Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu

§ 26

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 7 odst. 7 nebo § 8 odst. 12 jsou zejména náklady na

1. a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
2. b) úroky z přijatých úvěrů, pokud tak účetní jednotka rozhodne,
3. c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
4. d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
5. e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,
6. f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
7. g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
8. h) úhradu podílu na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu nebo dodávky plynu a tepla, jakož i úhradu vlastníkovi rozvodného zařízení za přeložku rozvodného zařízení,
9. i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
10. j) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou

1. a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
2. b) náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu,
3. c) kursové rozdíly,
4. d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů.

(3) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny. Finančním leasingem se pro účely této vyhlášky rozumí pořízení dlouhodobého hmotného majetku způsobem, při kterém se po uplynutí nebo v průběhu sjednané doby úplatného užívání majetku uživatelem převádí vlastnictví majetku z vlastníka na uživatele a uživatel do převodu vlastnictví hradí platby za nabytí majetku v rámci nákladů. Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za rok převýší částku 60 000 Kč a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání. Ocenění jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku odpisovaného se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za rok převýší částku 40 000 Kč a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání.

(4) Do ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se zahrnuje i dotace poskytnutá na pořízení majetku. Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů, ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství, nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.

(5) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(6) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

§ 27

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů¹⁵)

Součástí pořizovací ceny cenného papíru jsou též přímé náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

§ 28

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením zásob

(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přeprava, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.

(2) Ocenění zásob na skladě bez ohledu na způsob jejich nabytí se zvyšuje o vyúčtovanou cenu za jejich zpracování či o vlastní náklady na jejich zpracování.

(3) V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění.

(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

§ 29

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

§ 30

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů

(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů, které jsou drženy za účelem provádění transakcí na veřejném trhu, například tuzemská nebo zahraniční burza, s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů na veřejném trhu v krátkodobém horizontu, se účtují jako náklad nebo výnos.

(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 90.

(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 90.

§ 31

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva a závazku se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 90. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovacími položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:

1. a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
2. b) zajištění je vysoce efektivní,
3. c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a po celou dobu existence zajištění je poměr mezi změnami reálné hodnoty zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu osmdesát a sto dvacet pět procent.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

§ 32

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, tj. derivátů, které nesplňují podmínky uvedené v § 31 odst. 3, se účtují jako náklad nebo výnos.

§ 33

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Účetní jednotky vymezené podle § 2 nevytvářejí opravné položky podle § 26 odst. 3 zákona.

(2) Účetní jednotky podle § 2 vytvářejí pouze opravné položky, u kterých je tvorba a použití stanovena zvláštním právním předpisem.¹⁶)

(3) Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši pohledávky, k níž je opravná položka tvořena. Je-li opravná položka vytvořena ve výši stoprocentní jmenovité hodnoty pohledávky, může být tato pohledávka odepsána a opravná položka k ní zrušena. Odepsaná pohledávka se dále sleduje na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat její úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávka právně zanikla. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se zaúčtuje do výnosů k okamžiku přijetí úhrady. O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávek zachycených na podrozvahových účtech.

(4) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.

§ 34

Odpisování majetku

(1) Příspěvkové organizace odpisují dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek. Majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony.

(2) Příspěvkové organizace podle ustanovení § 28 zákona dále odpisují:

1. a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,
2. b) technické zhodnocení cizího dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pokud je účetní jednotka oprávněna účtovat a odpisovat technické zhodnocení,
3. c) technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,
4. d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997,
5. e) soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením jako jeden celek, a to v případě, že je sestaven z movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění.

(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m³) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m³) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(4) Metody odpisování podle odstavce 1 stanoví účetní jednotka vnitřním předpisem podle § 28 odst. 2 zákona.

(5) Předmětem odpisování jsou i přijaté dary v podobě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.

(6) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu užívání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(7) Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitost začne odpisovat dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.

(8) Podle ustanovení § 28 zákona se dále neodpisují

1. a) umělecká díla,¹⁷) která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky,¹⁸) předměty kulturní hodnoty¹⁹) a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,
2. b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
3. c) finanční majetek,
4. d) zásoby,
5. e) pohledávky.

§ 35

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Organizační složky státu, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis²⁰) územní samosprávné celky a příspěvkové organizace mohou vytvářet zákonné rezervy pouze v hospodářské činnosti, u kterých je tvorba a použití stanovena zvláštním zákonem,²¹) tj. rezervy zákonné.

(2) Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch výnosů.

(3) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(4) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(5) Rezervy podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

§ 36

Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování:

1. a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován,
2. b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků,
3. c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,
4. d) pohledávek a závazků s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách.

(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků podle občanského a obchodního zákoníku.

(3) Organizační složky státu a územní samosprávné celky mohou vzájemně zúčtovat výdaje nebo příjmy podle platných právních předpisů.

§ 37

Metoda časového rozlišení

(1) Územní samosprávné celky a organizační složky státu za hospodářskou činnost a příspěvkové organizace náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad:

1. a) náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí,
2. b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají,
3. c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období,
4. d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě
   1. 1. nákladů příštích období,
   2. 2. výdajů příštích období,

1. e) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě
   1. 1. výnosů příštích období,
   2. 2. příjmů příštích období.

(2) Hlediskem pro účetní případy časového rozlišení je skutečnost, že je znám jejich titul, tj. věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají.

(3) Položky časového rozlišení podléhají inventarizaci a při ní se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

(4) Organizační složky státu tuto metodu nepoužijí, s výjimkou organizačních složek státu, které mají hospodářskou činnost povolenu zvláštním právním předpisem.²²)

(5) Postup při časovém rozlišení účetní jednotka upraví vnitřním předpisem.

§ 38

Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 6 zákona

1. a) k okamžiku uskutečnění účetního případu se účtují na účtech příslušných výdajů (nákladů) nebo na účtech příslušných příjmů (výnosů),
2. b) ke konci rozvahového dne, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub bankovních účtů nebo peněžních prostředků a ve prospěch příjmů (výnosů), finančních, peněžních a zvláštních fondů při vzniku kursového zisku, nebo na vrub výdajů (nákladů), finančních, peněžních a zvláštních fondů a ve prospěch bankovních účtů nebo peněžních prostředků při vzniku kursové ztráty.

(2) Při přepočtu cizích měn postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 4 zákona podle odstavce 1.

(3) Při přepočtu měn, které nejsou obsaženy v kursech devizového trhu vyhlašovaných Českou národní bankou, se pro přepočet použijí oficiální střední kursy centrálních bank, popř. aktuální kursy na mezibankovním trhu k americkému dolaru nebo k euru.

(4) Na položkách dlouhodobého finančního majetku, pohledávek, závazků, úvěrů, půjček, záloh a finančních výpomocí se zachycuje snížení nebo zvýšení těchto položek se souvztažnými zápisy na příslušných kursových rozdílech aktivních anebo pasivních. Počátkem následujícího účetního období se tyto účetní zápisy zruší.

§ 39

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Ustanovení § 31 a 32 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004, prostřednictvím rozvahových účtů na účtech skupiny 90 a budou podle § 31 a 32 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují jako změna metody do ostatních nákladů a výnosů.

§ 40

Účinnost