Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

§ 62

(1) Do konsolidačního celku se zahrnuje konsolidující účetní jednotka¹⁷) a konsolidované účetní jednotky, kterými se rozumí:

1. a) osoby, které jsou ovládanými nebo řízenými osobami^12a), bez ohledu na jejich sídlo,
2. b) osoby, ve kterých konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv¹⁷), bez ohledu na jejich sídlo.

(2) Základ konsolidačního celku tvoří konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky vyjmenované v odstavci 1 písm. a). Do takto vytvořeného základu konsolidačního celku se zahrnou i konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem vyjmenované v odstavci 1 písm. b).

(3) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky tvořící konsolidační celek podle odstavců 1 a 2:

1. a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný, zejména z hlediska úhrnu rozvahy (bilance), čistého obratu a vlastního kapitálu. Pokud je u dvou a více uvedených konsolidovaných účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný, jsou tyto účetní jednotky přesto zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, nebo
2. b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek, nebo výjimečně nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo
3. c) jsou-li akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje v bezprostředně následujícím účetním období.

(4) Konsolidační celek vytvořený podle odstavců 1 a 2 podléhá konsolidaci, pokud splňuje kritéria stanovená v § 22 zákona.

(5) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka podle odstavců 1 až 4, která je současně osobou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky řídící se právem České republiky nebo jiné konsolidující osoby, bez ohledu na její sídlo, která se řídí právem členského státu Evropské unie (dále jen „konsolidující zahraniční osoba“), za předpokladu, že:

1. a) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží veškeré akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správních, řídících a dozorčích orgánů zřízených na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží,
2. b) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží alespoň 90 procent akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo
3. c) v případech neuvedených v písmenu a) nebo b) osoby držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce, přičemž tyto podíly celkem činí v případě akciové společnosti nejméně 10 procent a v případě ostatních obchodních společností nejméně 20 procent, nepožádaly nejpozději šest měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky.

(6) Podle odstavce 5 se postupuje, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

1. a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby,
2. b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba řídí,
3. c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a
4. d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a informaci o uplatnění odstavce 5.

(7) Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije.

(8) Postup zahrnování konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku popíše konsolidující účetní jednotka v příloze; zejména se uvede:

1. a) metoda konsolidace podle § 63 odst. 1,
2. b) obchodní firma a sídlo účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením stupně vlivu (závislosti) a podílu (účasti) na základním kapitálu těchto účetních jednotek s uvedením konsolidačních metod při jejich konsolidaci podle § 63 odst. 4 s případným zdůvodněním volby příslušné konsolidační metody,
3. c) rozvahový den účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku, pokud se liší od rozvahového dne konsolidující účetní jednotky,
4. d) obchodní firma a sídlo účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku s odůvodněním tohoto nezahrnutí,
5. e) účetní závěrky účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku,
6. f) přehled o způsobu výpočtu transformace informací z účetních závěrek účetních jednotek konsolidačního celku do položek konsolidované účetní závěrky,
7. g) informace o použitých metodách a obecných účetních zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn,
8. h) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, a u zaměstnanců podílejících se na řízení účetní jednotky s uvedením příslušné výše osobních nákladů.

§ 63

(1) Konsolidace se provádí podle příslušné metody způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek konsolidačního celku najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí konsolidační celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky (dále jen „dílčí konsolidační celky“), které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších konsolidačních celků.

(3) Zvolený způsob konsolidace se uplatňuje důsledně a trvale u účetních jednotek tvořících konsolidační celek. Při změně metody se postupuje podle ustanovení § 7 odst. 4 a 5 zákona.

(4) Při sestavování konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek se využívají tyto metody:

1. a) plná konsolidace, která se použije při zahrnutí ovládané nebo řízené osoby do konsolidované účetní závěrky,
2. b) poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí osoby, která je celá ovládána ve shodě s další nebo dalšími osobami, pokud tyto osoby mají shodný podíl na základním kapitálu ovládané nebo řízené osoby, do konsolidované účetní závěrky,
3. c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí osoby pod podstatným vlivem do konsolidované účetní závěrky.

