Zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích

§ 1

Účel zákona

Účelem zákona je upravit práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů.

§ 2

Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, uděluje Federální úřad pro vynálezy (dále jen „Úřad“) patenty.

§ 3

Patentovatelnost vynálezů

(1) Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.

(2) Za vynálezy se nepovažují zejména:

1. a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;
2. b) pouhé vnější úpravy výrobků;
3. c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti;
4. d) programy počítačů;
5. e) pouhé uvedení informace.

§ 4

Výluky z patentovatelnosti

Patenty se neudělují:

1. a) na vynálezy, které jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky;
2. b) na způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí a zvířat;
3. c) na odrůdy rostlin nebo na plemena zvířat, jakož i na biologické způsoby jejich pěstování a šlechtění s výjimkou průmyslových produkčních mikroorganismů a biotechnologických postupů a produktů získaných jejich pomocí, které jsou patentovatelné.

§ 5

Novost

(1) Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky.

(2) Stavem techniky je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli vynálezu právo přednosti (§ 27), zveřejněno v České a Slovenské Federativní Republice nebo v zahraničí.

(3) Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České a Slovenské Federativní Republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny (§ 31). To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů, jimiž se žádá o udělení patentu v České a Slovenské Federativní Republice na základě mezinárodní smlouvy (dále jen „mezinárodní přihláška“). Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti.

(4) Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než šest měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá

1. a) ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci,
2. b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy.¹)

V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do čtyř měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven podle mezinárodní smlouvy.

§ 6

Vynálezecká činnost

(1) Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky.

(2) Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny (§ 31).

§ 7

Průmyslová využitelnost

Vynález je průmyslově využitelný, jestliže může být opakovaně využíván při hospodářské činnosti.

§ 8

Právo na patent

(1) Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce.

(2) Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací.

(3) Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu.

§ 9

(1) Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen „pracovní poměr“) k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.

(2) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.

(3) Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění podle ustanovení odstavce 2 vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost.

(4) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání.

§ 10

Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zaměstnavatelem nedotčena.

§ 11

(1) Majitel patentu (§ 34) má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést.

(2) Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Federálního úřadu pro vynálezy (dále jen „Věstník“).

(3) Přihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu (§ 31) její předmět využíval. Právo na přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhož nastávají účinky patentu.

(4) V případě mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v České a Slovenské Federativní Republice, která byla zveřejněna podle mezinárodní smlouvy, přísluší přihlašovateli právo na přiměřenou náhradu podle odstavce 3 až po zveřejnění jejího překladu v českém nebo slovenském jazyce (§ 31).

§ 12

Rozsah ochrany vyplývající z patentu je určen patentovými nároky. V případě nejasností se při výkladu pojmů užitých v patentových nárocích použije popis vynálezu, popřípadě výkresy.

§ 13

(1) Vynález využívá, kdo při své hospodářské činnosti vyrábí, uvádí do oběhu nebo upotřebí výrobek, který je předmětem vynálezu, nebo při této činnosti používá postup, který je předmětem vynálezu.

(2) Je-li patent udělen na výrobní postup, vztahuje se jeho účinek rovněž na výrobky, které byly tímto postupem bezprostředně vyrobeny; přitom shodné výrobky se pokládají za získané chráněným postupem, pokud se neprokáže opak.

§ 14

(1) Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou (dále jen „licenční smlouva“).

(2) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku (§ 69).

§ 15

Patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku.

§ 16

Spolumajitelství patentu

(1) Přísluší-li práva z téhož patentu několika osobám (dále jen „spolumajitelé“), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.²)

(2) Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý ze spolumajitelů patentu.

(3) K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spolumajitelů; každý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně.

(4) K převodu patentu je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů. Spolumajitel je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spolumajitelů; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

§ 17

(1) Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti (§ 27) využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen „předchozí uživatel“).

(2) Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby majitel patentu jeho právo uznal.

