Účelem čtvrtletních až tříletých studijních pobytů v rámci přípravy k vědecké výchově (dále jen „studijní pobyt“) je umožnit jejich účastníkům podrobněji se seznámit s vědeckou prací v daném oboru na příslušném školícím pracovišti a umožnit školícím pracovištím lépe posoudit předpoklady uchazečů o vědeckou výchovu.
(1) Školící pracoviště vyhlašuje zahájení přijímacího řízení ke studijním pobytům veřejně. Přitom uvede zejména:
(2) Uchazeč o přijetí ke studijnímu pobytu podává přihlášku na školícím pracovišti. K přihlášce připojí tyto doklady:
(3) Má-li přihláška formální nedostatky nebo nejsou-li některé údaje podle odstavce 2 písm. a) a c) řádně doloženy, vyzve školící pracoviště uchazeče, aby tyto nedostatky odstranil, a stanoví k jejich odstranění přiměřenou lhůtu. Nejsou-li ve stanovené lhůtě nedostatky odstraněny, k přihlášce se nepřihlíží. Nevyhovuje-li uchazeč podmínkám stanoveným pro přijetí ke studijnímu pobytu podle § 32 odst. 1 zákona, přihláška se zamítne.
(4) Uchazeče, který splňuje podmínky stanovené pro přijetí ke studijnímu pobytu, pozve školící pracoviště k přijímacímu pohovoru nejméně čtrnáct dnů před jeho konáním. Uchazeč koná přijímací pohovor před tříčlennou komisí odborníků, kterou jmenuje vedoucí školícího pracoviště.
(5) O výsledku přijímacího pohovoru se pořídí zápis.
(6) Podle výsledku přijímacího pohovoru určí přijímací komise pořadí uchazečů.
(7) O přijetí uchazeče ke studijnímu pobytu rozhodne školící pracoviště na základě výsledků přijímacího řízení, včetně přijímacího pohovoru, a v rozsahu plánovaných míst k přijetí uchazečů ke studijním pobytům. Rozhodnutí školícího pracoviště je konečné.
(8) Školící pracoviště oznámí rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení uchazeči, popř. též organizaci, k níž je uchazeč v pracovním poměru, písemně do čtrnácti dnů po přijímacím pohovoru. Rozhodnutí o nepřijetí obsahuje odůvodnění.
(9) Nástupní termín ke studijnímu pobytu určí školící pracoviště podle svých provozních podmínek.
(1) Školící pracoviště odpovídá za průběh studijního pobytu. Dbá o to, aby se účastník studijního pobytu podrobněji seznámil s vědeckou prací v daném oboru. Školící pracoviště vede studijní pobyt tak, aby mohlo posoudit předpoklady účastníka studijního pobytu k vědecké výchově.
(2) Konkrétní obsah studijního pobytu určí školící pracoviště ve studijním plánu účastníka, jehož návrh sestaví s účastníkem pracovník pověřený vedoucím školícího pracoviště. Studijní plán schvaluje vedoucí školícího pracoviště do čtrnácti dnů od přijetí účastníka ke studijnímu pobytu. Studijní plán obsahuje zásadní linii studijního pobytu; musí být upraven tak, aby bylo možno průběžně kontrolovat plnění úkolů ve stanovených lhůtách a aby připouštěl postupné zpřesňování a úpravy podle postupu studijního pobytu.
(3) Průběh studijního pobytu se na školícím pracovišti pravidelně hodnotí, u delších studijních pobytů nejméně jednou za rok.
(4) Pokud účastník studijního pobytu prokáže schopnosti pro vědeckou výchovu, je třeba mu umožnit přijetí do vědecké výchovy předepsaným způsobem, a to po vzájemné dohodě i před uplynutím doby studijního pobytu.
(5) Vedoucí školícího pracoviště vydá účastníku potvrzení o skončení studijního pobytu, v němž uvede všechny podstatné skutečnosti o jeho průběhu a výsledcích, kterých účastník dosáhl.
(1) Účelem čtvrtletních až tříletých studijních pobytů externích vědeckých aspirantů a pracovníků připravujících se k získání vědecké hodnosti mimo organizovanou vědeckou výchovu (dále jen „studijní pobyt pracovníka“) je zvýšit účinnost přípravy těchto pracovníků, zejména jim umožnit plnění náročných úkolů, které by pracovník velmi obtížně absolvoval v této přípravě při plnění všech pracovních povinností, případně jim umožnit speciální výcvik ve vědecké práci na školícím pracovišti nebo praxi v některé organizaci ve výrobě a v provozu.
