Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny

§ 14

Finanční umístění

(1) Reálna hodnota²²) se použije k ocenění investic, které jsou obsahem položky „B. Finanční umístění (investice)“.

(2) Ocenění položek podle odstavce 1 k okamžiku uskutečnění účetního případu²³) se uvede v příloze k účetní závěrce.

§ 15

(1) V případě jiného finančního umístění (investic), než které jsou obsahem položky „B.I. Pozemky a stavby (nemovitosti)“, se reálnou hodnotou rozumí tržní hodnota, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Pokud ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, byla finanční umístění oceňovaná tržní hodnotou již prodána nebo k jejich prodeji dojde v krátké době, nejdéle do 1 měsíce, sníží se jejich tržní hodnota o skutečné náklady na jeho uskutečnění.

(3) Kromě podílů, u kterých se použije ocenění ekvivalencí (protihodnotou), a finančního umístění oceňovaného tržní hodnotou oceňují se všechna další finanční umístění na základě kvalifikovaného odhadu jejich pravděpodobné realizační hodnoty.

§ 16

(1) V případě finančního umístění, které je obsahem položky „B.I. Pozemky a stavby (nemovitosti)“ se reálnou hodnotou rozumí tržní hodnota, která se stanoví kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce jako cena, za jakou by mohly být pozemky a stavby (nemovitosti) prodány v okamžiku provedení jejich ocenění.

(2) Ocenění se provede tak, že se odděleně ocení každý pozemek a každá stavba (nemovitost), a to nejméně jednou za 5 let, tržní hodnotou podle odstavce 1.

(3) Pokud k rozvahovému dni nebo jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, byly pozemky a stavby (nemovitosti) již prodány nebo k jejich prodeji dojde v krátké době, nejdéle do 3 měsíců, sníží se tržní hodnota stanovená podle odstavce 1 o skutečné náklady na jeho uskutečnění.

§ 17

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty

(1) Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen „oceňovací rozdíly“).

(2) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 se uvádějí, není-li dále stanoveno jinak, v položce II.2.c) nebo II.3.b) Netechnického účtu ve výkazu zisku a ztráty a v příslušných položkách finančního umístění.

(3) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se uvádějí v příslušných položkách finančního umístění a v položkách příslušných fondů veřejného zdravotního pojištění.

(4) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů, které jsou obsahem položky „B.II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních“, se uvádějí v položce „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(5) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u finančního umístění (investic), které jsou obsahem položky „B.I. Pozemky a stavby (nemovitosti)“, se uvádějí v položce A.III. pasiv. Do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2 se převedou v okamžiku ocenění podle § 16 odst. 2.

(6) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů, které jsou obsahem položky „B.III.1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly“, popřípadě u jiných cenných papírů, se kterými se obchoduje na veřejném trhu, se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(7) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů, na které se nevztahují odstavce 4 a 5, se uvádějí v souladu s odstavcem 4.

§ 18

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob a cenných papírů

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení jsou zejména náklady na

1. a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, například odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky a jiné úřední výlohy, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
2. b) úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne,
3. c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
4. d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce, včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
5. e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, ne pro budoucí provoz,
6. f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
7. g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
8. h) úhradu podílu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu nebo dodávky plynu a tepla, jakož i úhradu vlastníkovi rozvodného zařízení za přeložku rozvodného zařízení,
9. i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
10. j) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou

1. a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
2. b) náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu,
3. c) kursové rozdíly,
4. d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
5. e) daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a dále daň z převodu nemovitostí.

(3) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněn vlastník. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého nájemcem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované nájemcem v průběhu nájmu a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(4) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(5) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

(6) Veškerý dlouhodobý majetek zdravotní pojišťovny se pořizuje z prostředků fondu reprodukce investičního majetku, který je součástí systému veřejného zdravotního pojištění. Bude-li tento dlouhodobý majetek používán pro smluvní zdravotní pojištění nebo jiné činnosti zdravotní pojišťovny, převede se alikvotní část prostředků z těchto činností do fondu reprodukce investičního majetku. Pořízení dlouhodobého majetku se současně vykáže jako čerpání fondu reprodukce investičního majetku a nárůst fondu investičního majetku.

