Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., 544/2002 Sb., účinné od 31. 12. 2002

účinné od 1. 1. 2003Požadují se tyto studie:
1. účinné od 1. 1. 2003- metabolická bilance a kinetika v plazmě/krvi po podání jediné dávky, aby se mohla posoudit rychlost a rozsah absorpce, distribuce a vylučování (moč, výkaly, žluč, vydechovaný vzduch, mléko nebo vejce),
2. účinné od 1. 1. 2003- identifikace majoritních metabolitů (>10%) v exkrementech, kromě případu, kdy se zdá, že minoritní metabolit (<10%) by mohl být toxikologicky významný,
3. účinné od 1. 1. 2003- rozložení značeného materiálu v tkáních a produktech po podání jediné dávky zvířatům, která již jsou ve vyrovnaném stavu, jehož bylo dosaženo neznačenou doplňkovou látkou.
účinné od 1. 1. 2003Zkoušky uvedené v bodech 4.1.3.1 a 4.1.3.2. musí obsahovat i metody s použitím izotopů nebo jiné odpovídající metody.

účinné od 1. 1. 20034.1.3.3. Zkoušky reziduí
1. účinné od 1. 1. 2003- identifikace takových reziduí (původní sloučenina, metabolity, produkty rozpadu, vázaná rezidua²), která představují více než 10% všech reziduí (kromě toho, kdy by mohl být minoritní metabolit toxikologicky významný) v poživatelných tkáních a produktech (mléko, vejce) za metabolické rovnováhy, tj. po podání násobků dávek značené látky; poměr značeného rezidua ke všem reziduím,
2. účinné od 1. 1. 2003- kinetická studie reziduí v tkáních (včetně mléka a v daném případě vajec) během období jejich vylučování po dosažení stabilního stavu a za použití nejvyšší navrhované dávky profilující do metabolizmu, identifikace cílové tkáně³) a značeného rezidua,
3. účinné od 1. 1. 2003- vylučovací zkouška značeného rezidua z cílových tkání (včetně mléka a v daném případě vajec) po vysazení doplňkové látky, které následuje po jeho opakovaném podávání, v souladu s navrhovanými podmínkami užití a které stačí k docílení stabilního stavu, aby bylo možno stanovit ochrannou lhůtu na základě stanoveného maximálního limitu reziduí MLR,
4. účinné od 1. 1. 2003- ochranná lhůta pro doplňkovou láku nesmí být kratší než doba nutná pro to, aby koncentrace značeného rezidua stanovená v cílové tkáni klesla pod hodnotu MLR (95% hranice spolehlivosti). Body měření, časově určené, vybrané vhodným způsobem ve vazbě na fázi vylučování aktivní látky a jejich metabolitů, a minimálně čtyři zvířata na každý bod podle druhů (velikost, genetická variabilita) musí být považovány za požadované minimum⁴).

účinné od 1. 1. 20034.2. Zkoušky na laboratorních zvířatech
účinné od 1. 1. 2003Tyto zkoušky musí být prováděny s aktivní látkou za použití mezinárodně uznávaných standardních pokusných metod, jak jsou popsány v pokynech OECD pro metodologické ukazatele a v souladu se zásadami správné laboratorní praxe. Mohou být nezbytné i doplňující zkoušky o zvláštních metabolitech, produkovaných u cílových druhů, pokud se tyto nevytvořily v testu laboratorních druhů ve významném rozsahu. Stejně tak, pokud jde o údaje u člověka, se kterými se musí počítat, je třeba rozhodnout, které doplňující zkoušky se provedou.
1. účinné od 1. 1. 20034.2.1. Akutní toxicita
  účinné od 1. 1. 2003Akutní orální toxicita musí být provedena nejméně na dvou druzích savců. Jeden laboratorní druh může být v případě potřeby nahrazen cílovým druhem. Nebude nutné označovat přesně LD50; přibližné určení minimální smrtelné dávky obvykle stačí. Aby se snížil počet testovaných zvířat a jejich utrpení, nesmí maximální dávkování překročit 2 000 mg/kg živé hmotnosti a doporučuje se použití náhradních metod (limitní test, metoda fixní dávky, metoda třídy akutní toxicity).
  účinné od 1. 1. 2003Nebezpečí pro pracovníky musí být posuzováno v sérii zkoušek, v nichž se produkt (aktivní látka a nosič ve formě, v níž bude uvedena do oběhu) použije. Zkoušky dráždivosti pokožky se musí také provést a pokud jsou jejich výsledky pozitivní, je třeba posoudit dráždivost sliznic (například očí). Také se musí posoudit alergické účinky - kožní senzibilizace. Zkoušky akutní toxicity při vdechnutí se musí provádět, jestliže produkt může tvořit prach nebo lze vdechovat jeho výpary.
1. účinné od 1. 1. 20034.2.2. Zkoušky genotoxicity, včetně mutagenity
  účinné od 1. 1. 2003Za účelem identifikace aktivních látek a případně jejich metabolitů a produktů degradace, které mají mutagenní a genotoxické vlastnosti, musí být provedena výběrová kombinace nejméně tří různých testů na genotoxicitu. Testovaný soubor musí obvykle obsahovat testy v prokaryotickém i eukaryotickém systému, včetně systémů testů in vitro a in vivo na savcích. V případě potřeby se testy musí provádět bez i s metabolickou aktivací u savců.
  účinné od 1. 1. 2003Je třeba uvést důvody, které vedly k výběru testů vzhledem k jejich spolehlivosti pro posouzení genotoxických účinků na různá genetická zakončení na úrovni genu, chromozomu a genomu. Mohou se uvádět doplňující testy podle získaných výsledků a na základě celého toxikologického profilu látky a užití, k němuž je určena. Pokusy se musí provádět v souladu se schválenými a v současnosti validovanými postupy. Pokud je pokus zaměřen na kostní dřeň, je případě negativního výsledku nutný důkaz o tom, že buňky byly vystaveny působení testované látky.
1. účinné od 1. 1. 20034.2.3. Zkoušky subchronické orální toxicity (90 dní)
  účinné od 1. 1. 2003Doba testů musí být minimálně 90 dní. U doplňkových látek určených k použití u živočišných druhů, z nichž se vyrábějí potraviny, musí se zkoušky provádět na dvou živočišných druzích, z čehož jeden nesmí patřit k řádu hlodavců, ale může být cílovým druhem. U doplňkových látek určených pro použití u zvířat, která nejsou určena k lidské spotřebě, stačí zkoušky na cílovém druhu: aktivní látka musí být podávána orálně minimálně ve třech úrovních jako doplněk podávání kontrolní skupině, aby se získala odpověď na dávku.
  účinné od 1. 1. 2003Maximální dávka musí za normálních okolností odhalit přítomnost škodlivých účinků. Nejnižší úroveň dávkování nemusí vykázat žádnou známku toxicity.
1. účinné od 1. 1. 20034.2.4. Zkoušky chronické orální toxicity (včetně zkoušek karcinogenity).
  1. účinné od 1. 1. 2003Zkoušky karcerogenity nemusí být nezbytné, pokud aktivní látka a její metabolity:
    1. účinné od 1. 1. 2003- dávají stále negativní výsledky ve vhodné sérii testů na genotoxicitu,
    2. účinné od 1. 1. 2003- nejsou strukturálně propojeny se známými kancerogeny a
    3. účinné od 1. 1. 2003- nevyvolávají žádný účinek ukazující na případnou (pre)neoplazii při zkouškách chronické toxicity.
1. účinné od 1. 1. 20034.2.5. Zkoušky reprodukční toxicity včetně teratogenity
  1. účinné od 1. 1. 20034.2.5.1. Dvougenerační zkouška reprodukční toxicity
    1. účinné od 1. 1. 2003- zkoušky na reprodukční funkci musí být prováděny v rozsahu nejméně dvou filiálních generací (F1, F2) a mohou být kombinovány se zkouškou teratogenity. Zkoušená látka musí být podávána samcům a samicím ve vhodnou dobu před pářením. V podávání se musí pokračovat až do odstavu zvířat generace F2.
    2. účinné od 1. 1. 2003- Všechny relevantní parametry týkající se oplození, březosti, porodu, mateřského chování, kojení, růstu a vývoje potomstva generace F1 od početí do dospělosti a vývoj potomstva generace F2 až do odstavu se musí pečlivě sledovat a zaznamenat.
  1. účinné od 1. 1. 20034.2.5.2. Zkoušky teratogenity
    účinné od 1. 1. 2003Zkoušky teranogenity zahrnují embryotoxicitu a foetotoxicitu. Musí se provádět nejméně na dvou druzích.
1. účinné od 1. 1. 20034.2.6. Zkoušky metabolismu a ukládání
  účinné od 1. 1. 2003Musí být provedeny zkoušky absorpce, ukládání (rozložení) v tělních tekutinách a tkáních a ve vylučovacích cestách. Zkouška metabolismu zahrnující metabolickou bilanci a identifikaci hlavních metabolitů v moči a výkalech se musí provést na zvířatech obou pohlaví a stejných druhů, jaké byly použity v toxikologických zkouškách. Jedna dávka značené molekuly (bod 4.1.3) se musí podat v ustáleném stavu rovnováhy, jehož bylo dosaženo s neznačenou sloučeninou v dávce podobné nejvyšší úrovni navržené pro použití u cílového druhu.
1. účinné od 1. 1. 20034.2.7. Biologická využitelnost reziduí
  účinné od 1. 1. 2003Při posuzování rizika pro spotřebitele, spojeného s určitými rezidui obsaženými v živočišných produktech, zejména vázanými rezidui, je třeba brát v úvahu dodatečný faktor bezpečnosti založený na určení jejich biologické využitelnosti za použití vhodných laboratorních zvířat a uznaných metod.
1. účinné od 1. 1. 20034.2.8. Jiné specifické toxikologické a farmakologické zkoušky
  účinné od 1. 1. 2003Musí se provést další zkoušky poskytující doplňující informace použitelné pro posouzení bezpečnosti aktivní látky a jejích reziduí, pokud pro to existuje jakýkoliv závažný důvod.
1. účinné od 1. 1. 20034.2.9. Určení koncentrace bez pozorovaného účinku (NOEL-KBPÚ)
  účinné od 1. 1. 2003Všechny výše uvedené výsledky a veškeré důležité publikované údaje (včetně jakékoliv vhodné informace o účincích aktivní látky na člověka) a případně informace o úzce souvisejících chemických strukturách se musí brát v úvahu pro určování koncentrace bez pozorovaného účinku (NOEL-KBPÚ), vyjádřené v mg/kg tělesné hmotnosti na den. Musí být vybrána nejnižší KBPÚ.
  účinné od 1. 1. 2003KBPÚ, která se má použít pro výpočet přijatelné denní dávky (ADI) však musí být podle okolností vybrána na základě toxikologických nebo farmakologických účinků. U některých doplňkových látek, například antibakteriálních látek, může být vhodnější určovat ADI na základě účinků na lidskou střevní mikroflóru. Neexistují-li mezinárodní přijaté a validované metody pro popis střevní flóry, pak mohou být vhodnější účinky na vybrané a citlivé bakteriální kmeny lidského střeva.

účinné od 1. 1. 20034.3. Vyhodnocení bezpečnosti pro člověka

účinné od 1. 1. 20034.3.1. Návrh přijatelné denní dávky (ADI) pro doplňkovou látku
účinné od 1. 1. 2003V případě potřeby by se měla navrhnout přijatelná denní dávka ADI.
účinné od 1. 1. 2003ADI (vyjádřená v mg doplňkové látky nebo materiálu vztahujícímu se k doplňkové látce na osobu a den) se odvodí tak, že se vydělí koncentrace bez pozorovatelného účinku (KBPÚ mg/kg tělesné hmotnosti) vhodným faktorem bezpečnosti a vynásobí průměrnou hmotností lidského těla, tj. 60 kg. Tato KBPÚ, vyjádřená v mg na kg tělesné hmotnosti na den může být vybrána s použitím toxikologických nebo farmakologických výsledků. V některých případech může být ADI, stanovená na doplňkových látkách s mikrobiologickými vlastnostmi, vhodnější. Výběr bude záležet na tom, která vlastnost je nejdůležitější z hlediska zdravotního rizika pro spotřebitele.
1. účinné od 1. 1. 2003Faktor bezpečnosti užitý pro stanovení ADI jednotlivé doplňkové látky musí být vybrán s ohledem na následující:
  1. účinné od 1. 1. 2003- na povahu biologického účinku užitého pro určení KBPÚ,
  2. účinné od 1. 1. 2003- na důležitost tohoto účinku pro člověka a reverzibilitu účinku,
  3. účinné od 1. 1. 2003- na rozsah a kvalitu údajů pro určení KBPÚ,
  4. účinné od 1. 1. 2003- na jakoukoliv informaci o účinku nebo účincích složek reziduí.
  účinné od 1. 1. 2003Obvykle se použije pro výpočet ADI faktor bezpečnosti nejméně 100 (to znamená faktor 10 pro umožnění potenciální mezidruhové variace a další faktor 10 pro umožnění možných rozdílů v reakcí u různých lidí. Pokud jsou pro aktivní látku k dispozici údaje pro lidi, může se přijmout nižší faktor bezpečnosti.

účinné od 1. 1. 20034.3.2. Návrh maximálních limitů reziduí (MLR) pro doplňkovou látku

účinné od 1. 1. 2003Pro výpočet MLR se předpokládá, že příjem poživatelných tkání, mléka a vajec představuje jediný zdroj, jemuž je člověk potenciálně vystaven. Pokud tomu tak není, musí být vzaty v úvahu jiné zdroje.

účinné od 1. 1. 2003Řada takových substancí se používala jako doplňkové látky v krmivech i pro jiné aplikace. V těchto případech by měly být vypočítané MLR totožné. Mohou zde být také příklady, kdy se na základě přísných vědeckých úvah vypočítávají různé MLR pro každé užití jestliže způsob, množství, četnost dávkování a doba trvání podávání jsou dostatečně odlišné od těch, které jsou obvykle používány pro doplňkovou látku v krmivech, a že jsou zde důkazy ukazující, že kinetika, nebo metabolismus může vyústit v odlišné profily reziduí. Pro tyto případy se předem stanovilo, že se použijí nejpřísnější MLR.

účinné od 1. 1. 2003Ke stanovení MLR musí být definována chemická povaha materiálu příbuzného léčivé substanci, který je určen k užití pro upřesnění hladin reziduí ve tkáních. Tato látka se nazývá reziduální marker. Tato složka rezidua nemusí být nutně důležitým reziduem z toxikologického hlediska, avšak musí být vybrána jakožto vhodný ukazatel představující všechna významná rezidua. Poměr reziduálního markeru a veškerých radioaktivních reziduí ve vztahu k ADI (tj.poměr reziduálního markeru k veškerým radioaktivním rezidua, reziduální marker k veškerým biologicky aktivním reziduím) musí být stanoveny ve všech časových bodech během zkoušek o odbourávání. Zejména je nutné tento poměr znát u časového bodu, který byl vybrán pro určení MLR. Analytická metoda vhodná pro tento reziduální marker musí být také k disposici, aby bylo zaručeno dodržování MLR.

účinné od 1. 1. 2003Pro stanovení MLR (vyjádřených v g/kg reziduálního markeru na kg použivatelné syrové tkáně nebo produktu) na základě ADI, je třeba použít následující hodnoty denní spotřeby lidské stravy:

účinné od 1. 1. 2003

	Savci	Ptáci	Ryby
Svaly	300 g	300 g	300 g*
Játra	100 g	100 g
Ledviny	50 g	10g
Tuk	50 g**	90 g***
+ mléko	1500 g
+ vejce		100 g
* Svaly a kůže v přirozených poměrech
** U prasat 50 g tuku a kůže v přirozených poměrech
*** Tuk a kůže v přirozených poměrech

účinné od 1. 1. 2003Jednotlivé MLR v různých tkáních musí brát v úvahu kinetiku vylučování reziduí v tkáních živočišného druhu zamýšleného pro užití. Je požadována analytická metoda vykazující limit kvalifikace nižší než MLR (viz oddíl II bod 2.5.3.).

účinné od 1. 1. 2003Jestliže by nějaká látka vytvářela reziduum v tkáních a produktech, musí být MLR navrženy takovým způsobem, aby celkové množství rezidua významného z toxikologického (nebo mikrobiologického) hlediska, přijímaného⁵) každý den, bylo nižší než ADI (viz tabulka nahoře).

účinné od 1. 1. 2003MLR smí být stanoven až po zvážení a zahrnutí všech dalších možných zdrojů rezduí, kterým je spotřebitel vystaven.

účinné od 1. 1. 2003U některých doplňkových látek mohou být rezidua přítomna pod hodnotami MLR v mléce, vejcích nebo mase, mohou však narušit kvalitu potraviny při jejím zvláštním zpracování, například užití mléka pro výrobu sýra. U těchto doplňkových látek se může jako doplněk stanovení hodnot MLR uvést, že se počítá s „maximálním reziduem slučitelným se zpracováním (potravin)“.

účinné od 1. 1. 2003MLR nebude požadován za určitých okolností, jakými jsou:
1. účinné od 1. 1. 2003- nulová biologická využitelnost reziduí a nulový škodlivý účinek na lidská střeva, včetně jejich mikroflóry,
2. účinné od 1. 1. 2003- úplné odbourání na živiny nebo na neškodné látky u cílových druhů,
3. účinné od 1. 1. 2003- ADI „nespecifikována“ z důvodu nízké toxicity při pokusech na zvířatech,
4. účinné od 1. 1. 2003- případ, kdy je užití zcela omezeno na krmiva pro domácí zvířata,
5. účinné od 1. 1. 2003- případ, kdy je látka zároveň povolena jako potravinářské aditivum; MLR není obvykle nutný, je-li reziduální marker v zásadě výchozí (mateční) látkou a nepředstavuje-li pouze nevýznamnou frakci ADI potravinářského aditiva.

účinné od 1. 1. 20034.3.3. Návrh ochranné lhůty pro doplňkovou látku
účinné od 1. 1. 2003Ochranná lhůta bude stanovena na základě MLR. Ochranná lhůta zahrnuje dobu následující po ukončení podávání navrhované formy doplňkové látky, která je nezbytná k tomu, aby hladiny rezidua klesly pod MLR (výše spolehlivosti 95%).
účinné od 1. 1. 2003Pro stanovení ochranné lhůty je možné označit dílčí poživatelnou tkáň, často nazývanou jako cílová tkáň, která zastupuje všechny ostatní.

