Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami

§ 24

Směrná účtová osnova je uspořádáním účtových tříd a účtových skupin pro pojišťovny a stanoví se v příloze č. 4.

§ 25

(1) Reálna hodnota⁴⁴) se použije k ocenění investic, které jsou obsahem položky „C. Finanční umístění (investice)“ a položky „D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“.

(2) Ocenění položek uvedených v odstavci 1 k okamžiku uskutečnění účetního případu⁴⁵) se uvede v příloze v účetní závěrce.

§ 26

(1) V případě jiného finančního umístění (investic), než které je obsahem položky „C.I. Pozemky a stavby (nemovitosti)", se reálnou hodnotou rozumí tržní hodnota, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Pokud k okamžiku sestavení účetní závěrky byla finanční umístění oceňovaná tržní hodnotou již prodána nebo k jejich prodeji dojde v krátké době, nejdéle do 1 měsíce, sníží se jejich tržní hodnota o skutečné náklady na jeho uskutečnění.

(3) Není-li objektivně možné stanovit tržní hodnotu podílu, použije se ocenění ekvivalencí (protihodnotou). Kromě podílů a finančního umístění oceňovaného tržní hodnotou, oceňují se všechna další finanční umístění na základě kvalifikovaného odhadu jejich pravděpodobné realizační hodnoty.

(4) Při ocenění ekvivalencí (protihodnotu)

1. a) pořizovací cena podílu, po vyloučení goodwillu, se
   1. 1. sníží o přijaté nezdaněné dividendy, popřípadě o další přijaté částky plynoucí z rozdělení zisku,
   2. 2. zvýší o podíl na zisku nebo sníží o podíl na ztrátě vzniklý po okamžiku pořízení podílu,
   3. 3. sníží nebo zvýší o podíly na změnách ve vlastním kapitálu, které nebyly uvedeny ve výkazu zisku nebo ztráty,

1. b) částka, o kterou zisk nebo ztráta z ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), uvedená ve výkazu zisku a ztráty, převyšuje částky uvedené v písmenu a) bodě 1, se převede do fondů uváděných v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv,
2. c) podíl se ocení nulou, jestliže podíl na ztrátě konsolidované účetní jednotky, ve které má konsolidující účetní jednotka podstatný vliv, je roven nebo vyšší než ocenění podílu v účetnictví.

§ 27

(1) V případě finančního umístění, které je obsahem položky „C.I. Pozemky a stavby (nemovitosti)“, se reálnou hodnotou rozumí tržní hodnota, která se stanoví kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce jako cena, za jakou by mohly být pozemky a stavby (nemovitosti) prodány v okamžiku provedení jejich ocenění.

(2) Ocenění se provede tak, že se odděleně ocení každý pozemek a každá stavba (nemovitost), a to nejméně jednou za 5 let, tržní hodnotou podle odstavce 1.

(3) Pokud k okamžiku sestavení účetní závěrky byly pozemky a stavby (nemovitosti) již prodány nebo k jejich prodeji dojde v krátké době, nejdéle do 3 měsíců, sníží se tržní hodnota stanovená podle odstavce 1 o skutečné náklady na jeho uskutečnění.

§ 28

Technické rezervy

(1) Za reálnou hodnotu technických rezerv se považuje jejich výše stanovená podle zvláštního právního předpisů.¹) Reálnou hodnotu technických rezerv lze stanovit podle § 27 odst. 2 zákona též s použitím tržní hodnoty nebo posudku znalce.

(2) Výše technických rezerv se stanoví tak, aby v každém okamžiku byla dostatečná do té míry, aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům, plynoucím z pojistných smluv.

§ 29

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty

(1) Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen „oceňovací rozdíly“).

(2) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 se uvádějí, není-li dále stanoveno jinak, s výjimkou u technických rezerv, v položce „II.3. Přírůstky hodnoty finančního umístění (investic)“ nebo „II.10. Úbytky hodnoty finančního umístění (investic)“ Technického účtu k životnímu pojištění nebo v položce „III.3.c)“ nebo „III.5.b)“ Netechnického účtu ve výkazu zisku a ztráty a v příslušných položkách finančního umístění.

(3) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u technických rezerv se uvádějí v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, ve které se uvádí tvorba nebo použití této rezervy, a v příslušné položce technické rezervy v pasivech.

(4) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů a ostatního finančního umístění (investic), které jsou obsahem položky „C.II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních“, se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(5) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u finančního umístění (investic), které jsou obsahem položky „C.I. Pozemky a stavby (nemovitosti)", se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2. Stejně se postupuje u předmětů a děl umělecké kulturní hodnoty podle zvláštního právního předpisu,²⁸) které se uvádějí v položce „C.III.7. Ostatní finanční umístění“.

(6) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u finančního umístění (investic), které jsou obsahem položky „C.III. Jiná finanční umístění“ kromě předmětů a děl umělecké kulturní hodnoty a derivátů podle zvláštního právního předpisu²⁸)^,29) a cenných papírů držených do splatnosti (položka C.III.2.), se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2. Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů držených do splatnosti se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(7) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u finančního umístění (investic), které je obsahem položky „C.IV. Depozita při aktivním zajištění“ a položky „D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(8) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u zajišťovacích derivátů se uvádějí

1. a) v případech, ve kterých se zajišťuje změna reálné hodnoty podle odstavce 2,
2. b) v případech, ve kterých se zajišťují změny budoucích peněžních toků v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v položce „C.III.7. Ostatní finanční umístění“ aktiv. V položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2 se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejných účetních obdobích, ve kterých se uvádějí náklady a výnosy spojené se zajišťovacími deriváty,
3. c) v případech, ve kterých se zajišťuje měnové riziko vyplývající z čisté investice do cizoměnového podílu s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v položce „C.III.7. Ostatní finanční umístění“ aktiv pro zajišťovací derivát. V položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2 se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejném účetním období, ve kterém se uvádějí náklady a výnosy spojené s úbytkem těchto zajišťovaných čistých investic.

