Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi

§ 66

(1) Směrná účtová osnova uspořádaná do účtových tříd a účtových skupin se stanoví v příloze č. 4.

(2) V rámci účtových skupin směrné účtové osnovy vytvářejí účetní jednotky syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují účetní jednotky členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb účetní jednotky.

(3) Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti.

§ 67

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů¹⁵)

Součástí pořizovací ceny jsou též přímé transakční náklady s pořízením související, které jsou účetní jednotce při prvotním zachycení známy, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Transakční náklady nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papíru a podílu, jinak také označované jako náklady na financování, prémii nebo diskont, interní správní náklady nebo náklady na držbu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.

§ 68

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u cenných papírů

(1) Oceňovací rozdíly z ocenění cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) Oceňovací rozdíly realizovatelných cenných papírů se vykazují v příslušné položce pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se souhrnná hodnota oceňovacích rozdílů vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi oceněním při nabytí cenného papíru sníženým nebo zvýšeným o časové rozlišení prémie nebo diskontu a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích vykázaných ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po vykázání znehodnocení ve výkazu zisku a ztráty dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, vykazuje se toto zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů ve výkazu zisku a ztráty, nejvýše však do výše znehodnocení vykázaného podle věty třetí.

(3) Investiční fondy oceňují účasti reálnou hodnotou podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) této účasti, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi oceněním při nabytí účasti a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích vykázaných ztrát ze znehodnocení.

§ 68a

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u neprovozního dlouhodobého hmotného majetku

(1) Účetní jednotky oceňují neprovozní dlouhodobý hmotný majetek reálnou hodnotou podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) V případě, že dojde k trvalému snížení hodnoty neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, vykáže se toto snížení hodnoty v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

§ 69

Metoda ocenění ekvivalencí

(1) Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „7. Účasti s podstatným vlivem“ a „8. Účasti s rozhodujícím vlivem“ ocenit ekvivalencí.

(2) Goodwill zahrnutý v pořizovací ceně se převede do dlouhodobého nehmotného majetku a ocenění podílu je následně:

1. a) snižováno o přijaté podíly na zisku ve výši před zdaněním, popřípadě o další přijaté příspěvky z rozdělení a
2. b) zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátě ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, který vznikl po datu nabytí podílu, a
3. c) snižováno nebo zvyšováno o podíly na změnách ve vlastním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, které nebyly zahrnuty do výkazu zisku a ztráty ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.

(3) Účetní jednotka oceňuje podíl k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku ocenění a používá k tomu údaje o vlastním kapitálu společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv. Účetní jednotka je povinna použít údaje o vlastním kapitálu společnosti ke stejnému okamžiku, jako je okamžik, ke kterému účasti oceňuje. Jestliže společnost, ve které účetní jednotka uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, nemá shodný rozvahový den, může účetní jednotka pro ocenění účasti použít údaje o vlastním kapitálu společnosti, které předcházejí okamžik ocenění ne více jak o tři měsíce. Rozdíly z tohoto ocenění jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty.

(4) Částku, o kterou zisk z ocenění podílu ekvivalencí zahrnutý účetní jednotkou do výkazu zisku a ztráty převyšuje přijaté podíly na zisku, popřípadě další přijaté příspěvky z rozdělení, převede při rozdělování zisku účetní jednotka do rezervního fondu. Pro ocenění podílu ekvivalencí použije účetní jednotka údaje z účetní závěrky ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.

(5) Účetní jednotka ocení podíl nulou, jestliže podíl účetní jednotky na ztrátách společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, je roven nebo převyšuje ocenění účasti v účetnictví účetní jednotky. Je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu.

§ 70

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů

(1) Reálná hodnota derivátu se stanoví jako tržní hodnota (dále jen „tržní cena“) vyhlášená ke dni stanovení reálné hodnoty. Pokud je derivát přijat k obchodování na regulovaném trhu, rozumí se tržní cenou cena na tomto trhu, za kterou se na něm v okamžiku ocenění obchoduje. V případě, že regulovaný trh k okamžiku ocenění nepracuje, použije se cena platná poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění. Není-li k dispozici tržní cena, použije účetní jednotka pro ocenění derivátu kvalifikovaný odhad. Stanovení tržní ceny derivátu nebo jeho komponentů kvalifikovaným odhadem může účetní jednotka odvodit z podobného derivátu nebo jeho komponentů, pro které je tržní cena známa.

(2) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění reálné hodnoty, jsou oceňovací rozdíly z ocenění vykázány v okamžiku ocenění ve výkazu zisku a ztráty.

(3) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění peněžních toků, jsou oceňovací rozdíly vztahující se k zajišťovanému riziku vykázány v příslušné položce pasiv. Zisky nebo ztráty z ocenění zajišťovacích derivátů jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty ve stejných obdobích, kdy jsou ve výkazu zisku nebo ztráty vykázány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými nástroji. Pokud v důsledku zajištěné očekávané transakce dojde následně k vykázání nefinančního aktiva, nefinančního závazku nebo pevného závazku, u kterého je zajištěna reálná hodnota, mohou být související zisky nebo ztráty vykázány společně s nefinančním aktivem nebo závazkem.