(5) Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek ovládaných nebo řízených osob v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty osoby ovládané ve shodě v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu této osoby, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(7) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti ovládající osoby na osobě pod podstatným vlivem ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách osob vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidačního celku v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby v konsolidované účetní závěrce byly zachyceny pouze ty vztahy, které byly osobami konsolidačního celku realizovány mimo konsolidační celek. Jde zejména o vzájemné pohledávky a závazky, nákup a prodej zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené dividendy, dary a další operace mezi účetními jednotkami konsolidačního celku, které mají významný vliv na výsledek hospodaření konsolidačního celku.

§ 64

(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Konsolidovaná rozvaha zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 65. Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 66 a výpočtové položky.

(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidujících a konsolidovaných účetních jednotek, konsolidovaných účetních závěrek dílčích konsolidačních celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek konsolidačního celku. Tento přehled je písemným záznamem a uchovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.

(5) Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje v termínu umožňujícím její ověření auditorem a schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů tak, aby mohla být zveřejněna nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období.

§ 65

Konsolidovaná rozvaha

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha (bilance) se podle použité metody konsolidace doplní o položky

1. a) Kladný konsolidační rozdíl,
2. b) Záporný konsolidační rozdíl,
3. c) Menšinový vlastní kapitál,
4. d) Menšinový základní kapitál,
5. e) Menšinové kapitálové fondy,
6. f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,
7. g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,
8. h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,
9. i) Konsolidační rezervní fond,
10. j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

§ 66

Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se podle použité metody konsolidace doplní

1. a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,
2. b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu, o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

§ 67

Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze kromě údajů předepsaných v příslušných ustanoveních této vyhlášky zejména:

1. a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,
2. b) výši záloh, půjček a ostatních pohledávek poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši poskytnutých záruk, s uvedením úhrnu za každou kategorii,
3. c) změny pořizovacích cen a zůstatkových cen dlouhodobého majetku v porovnání s minulým účetním obdobím v souvislosti s kursovým přepočtem účtů konsolidovaných účetních jednotek se sídlem v zahraničí, které vedou účetnictví v cizí měně, nejméně podle jednotlivých druhů tohoto majetku,
4. d) podíl na výsledku hospodaření samostatně nebo společně ovládané nebo řízené osoby a osoby pod podstatným vlivem, jejíž cenné papíry nebo účasti byly pořízeny konsolidující účetní jednotkou v průběhu účetního období, vztahující se k období od pořízení do konce účetního období platného pro konsolidující účetní jednotku,
5. e) počet a jmenovitou hodnotu podílů v tuzemsku a v zahraničí podle jednotlivých druhů a emitentů a přehled o finančních výnosech plynoucích z vlastnictví těchto podílů souhrnně za účetní jednotky konsolidačního celku v tržní hodnotě,
6. f) komentář a zdůvodnění ke změně vlastního kapitálu konsolidovaného celku mezi dvěma konsolidacemi, zejména v případě změny rozsahu konsolidačního celku a vypořádání cenných papírů a podílů vydaných konsolidující účetní jednotkou v držení konsolidovaných účetních jednotek,
7. g) komentář k informacím o cenných papírech a podílech uvedených do ekvivalence, pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti, pohledávkách a závazcích k účetním jednotkám konsolidačního celku s dobou splatnosti delší než pět let, pohledávkách a závazcích krytých podle zástavního práva nebo věcného břemene s uvedením povahy a formy tohoto zajištění pro případ nesplacení,
8. h) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky,
9. i) souhrnnou výši případných dalších závazků, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze,
10. j) výnosy z běžné činnosti rozvržené podle hlavních činností konsolidačního celku v členění na tuzemsko¹⁸) a zahraničí.

§ 69

Ustanovení přechodná a závěrečná

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Ustanovení této vyhlášky nemusí uplatnit účetní jednotky v likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1. lednem 1993, a státní podniky hospodařící v režimu zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, do doby jejich zániku.

(3) Položka „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ obsahuje též opravnou položku k nabytému majetku stanovenou (vytvořenou) před nabytím účinnosti této vyhlášky.

(4) Položky „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

(5) Ustanovení § 52 a 53 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 41 a budou podle § 52 a 53 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují jako změna metody do mimořádných nákladů a výnosů.

§ 70

Účinnost