Platné znění

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů

účinné od 1. 4. 2007

účinné od 1. 4. 2007514

účinné od 1. 4. 2007VYHLÁŠKA

účinné od 1. 4. 2007ze dne 10. listopadu 2006,

účinné od 1. 4. 2007kterou se mění vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů

účinné od 1. 4. 2007Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. a zákona č. 316/2004 Sb.:

účinné od 1. 4. 2007

Čl. I

Odkaz účinné od 1. 4. 2007Čl. I

účinné od 1. 4. 2007Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 318/2003 Sb. a vyhlášky č. 270/2005 Sb., se mění takto:

  1. účinné od 1. 4. 20071. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
    účinné od 1. 4. 2007
  2. účinné od 1. 4. 2007„1) Směrnice Rady 78/663/EES ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
    Směrnice Rady 82/504/ES ze dne 12. července 1982, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 90/612/EES ze dne 26. října 1990, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 92/4/EES ze dne 10. února 1992, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 95/45/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu barviv pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 1999/75/ES ze dne 22. července 1999, kterou se mění směrnice 95/45/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu barviv pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 2001/50/ES ze dne 3. července 2001, kterou se mění směrnice 95/45/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 2004/47/ES ze dne 16. dubna 2004, kterou se mění směrnice 95/45/ES s ohledem na směs karotenů E 160a (i) a beta karoten E 160a (ii).
    Směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 98/66/ES ze dne 4. září 1998, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 2000/51/ES ze dne 26. července 2000, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 2001/52/ES ze dne 3. července 2001, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách.
    Směrnice Komise 2004/46/ES ze dne 16. dubna 2004, kterou se mění směrnice 95/31/ES s ohledem na E 955 Sukralosu a E 962 Sůl aspartamu-acesulfamu.
    Směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a sladidla.
    Směrnice Komise 98/86/ES ze dne 11. listopadu 1998, kterou se mění směrnice Komise 96/77/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu přídatných potravinových látek jiných než barviva a sladidla.
    Směrnice Komise 2006/33/ES ze dne 20. března 2006, kterou se mění směrnice 95/45/ES, pokud jde o žluť SY FCF E (110) a oxid titaničitý (E 171).“.
  1. účinné od 1. 4. 20072. V příloze č. 1 položka E 110 Žluť SY zní:
    účinné od 1. 4. 2007

    účinné od 1. 4. 2007„E 110 ŽLUŤ SY FCF

    účinné od 1. 4. 2007
    Čl. I „E 110 ŽLUŤ SY FCF
    SynonymaCI potravinářská žluť 3, oranžová žluť S
    DefiniceŽluť SY FCF se v podstatě skládá z 2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo)naftalen-6-sulfonanu disodného a vedlejších barevných látek spolu s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami. Žluť SY FCF je popisována jako sodná sůl. Povolena je také sůl vápenatá a draselná
    SkupinaMonoazo
    Číslo Color Index15985
    Einecs220-491-7
    Kód EE 110
    Chemický název2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo)naftalen-6-sulfonan disodný
    Chemický vzorecC16H10N2Na2O7S2
    Molekulová hmotnost452,37
    ObsahNe méně než 85 % všech barevných látek přepočteno na sodnou sůl
    555 při cca 485 nm ve vodném roztoku při pH 7
    PopisOranžově červený prášek nebo granule
    Identifikace
    A. SpektrometrieAbsorpční maximum ve vodě při cca 485 nm při pH 7
    B. Oranžový roztok ve vodě
    Čistota
    Látky nerozpustné ve voděNe více než 0,2 %
    Vedlejší barevné látkyNe více než 5,0 %
    1-(fenylazo)-2-naftalenol (Sudan I)Ne více než 0,5 mg/kg
    Organické sloučeniny jiné než barevné látky:
    Kyselina 4-aminobenzen-1-sulfonová}Celkem ne více než 0,5 %
    Kyselina 3-hydroxynaftalen-2,7-disulfonová
    Kyselina 6-hydroxynaftalen-2-sulfonová
    Kyselina 7-hydroxynaftalen-1,3-disulfonová
    Kyselina 4,4'-diazoaminodi(benzen-sulfonová)
    Kyselina 6,6'-oxydi(naftalen-2-sulfonová)
    Nesulfonované primární aromatické aminyNe více než 0,01 % (přepočteno na anilin)
    Látky extrahovatelné etheremNe více než 0,2 % za neutrálních podmínek
    ArsenNe více než 3 mg/kg
    OlovoNe více než 2 mg/kg
    RtuťNe více než 1 mg/kg
    KadmiumNe více než 1 mg/kg.“.
  1. účinné od 1. 4. 20073. V příloze č. 1 položka E 171 OXID TITANIČITÝ zní:
    účinné od 1. 4. 2007

    účinné od 1. 4. 2007„E 171 OXID TITANIČITÝ

    účinné od 1. 4. 2007
    Čl. I „E 110 ŽLUŤ SY FCF „E 171 OXID TITANIČITÝ
    SynonymaCI bílý pigment 6
    DefiniceOxid titaničitý sestává v podstatě z čistého oxidu
    titaničitého(modifikace anatas a/nebo rutil), který může být
    pokryt malými množstvími oxidu hlinitého(aluminy)
    a/nebo oxidu křemičitého pro zlepšení technologických
    vlastností produktu
    SkupinaAnorganická látka
    Číslo Color Index77891
    Einecs236-675-5
    Kód EE 171
    Chemický názevOxid titaničitý
    Chemický vzorecTiO2
    Molekulová hmotnost79,88
    ObsahNe méně než 99 % na bázi bez oxidu hlinitého a oxidu
    křemičitého
    PopisBílý až lehce zbarvený prášek
    Identifikace
    RozpustnostNerozpustný ve vodě a organických rozpouštědlech.
    Rozpouští se pomalu v kyselině fluorovodíkové a horké
    koncentrované kyselině sírové
    Čistota
    Úbytek hmotnosti sušenímNe více než 0,5 % (105°C, 3 hodiny)
    Úbytek hmotnosti žíhánímNe více než 1,0 % na bázi bez těkavých látek (800°C)
    Oxid hlinitý a/nebo oxid křemičitýCelkem ne více než 2,0 %
    Látky rozpustné v 0,5mol.l-1 HClNe více než 0,5 % na bázi bez oxidu hlinitého a oxidu
    křemičitého a kromě toho u produktů obsahujících oxid
    hlinitý a/nebo oxid křemičitý ne více než 1,5 %
    v prodávaném produktu
    Látky rozpustné ve voděNe více než 0,5 %
    KadmiumNe více než 1 mg/kg
    AntimonNe více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění
    ArsenNe více než 3 mg/kg při úplném rozpuštění
    OlovoNe více než 10 mg/kg při úplném rozpuštění
    RtuťNe více než 1 mg/kg při úplném rozpuštění
    ZinekNe více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění.“.

Čl. II

Odkazúčinné od 1. 4. 2007

účinné od 1. 4. 2007Účinnost

účinné od 1. 4. 2007

účinné od 1. 4. 2007Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2007.

účinné od 1. 4. 2007
účinné od 1. 4. 2007Ministr:
účinné od 1. 4. 2007MUDr. Julínek v. r.