Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

účinné od 1. 10. 1976(3) Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit.