Zákon o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům.

§ 1.

účinné od 1. 4. 1949Hlášení pobytu; vedlejší ohlašovací údaje.

účinné od 1. 4. 1949(1) Podle tohoto zákona je hlásit ohlašovacímu orgánu (§ 2) počátek, změnu a ukončení pobytu v obci (hlášení pobytu), a to s vedlejšími ohlašovacími údaji, které určí prováděcí předpisy, vydané podle § 22 (dále jen „prováděcí předpisy“).

účinné od 1. 4. 1949(2) Prováděcí předpisy též stanoví, které změny vedlejších ohlašovacích údajů, jež nastaly po učiněném hlášení pobytu, je oznámit ohlašovacímu orgánu.

§ 2.

účinné od 1. 4. 1949Ohlašovací orgán.

účinné od 1. 4. 1949(1) Ohlašovacím orgánem je místní národní výbor.

účinné od 1. 4. 1949(2) Vyžaduje-li to zájem řádné evidence obyvatelstva, mohou prováděcí předpisy nebo v jejich mezích krajské národní výbory určit za ohlašovací orgán jiný orgán podřízený ministerstvu vnitra.

§ 3.

účinné od 1. 4. 1949Povinnost k hlášení pobytu.

účinné od 1. 4. 1949(1) Hlášením pobytu (§ 1, odst. 1) jsou povinni,

1. účinné od 1. 4. 1949a) jde-li o osoby ubytované v ubytovacím zařízení, provozovatel ubytovacího zařízení (§ 4), a
2. účinné od 1. 4. 1949b) jde-li o osoby jinak ubytované, tyto osoby a jejich ubytovatel (§ 5).

účinné od 1. 4. 1949(2) Odhlášení zemřelé osoby provedou osoby (orgány) uvedené v § 6.

§ 4.

účinné od 1. 4. 1949Hlášení pobytu osob ubytovaných v ubytovacím zařízení.

účinné od 1. 4. 1949(1) Hlášením pobytu osob, které jsou ubytovány v ubytovacích zařízeních, t. j. v podnicích, ústavech nebo zařízeních, oprávněných k živnostenskému ubytování osob nebo poskytujících jinak za plat či bezplatně ubytování, je povinna osoba, která je odpovědna za provoz ubytovacího zařízení (dále jen „provozovatel ubytovacího zařízení“).

účinné od 1. 4. 1949(2) Osoba ubytovaná v ubytovacím zařízení je povinna ihned při ubytování řádně vyplnit ohlašovací lístek (§ 9, odst. 1), odevzdat jej provozovateli ubytovacího zařízení a osvědčit mu svou totožnost. Nesplní-li ubytovaná osoba tuto povinnost, je provozovatel ubytovacího zařízení povinen oznámit to neprodleně ohlašovacímu orgánu.

účinné od 1. 4. 1949(3) Provozovatel ubytovacího zařízení je vedle toho povinen ubytované osoby ihned po jejich ubytování zapsat do záznamní knihy o ubytování, vedené podle vzoru, který stanoví prováděcí předpisy. Tuto záznamní knihu je povinen uschovat po dobu 3 let ode dne posledního zápisu v ní a kdykoli ji na požádání předložit úředním orgánům.

§ 5.

účinné od 1. 4. 1949Hlášení pobytu osob jinak ubytovaných.

účinné od 1. 4. 1949Při jiném ubytování než v ubytovacím zařízení je hlášením pobytu především povinna osoba, o jejíž pobyt jde. Vedle ní je hlášením jejího pobytu povinen ubytovatel (§ 7). Ubytovatel splní svoji ohlašovací povinnost tím, že spolupodepíše hlášení pobytu osoby, o jejíž pobyt jde, a že se nahlédnutím do potvrzení o učiněném hlášení přesvědčí, že hlášení bylo učiněno. Nebylo-li mu toto potvrzení dáno k nahlédnutí v předepsané lhůtě (§ 9, odst. 1), je povinen oznámit to neprodleně ohlašovacímu orgánu.

§ 6.

účinné od 1. 4. 1949Odhlášení osob zemřelých.

účinné od 1. 4. 1949Osoby zemřelé je povinen odhlásiti ubytovatel (§ 7), a není-li ho, osoba, která obstarala pohřeb; není-li ani té, provede odhlášení ohlašovací orgán z úřední moci.

§ 7.

účinné od 1. 4. 1949Ubytovatel.

