(1) Směrná účtová osnova uspořádaná do účtových tříd a účtových skupin se stanoví v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2) V rámci účtových skupin směrné účtové osnovy vytvářejí účetní jednotky syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují účetní jednotky členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb účetní jednotky.
Součástí pořizovací ceny jsou též přímé transakční náklady s pořízením související, které jsou účetní jednotce při prvotním zachycení známy, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Transakční náklady nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papíru a podílu, jinak také označované jako náklady na financování, prémii nebo diskont, interní správní náklady nebo náklady na držbu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.
(1) Cenné papíry, které jsou drženy za účelem obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu (dále jen „cenné papíry k obchodování“), a cenné papíry k prodeji se od okamžiku sjednání nákupu v rámci spotové operace do okamžiku sjednání prodeje v rámci spotové operace, popřípadě do okamžiku splatnosti přeceňují na reálnou hodnotu. Změny reálné hodnoty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů.
(2) Investiční fond, penzijní fond nebo podílový fond obhospodařovaný investiční společností vykazuje změny reálných hodnot cenných papírů k obchodování a cenných papírů k prodeji v příslušné položce pasiv; v okamžiku úbytku cenných papírů se souhrnná hodnota změny reálné hodnoty vykáže ve výkazu zisku a ztráty.
(3) V případě prodeje cenného papíru drženého do splatnosti a cenného papíru pořízeného v primárních emisích neurčeného k obchodování je rozdíl mezi naběhlou hodnotou a prodejní cenou v okamžiku sjednání prodeje vykázán ve výkazu zisku a ztráty jako zisk nebo ztráta z prodeje cenných papírů. Naběhlou hodnotou cenných papírů vykazovaných v položkách aktiv se pro účely této vyhlášky rozumí pořizovací cena cenného papíru postupně zvyšovaná o nabíhající úrokové nebo podobné výnosy a snížená o opravnou položku vytvořenou k tomuto cennému papíru.
(4) Investiční fond a penzijní fond přeceňuje neprovozní dlouhodobý hmotný majetek podle zvláštního právního předpisu. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv minimálně jednou ročně za předpokladu, že tyto změny jsou samostatně běžně sledovány v informačním systému účetní jednotky. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže ve výkazu zisku a ztráty. Pro účely odpisování dlouhodobého hmotného majetku se k těmto změnám nepřihlíží.
(1) Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „7. Účasti s podstatným vlivem“ a „8. Účasti s rozhodujícím vlivem“ ocenit ekvivalencí (protihodnotou).16)
(2) Goodwill zahrnutý v pořizovací ceně se převede do dlouhodobého nehmotného majetku a ocenění podílu je následně:
(3) Účetní jednotka přeceňuje podíl k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku ocenění a používá k tomu údaje o vlastním kapitálu společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv. Účetní jednotka je povinna použít údaje o vlastním kapitálu společnosti ke stejnému okamžiku, jako je okamžik, ke kterému účasti přeceňuje. Jestliže společnost, ve které účetní jednotka uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, nemá shodný rozvahový den, může účetní jednotka pro ocenění účasti použít údaje o vlastním kapitálu společnosti, které předcházejí okamžik přecenění ne více jak o tři měsíce. Rozdíly z tohoto přecenění jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty.
(4) Částku, o kterou zisk z přecenění podílu ekvivalencí (protihodnotou) zahrnutý účetní jednotkou do výkazu zisku a ztráty převyšuje přijaté dividendy, popřípadě další přijaté příspěvky z rozdělení, převede při rozdělování zisku účetní jednotka do rezervního fondu. Pro ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou) použije účetní jednotka údaje z účetní závěrky ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.
(5) Účetní jednotka ocení podíl nulou, jestliže podíl účetní jednotky na ztrátách společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, je roven nebo převyšuje ocenění účasti v účetnictví účetní jednotky. Je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu podle § 65.
(1) Reálná hodnota derivátu se stanoví jako tržní hodnota (dále jen „tržní cena“) vyhlášená ke dni stanovení reálné hodnoty. Pokud je derivát kótován na tuzemské nebo zahraniční burze, rozumí se tržní cenou cena na tomto trhu, za kterou se na něm v okamžiku ocenění obchoduje. V případě, že veřejný trh k okamžiku ocenění nepracuje, použije se cena platná poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění. Není-li k dispozici tržní cena, použije účetní jednotka pro ocenění derivátu kvalifikovaný odhad. Stanovení tržní ceny derivátu nebo jeho komponentů kvalifikovaným odhadem může účetní jednotka odvodit z podobného derivátu nebo jeho komponentů, pro které je tržní cena známa.
(2) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění reálné hodnoty, jsou oceňovací rozdíly z přecenění vykázány v okamžiku ocenění ve výkazu zisku a ztráty.
(3) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění peněžních toků, jsou oceňovací rozdíly vztahující se k zajišťovanému riziku vykázány v příslušné položce pasiv. Zisky nebo ztráty z přecenění zajišťovacích derivátů jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty ve stejných obdobích, kdy jsou ve výkazu zisku nebo ztráty vykázány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými nástroji.
(4) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, jsou oceňovací rozdíly, které se vztahují k měnovému riziku, vykázány v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty jsou vykázány ve stejném období, kdy jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty náklady nebo výnosy spojené s úbytkem zajišťovaných čistých investic do cizoměnových účastí.
(5) Účetní jednotky, které jsou investičním fondem nebo podílovým fondem obhospodařovaným investiční společností, vykazují rozdíly z přecenění všech derivátů sjednaných za účelem zajištění v příslušné položce pasiv. Zisky nebo ztráty z přecenění zajišťovacích derivátů jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty ve stejných obdobích, kdy jsou vykázány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými nástroji ve výkazu zisku nebo ztráty.