(2) K absolvování studijního pobytu pracovníka ho navrhuje organizace, k níž je v pracovním poměru, popř. školící pracoviště. Ke studijnímu pobytu pracovníka v jiné organizaci, než je školící pracoviště, může být pracovník navržen jen v dohodě s touto organizací.
(3) Studijní pobyt pracovníka se uskutečňuje jako součást jeho vědecké výchovy nebo jako součást samostatné přípravy k získání vědecké hodnosti. Externí vědecká aspirantura se po dobu studijního pobytu pracovníka nepřerušuje.
(4) O výsledku studijního pobytu pracovníka podá organizace, u níž se studijní pobyt konal, zprávu organizaci, k níž je pracovník v pracovním poměru, popř. též školícímu pracovišti, pokud se studijní pobyt pracovníka konal mimo ně.
(1) Školící pracoviště vedou na předepsaných formulářích evidenci o vědecké výchově všech účastníků jednotlivých forem vědecké výchovy a studijních pobytů, ukládají veškeré doklady týkající se vědecké výchovy a studijních pobytů.
(2) Mateřská pracoviště vedou záznam o průběhu vědecké výchovy a studijních pobytů svých pracovníků. Vedou též jmenné seznamy pracovníků, které hodlají postupně vyslat do vědecké výchovy podle svých perspektivních plánů výchovy, zvyšování kvalifikace a rozmísťování kádrů.
(3) Ústřední orgány sledují stav vědecké výchovy a studijních pobytů na svých podřízených školících a mateřských pracovištích a využití školitelů v oboru své působnosti. Podle potřeby si mohou vyžadovat od podřízených školících a mateřských pracovišť nezbytné údaje pro svou evidenci o přijetí, vysílání a průběhu vědecké výchovy a studijních pobytů.
(1) Obory vědecké výchovy jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.
(2) Návrhy na stanovení oborů vědecké výchovy nebo jejich změny předkládají organizace prostřednictvím příslušných ústředních orgánů ČSAV.
(3) V návrzích podle odstavce 2 se uvede název navrhovaného oboru, jeho obsah, jakož i vymezení ve srovnání se stanovenými příbuznými obory, a odůvodnění, proč navrhovaný obor nelze zahrnout jako specializaci do některého ze stanovených oborů. Dále se uvede, jak se dosud řeší vědecká výchova v navrhovaném oboru, do které skupiny věd by se měl zařadit, návrh předmětů odborné zkoušky, názvy organizací, které významnou částí svého zaměření pracují v navrhovaném oboru, a počet vědeckých pracovníků těchto organizací, kteří pracují v navrhovaném oboru. V návrhu se rovněž uvede, která organizace by přicházela v úvahu jako školící pracoviště, kteří vědečtí pracovníci by mohli působit jako školitelé a předpokládaný rozsah vědecké výchovy v příštích letech.
(1) Návrhy na určení, popř. zrušení školících pracovišť pro jednotlivé obory vědecké výchovy předkládají ČSAV nebo SAV ústřední orgány, do jejichž oboru působnosti patří organizace navrhovaná jako školící pracoviště (§ 5 odst. 1 zákona).
(2) Návrhy na určení školících pracovišť pro jednotlivé obory vědecké výchovy na vysokých školách předkládají příslušným orgánům, které řídí vysoké školy, rektoři vysokých škol.
(3) Ústředním orgánům státní správy, které řídí vysoké školy, předkládají návrhy na určení školících pracovišť vedoucí organizací, jež jsou v oboru působnosti těchto orgánů, ale nejsou vysokými školami (§ 5 odst. 2 věta druhá zákona).
(4) V návrzích na určení školících pracovišť se uvede název a sídlo navrhované organizace, obor, v němž by měla zajišťovat vědeckou výchovu, úkoly, které organizace řeší a z nichž by se mohla vybírat témata závěrečných vědeckých prací, důvod, proč nelze při vědecké výchově využívat již určených školících pracovišť a proč se navrhuje zřídit nové školící pracoviště, případné speciální vybavení (možnosti) organizace, kterého by bylo možno využít pro vědeckou výchovu, počet pracovníků, kteří v organizaci v daném oboru pracují, z toho počet vysokoškoláků a z nich počet vědeckých pracovníků, jmenovitě s vyšší tvůrčí způsobilostí (§ 38 odst. 2 zákona). V návrhu se rovněž uvede přibližný očekávaný rozsah vědecké výchovy v daném oboru pro vlastní potřebu organizace, popř. jiných organizací v příštích letech.
Do vydání seznamu předmětů, z nichž se vybírá tematika pro ústní odbornou zkoušku (§ 19 odst. 4), používá se Seznam předmětů odborných kandidátských zkoušek, vydaný ČSAV podle dosavadní právní úpravy.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1977.