účinné od 1. 4. 1949(1) Ubytovatelem je:

1. účinné od 1. 4. 1949a) vlastník budovy nebo pozemku, pokud jde o jeho nájemníky nebo jiné osoby, které ve své budově nebo na svém pozemku ubytoval;
2. účinné od 1. 4. 1949b) nájemník nebo uživatel bytu nebo jiné místnosti, pokud jde o jeho podnájemníky nebo jiné osoby, které ve svém bytě (své místnosti) ubytoval.

účinné od 1. 4. 1949(2) Jsou-li budova nebo pozemek pronajaty, propachtovány nebo je-li k nim zřízeno požívací nebo užívací právo, považuje se za ubytovatele nájemce, pachtýř, poživatel nebo uživatel. Při národní správě, vnucené správě, konkursu nebo vyrovnání se považuje za ubytovatele národní, vnucený, konkursní nebo vyrovnací správce. Jde-li o právnickou osobu, považuje se za ubytovatele její oprávněný zástupce.

účinné od 1. 4. 1949(3) Ubytovatel je oprávněn, a nebydlí-li v obci, v níž je budova (pozemek, byt, místnost), povinen ustanovit svého zástupce v této obci, který pak odpovídá za plnění povinností uložených ubytovateli v §§ 5, 6 a 21.

§ 8.

účinné od 1. 4. 1949Povinnost k oznamování změn vedlejších ohlašovacích údajů.

účinné od 1. 4. 1949Změny vedlejších ohlašovacích údajů, které nastaly po učiněném hlášení pobytu (§ 1, odst. 2), je povinna oznámit osoba, u níž došlo k těmto změnám.

§ 9.

účinné od 1. 4. 1949Způsob hlášení obyvatelstva a lhůty.

účinné od 1. 4. 1949(1) Pobyt s vedlejšími ohlašovacími údaji je hlásit a změny těchto údajů je oznámit způsobem, s doklady a ve lhůtách, které stanoví prováděcí předpisy. Pokud tyto předpisy nestanoví jinak, děje se toto hlášení (oznamování) na ohlašovacích (oznamovacích) lístcích.

účinné od 1. 4. 1949(2) Každý je povinen učinit všechna hlášení (oznámení) úplně a pravdivě.

§ 10.

účinné od 1. 4. 1949Výjimky a úlevy.

účinné od 1. 4. 1949(1) Ustanovení části první se nevztahují na osoby ubytované podle předpisů o ubytování vojska.

účinné od 1. 4. 1949(2) Prováděcí předpisy mohou stanovit další všeobecné výjimky a úlevy, zejména pro osoby, jimž přísluší právo exteritoriality, cizí konsuly z povolání a osoby na roveň jim postavené, pokud nejsou občany Československé republiky. V jednotlivých případech nebo pro jednotlivé skupiny případů může povolit výjimky (úlevy) ministerstvo vnitra nebo orgány jím pověřené.

§ 11.

účinné od 1. 4. 1949Zvláštní úprava hlášení obyvatelstva.

účinné od 1. 4. 1949(1) Pokud jde o hlášení obyvatelstva v celním pohraničním pásmu a v obcích protínaných vnitřní celní hranicí, mohou prováděcí předpisy všeobecně a ministerstvo vnitra nebo orgány jím pověřené v jednotlivých případech nebo pro jednotlivé skupiny případů stanovit, že

1. účinné od 1. 4. 1949a) provozovatelé ubytovacích zařízení jsou povinni pro případ, že jim bylo uloženo hlásit telefonicky počátek a konec pobytu ubytovaných osob, postarat se o možnost telefonického spojení, po případě dohodou s účastníkem blízké telefonní stanice;
2. účinné od 1. 4. 1949b) osoby, které se ubytují v ubytovacích zařízeních, jsou povinny odevzdat za podmínek, které se zároveň stanoví, provozovateli ubytovacího zařízení svůj průkaz totožnosti a ponechat jej v jeho úschově.

účinné od 1. 4. 1949(2) Je-li toho naléhavě třeba v zájmu řádné evidence obyvatelstva, lze opatření podle odstavce 1 učinit i na ostatním státním území.

§ 12.

účinné od 1. 4. 1949Zvláštní hlášení.

