Dekret presidenta republiky o přihlašování a zjišťování válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry

§ 1.

účinné od 8. 9. 1945(1) Podle tohoto dekretu se vyšetřují a zjišťují škody, které v době po 17. září 1938 utrpěli českoslovenští státní občané v obvodu zemí České a Moravskoslezské nebo v cizině na životě, těle nebo na zdraví (usmrcením, vězněním, internováním, deportováním, zlým nakládáním a pod.) nebo odcizením, zavlečením mimo státní území, zabráním, zničením, poškozením nebo jinakou ztrátou věcí movitých nebo nemovitých anebo jiným způsobem (na výdělku, důchodu a pod.), jestliže tyto škody byly způsobeny

1. účinné od 8. 9. 1945a) jakýmkoli válečným činem nebo jinakým opatřením některé válčící strany, jejích bojových jednotek nebo příslušníků,
2. účinné od 8. 9. 1945b) při dočasné okupaci území republiky Československé orgány okupačních států nebo orgány jednajícími z jejich příkazů, persekucí z důvodů politických, národních nebo rasových, nebo
3. účinné od 8. 9. 1945c) teroristickými akcemi organisací státu nepřátelských nebo osob veřejně nebezpečných.

účinné od 8. 9. 1945(2) Za týchž předpokladů se vyšetřují a zjišťují také škody způsobené právnickým osobám nebo jiným souborům osob a majetkovým podstatám, jejichž sídlo je v obvodu zemí České nebo Moravskoslezské.

§ 2.

účinné od 8. 9. 1945(1) Při ocenění škody hledí se ke škodě, která skutečně vznikla a byla způsobena skutečnostmi uvedenými v § 1, odst. 1.

účinné od 8. 9. 1945(2) Škody majetkové oceňují se zpravidla podle pořizovací ceny věci v den účinnosti tohoto dekretu; nelze-li takto určiti majetkovou škodu, je vzíti za základ obecnou cenu v době, kdy se škoda stala.

účinné od 8. 9. 1945(3) Pro ocenění jiných škod jest zpravidla směrodatnou výše zákonného nároku na náhradu v takovém nebo obdobném případě podle předpisů platných v den účinnosti tohoto dekretu.

účinné od 8. 9. 1945(4) Podrobné směrnice pro ocenění těchto škod vydá ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

§ 3.

účinné od 8. 9. 1945(1) Soupis a vyšetřování škod provádějí okresní národní výbory.

účinné od 8. 9. 1945(2) Okresní národní výbor, příslušný podle § 6, odst. 2 k přijetí přihlášky, předloží do 10 dnů po uplynutí lhůty, uvedené v § 6, odst. 3, jeden stejnopis přihlášek u něho podaných po provedení nezbytného předběžného přezkoumání podle směrnic ministerstva vnitra přímo Státnímu úřadu statistickému.

§ 4.

účinné od 8. 9. 1945(1) O přihlášených škodách provede okresní národní výbor potřebné šetření, zejména řízení důkazní. Vyšetřené přihlášky (druhý stejnopis) s doklady (§ 7, odst. 3) předloží okresní národní výbor i s přehledným výkazem zemskému národnímu výboru.

účinné od 8. 9. 1945(2) Zjištění škod přísluší smíšeným komisím (§ 5).

účinné od 8. 9. 1945(3) Zemský národní výbor přikáže přihlášky (odstavec 1) příslušným smíšeným komisím.

účinné od 8. 9. 1945(4) Smíšená komise zařídí podle potřeby nutné doplnění šetření, načež zjistí v každém jednotlivém případě škodu podle ustanovení § 2 a zapíše svůj posudek do přihlášky. Posudek komise se straně nesděluje.

§ 5.

účinné od 8. 9. 1945(1) Smíšené komise (dále komise) zřídí se u zemských národních výborů. Práce spojené s činností komisí obstarává zemský národní výbor, u něhož jsou komise zřízeny.

účinné od 8. 9. 1945(2) Každá komise se skládá:

1. účinné od 8. 9. 19451. ze zástupce zemského národního výboru, u něhož je zřízena, jako předsedy,
2. účinné od 8. 9. 19452. ze zástupce zemského finančního ředitelství,
3. účinné od 8. 9. 19453. z odborníka, jejž povolá předseda komise z osob, označených mu zemským národním výborem pro jednotlivé druhy škod; tohoto člena komise, není-li státním zaměstnancem, vezme předseda před zahájením jednání do slibu o tom, že bude svědomitě a nestranně plniti své povinnosti.

účinné od 8. 9. 1945(3) K jednání komise může předseda přibrati další spolehlivé a nestranné znalce s hlasem poradním.

účinné od 8. 9. 1945(4) Pro jednání komise platí přiměřeně, pokud tento dekret neustanovuje jinak, předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů.

účinné od 8. 9. 1945(5) Komise se platně usnáší za přítomnosti všech členů a rozhoduje většinou hlasů.