§ 18

(1) Práva majitele patentu nejsou porušena, využije-li se chráněného vynálezu:

1. a) na lodích jiných zemí, které jsou členy mezinárodních úmluv,³) jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána (dále jen „unijní země“), v lodním tělese, ve strojích, v lodní výstroji, v přístrojích a v jiném příslušenství, když se tyto lodě dostanou přechodně nebo náhodně do České a Slovenské Federativní Republiky, jestliže se tu těchto předmětů užije jenom pro potřeby lodi;
2. b) při stavbě nebo provozu letadel či vozidel unijních zemí nebo u součásti těchto letadel či vozidel, dostanou-li se přechodně nebo náhodně do České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Práva majitele patentu nejsou porušena individuální výrobou léku v lékárnách na základě lékařského předpisu.

§ 19

Nabídka licence

(1) Prohlásí-li u Úřadu přihlašovatel, popřípadě majitel patentu, že komukoli poskytne právo k využití vynálezu (nabídka licence), vznikne právo k využití vynálezu každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu. Úřad nabídku licence vyznačí v patentovém rejstříku.

(2) Prohlášení o nabídce licence nelze vzít zpět.

(3) Vznikem práva k využití vynálezu není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence.

(4) Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel nabídl licenci podle odstavce 1, platí se správní poplatky podle zvláštního předpisu⁴) v poloviční výši.

§ 20

Nucená licence

(1) Nedošlo-li u patentu k uzavření licenční smlouvy, může Úřad udělit nucenou licenci:

1. a) nevyužívá-li majitel patentu vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a neospravedlní-li svou nečinnost řádnými důvody; tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím čtyř let od podání přihlášky vynálezu nebo tří let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později;
2. b) z důvodu ohrožení důležitého veřejného zájmu.

(2) Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence.

§ 21

Doba platnosti patentu

Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu.

§ 22

Zánik patentu

Patent zanikne, jestliže:

1. a) uplyne doba jeho platnosti;
2. b) majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné správní poplatky⁴) za udržování platnosti patentu;
3. c) majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.

§ 23

Zrušení patentu

(1) Úřad patent zruší, jestliže se dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho udělení.

(2) Týkají-li se důvody zrušení jen části patentu, patent se zruší částečně.

(3) Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti.

(4) Návrh na zrušení patentu lze podat i po zániku patentu, prokáže-li navrhovatel právní zájem.

§ 24

(1) Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu.

(2) Úřad je místem, u něhož československé osoby, jakož i jiné osoby, které mají na území České a Slovenské Federativní Republiky bydliště nebo sídlo, mohou podávat mezinárodní přihlášky.

(3) Přihlašovatel je povinen za podání přihlášky podle odstavců 1 a 2 zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů⁴) a v případě mezinárodní přihlášky podle odstavce 2 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy pro mezinárodní řízení o přihlášce vynálezu; jejich výši oznámí Úřad ve Věstníku.

§ 25

(1) V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je jeho původce.

(2) Na žádost původce Úřad neuvede jeho jméno při zveřejnění přihlášky vynálezu a oznámení o udělení patentu.

§ 26

(1) Přihláška vynálezu smí obsahovat jen jeden vynález nebo skupinu vynálezů, které jsou navzájem spojeny tak, že uskutečňují jedinou vynálezeckou myšlenku.

(2) Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. Je-li vynálezem průmyslový produkční mikroorganismus, musí být uložen ve veřejné sbírce kultur ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti.

(3) V pochybnostech může Úřad vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky vynálezu nebo jiným vhodným způsobem prokázal jeho využitelnost. Neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět není využitelný.

§ 27

(1) Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti.

(2) Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy,³) musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce vynálezu a na výzvu Úřadu je ve lhůtě stanovené Úřadem prokázat, jinak se k němu nepřihlíží.

§ 28

(1) Bylo-li zahájeno u příslušného orgánu řízení ve sporu o právo na patent, Úřad řízení o přihlášce vynálezu přeruší.

(2) Po dobu přerušení řízení se staví běh lhůt stanovených tímto zákonem s výjimkou lhůty podle ustanovení § 31 odst. 1.

(3) Právo přednosti zůstává zachováno, požádá-li oprávněný přihlašovatel o pokračování řízení ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o právu na patent. Úkony učiněné před přerušením řízení směřující k udělení patentu se považují za platné i pro další řízení.

§ 29

(1) Úřad přepíše přihlášku vynálezu, popřípadě patent, na tu osobu, o níž soud rozhodne, že je původcem vynálezu.

(2) Úřad přepíše přihlašovatele nebo majitele patentu, jestliže příslušný orgán ve sporu o právo na patent rozhodne, že toto právo přísluší jiné osobě.