účinné od 1. 4. 1949(1) Prováděcí předpisy mohou stanovit, že určitým dnem pozbudou platnosti všechna hlášení pobytu nebo hlášení pobytu některých osob, učiněná podle dosavadních předpisů. V takovém případě se pro účely tohoto zákona hledí na osoby, u nichž hlášení pobytu pozbyla takto stanoveným dnem platnosti, jako by jejich pobyt v obci započal tímto dnem. Pro hlášení, které je učinit v tomto případě, mohou prováděcí předpisy určit zvláštní lhůty a stanovit způsob, údaje, doklady a místo pro hlášení odchylně od ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

účinné od 1. 4. 1949(2) Prováděcí předpisy mohou též stanovit zvláštní hlášení skutečností, jichž je třeba k účelům vojenské správy.

§ 13.

účinné od 1. 4. 1949Kdo je povinen žádat o povolení k pobytu.

účinné od 1. 4. 1949(1) Pokud se dále jinak nestanoví nebo podle tohoto zákona nebude jinak stanoveno, mohou se cizinci (§ 20) zdržovat na území Československé republiky jen, bylo-li jim uděleno povolení k pobytu.

účinné od 1. 4. 1949(2) Na udělení povolení k pobytu není právního nároku.

§ 14.

účinné od 1. 4. 1949Náležitosti žádosti za povolení k pobytu.

účinné od 1. 4. 1949(1) Žádost za povolení k pobytu je podat u okresního národního výboru, v jehož obvodě hodlá mít cizinec pobyt. Prováděcí předpisy stanoví, jakým způsobem se žádost o povolení k pobytu podává, s jakými údaji a doklady a v jaké lhůtě.

účinné od 1. 4. 1949(2) Potvrzení o řádně podané žádosti, jež vydá žadateli okresní národní výbor, opravňuje žadatele po dobu v něm stanovenou k pobytu v obvodě tohoto národního výboru a, je-li to v potvrzení výslovně uvedeno, i mimo tento obvod. Toto oprávnění může být, a to i dodatečně, vázáno podmínkami nebo omezeními. Tato ustanovení neplatí pro území, pro které bylo cizinci vykonatelným rozhodnutím odepřeno nebo odňato povolení k pobytu, jakož i v případech stanovených v prováděcích předpisech.

§ 15.

účinné od 1. 4. 1949Rozhodnutí o žádosti za povolení k pobytu.

účinné od 1. 4. 1949(1) O žádosti za povolení k pobytu rozhoduje krajský národní výbor, který smí pobyt povolit jen,

1. účinné od 1. 4. 1949a) má-li žádost předepsané náležitosti, při čemž může k odstranění nedostatků stanovit přiměřenou lhůtu, a
2. účinné od 1. 4. 1949b) nejde-li o osoby, jejichž pobytem mohou být ohroženy bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiné zájmy veřejné, zejména hospodářské.

účinné od 1. 4. 1949(2) Povolení k pobytu může být uděleno pro celé území Československé republiky nebo pro jeho část. Lze je udělit nejvýše na dobu 2 let.

účinné od 1. 4. 1949(3) Povolení k pobytu může být vázáno určitými podmínkami nebo omezeními, které lze stanovit i dodatečně.

§ 16.

účinné od 1. 4. 1949Odnětí povolení k pobytu.

účinné od 1. 4. 1949(1) Krajský národní výbor, který povolení udělil - přeložil-li však cizinec svůj pobyt do obvodu jiného krajského národního výboru, tento národní výbor - může odnít povolení k pobytu,

1. účinné od 1. 4. 1949a) odpadl-li účel, pro nějž byl pobyt povolen,
2. účinné od 1. 4. 1949b) nesplnil-li cizinec povinnost hlásit pobyt s vedlejšími ohlašovacími údaji nebo povinnost oznámit pozdější změny těchto údajů podle části první tohoto zákona,
3. účinné od 1. 4. 1949c) nastala-li nebo vyšla-li dodatečně najevo některá z okolností, pro něž podle ustanovení § 15, odst. 1, písm. b) pobyt nesmí být povolen,
4. účinné od 1. 4. 1949d) nezachovává-li cizinec uložené podmínky nebo omezení (§ 15, odst. 3), anebo
5. účinné od 1. 4. 1949e) porušil-li cizinec ustanovení § 17.

účinné od 1. 4. 1949(2) Povolení k pobytu lze odnít pro celé území, pro které bylo uděleno, nebo jen pro jeho část.

§ 17.

účinné od 1. 4. 1949Zákaz pobytu na státním území.

