Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny

§ 17

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty

(1) Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen „oceňovací rozdíly“).

(2) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se uvádějí v příslušných položkách finančního majetku a v příslušných fondech položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.

§ 18

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob a cenných papírů

(1) Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení těchto nákladů účetní jednotky použijí přiměřeně vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. To platí rovněž u položek podílů, metody ocenění souboru majetku nebo metody ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem anebo pohledávek s výjimkou pohledávek ze smluvního zdravotního pojištění a pohledávek z veřejného zdravotního pojištění.

(2) Veškerý dlouhodobý majetek zdravotní pojišťovny se pořizuje z prostředků fondu reprodukce majetku, který je součástí systému veřejného zdravotního pojištění. Bude-li tento dlouhodobý majetek používán pro smluvní zdravotní pojištění nebo ostatní zdaňované činnosti zdravotní pojišťovny, převede se alikvotní část prostředků z těchto činností do fondu reprodukce majetku. Pořízení dlouhodobého majetku se vykáže jako čerpání fondu reprodukce majetku a nárůst fondu majetku.

(3) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

§ 19

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů

(1) Umožňuje-li používání derivátů zvláštní právní předpis a není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení derivátů a uplatňování ocenění derivátů reálnou hodnotou účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 70 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(2) U derivátů týkajících se prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění jsou oceňovací rozdíly podle charakteru vykázány v položce aktiv „F. Ostatní aktiva“ nebo položce pasiv „D. Ostatní pasiva“ a v tom fondu, kterému použité prostředky patří, v položce „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.

§ 21

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Zdravotní pojišťovny v oblasti veřejného zdravotního pojištění nevytvářejí opravné položky podle § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují.

(2) Pro tvorbu a použití opravných položek u zdaňovaných činností zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22

Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce A. aktiv, stavby, které jsou nemovitostmi a uvádějí se v položce C. aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony.

(2) Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

(3) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku zúčtované v rámci provozního fondu se rozčlení na činnosti, ve kterých byl dlouhodobý majetek využíván. Podíl odpisů a způsob rozčlenění stanoví zdravotní pojišťovna vnitřním předpisem. Finanční prostředky v hodnotě odpisů uplatněných v činnostech podléhajících zdanění se převedou na provozní fond, a to i v případě, že hospodářský výsledek dané činnosti bude v běžném účetním období záporný.

(4) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku se současně uvedou jako čerpání fondu majetku a nárůst fondu reprodukce majetku.

§ 23

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Zdravotní pojišťovny v oblasti veřejného zdravotního pojištění vytvářejí rezervu na pravomocně neskončené soudní spory, která je snížením základního fondu podle vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů¹⁸).

(2) Pro tvorbu a použití rezerv u zdaňovaných činností zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení zákazu vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:

1. a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
2. b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků.

(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a závazky, s výjimkou přijatých záloh nebo poskytnutých záloh, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.

(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemný zápočet pohledávek a závazků uskutečněný podle ustanovení občanského a obchodního zákoníku.

§ 25

Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se uvádějí v příslušných podpoložkách položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.

(2) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou.

(3) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

§ 26

Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

§ 27

Účinnost