§ 30

(1) Úřad podrobí přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu,

1. a) zda neobsahuje předmět, který je zjevně v rozporu s ustanoveními § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2,
2. b) zda neobsahuje předmět podle ustanovení § 3 odst. 2 nebo § 4,
3. c) zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění,
4. d) zda přihlašovatel zaplatil příslušné správní poplatky.⁴)

(2) Obsahuje-li přihláška vynálezu předmět, který je zjevně v rozporu s ustanoveními § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2, nebo obsahuje předmět podle ustanovení § 3 odst. 2 nebo § 4, Úřad přihlášku zamítne. Před zamítnutím musí být přihlašovateli umožněno se k podkladům, na jejichž základě má být rozhodnuto, vyjádřit.

(3) Obsahuje-li přihláška vynálezu předmět, který má nedostatky bránící jejímu zveřejnění, popřípadě nezaplatí-li přihlašovatel příslušné správní poplatky,⁴) vyzve Úřad přihlašovatele, aby se ve stanovené lhůtě k těmto skutečnostem vyjádřil a vytčené nedostatky odstranil.

(4) V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky přihlášky vynálezu, které brání jejímu zveřejnění, nebo nezaplatí-li přihlašovatel příslušné správní poplatky,⁴) Úřad řízení zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.

§ 31

(1) Úřad přihlášku vynálezu zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku.

(2) Přihláška vynálezu může být zveřejněna před lhůtou uvedenou v odstavci 1, požádá-li o to přihlašovatel nejpozději ve lhůtě 12 měsíců od vzniku práva přednosti a zaplatí-li správní poplatek podle zvláštních předpisů.⁴) Úřad přihlášku vynálezu zveřejní před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, byl-li již na vynález udělen patent; bez souhlasu přihlašovatele však Úřad přihlášku vynálezu nezveřejní před uplynutím 12 měsíců od vzniku práva přednosti.

(3) Úřad může spolu s přihláškou vynálezu zveřejnit zprávu o stavu techniky (rešerše) vztahující se k vynálezu uplatněnému v přihlášce.

§ 32

(1) Po zveřejnění přihlášky vynálezu může kdokoli podat Úřadu připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu; k připomínkám Úřad přihlédne při úplném průzkumu přihlášky vynálezu.

(2) Osoby, které podaly připomínky podle odstavce 1, nestávají se účastníky řízení o přihlášce vynálezu. Přihlašovatel vynálezu však musí být o připomínkách vyrozuměn.

§ 33

(1) Úřad podrobí přihlášku vynálezu úplnému průzkumu, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu.

(2) Úřad provede úplný průzkum přihlášky vynálezu na žádost přihlašovatele či jiné osoby, nebo jej může provést z moci úřední.

(3) Žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu a nelze ji vzít zpět. Žadatel je povinen spolu se žádostí zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů.⁴)

(4) Úřad zahájí úplný průzkum neprodleně po podání žádosti.

(5) Jestliže žádost o provedení úplného průzkumu nebyla řádně podána ve lhůtě uvedené v odstavci 3, popřípadě v téže lhůtě Úřad nezahájil úplný průzkum přihlášky vynálezu z moci úřední, Úřad řízení o přihlášce vynálezu zastaví.

§ 34

(1) Nejsou-li podmínky stanovené pro udělení patentu splněny, Úřad přihlášku vynálezu zamítne. Před zamítnutím přihlášky vynálezu musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má být o přihlášce vynálezu rozhodnuto.

(2) V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě vady přihlášky, které brání udělení patentu, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.

(3) Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek podle zvláštních předpisů,⁴) Úřad udělí přihlašovateli patent; přihlašovatel se stává majitelem patentu. Majiteli patentu vydá Úřad patentovou listinu, v níž uvede jméno původce a jejíž součástí je popis vynálezu a patentové nároky, a udělení patentu oznámí ve Věstníku.

§ 35

Je-li přihlášek vynálezů se shodným předmětem více, může být udělen jen jeden patent.

§ 36

(1) Za průmyslový vzor podle tohoto zákona se považuje vnější úprava výrobku, která je nová a průmyslově využitelná.

