(1) Směrná účtová osnova uspořádaná do účtových tříd a účtových skupin se stanoví v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2) V rámci účtových skupin směrné účtové osnovy vytvářejí účetní jednotky syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují účetní jednotky členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb účetní jednotky.
Součástí pořizovací ceny jsou též přímé transakční náklady s pořízením související, které jsou účetní jednotce při prvotním zachycení známy, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Transakční náklady nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papíru a podílu, jinak také označované jako náklady na financování, prémii nebo diskont, interní správní náklady nebo náklady na držbu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.
(1) Oceňovací rozdíly z ocenění cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(2) Oceňovací rozdíly realizovatelných cenných papírů se vykazují v příslušné položce pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se souhrnná hodnota oceňovacích rozdílů vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi oceněním při nabytí cenného papíru sníženým nebo zvýšeným o časové rozlišení prémie nebo diskontu a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích vykázaných ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po vykázání znehodnocení ve výkazu zisku a ztráty dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, vykazuje se toto zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů ve výkazu zisku a ztráty, nejvýše však do výše znehodnocení vykázaného podle věty třetí.
(3) Investiční společnosti za jimi obhospodařované podílové fondy a investiční fondy oceňují účasti reálnou hodnotou podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) této účasti, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi oceněním při nabytí účasti a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích vykázaných ztrát ze znehodnocení.
(1) Investiční společnosti za jimi obhospodařované podílové fondy, investiční fondy a penzijní fondy oceňují neprovozní dlouhodobý hmotný majetek reálnou hodnotou podle zvláštního právního předpisu. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(2) V případě, že dojde k trvalému snížení hodnoty neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, vykáže se toto snížení hodnoty v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(1) Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „7. Účasti s podstatným vlivem“ a „8. Účasti s rozhodujícím vlivem“ ocenit ekvivalencí (protihodnotou).16)
(2) Goodwill zahrnutý v pořizovací ceně se převede do dlouhodobého nehmotného majetku a ocenění podílu je následně:
(3) Účetní jednotka oceňuje podíl k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku ocenění a používá k tomu údaje o vlastním kapitálu společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv. Účetní jednotka je povinna použít údaje o vlastním kapitálu společnosti ke stejnému okamžiku, jako je okamžik, ke kterému účasti oceňuje. Jestliže společnost, ve které účetní jednotka uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, nemá shodný rozvahový den, může účetní jednotka pro ocenění účasti použít údaje o vlastním kapitálu společnosti, které předcházejí okamžik ocenění ne více jak o tři měsíce. Rozdíly z tohoto ocenění jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty.
(4) Částku, o kterou zisk z ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou) zahrnutý účetní jednotkou do výkazu zisku a ztráty převyšuje přijaté dividendy, popřípadě další přijaté příspěvky z rozdělení, převede při rozdělování zisku účetní jednotka do rezervního fondu. Pro ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou) použije účetní jednotka údaje z účetní závěrky ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.
(5) Účetní jednotka ocení podíl nulou, jestliže podíl účetní jednotky na ztrátách společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, je roven nebo převyšuje ocenění účasti v účetnictví účetní jednotky. Je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu podle § 65.
(1) Reálná hodnota derivátu se stanoví jako tržní hodnota (dále jen „tržní cena“) vyhlášená ke dni stanovení reálné hodnoty. Pokud je derivát kótován na tuzemské nebo zahraniční burze, rozumí se tržní cenou cena na tomto trhu, za kterou se na něm v okamžiku ocenění obchoduje. V případě, že veřejný trh k okamžiku ocenění nepracuje, použije se cena platná poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění. Není-li k dispozici tržní cena, použije účetní jednotka pro ocenění derivátu kvalifikovaný odhad. Stanovení tržní ceny derivátu nebo jeho komponentů kvalifikovaným odhadem může účetní jednotka odvodit z podobného derivátu nebo jeho komponentů, pro které je tržní cena známa.
(2) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění reálné hodnoty, jsou oceňovací rozdíly z ocenění vykázány v okamžiku ocenění ve výkazu zisku a ztráty.
(3) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění peněžních toků, jsou oceňovací rozdíly vztahující se k zajišťovanému riziku vykázány v příslušné položce pasiv. Zisky nebo ztráty z ocenění zajišťovacích derivátů jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty ve stejných obdobích, kdy jsou ve výkazu zisku nebo ztráty vykázány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými nástroji. Pokud v důsledku zajištěné očekávané transakce dojde následně k vykázání nefinančního aktiva, nefinančního závazku nebo pevného závazku, u kterého je zajištěna reálná hodnota, mohou být související zisky nebo ztráty vykázány společně s nefinančním aktivem nebo závazkem.
(4) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, jsou oceňovací rozdíly, které se vztahují k měnovému riziku, vykázány v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty jsou vykázány ve stejném období, kdy jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty náklady nebo výnosy spojené s úbytkem zajišťovaných čistých investic do cizoměnových účastí.
(5) Za zajišťovací derivát se považuje derivát, který současně splňuje následující podmínky:
(6) Derivát označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, který nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 6, není zajišťovacím derivátem podle tohoto předpisu.
(7) Derivát, který není označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, je označován jako derivát k obchodování a oceňovací rozdíly se vykazují ve výkazu zisku a ztráty alespoň k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.
Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, souboru majetku a zásob použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.
Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
Pro oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.
(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou).
(3) Tvorba opravné položky je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití opravné položky je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami spojenými s úbytkem majetku ve výkazu zisku a ztráty. Odděleně se vykazuje rozpuštění opravné položky pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.
(4) K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v této cizí měně. Kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku, k němuž se vztahují.
(5) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.
(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než časem, například výkony.
(2) Zřizovací výdaje, které jsou vykázány v položce „9a) Zřizovací výdaje“, odpisuje účetní jednotka podle odpisového plánu v průběhu pěti let od vzniku společnosti.17)
(3) Goodwill, který je vykázán v položce „9b) Goodwill“, se systematicky odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používaní uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu pěti let.
(4) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je vykázán v položce „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a není uveden v odstavcích 2 a 3, se odpisuje nepřímo po dobu použitelnosti stanovenou na základě nejlepšího odhadu v souladu s odpisovým plánem účetní jednotky. Platí vyvratitelná domněnka, že doba použitelnosti ostatního dlouhodobého nehmotného majetku nepřesáhne dvacet let od okamžiku, kdy lze tento majetek používat.
(5) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
(6) Podle tohoto ustanovení se neodpisují pohledávky.
(7) Neprovozní dlouhodobý hmotný majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou, se neodpisuje.
(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné nebo jisté, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, ke kterému vzniknou.
(2) Účetní jednotka může použít rezervu jen k účelům, ke kterým byla vytvořena.
(3) Tvorba rezervy je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití rezervy je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami, na jejichž krytí byly rezervy vytvořeny, v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotka nesmí tvořit a používat rezervu přímo ve prospěch a na vrub příslušného účtu závazku. Odděleně se vykazuje rozpuštění rezervy pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.
(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(5) Rezervy nesmí mít aktivní zůstatek.
(6) Účetní jednotka tvoří rezervu v měně, v níž předpokládá, že nastane plnění. Nemůže-li určit předpokládanou měnu plnění, tvoří rezervu v korunách českých. Pokud se tvoří rezervy v cizí měně, kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z jiných závazků.
(7) Rezerva podléhá dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje její výše a odůvodněnost.
(8) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.
(9) Rezerva se netvoří na krytí obecných bankovních rizik a jiných rizik. K těmto účelům slouží fondy tvořené z rozdělení zisku účetní jednotky nebo z jiných zdrojů.
(10) Penzijní fondy tvoří rezervu na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění. Výši tvorby rezervy penzijní fond stanoví na základě pojistně-matematické současné hodnoty přislíbených výplat penzijního připojištění snížené o sumu prostředků evidovaných ve prospěch příjemců penzí. Současnou hodnotou přislíbených výplat se rozumí diskontovaná hodnota budoucích čistých úbytků peněz, které budou nutné k vypořádání závazků podle penzijního plánu.
Za zákaz vzájemného zúčtování se nepovažuje
(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěná v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně není známa, použije se sazba platná v příštím účetním období.
(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.
(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
(4) Při změně daňové sazby se vypočítané odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky přepočítávají sazbou platnou podle zákona o dani z příjmů pro období, ve kterém bude daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový závazek uhrazen a rozdíl vykázán v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(5) Účetní jednotka vykazuje odložený daňový závazek vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.
(6) Odloženým daňovým závazkem se rozumí částky daně z příjmů k úhradě v příštích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.
(7) Odloženými daňovými pohledávkami se rozumí částky daně z příjmů nárokované v příštích obdobích z titulu:
(1) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(2) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu a kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, jimiž se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku z čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se vykazují v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty se vykáží až při úbytku těchto účastí.
(3) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu ze smlouvy, která není vykázána v aktivech nebo pasivech, ale zavazující obě strany a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě výše uvedené smlouvy a vykázaných v příslušných položkách aktiv a pasiv.
(4) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu z očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka tyto kurzové rozdíly ve výkazu zisku a ztráty.
(5) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu akcií nebo podílových listů vyjádřených v cizí měně na českou měnu oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a realizovatelných se vykazují spolu se změnou jejich reálné hodnoty.
(6) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu, které se oceňují ekvivalencí (protihodnotou), se vykazují spolu se změnou z ocenění ekvivalencí (protihodnotou).
(1) Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo.
(2) Repem se rozumí poskytnutí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.
(3) Reverzním repem se rozumí přijetí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.
(4) Jako repo obchod se vykazuje:
(5) Kolaterál jako finanční aktivum poskytnuté v repu zůstává v aktivech a účetní jednotka ho vykazuje ve stejné položce aktiv, kde bylo vykazováno před poskytnutím v repu za použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka u klasického repa, prodeje cenného papíru se současně sjednaným nákupem a půjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti vykáže v pasivech přijatý úvěr.
(6) Kolaterál jako finanční aktivum přijaté v reverzním repu se k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů vykazuje v reálné hodnotě v příslušné podrozvahové položce. V podrozvahových položkách se nevykazuje kolaterál, který je předmětem krátkého prodeje; tento prodej je vykázán v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka u klasického reverzního repa, nákupu cenného papíru se současně sjednaným prodejem a u výpůjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti vykáže v aktivech poskytnutý úvěr.