(7) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

§ 19

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se vykazují jako finanční náklad nebo finanční výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se vykazuje prostřednictvím výsledkových účtů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se vykazují prostřednictvím rozvahových účtů v položce A.III. pasiv. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovacími nástroji.

(3) Změny reálné hodnoty derivátů zajišťujících měnové riziko dlouhodobé pohledávky a závazku z titulu poskytnutých nebo přijatých prostředků do účetních jednotek s větší než dvacetiprocentní účastí se vykazují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové třídě 4. Změna reálné hodnoty takto zajištěné pohledávky a závazku z titulu měnového rizika se účtuje prostřednictvím rozvahových účtů v položce A.III. pasiv. Při vypořádání těchto pohledávek a závazků se všechny reálné hodnoty zaúčtované podle tohoto odstavce zaúčtují do nákladů nebo výnosů. Za zajišťovací derivát se považuje ten derivát, který splňuje následující podmínky:

1. a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah zdokumentován,
2. b) zajištění je vysoce efektivní,
3. c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a po celou dobu existence zajištění je poměr mezi změnami reálné hodnoty zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 až 125 %.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

§ 20

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, tedy derivátů, které neslouží k zajišťování, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.

§ 21

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Zdravotní pojišťovny nevytvářejí opravné položky podle § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují.

(2) Zdravotní pojišťovny tvoří pouze opravné položky, u kterých tvorba a použití jsou stanoveny zvláštním právním předpisem,²⁴) a to pouze v případech, kdy jsou zohledněny zákonem o daních z příjmů.

(3) Tvorba opravných položek se uvádí v Netechnickém účtu v položce „II.6. Ostatní náklady“, snížení, popřípadě zrušení opravných položek se uvádí v položce „II.5. Ostatní výnosy“.

(4) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty majetku.

§ 22

Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce A. aktiv, stavby, které jsou nemovitostmi a uvádějí se v položce B.I. aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, který se uvádí v položce D.I. aktiv, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony.

(2) V souladu s ustanovením § 28 zákona se dále odpisuje:

1. a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,
2. b) technické zhodnocení cizího dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pokud je účetní jednotka oprávněna účtovat a odpisovat technické zhodnocení,
3. c) technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,
4. d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997.

(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m³) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m³) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(4) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.

(5) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je nájemce oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(6) Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitost zaúčtuje dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.

(7) V souladu s ustanovením § 28 zákona se dále neodpisují

1. a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby (nemovitosti), sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,
2. b) nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání,
3. c) finanční majetek,
4. d) zásoby,
5. e) pohledávky.

(8) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku zúčtované v rámci provozního fondu se rozčlení na činnosti, ve kterých byl dlouhodobý majetek využíván. Podíl odpisů a způsob rozčlenění stanoví zdravotní pojišťovna vnitřním předpisem. Finanční prostředky v hodnotě odpisů uplatněných v činnostech podléhajících zdanění se převedou na provozní fond, a to i v případě, že hospodářský výsledek dané činnosti bude v běžném účetním období záporný.

(9) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku se současně uvedou jako čerpání fondu investičního majetku a nárůst fondu reprodukce investičního majetku.

§ 23

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Zdravotní pojišťovny nevytvářejí rezervy podle § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují.

(2) Zdravotní pojišťovny tvoří pouze rezervy, u kterých tvorba a použití jsou stanoveny zvláštním právním předpisem,²⁵) a to pouze v případech, kdy jsou zohledněny zákonem o daních z příjmů.

(3) Tvorba rezerv se uvádí v Netechnickém účtu v položce „II.6. Ostatní náklady“, jejich použití nebo zrušení pro nepotřebnost v položce „II.5. Ostatní výnosy“.

(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(5) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(6) Rezervy není možné používat k úpravám výše položek aktiv.

§ 24

Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:

1. a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
2. b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků,
3. c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,
4. d) rezerv a opravných položek.

(2) V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách.

(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemný zápočet pohledávek a závazků podle občanského a obchodního zákoníku, zaúčtovaný prostřednictvím rozvahových účtů.

§ 25

Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 6 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se uvádějí v položkách „II.6. Ostatní náklady“ nebo „II.5. Ostatní výnosy“ v Netechnickém účtu ve výkazu zisku a ztráty.

(2) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou, pak se kursové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.

(3) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

§ 26

Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

§ 27

Účinnost