(2) Průmyslovým vzorem podle odstavce 1 není:

1. a) technické a konstrukční řešení;
2. b) přenesení známé vnější úpravy výrobku na výrobek jiného druhu, nebo vnější úprava vytvořená zvětšením či zmenšením známé vnější úpravy výrobku;
3. c) záměna materiálu pro vnější úpravu výrobku;
4. d) architektonické řešení stavby;
5. e) vnější úprava výrobku zjistitelná jen při zvláštní pozornosti;
6. f) barva, není-li ji užito ve spojení s tvarem, s obrysem nebo s kresbou.

§ 37

Vnější úpravou výrobku je plošná nebo prostorová úprava spočívající zejména ve tvaru, v obrysu, v kresbě nebo v uspořádání barev či v kombinaci těchto znaků.

§ 38

Novost

Průmyslový vzor je nový, nebyl-li před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti (§ 48 a 49), znám v České a Slovenské Federativní Republice nebo v zahraničí z veřejně dostupných pramenů, zejména nebyl-li zobrazen nebo popsán ve zveřejněných tiskovinách nebo nebyl-li veřejně využíván, vystaven, přednesen nebo předveden.

§ 39

Průmyslová využitelnost

Průmyslový vzor je průmyslově využitelný, jestliže se podle něho mohou opakovaně zhotovovat výrobky.

§ 40

(1) Průmyslové vzory zapisuje Úřad do rejstříku průmyslových vzorů (§ 69).

(2) Úřad nezapíše průmyslový vzor, který je v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky.

§ 41

Úřad průmyslový vzor nezapíše, jestliže předmět přihlášky průmyslového vzoru je shodný s předmětem přihlášky průmyslového vzoru podané v České a Slovenské Federativní Republice s dřívějším právem přednosti.

§ 42

Řízení o zápisu průmyslového vzoru se zahajuje podáním přihlášky průmyslového vzoru u Úřadu.

§ 43

(1) Přihlášku průmyslového vzoru je oprávněn podat původce nebo jeho právní nástupce (dále jen „přihlašovatel“). Přihlašovatel je povinen s podáním přihlášky zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů.⁴)

(2) Původcem průmyslového vzoru je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací.

(3) Spolupůvodci mají právo k průmyslovému vzoru v rozsahu, v jakém se podíleli na jeho vytvoření.

§ 44

(1) Vytvořil-li původce průmyslový vzor ke splnění úkolu v pracovním poměru, přechází právo původce podat přihlášku průmyslového vzoru na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.

(2) Původce, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení průmyslového vzoru.

(3) Nepodá-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění o vytvoření průmyslového vzoru přihlášku průmyslového vzoru, může průmyslový vzor přihlásit původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat o průmyslovém vzoru vůči třetím osobám mlčenlivost.

(4) Původce, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, má vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou odměnu. Při stanovení výše odměny se vychází z přínosu dosaženého využitím průmyslového vzoru nebo jeho jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření průmyslového vzoru a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním průmyslového vzoru, má původce právo na dodatečné vypořádání.

§ 45

Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 44 zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zaměstnavatelem nedotčena.

§ 46

V přihlášce průmyslového vzoru musí být uvedeno, kdo je jeho původce.

§ 47

Přihláška průmyslového vzoru může obsahovat jen jedinou vnější úpravu výrobku nebo více vnějších úprav výrobků téhož druhu navzájem obdobných nebo určených ke společnému užití (hromadná přihláška průmyslového vzoru).

§ 48

(1) Podáním přihlášky průmyslového vzoru vzniká přihlašovateli právo přednosti.

(2) Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy,³) musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce průmyslového vzoru a ve lhůtě do tří měsíců od podání přihlášky toto právo prokázat, jinak se k němu nepřihlíží.

§ 49

Úřad může přiznat pro předměty vystavené na výstavách pořádaných na území České a Slovenské Federativní Republiky od doby, kdy byly tyto předměty vneseny do výstavy, právo přednosti pod podmínkou, že vystavovaný předmět bude přihlášen jako průmyslový vzor do tří měsíců po ukončení výstavy.

§ 50

Bylo-li zahájeno u příslušného orgánu řízení ve sporu o právo podat přihlášku průmyslového vzoru, Úřad v řízení o přihlášce pokračuje, avšak rozhodnutí o ní vydá po právní moci rozhodnutí příslušného orgánu.