účinné od 1. 4. 1949(1) Nemá-li cizinec, který je povinen žádat za povolení k pobytu (§ 13), platné povolení k pobytu ani platné oprávnění k pobytu ve smyslu § 14, odst. 2, je mu, uplynula-li lhůta k podání žádosti o povolení k pobytu (§ 14, odst. 1), pobyt na území, pro které povolení nebo oprávnění nemá, zakázán a cizinec je povinen toto území neprodleně opustit. V případech hodných zvláštního zřetele může mu k tomu krajský národní výbor povolit přiměřenou lhůtu.

účinné od 1. 4. 1949(2) Ustanovení odstavce 1 platí též, bylo-li cizinci povolení k pobytu vykonatelným rozhodnutím odepřeno nebo odňato. Bylo-li mu povolení k pobytu odepřeno nebo odňato jen pro část státního území, může svůj pobyt přeložit do jiné jeho části, je však povinen, nemá-li pro tuto část státního území platného povolení, neprodleně o ně žádat.

účinné od 1. 4. 1949(3) Okresní národní výbor může s účinky uvedenými v odstavci 1 zakázat pobyt na celém státním území nebo na některé jeho části i cizinci, který nepotřebuje povolení k pobytu, jestliže jeho pobytem mohou být ohroženy bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiné zájmy veřejné, zejména hospodářské.

§ 18.

účinné od 1. 4. 1949Dosavadní povolení k pobytu

účinné od 1. 4. 1949(1) Platná povolení k pobytu udělená podle dosavadních předpisů se považují za povolení k pobytu podle tohoto zákona, budou-li do 30. dubna 1949 předložena okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě má cizinec pobyt, a budou-li potvrzena krajským národním výborem. Takto potvrzená povolení k pobytu zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla udělena, nejdéle však do 31. března 1951. Jinak se na taková povolení vztahují ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

účinné od 1. 4. 1949(2) Řízení o žádostech za povolení k pobytu, zahájená před 1. dubnem 1949 a v tento den neskončená, se dokončí podle tohoto zákona.

§ 19.

účinné od 1. 4. 1949Výjimky a úlevy.

účinné od 1. 4. 1949(1) Ustanovení §§ 13 až 18 se nevztahují na osoby, jimž přísluší právo exteritoriality, cizí konsuly a osoby jim na roveň postavené, jakož i na členy jejich průvodu, je-li vzájemnost zabezpečena, dále i na jiné osoby, zdržující se na území Československé republiky s oficiálním posláním u ústavních činitelů nebo u státních úřadů.

účinné od 1. 4. 1949(2) Prováděcí předpisy mohou stanovit další všeobecné výjimky a úlevy a v jednotlivých případech nebo pro jednotlivé skupiny případů může tak učinit ministerstvo vnitra nebo orgány jím pověřené.

§ 20.

účinné od 1. 4. 1949Pojem cizince.

účinné od 1. 4. 1949Cizincem podle tohoto zákona je každá osoba, která nemůže prokázat, že je občanem Československé republiky, ani že se za něho podle příslušných předpisů považuje.

§ 21.

účinné od 1. 4. 1949Náhradní splnění povinností podle tohoto zákona.

účinné od 1. 4. 1949Za osoby mladší 15 let a za osoby, které pro svůj duševní nebo tělesný stav nemohou splnit povinnosti podle tohoto zákona, je jejich splněním povinen ten, kdo je podle příslušných předpisů povinen na ně dozírat, nebo ten, jehož dozoru byly svěřeny; hlásit pobyt (§ 1, odst. 1) takové osoby, která není ubytována v ubytovacím zařízení, je však vždy povinen její ubytovatel (§ 7).

§ 22.

Prováděcí předpisy.

Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá vyhláškou v Úředním listě ministerstvo vnitra, a to, pokud jde o hlášení pro účely vojenské evidence, v dohodě s ministerstvem národní obrany a, pokud jde o výjimky nebo úlevy pro osoby uvedené v § 10, odst. 2, větě první, v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí.

§ 23.

účinné od 1. 4. 1949Ustanovení trestní.

účinné od 1. 4. 1949(1) Kdo poruší ustanovení části první nebo předpisů vydaných k jejich provedení nebo kdo poruší příkaz anebo zákaz vydaný podle uvedených ustanovení, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, za správní přestupek pokutou do 25.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do tří měsíců.

účinné od 1. 4. 1949(2) Kdo poruší ustanovení části druhé nebo předpisů vydaných k jejich provedení nebo kdo poruší příkaz anebo zákaz vydaný podle uvedených ustanovení, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, za správní přestupek pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do šesti měsíců.