účinné od 1. 1. 20034.4. Posouzení bezpečnosti pro pracovníky
účinné od 1. 1. 2003Pracovníci mohou být vystaveni působení doplňkové látky hlavně při vdechnutí nebo dotyku při výrobě, manipulaci nebo užití doplňkové látky, například pracovníci v zemědělství jsou potenciálně vystavení účinkům při manipulaci nebo míchání doplňkové látky. Musí být dodány doplňující informace o způsobu zacházení s látkami. Tyto informace musí obsahovat posouzení možných rizik pro pracovníky.
účinné od 1. 1. 2003Získaná zkušenost ve výrobní jednotce často představuje důležitý zdroj informací pro posouzení rizik pro pracovníky, která vyplývají z toho, že pracovníci jsou vystaveni účinkům doplňkové látky ze vzduchu a dotykem. Látky, jimž je zapotřebí věnovat mimořádnou pozornost, jsou doplňkové látky, krmiva zpracovaná s doplňkovými látkami, nebo výkaly zvířat ve formě suchého prachu nebo ze kterých může suchý prach vzniknout, a doplňkové látky pro krmiva, které mohou mít alergický potenciál.
1. účinné od 1. 1. 20034.4.1. Posouzení toxikologického rizika pro bezpečnost pracovníků
  1. účinné od 1. 1. 20034.4.1.1. Účinky na dýchací ústrojí
  účinné od 1. 1. 2003Musí být doloženo, že hladiny prachu ve vzduchu nepředstavují riziko pro zdraví pracovníků. Proto je v případě potřeby nezbytné doložit: inhalační testy na laboratorních zvířatech, publikované epidemiologické údaje, nebo vlastní údaje žadatele o jeho výrobním zařízení, nebo testy dráždivosti a testy na citlivost dýchacího ústrojí.
  1. účinné od 1. 1. 20034.4.1.2. Účinky na oči a pokožku
  účinné od 1. 1. 2003Musí být předloženy důkazy o tom, že nejsou známy případy dráždivosti, nebo senzibilizace u lidí. Tyto důkazy musí být doplněny výsledky validovaných testů na zvířatech týkajících se dráždivosti pokožky a očí a citlivosti způsobené možným použitím příslušné doplňkové látky.
  1. účinné od 1. 1. 20034.4.1.3. Systémová toxicita
  účinné od 1. 1. 2003Pro posouzení ostatních aspektů bezpečnosti pracovníků, musí být užity údaje, které vznikly doplněním požadavků na bezpečnost (včetně testů toxicity opakovaných dávek, mutagenicity, kancerogenicity a reprodukčních testů). Při tom je nutno připomenout, že kontaminace pokožky, nebo vdechnutí doplňkové látky jsou nejčastější cesty exposice, jíž jsou pracovníci vystaveni.
1. účinné od 1. 1. 20034.4.2. Posouzení exposice
  účinné od 1. 1. 2003Musí být předloženy informace o tom, zda používání doplňkové látky je schopno vyvolat vznik exposice všemi cestami - vdechnutím, dotykem nebo požitím. Tyto informace musí zahrnovat kvantitativní vyhodnocení, které by se mělo týkat typické koncentrace ve vzduchu, kontaminace kůže nebo požití. Pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, musí být dodán dostatek informací, který umožní adekvátní posouzení exposice.
1. účinné od 1. 1. 20034.4.3. Opatření ke kontrole exposice
  účinné od 1. 1. 2003Při použití informací z hodnocení výsledků toxikologie a exposice musí být vypracován závěr o rizicích pro zdraví uživatelů (systémová toxicita, toxicita, dráždivost nebo citlivost), pokud jsou uplatňována opatření ke kontrole expozice přiměřená těmto podmínkám. Pokud je riziko nepřijatelné, musí být přijata bezpečnostní opatření ke kontrole exposice nebo jejího vyloučení. Přednostními řešeními je přepracování nebo modifikace výrobních postupů užití, nebo disposic doplňkové látky. Používání osobních ochranných prostředků musí být posledním krokem k ochraně před jakýmkoliv přetrvávajícím rizikem poté, kdy už byla zavedena kontrolní opatření.