§ 51

(1) Přihlášku průmyslového vzoru a přihlášený průmyslový vzor podrobí Úřad průzkumu.

(2) Nesplňuje-li přihláška průmyslového vzoru stanovené podmínky, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky odstranil. Neodstraní-li přihlašovatel nedostatky ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.

(3) Úřad může vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky průmyslového vzoru prokázal jeho využitelnost v průmyslové výrobě; neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět není v průmyslové výrobě využitelný.

§ 52

(1) Splňuje-li předmět přihlášky průmyslového vzoru podmínky stanovené pro jeho zápis do rejstříku průmyslových vzorů, Úřad jej zapíše do rejstříku průmyslových vzorů; přihlašovatel se stává majitelem průmyslového vzoru. Majiteli průmyslového vzoru vydá Úřad osvědčení o zápisu průmyslového vzoru, v němž uvede jméno původce průmyslového vzoru.

(2) Zápis průmyslového vzoru oznámí Úřad ve Věstníku. Na žádost majitele průmyslového vzoru oznámení o zápise průmyslového vzoru odloží; žadatel je povinen s touto žádostí zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů.⁴)

(3) Nejsou-li podmínky stanovené pro zápis průmyslového vzoru splněny, Úřad přihlášku zamítne. Před zamítnutím musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má být o přihlášce rozhodnuto.

§ 53

(1) Úřad přepíše osvědčení o zápisu průmyslového vzoru na tu osobu, o níž soud rozhodne, že je původcem průmyslového vzoru.

(2) Úřad na žádost přepíše majitele průmyslového vzoru, jestliže příslušný orgán ve sporu o právo podat přihlášku průmyslového vzoru rozhodne, že toto právo přísluší jiné osobě.

§ 54

(1) Zápis průmyslového vzoru platí 5 let ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru.

(2) Dobu platnosti zápisu průmyslového vzoru prodlouží Úřad nejvíce dvakrát, a to vždy o dalších pět let.

(3) O prodloužení doby platnosti zápisu průmyslového vzoru může majitel průmyslového vzoru požádat nejdříve v posledním roce jeho platnosti.

§ 55

Majitel průmyslového vzoru má výlučné právo využívat průmyslový vzor, poskytnout souhlas k využívání průmyslového vzoru jiným osobám, nebo na ně průmyslový vzor převést.

§ 56

Průmyslový vzor využívá, kdo při své hospodářské činnosti podle něho zhotoví výrobek nebo takový výrobek dováží či uvádí do oběhu.

§ 57

(1) Souhlas (licence) k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením se uděluje licenční smlouvou.

(2) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.

§ 58

Průmyslový vzor se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.

§ 59

Spolumajitelství průmyslového vzoru

(1) Přísluší-li práva z průmyslového vzoru několika osobám (dále jen „spolumajitelé“), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.²)

(2) Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat průmyslový vzor každý ze spolumajitelů.

(3) K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spolumajitelů; každý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z průmyslového vzoru samostatně.

(4) K převodu průmyslového vzoru je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů. Spolumajitel je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spolumajitelů; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

§ 60

Omezení účinků zápisu průmyslového vzoru

(1) Zápis průmyslového vzoru nepůsobí proti tomu, kdo jej nezávisle na původci nebo na majiteli průmyslového vzoru před vznikem práva přednosti využíval nebo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen „předchozí uživatel“).

(2) Předchozí uživatel může požadovat na majiteli průmyslového vzoru, aby jeho právo uznal.

§ 61

Zánik práva k průmyslovému vzoru

Právo k průmyslovému vzoru zaniká, jestliže:

1. a) uplyne doba platnosti zápisu;
2. b) majitel průmyslového vzoru se ho vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele průmyslového vzoru dojde Úřadu.

§ 62

Výmaz průmyslového vzoru

(1) Úřad provede výmaz průmyslového vzoru, jestliže se dodatečně zjistí, že podmínky stanovené zákonem pro zápis průmyslového vzoru nebyly splněny.

(2) Výmaz průmyslového vzoru provede Úřad buď z vlastního podnětu nebo na návrh.

(3) Výmaz průmyslového vzoru má zpětnou účinnost ode dne platnosti zápisu průmyslového vzoru.

(4) Výmaz lze provést i po zániku zápisu průmyslového vzoru, prokáže-li se právní zájem.