Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví

§ 42

Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.21 Kursové ztráty“ nebo v položce „B.IV.16. Kursové zisky“.

(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.24. Jiné ostatní náklady“ nebo v položce „B.IV.18. Jiné ostatní výnosy“.

(4) Při přepočtu cizí měny na českou měnu postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona.

(5) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

(6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí

1. a) podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.21 Kursové ztráty“ nebo v položce „B.IV.16. Kursové zisky“, pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22 a 26,
2. b) podle povahy v rozvaze (bilanci) v položce aktiv „B.IV.3. Kursové rozdíly aktivní“ nebo v položce pasiv „B.IV.3. Kursové rozdíly pasivní“, pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtové skupiny 06 a na účtech pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí.

§ 42a

Při přechodu ze soustavy jednoduchého účetnictví na účetnictví se po uzavření účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví postupuje takto:

1. a) konečné stavy majetku, závazků, případně rezerv stanovených zvláštním právním předpisem³⁴) a vyplývající z údajů předchozích období, které nebyly podle zvláštního právního předpisu^34a) zjištěné při uzavírání účetních knih, se převedou jako počáteční zůstatky příslušných účtových skupin nebo příslušných syntetických účtů v rozvaze; hodnota časového rozlišení^34b) se uvede v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 38,
2. b) smluvní dluhy z nedočerpaných finančních prostředků určených na předem stanovený účel v rámci poslání účetní jednotky podle stanov, statutu nebo jiné zřizovací nebo zakládací listiny se uvedou v pasivech rozvahy jako počáteční zůstatek účtové skupiny 91,
3. c) je-li při uzavření peněžního deníku zjištěna informace o nevyrovnané průběžné položce, uvede se v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 26, a to podle povahy zůstatku buď v kladné nebo záporné hodnotě,
4. d) kladný rozdíl mezi položkou aktiv celkem k prvnímu dni účetního období a mezi součtem počátečních zůstatků účtových skupin pasivních nebo počátečních zůstatků syntetických účtů pasiv k prvnímu dni účetního období se uvede jako počáteční zůstatek účtové skupiny 90; je-li zjištěný rozdíl záporný, uvede se v pasivech rozvahy v záporné hodnotě jako počáteční zůstatek účtové skupiny 93.

§ 42b

Metoda oceňování souboru majetku

(1) Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí hmotnou movitou.

(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje

1. a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo
2. b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

(4) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.