(6) Za zajišťovací derivát se považuje derivát, který současně splňuje následující podmínky:
(7) Derivát označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, který nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 6, není zajišťovacím derivátem podle tohoto předpisu. Oceňovací rozdíly z přecenění těchto derivátů jsou vykázány v okamžiku ocenění ve výkazu zisku a ztráty.
Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, souboru majetku a zásob použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.
Pro oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.
(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou).
(3) Tvorba opravné položky je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití opravné položky je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami spojenými s úbytkem majetku ve výkazu zisku a ztráty. Odděleně se vykazuje rozpuštění opravné položky pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.
(4) K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v této cizí měně. Kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z přecenění majetku, k němuž se vztahují.
(5) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.
(6) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než časem, například výkony.
(2) Zřizovací výdaje, které jsou vykázány v položce „9a) Zřizovací výdaje“, odpisuje účetní jednotka podle odpisového plánu v průběhu pěti let od vzniku společnosti.17)
(3) Goodwill, který je vykázán v položce „9b) Goodwill“, se systematicky odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používaní uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu pěti let.
(4) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je vykázán v položce „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a není uveden v odstavcích 2 a 3, se odpisuje nepřímo po dobu použitelnosti stanovenou na základě nejlepšího odhadu v souladu s odpisovým plánem účetní jednotky. Platí vyvratitelná domněnka, že doba použitelnosti ostatního dlouhodobého nehmotného majetku nepřesáhne dvacet let od okamžiku, kdy lze tento majetek používat.
(5) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
(6) Podle tohoto ustanovení se neodpisují pohledávky.
(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, ke kterému vzniknou.
(2) Účetní jednotka může použít rezervu jen k účelům, ke kterým byla vytvořena.
(3) Tvorba rezervy je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití rezervy je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami, na jejichž krytí byly rezervy vytvořeny, v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotka nesmí tvořit a používat rezervu přímo ve prospěch a na vrub příslušného účtu závazku. Odděleně se vykazuje rozpuštění rezervy pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.
(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(5) Rezervy nesmí mít aktivní zůstatek.
(6) Účetní jednotka tvoří rezervu v měně, v níž předpokládá, že nastane plnění. Nemůže-li určit předpokládanou měnu plnění, tvoří rezervu v korunách českých. Pokud se tvoří rezervy v cizí měně, kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z jiných závazků.
(7) Rezerva podléhá dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje její výše a odůvodněnost.
(8) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.
(9) Rezerva se netvoří na krytí obecných bankovních rizik a jiných rizik. K těmto účelům slouží fondy tvořené z rozdělení zisku účetní jednotky nebo z jiných zdrojů.
(10) Penzijní fondy tvoří rezervu na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění. Výše tvorby rezervy penzijní fond stanoví na základě pojistně-matematické současné hodnoty přislíbených výplat penzijního připojištění snížené o sumu prostředků evidovaných ve prospěch příjemců penzí. Současnou hodnotou přislíbených výplat se rozumí diskontovaná hodnota budoucích čistých úbytků peněz, které budou nutné k vypořádání závazků podle penzijního plánu.
Za zákaz vzájemného zúčtování se nepovažuje
(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěná v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně není známa, použije se sazba platná v příštím účetním období.
(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.
(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
(4) Při změně daňové sazby se vypočítané odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky přepočítávají sazbou platnou podle zákona o dani z příjmů pro období, ve kterém bude daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový závazek uhrazen a rozdíl vykázán v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(5) Účetní jednotka vykazuje odložený daňový závazek vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.
(6) Odloženým daňovým závazkem se rozumí částky daně z příjmů k úhradě v příštích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.
(7) Odloženými daňovými pohledávkami se rozumí částky daně z příjmů nárokované v příštích obdobích z titulu:
(1) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(2) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu a kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, jimiž se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku z čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se vykazují v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty se vykáží až při úbytku těchto účastí.
(3) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu ze smlouvy, která není vykázána v aktivech nebo pasivech, ale zavazující obě strany a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek, se vykazují v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě výše uvedené smlouvy a vykázaných v příslušných položkách aktiv a pasiv.
(4) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu z očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné, se vykazují v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka tyto kurzové rozdíly ve výkazu zisku a ztráty.
(5) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu akcií nebo podílových listů vyjádřených v cizí měně na českou měnu určených k obchodování nebo prodeji se vykazují spolu se změnou jejich reálné hodnoty.
(6) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu, které se oceňují ekvivalencí (protihodnotou), se vykazují spolu se změnou z přecenění ekvivalencí (protihodnotou).
(7) Investiční společnosti za jimi obhospodařované podílové fondy, investiční fondy a penzijní fondy vykazují kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty se vykáží až při úbytku tohoto majetku a závazků.
(1) Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo.
(2) Repem se rozumí poskytnutí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.
(3) Reverzním repem se rozumí přijetí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.
(4) Jako repo obchod se vykazuje:
(5) Klasickým repem se rozumí přijetí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů, klasickým reverzním repem se rozumí poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů.
(6) Kolaterál jako finanční aktivum poskytnuté v repu zůstává v aktivech a účetní jednotka ho vykazuje ve stejné položce aktiv, kde bylo vykazováno před poskytnutím v repu za použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka u klasického repa, prodeje cenného papíru se současně sjednaným nákupem a půjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti vykáže v pasivech přijatý úvěr.
(7) Kolaterál jako finanční aktivum přijaté v reverzním repu se k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů vykazuje v reálné hodnotě v příslušné podrozvahové položce. V podrozvahových položkách se nevykazuje kolaterál, který je předmětem krátkého prodeje; tento prodej je vykázán v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka u klasického reverzního repa, nákupu cenného papíru se současně sjednaným prodejem a u výpůjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti vykáže v aktivech poskytnutý úvěr.