Čl. I
Odkaz Čl. IVyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 318/2003 Sb. a vyhlášky č. 270/2005 Sb., se mění takto:
- 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
- „1) Směrnice Rady 78/663/EES ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
Směrnice Rady 82/504/ES ze dne 12. července 1982, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 90/612/EES ze dne 26. října 1990, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 92/4/EES ze dne 10. února 1992, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 95/45/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu barviv pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 1999/75/ES ze dne 22. července 1999, kterou se mění směrnice 95/45/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu barviv pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2001/50/ES ze dne 3. července 2001, kterou se mění směrnice 95/45/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2004/47/ES ze dne 16. dubna 2004, kterou se mění směrnice 95/45/ES s ohledem na směs karotenů E 160a (i) a beta karoten E 160a (ii).
Směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 98/66/ES ze dne 4. září 1998, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2000/51/ES ze dne 26. července 2000, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2001/52/ES ze dne 3. července 2001, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2004/46/ES ze dne 16. dubna 2004, kterou se mění směrnice 95/31/ES s ohledem na E 955 Sukralosu a E 962 Sůl aspartamu-acesulfamu.
Směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a sladidla.
Směrnice Komise 98/86/ES ze dne 11. listopadu 1998, kterou se mění směrnice Komise 96/77/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu přídatných potravinových látek jiných než barviva a sladidla.
Směrnice Komise 2006/33/ES ze dne 20. března 2006, kterou se mění směrnice 95/45/ES, pokud jde o žluť SY FCF E (110) a oxid titaničitý (E 171).“. - „1) Směrnice Rady 78/663/EES ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
- 2. V příloze č. 1 položka E 110 Žluť SY zní:
„E 110 ŽLUŤ SY FCF
Čl. I „E 110 ŽLUŤ SY FCF Synonyma CI potravinářská žluť 3, oranžová žluť S Definice Žluť SY FCF se v podstatě skládá z 2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo)naftalen-6-sulfonanu disodného a vedlejších barevných látek spolu s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami. Žluť SY FCF je popisována jako sodná sůl. Povolena je také sůl vápenatá a draselná Skupina Monoazo Číslo Color Index 15985 Einecs 220-491-7 Kód E E 110 Chemický název 2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo)naftalen-6-sulfonan disodný Chemický vzorec C16H10N2Na2O7S2 Molekulová hmotnost 452,37 Obsah Ne méně než 85 % všech barevných látek přepočteno na sodnou sůl
555 při cca 485 nm ve vodném roztoku při pH 7Popis Oranžově červený prášek nebo granule Identifikace A. Spektrometrie Absorpční maximum ve vodě při cca 485 nm při pH 7 B. Oranžový roztok ve vodě Čistota Látky nerozpustné ve vodě Ne více než 0,2 % Vedlejší barevné látky Ne více než 5,0 % 1-(fenylazo)-2-naftalenol (Sudan I) Ne více než 0,5 mg/kg Organické sloučeniny jiné než barevné látky: Kyselina 4-aminobenzen-1-sulfonová } Celkem ne více než 0,5 % Kyselina 3-hydroxynaftalen-2,7-disulfonová Kyselina 6-hydroxynaftalen-2-sulfonová Kyselina 7-hydroxynaftalen-1,3-disulfonová Kyselina 4,4'-diazoaminodi(benzen-sulfonová) Kyselina 6,6'-oxydi(naftalen-2-sulfonová) Nesulfonované primární aromatické aminy Ne více než 0,01 % (přepočteno na anilin) Látky extrahovatelné etherem Ne více než 0,2 % za neutrálních podmínek Arsen Ne více než 3 mg/kg Olovo Ne více než 2 mg/kg Rtuť Ne více než 1 mg/kg Kadmium Ne více než 1 mg/kg.“.
- 3. V příloze č. 1 položka E 171 OXID TITANIČITÝ zní:
„E 171 OXID TITANIČITÝ
Čl. I „E 110 ŽLUŤ SY FCF „E 171 OXID TITANIČITÝ Synonyma CI bílý pigment 6 Definice Oxid titaničitý sestává v podstatě z čistého oxidu
titaničitého(modifikace anatas a/nebo rutil), který může být
pokryt malými množstvími oxidu hlinitého(aluminy)
a/nebo oxidu křemičitého pro zlepšení technologických
vlastností produktuSkupina Anorganická látka Číslo Color Index 77891 Einecs 236-675-5 Kód E E 171 Chemický název Oxid titaničitý Chemický vzorec TiO2 Molekulová hmotnost 79,88 Obsah Ne méně než 99 % na bázi bez oxidu hlinitého a oxidu
křemičitéhoPopis Bílý až lehce zbarvený prášek Identifikace Rozpustnost Nerozpustný ve vodě a organických rozpouštědlech.
Rozpouští se pomalu v kyselině fluorovodíkové a horké
koncentrované kyselině sírovéČistota Úbytek hmotnosti sušením Ne více než 0,5 % (105°C, 3 hodiny) Úbytek hmotnosti žíháním Ne více než 1,0 % na bázi bez těkavých látek (800°C) Oxid hlinitý a/nebo oxid křemičitý Celkem ne více než 2,0 % Látky rozpustné v 0,5mol.l-1 HCl Ne více než 0,5 % na bázi bez oxidu hlinitého a oxidu
křemičitého a kromě toho u produktů obsahujících oxid
hlinitý a/nebo oxid křemičitý ne více než 1,5 %
v prodávaném produktuLátky rozpustné ve vodě Ne více než 0,5 % Kadmium Ne více než 1 mg/kg Antimon Ne více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění Arsen Ne více než 3 mg/kg při úplném rozpuštění Olovo Ne více než 10 mg/kg při úplném rozpuštění Rtuť Ne více než 1 mg/kg při úplném rozpuštění Zinek Ne více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění.“.