§ 17
změněno 1. 1. 1993 zákonem 37/1993 Sb.
§ 17 (1) Nemocenské se stanoví z průměrné čisté mzdy zaměstnance připadající na pracovní den denního vyměřovacího základu (dále jen „čistá denní mzda“§ 18 odst. 1), nejvýše však z částky 150 190 Kčs při pětidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně upraví, je-li pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu.1) (2) Základem pro zjištění čisté denní mzdy je výdělek, kterého zaměstnanec dosáhl po odečtení daně ze mzdy v zaměstnání zakládajícím jeho nemocenské pojištění nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním před vznikem nároku na nemocenské Výše nemocenského za období stanovené prováděcími předpisy kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu.*) (3) Je-li čistá denní mzda pracovníka v pracovním poměru nebo člena družstva v členském poměru, kde součástí členství je též Za první tři kalendářní dny pracovní vztah, nižší než čistá denní mzda zjištěná z minimální mzdy, na niž by vznikl nárok tomuto pracovníku nebo členu v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba použít čistou denní mzdu pro stanovení neschopnosti činí však výše nemocenského, zvýší se čistá denní mzda na výši odpovídající čisté denní mzdě zjištěné z minimální mzdy; to platí obdobně při používání pravděpodobného započitatelného výdělku 50 % denního vyměřovacího základu. (43) Nemocenské náleží Výše nemocenského za pracovní dny.*) Pracovním dnům kalendářní den se kladou zaokrouhluje na roveň svátky celé koruny tak, za něž že haléřové částky do 50 haléřů včetně se poskytuje náhrada mzdy zaokrouhlují směrem dolů a haléřové částky nad 50 haléřů směrem nahoru.