(4) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, jsou oceňovací rozdíly, které se vztahují k měnovému riziku, vykázány v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty jsou vykázány ve stejném období, kdy jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty náklady nebo výnosy spojené s úbytkem zajišťovaných čistých investic do cizoměnových účastí.

(5) Za zajišťovací derivát se považuje derivát, který současně splňuje následující podmínky:

1. a) odpovídá strategii účetní jednotky v řízení rizik,
2. b) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován účetním záznamem; dokumentace obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích nástrojů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, přístup k zjišťování a doložení efektivnosti zajištění,
3. c) zajištění je efektivní; zajištění je efektivní, jestliže na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku, popřípadě celkové změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů v rozmezí osmdesát procent až jedno sto dvacet pět procent změn reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovaných položek odpovídajících zajišťovanému riziku. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů.

(6) Derivát označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, který nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 5, není zajišťovacím derivátem podle tohoto předpisu.

(7) Derivát, který není označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, je označován jako derivát k obchodování a oceňovací rozdíly se vykazují ve výkazu zisku a ztráty alespoň k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

§ 71

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob

Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, souboru hmotných nemovitých věcí a zásob použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 72

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

§ 72a

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

§ 73

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky

Pro oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

§ 74

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.

(3) Tvorba opravné položky je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití opravné položky je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami spojenými s úbytkem majetku ve výkazu zisku a ztráty. Odděleně se vykazuje rozpuštění opravné položky pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.

(4) K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v této cizí měně. Kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku, k němuž se vztahují.

(5) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.

§ 75

Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než časem, například výkony.

(2) Goodwill, který je vykázán v položce „9b) Goodwill“, se systematicky odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používaní uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu pěti let.

(3) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je vykázán v položce „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a není uveden v odstavcích 2 a 3, se odpisuje nepřímo po dobu použitelnosti stanovenou na základě nejlepšího odhadu v souladu s odpisovým plánem účetní jednotky. Platí vyvratitelná domněnka, že doba použitelnosti ostatního dlouhodobého nehmotného majetku nepřesáhne dvacet let od okamžiku, kdy lze tento majetek používat.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

(5) Podle tohoto ustanovení se neodpisují pohledávky.

(6) Neprovozní dlouhodobý hmotný majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou, se neodpisuje.

§ 76

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí dluhů nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné nebo jisté, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, ke kterému vzniknou.

(2) Účetní jednotka může použít rezervu jen k účelům, ke kterým byla vytvořena.

(3) Tvorba rezervy je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití rezervy je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami, na jejichž krytí byly rezervy vytvořeny, v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotka nesmí tvořit a používat rezervu přímo ve prospěch a na vrub příslušného účtu dluhu. Odděleně se vykazuje rozpuštění rezervy pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.

(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(5) Rezervy nesmí mít aktivní zůstatek.

(6) Účetní jednotka tvoří rezervu v měně, v níž předpokládá, že nastane plnění. Nemůže-li určit předpokládanou měnu plnění, tvoří rezervu v korunách českých. Pokud se tvoří rezervy v cizí měně, kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z jiných dluhů.

(7) Rezerva podléhá dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje její výše a odůvodněnost.

(8) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.

(9) Rezerva se netvoří na krytí obecných bankovních rizik a jiných rizik. K těmto účelům slouží fondy tvořené z rozdělení zisku účetní jednotky nebo z jiných zdrojů.

(10) Penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy tvoří rezervu na dluhy vyplývající ze smluv o penzijním připojištění v účetnictví transformovaných fondů. Výši tvorby rezervy penzijní společnost za jí obhospodařovaný transformovaný fond stanoví na základě pojistně-matematické současné hodnoty přislíbených výplat penzijního připojištění snížené o sumu prostředků evidovaných ve prospěch příjemců penzí. Současnou hodnotou přislíbených výplat se rozumí diskontovaná hodnota budoucích čistých úbytků peněz, které budou nutné k vypořádání dluhů podle penzijního plánu.

§ 77

Vzájemné zúčtování

Za zákaz vzájemného zúčtování se nepovažuje

1. a) započtení částek:
   1. 1. hodnot z realizace zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem nebo jím podobných pohledávek,
   2. 2. dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
   3. 3. nedoplatků a přeplatků daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, a to v rámci stejného druhu daně nebo poplatku a stejného správce daně nebo poplatku,
   4. 4. pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich vzájemná souvislost (záměna hodnot), na základě rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky,
   5. 5. kurzových rozdílů,
   6. 6. rozdílů ze změn reálných hodnot jednotlivých finančních nástrojů v rámci účetního období,

1. b) způsob účtování prodeje finančních aktiv nebo převzetí finančních závazků, při kterém je do nákladů nebo výnosů zahrnut rozdíl mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku sjednání obchodu nebo vypořádání prodeje; tento způsob se označuje jako netto způsob.

§ 78

Metoda odložené daně

(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěná v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně není známa, použije se sazba platná v příštím účetním období.

(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů.

