508
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 14. října 2002,
kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj
Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
K zajištění ochrany přírody a krajiny Českého ráje se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj (dále jen „oblast“). Oblast tvoří rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, pískovcovým reliéfem a skalními městy, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, četnými rybníky, potoky a kulturními památkami, které dotvářejí charakteristický krajinný ráz.
Posláním oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.
(1) Oblast se nachází na území krajů Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského.
(2) Územní vymezení a popis hranice je obsažen v příloze č. 1 k tomuto nařízení, grafické znázornění oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(3) Základní mapu, v níž je zakresleno území oblasti v měřítku 1 : 50 000, zajistí Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj (dále jen „Správa“) a zašle ji Ministerstvu životního prostředí, kde bude uložena. Kopii základní mapy Správa dále uloží v ústředním seznamu ochrany přírody, na krajských úřadech a obecních úřadech, na jejichž území se oblast nachází, a na Správě. Správa ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí změnu údajů o způsobu ochrany nemovitostí na území oblasti.1)
(1) Území oblasti se člení do čtyř zón odstupňované ochrany přírody.
(2) Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména vybrané části územního systému ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) nadregionálního a regionálního významu. Cílem je uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí na nejnižší možnou míru.
(3) Do II. zóny se zařazují území hospodářsky využívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovalými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské využívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Cílem je udržení přírodních hodnot a postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením funkčního systému ekologické stability.
(4) Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně využívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. Cílem je udržení a podpora využívání pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství a vhodné formy turistiky a rekreace.
(5) Do IV. zóny se zařazují člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda.
(6) Dojde-li v důsledku hospodaření v lesích, zemědělství a revitalizace krajiny k zlepšení stavu přírodního prostředí, budou případné změny ploch jednotlivých zón prováděny po projednání s vlastníky a uživateli pozemků.
(1) Na celém území oblasti je možné pouze se souhlasem Správy:
(2) Na území III. a IV. zóny lze pouze se souhlasem Správy zřizovat obory nebo zavádět intenzivní chovy zvěře a ryb.
(1) Geologické práce,7) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
(2) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají povinnosti ze zvláštního právního předpisu,8) tak, aby posilovaly zastoupení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně oblasti využívaly přirozenou obnovu lesních porostů.
(3) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby oprávněné podle zvláštního právního předpisu9) tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních toků postupují osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká koryta vodních toků.
(1) Zrušuje se výnos Ministerstva kultury č. j. 70261/1954.
(2) V příloze I výnosu Ministerstva kultury ČSR č. j. 14200/88-SÚOP se část „CHKO „Český ráj“, kraj Středočeský a kraj Východočeský“ zrušuje.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Z Turnova – Kyselovska od odbočky do Pelešan vede po silnici I/35 do Ktové, kde za obcí přechází na tok Libuňky. Po ní na silnici Újezd pod Troskami – Troskovice, po této cca 700 m západním směrem na vrchol stoupání. Vlevo po lesní cestě 500 m k JZ a dále po cestě k S okraji dobývacího prostoru Střeleč. Odtud po cestě směrem k Dolskému rybníku. Od něho po hranici k. ú. Roveň – Mladějov jižním směrem Roveňskou roklí na okraj lesa, dále jižním směrem přes pole na železniční dráhu, po dráze východním směrem k silnici Mladějov – Sobotka, po této silnici západním směrem, po hranici k. ú. Stéblovice – Mladějov západním okrajem lesa a polem na silnici Mladějov – Sobotka jižně od Stéblovic. Po ní přes Čálovice, po okraji města Sobotka. Od V okraje hřbitova JZ směrem pod vrchem Humprechtem západním směrem k železniční dráze, po ní k J a dále k Z směrem ke kótě 268 na místní komunikaci a do Oseka. Pak po silnici směr Horní Bousov a za rybníkem Šlejferna ke Střehomi, účelovou komunikací k Z a po silnici II/279 přes Dobšín do Kamenice. Odtud po silnici přes Suhrovice k obci Kněžmost. Kolem obce SZ a dále JZ směrem na silnici I/268, po ní k Bosni a po V okraji obce a dále přes Zásadku, Dneboch a Olšinu na silnici II/610. Za rybníkem Žabakor do obce Žďár a přes dvůr Borčice k Olešnici. Kolem areálu živočišné výroby a dále po Z okraji obce Olešnice. Pak podél Všeňského potoka a přes Všeň a osadu Podháj do Turnova – Mašova. Vpravo a přes Pelešany na křižovatku na Kyselovsku.
Od Hrdoňovic po jejich jižním okraji zastavěného území a dále severozápadním směrem po vodoteči. Dále po železniční dráze k železniční stanici Libuň. Po železniční dráze 041 k obci Jinolice, po jejím Z okraji a dále po cestě k osadě Brada. Dále obcemi Rybníček a Holín k Dolnímu Lochovu, kde se napojí na silnici I/16. Za odbočkou na Blata k severu po katastrální hranici Ohařice – Dolní Lochov a Drštěkryje – Dolní Lochov k silnici Blata – Dolní Lochov. Od ní po okraji lesního komplexu Přední Skalice a dále po katastrální hranici Drštěkryje – Zámostí k západu, dále podél silnice Samšina – Zámostí a dále k severu, kde překračuje po katastrální hranici Zámostí – Mladějov, tj. k severu podél lesa jižně od osady Střeleč. Dále postupuje západním směrem po vodoteči a od mostku silnice II/281 přes Žehrovku k severu k ústí Hluboké Rokle a dále k východu na silnici II/281 a po ní k okraji osady Hrdoňovice.
Z Turnova – Šetřilovska roklí k Jizeře, Vazoveckým potokem k silnici I/10, po ní a dále přes Malý Rohozec. U školy vpravo a po polní a lesní cestě, po okraji lesa SZ od osady Mokřiny k Vazoveckému potoku. Proti proudu k silnici pod Kaškovicemi. Po silnici k Roudnému, dále po jižní hranici zastavěného území Roudného a Voděrad a dále po místní komunikaci na V okraj obce Frýdštejn. Po hranici zastavěného území J a dále S směrem k elektrovodu, po něm k vodoteči SZ od Vranovského hřbetu a podél jejího toku po komunikaci k Malé Skále. Po hranici zastavěného území k. ú. Vranové 1 a 2. Po silnici severně od Suchých skal do obce Vrát. Po cestě podél Vrátského potoka a dále po cestě na Propastný. Po silnici do Koberov a dále směr Dlouhý. Za Chloudovem u mostku na kótě 453 vpravo a S od osady Záostří. Po hřebenové cestě přes Hamštejnský vrch až do jejího napojení na silnici Záhoří – vrch Kozákov. Před chatou a vysílačem na Kozákově k JZ a dále podél výrazné terénní hrany a dále JZ od hřbetu po cestě k JV. Jižně od osady Bačov se napojí na silnici II/282. Z ostré zatáčky nad částí obce Lestkov k Z. Po V a S straně obejde osadu Loktuše. Odtud k SV k bývalému táboru a po místní komunikaci ke hřbitovu nad Vescem. Východně od zemědělského areálu až na úroveň osady Smrčí. Severně od Smrčí na silnici II/283. Kolem zastavěného území Vesce a dále po silnici na Podloktuší. Dále po silnici k Chutnovce. Po V okraji zastavěného území a dále k ZS nad osadou Hrachovice a SV od Bukoviny. Na S okraji osady Tisovka na silnici a po ní do Zaholic. Odtud po silnici směr Turnov – Šetřilovsko.
Celková plocha Chráněné krajinné oblasti Český ráj činí 181,523 km2.