účinné od 1. 4. 1949(3) Jde-li o osobu, která již byla pravoplatně potrestána podle tohoto zákona nebo podle zákonů jím nahrazených, anebo byl-li přestupek spáchán v celním pohraničním pásmu, lze uložit zároveň pokutu i trest na svobodě.

účinné od 1. 4. 1949(4) Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění, a to v případech, uvedených v odstavci 1, do tří měsíců a v případech, uvedených v odstavci 2, do šesti měsíců.

účinné od 1. 4. 1949(5) Osobám, provozujícím po živnostensku ubytovací zařízení, které byly již nejméně dvakrát pravoplatně potrestány pro porušení povinnosti hlásit počátek nebo ukončení pobytu osob, ubytovaných v jejich ubytovacím zařízení, může být trestním nálezem odňato živnostenské oprávnění na určitou dobu nebo navždy.

§ 24.

účinné od 1. 4. 1949Ustanovení zrušovací.

účinné od 1. 4. 1949(1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které tomuto zákonu odporují nebo se jím nahrazují; zejména se zrušuje platnost, po případě použivatelnost:

1. účinné od 1. 4. 1949a) nařízení ze dne 15. února 1857, č. 33 ř. z., o hlášení, ve znění nařízení ze dne 15. ledna 1860, č. 20 ř. z., a předpisů podle něho vydaných,
2. účinné od 1. 4. 1949b) nařízení ze dne 2. dubna 1858, č. 51 ř. z., o přestupcích předpisů o hlášení,
3. účinné od 1. 4. 1949c) ustanovení § 320, písm. a) až d) obecného trestního zákona a, pokud jde o hlášení podle tohoto zákona, také ustanovení § 320, písm. e) obecného trestního zákona,
4. účinné od 1. 4. 1949d) ustanovení § 577, písm. a) až d) vojenského trestního zákona a, pokud jde o hlášení podle tohoto zákona, také ustanovení § 577, písm. e) vojenského trestního zákona,
5. účinné od 1. 4. 1949e) zákona ze dne 28. března 1935, č. 51 Sb., o hlášení pobytu,
6. účinné od 1. 4. 1949f) vládního nařízení ze dne 30. dubna 1941, č. 233 Sb., o hlášení pobytu (řád hlášení), a předpisů podle něho vydaných,
7. účinné od 1. 4. 1949g) zákona ze dne 27. dubna 1944, č. 40 Sl. z., o policejním hlášení, a předpisů podle něho vydaných,
8. účinné od 1. 4. 1949h) zákona ze dne 28. března 1935, č. 52 Sb., o pobytu cizinců, ve znění vládního nařízení ze dne 21. května 1937, č. 82 Sb., a vládního nařízení ze dne 28. října 1938, č. 257 Sb.,
9. účinné od 1. 4. 1949i) vládního nařízení ze dne 25. června 1935, č. 143 Sb., jímž se provádí zákon ze dne 28. března 1935, č. 52 Sb., o pobytu cizinců, ve znění vládního nařízení ze dne 12. listopadu 1937, č. 223 Sb.,
10. účinné od 1. 4. 1949j) vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 3. července 1935, č. 144 Sb., o úlevě podle § 12 zákona ze dne 28. března 1935, č. 52 Sb., o pobytu cizinců,
11. účinné od 1. 4. 1949k) ustanovení o povinnosti hlášení obsažených v branném zákoně a v předpisech podle něho vydaných, pokud nejde o povinnost hlásit se k odvodnímu soupisu,
12. účinné od 1. 4. 1949l) ustanovení o vypovídání (vyhošťování, zákazu pobytu) cizinců s výjimkou ustanovení, jež upravují vypovídání (vyhošťování, zákaz pobytu) cizinců výrokem soudu.

účinné od 1. 4. 1949(2) Dále se zrušují, pokud se tak již nestalo dříve, zák. čl. V/1903, o právu pobytu cizinců, a ustanovení §§ 72 a 73 zák. čl. XL/1879 trestního zákona o přestupcích.

účinné od 1. 4. 1949(3) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o hlášení, předpisy pasové, předpisy o zaměstnávání cizinců, jakož i zákon ze dne 29. května 1947, č. 107 Sb., o opatřeních proti neoprávněnému přechodu státních hranic, a předpisy podle něho vydané a zákon ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, a předpisy podle něho vydané.

účinné od 1. 4. 1949(4) Kde se jiné předpisy dovolávají ustanovení zrušených podle odstavce 1 nebo 2, nastupují na jejich místo obdobná ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných.

§ 25.

účinné od 1. 4. 1949Účinnost a provedení.