(4) Při změně daňové sazby se vypočítané odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky přepočítávají sazbou platnou podle zákona o dani z příjmů pro období, ve kterém bude daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový dluh uhrazen a rozdíl vykázán v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(5) Účetní jednotka vykazuje odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 zákona.

(6) Odloženým daňovým dluhem se rozumí částky daně z příjmů k úhradě v příštích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.

(7) Odloženými daňovými pohledávkami se rozumí částky daně z příjmů nárokované v příštích obdobích z titulu:

1. a) odčitatelných přechodných rozdílů,
2. b) převedených nevyužitých daňových ztrát,
3. c) převedených nevyužitých daňových odpočtů.

§ 79

Metoda kurzových rozdílů

(1) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu a kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, jimiž se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku z čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se vykazují v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty se vykáží až při úbytku těchto účastí.

(3) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu ze smlouvy, která není vykázána v aktivech nebo pasivech, ale zavazující obě strany a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě výše uvedené smlouvy a vykázaných v příslušných položkách aktiv a pasiv.

(4) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu z očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka tyto kurzové rozdíly ve výkazu zisku a ztráty.

(5) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu akcií nebo podílových listů vyjádřených v cizí měně na českou měnu oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a realizovatelných se vykazují spolu se změnou jejich reálné hodnoty.

(6) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu, které se oceňují ekvivalencí, se vykazují spolu se změnou z ocenění ekvivalencí.

§ 80

Repo obchody

(1) Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo.

(2) Repem se rozumí poskytnutí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.

(3) Reverzním repem se rozumí přijetí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.

(4) Jako repo obchod se vykazuje:

1. a) klasické repo, kterým se rozumí přijetí úvěru se zajišťovacím převodem finančního aktiva a klasické reverzní repo, kterým se rozumí poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem finančního aktiva,
2. b) zápůjčka cenných papírů zajištěná převodem hotovosti nebo jinou formou úhrady,
3. c) prodej cenných papírů se současně sjednaným zpětným nákupem a nákup cenných papírů se současně sjednaným zpětným prodejem.

(5) Kolaterál jako finanční aktivum poskytnuté v repu zůstává v aktivech a účetní jednotka ho vykazuje ve stejné položce aktiv, kde bylo vykazováno před poskytnutím v repu za použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka u klasického repa, prodeje cenného papíru se současně sjednaným nákupem a poskytnutí cenného papíru zápůjčkou zajištěnou převodem hotovosti vykáže v pasivech přijatý úvěr.

(6) Kolaterál jako finanční aktivum přijaté v reverzním repu se k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky vykazuje v reálné hodnotě v příslušné podrozvahové položce. V podrozvahových položkách se nevykazuje kolaterál, který je předmětem krátkého prodeje; tento prodej je vykázán v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka u klasického reverzního repa, nákupu cenného papíru se současně sjednaným prodejem a u přijetí cenného papíru zápůjčkou zajištěnou převodem hotovosti vykáže v aktivech poskytnutý úvěr.

§ 82

(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají metody:

1. a) plné konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky,
2. b) poměrné konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,
3. c) konsolidace ekvivalencí, která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.

(4) Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(5) Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření.

(9) Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a dluhy, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.

§ 83

(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky je i přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky, konsolidované účetní jednotky, účetních jednotek pod společným vlivem, účetních jednotek přidružených, konsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je písemným záznamem a uschovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2, 3 a 5 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.

§ 84

Konsolidovaná rozvaha

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v čistých částkách odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky

1. a) Kladný konsolidační rozdíl,
2. b) Záporný konsolidační rozdíl,
3. c) Menšinový vlastní kapitál,
4. d) Menšinový základní kapitál,
5. e) Menšinové kapitálové fondy,
6. f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,
7. g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,
8. h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,
9. i) Konsolidační rezervní fond,
10. j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

(3) Položka Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období obsahuje podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým akcionářům nebo společníkům.

(4) Položka Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci obsahuje podíl konsolidující účetní jednotky na výsledku hospodaření běžného účetního období osoby pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí účasti.

§ 85

Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se doplní

1. a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,
2. b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu,
3. c) o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.

§ 86

Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

(1) Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované podle § 54, případně § 55 až 57, za účelem posouzení finanční situace konsolidačního celku, s úpravami, jež vyplývají z použitých způsobů konsolidace podle § 82 odst. 1 a metod konsolidace podle § 82 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto úprav:

1. a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují,
2. b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců v průběhu účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované pomocí metody poměrné konsolidace,
3. c) při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček, závdavků a ostatních pohledávek se uvádějí pouze částky přiznané konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami osobám uvedeným v § 54 odst. 5 písm. b) a c).

(2) Konsolidující účetní jednotka v příloze dále zejména uvede:

1. a) způsob konsolidace podle § 82 odst. 1 a použité metody konsolidace podle § 82 odst. 4,
2. b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede skutečnosti, na základě kterých se stala ovládající osobou,
3. c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,
4. d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich vlastním kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,
5. e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,
6. f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv,
7. g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet procentní podíl na vlastním kapitálu menší než 20; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 procent.

(3) Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, které se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.

§ 88

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „10. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

§ 89

Účinnost