(9) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 při přeměně účetní jednotky se uvádějí u zanikajících účetních jednotek v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v příslušné položce majetku. Do položky výkazu zisku a ztráty v Netechnickém účtu označené „III.3.c)“ nebo „III.5.b)“ se převedou k okamžiku rozhodnutí rejstříkového soudu o návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku.

§ 30

(1) V případě neživotního pojištění se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá ze základu, který je slučitelný se základem používaným pro nezasloužené pojistné. To neplatí, jde-li o neživotní pojištění, ke kterému se stanovuje také rezerva pojistného neživotních pojištění; v tomto případě se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá s použitím pojistně matematických metod slučitelných s metodami výpočtu rezervy pojistného neživotních pojištění.

(2) V případě životního pojištění mohou být pro výpočet výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy použity pojistně matematické metody jako u technických rezerv tohoto pojištění.

§ 31

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek, cenných papírů a podílů

(1) Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku, zásob, pohledávek s výjimkou pohledávek uváděných v položkách „E.I. Pohledávky z přímého pojištění“ a „E.II. Pohledávky z operací zajištění“ aktiv a pro metodu ocenění souboru majetku nebo metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

(2) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady související s jeho pořízením, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Náklady související s pořízením cenného papíru a podílu nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papíru a podílu, prémii nebo diskont, vnitřní správní náklady nebo náklady na držbu cenného papíru a podílu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.

§ 32

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou).

(3) Tvorba opravných položek se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.11. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“. Použití opravných položek včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.4. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění“.

(4) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.

§ 33

Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, který se uvádí v položce „F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než pozemky a stavby (nemovitosti), a zásoby“ aktiv, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Odpis může být vyjádřen i jinak než časem, zejména výkony.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

(3) Zřizovací výdaje, které jsou obsahem položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ aktiv, se odpisují podle § 65a obchodního zákoníku.

(4) Goodwill, který je obsahem položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ aktiv, se rovnoměrně odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používání uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu 5 let.

(5) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je obsahem položky B. aktiv a není uveden v odstavcích 3 a 4, se odpisuje nejdéle po dobu 20 let.

(6) Odpisy se uvádějí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.8.c) Správní režie“.

(7) Podle ustanovení § 28 zákona se dále neodpisují aktiva, která jsou obsahem položek „C. Finanční umístění (investice)“ a „D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“, „E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění“ a „E.II. Pohledávky z operací zajištění“.

§ 34

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Z rezerv uvedených v § 26 zákona se upravuje postup tvorby a použití rezervy na rizika a ztráty, rezervy na daň z příjmů, rezervy na důchody a podobné závazky a rezervy na restrukturalizaci, které se uvádějí v položce „E. Rezervy na ostatní rizika a ztráty“ pasiv. Stejně se uvádějí rezervy podle zvláštních právních předpisů⁴⁶) s výjimkou technických rezerv.

(2) Rezervy jsou určeny ke krytí rizik, ztrát a jiných závazků, které jsou jasně definované co do jejich charakteru a které jsou k okamžiku ocenění [§ 26 odst. 2 písm. b) zákona] buď pravděpodobné nebo sice jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. Při inventarizaci rezerv se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

(3) Tvorba rezerv podle odstavce 1 se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“, použití rezerv včetně jejich rozpuštění na základě zjištění inventarizace se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“.

(4) Rezervy nelze použít na výdaje, které nemají žádný vztah k původnímu závazku, k jehož krytí byla vytvořena rezerva. Rezervy nelze rovněž použít na výdaje, které se podle zvláštních zákonů uhrazují z vlastního kapitálu. Rezervy nelze dále použít k přechodnému nebo trvalému snížení hodnoty majetku.

§ 35

Metoda vzájemného zúčtování

(1) Za porušení zákazu vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:

1. a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
2. b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně odložené daně (§ 36),
3. c) transakcí podle § 7 odst. 3.

(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a závazky, s výjimkou přijatých záloh nebo poskytnutých záloh, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 neplatí pro pohledávky a závazky a náklady a výnosy, které se vztahují k pojištění a zajištění.

(4) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemný zápočet pohledávek a závazků uskutečněný podle ustanovení občanského a obchodního zákoníku.

§ 36

Metoda odložené daně

(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v následujícím účetním období.

(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a jejich účetní hodnotou v rozvaze (bilanci). Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu podle odstavce 2 a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Účetní jednotka uvádí odložený daňový závazek vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.

§ 37

Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající u ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 6 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, způsoby podle § 25 zákona se uvádějí v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo „III.7. Ostatní výnosy“ v Netechnickém účtu ve výkazu zisku a ztráty.

(2) Kursové rozdíly u majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 6 zákona při jejich ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, způsoby podle § 27 zákona se neuvádějí samostatně podle odstavce 1, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí (protihodnotou), bez ohledu na to, zda se oceňovací rozdíly podle § 29 k uvedenému okamžiku uvádějí ve výkazu zisku a ztráty nebo v rozvaze (bilanci).