účinné od 8. 9. 1945(6) Funkce členů komise jest čestná.

účinné od 8. 9. 1945(7) Člen komise, jenž není státním zaměstnancem, má nárok, jestliže nemá stálého bydliště v sídle komise, na náhradu skutečně zaplaceného nutného jízdného z místa svého bydliště do sídla komise a zpět a na náhradu nutných skutečných výloh, spojených se stravováním mimo dům a noclehem. Při tom třeba dbáti nezbytné úspornosti ve veřejné správě. Jízdným se rozumí jízdné nejvýše II. třídy vlakové anebo jízdné za použití jiného hromadného veřejného dopravního prostředku (autobusu, lodi). Náhradu těchto skutečných výloh může ministerstvo vnitra paušalovati v dohodě s ministerstvem financí. Náhrady ty hradí se ze státních prostředků po předložení řádně doloženého cestovního účtu, jejž upraví zemský národní výbor. Pokud člen komise jest státním zaměstnancem, jest postupovati podle předpisů platných pro státní zaměstnance.

§ 6.

účinné od 8. 9. 1945(1) Řízení o soupisu, vyšetření a zjištění škody se zavede pouze na podkladě přihlášky. K podání přihlášky je oprávněn poškozený, nebo jeho právní nástupce, a nejsou-li známi, osoba spravující poškozený majetek, jinak místní národní výbor. Přihlášku stran majetku, který byl zkonfiskován, zajištěn nebo jest ve státní správě nebo je dán pod národní správu, podá ten, kdo při počátku účinnosti tohoto dekretu má dotčený majetek ve vlastnictví, ve správě nebo jej zajistil, jinak místní národní výbor. Přihlášky nebo soupisy škod, jež byly podány před počátkem účinnosti tohoto dekretu, nejsou podkladem k zavedení řízení.

účinné od 8. 9. 1945(2) Přihláška se podává u okresního národního výboru, v jehož obvodu má strana své bydliště (sídlo). Nemá-li strana bydliště v obvodu zemí České a Moravskoslezské, podá přihlášku u okresního národního výboru, v jehož obvodu měla poslední bydliště. Neměla-li strana vůbec bydliště v zemích České a Moravskoslezské, podá přihlášku u ministerstva vnitra.

účinné od 8. 9. 1945(3) Přihláška musí býti podána nejpozději do 21 dnů ode dne účinnosti tohoto dekretu, jinak nebude k ní přihlíženo. Prokáže-li však strana, že nemohla přihlášku podati ve lhůtě pro vážné překážky, může býti přihlédnuto i k přihlášce později podané.

§ 7.

účinné od 8. 9. 1945(1) Přihláška se podává ve dvou stejnopisech na tiskopisech, jejichž vzor stanoví ministerstvo vnitra.

účinné od 8. 9. 1945(2) Přihláška má obsahovati zejména:

1. účinné od 8. 9. 1945a) osobní a rodné údaje poškozeného i přihlašovatele (§ 6, odst. 1), jejich bydliště (sídlo), národnost a státní příslušnost,
2. účinné od 8. 9. 1945b) přesný popis škody s údajem, kdy, kde, kým, jakým způsobem a za jakých okolností byla způsobena,
3. účinné od 8. 9. 1945c) označení důkazních prostředků (úřední osvědčení, písemná svědectví, označení svědků, fotografie a pod.),
4. účinné od 8. 9. 1945d) výši škody, jakož i výši a druh požadované náhrady, zejména zda se požaduje vrácení odcizeného nebo zavlečeného majetku anebo jiná věc téhož druhu, jakosti a ceny, kterou třeba uvésti,
5. účinné od 8. 9. 1945e) prohlášení, zda, kdy a kde podala strana již dříve přihlášku, obdržela-li náhradu, zálohu nebo podporu a v jaké výši, nebo byla-li jí škoda nahrazena zcela nebo zčásti jinak.

účinné od 8. 9. 1945(3) Doklady, které má strana po ruce, buďtež připojeny v příloze k přihlášce, pokud možno v opisu soudně ověřeném.

§ 8.

účinné od 8. 9. 1945(1) Z podání přihlášky, vyšetření a zjištění škody nevzniká straně právní nárok na náhradu škody.

účinné od 8. 9. 1945(2) Úprava odškodnění se vyhrazuje zvláštním předpisům.

§ 9.

účinné od 8. 9. 1945Soudy, úřady a jiné orgány veřejné správy jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto dekretu.

§ 10.

účinné od 8. 9. 1945Kdo v přihlášce nebo v řízení o ní učiní vědomě nesprávné údaje nebo jakkoli působí na jiného, aby nesprávnými údaji nebo jiným jednáním porušil správnost šetření, bude potrestán – nejde-li o čin trestný soudně – okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 50.000 K nebo trestem vězení do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň uložen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě. Byl-li vedle pokuty uložen i trest na svobodě, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení přesahovati nejvyšší mez sazby trestu na svobodě.

§ 11.