účinné od 1. 1. 20034.5. Posouzení rizika pro životní prostředí
účinné od 1. 1. 2003Zohlednění dopadu doplňkových látek v krmivech na životní prostředí je důležité z toho důvodu, že podávání těchto doplňkových látek obvykle trvá dlouhou dobu (nebo celý život), mohou jím být dotčeny velké skupiny zvířat, mnohé doplňkové látky se málo vstřebávají a proto jsou z velké míry vylučovány v nezměněném stavu. V určitých případech však může být nutnost posouzení dopadu na životní prostředí omezena. Není namístě stanovovat přísná pravidla v těchto obecných pokynech. Aby se usnadnilo určování dopadu doplňkových látek na životní prostředí, musí se přijmout postupné kroky (viz „strom rozhodování“), kdy je možné v první fázi jasně identifikovat doplňkové látky, které nevyžadují doplňující testy. U ostatních doplňkových látek se požaduje druhá fáze zkoušek (fáze II A), aby se získaly doplňující informace, na jejichž základě může být rozhodnuto, že bude nutné provést další zkoušky (fáze II B).
1. účinné od 1. 1. 20034.5.1. Posuzování - fáze I.
  účinné od 1. 1. 2003Účelem posuzování ve fázi I. je určit, zda doplňková látka nebo její metabolity může nebo nemůže mít významný dopad na životní prostředí, a to na základě údajů stanovených již pro jiné účely.
  1. účinné od 1. 1. 2003K fázi II se nemusí přistupovat, pokud se splní jedno ze dvou následujících kriterií:
    1. účinné od 1. 1. 2003a) chemická povaha a biologický vliv doplňkové látky i její užití ukazují, že dopad bude zanedbatelný: to znamená, když doplňková látka, nebo její hlavní metabolit (y) (více než 20% všech reziduí ve výkalech) jsou:
      1. účinné od 1. 1. 2003- fyziologické/přírodní látky (například vitamíny nebo minerální látka), které nezmění koncentraci v životním prostředí, dokud zde není pro to nějaký zřejmý závažný důvod (například měď),
      2. účinné od 1. 1. 2003- doplňkové látky určené pro domácí zvířata (s výjimkou koní):
    1. účinné od 1. 1. 2003b) nejhorší předpokládaná koncentrace v životním prostředí (PKŽP) je natolik nízká, aby byla brána v úvahu.
  účinné od 1. 1. 2003Nejhorší PKŽP pro půdu by měla být stanovena z hnoje, který byl zakládán v době maximální exkrece hlavních složek rezidua (doplňkové látky, nebo jejích hlavních metabolitů), a byl rozmetán po půdě. PKŽP musí být vyhodnocena pro každou hlavní složku rezidua v hnoji a pro každý příslušný oddíl. U pozemního oddílu hnoje se nepožaduje žádné další posuzování, pokud PKŽP nepřekračuje 100 ug/kg pro sumu hlavních složek rezidua v hnoji, nebo pokud jsou tyto hlavní složky v hnoji rychle rozloženy (čas rozpadu DT 50<30 dní) (v případě, že jsou tyto údaje k disposici) na přírodní složky nebo na koncentrace nižší než 100ug/kg, nebo jestliže je PKŽP v půdě (v hloubce 5 cm) nižší než u/kg.
  účinné od 1. 1. 2003Nejhorší PKŽP pro vodu může být stanovena buďto přímým vhozením sypkého krmiva nebo výkalů obsahujících doplňkovou látku a její metabolity do vodních nádrží nebo z průsaku látek obsažených ve výkalech nebo v půdě do spodní vody. Je-li PKŽP z hlediska kontaminace vodních nádrží nebo spodní vody spolehlivě určena jako nižší než 0,1 μg na litr, pak posuzování dopadu doplňkové látky na vodní prostředí podle fáze II.A není nutné.
  účinné od 1. 1. 2003Fáze II posuzování dopadu se bude obvykle požadovat, pokud žadatel není schopen dokázat, že navrhovaná doplňková látka spadá do některé z těchto vyjmutých skupin, nebo pokud je doplňková látka přímo uvolněna do prostředí (například v akvakultuře).

účinné od 1. 1. 2003RIZIKO DOPLŇKOVÝCH LÁTEK V KRMIVECH PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

účinné od 1. 1. 2003

účinné od 1. 1. 2003FÁZE II

účinné od 1. 1. 20034.5.2. Posuzování - fáze II
účinné od 1. 1. 2003Fáze II obsahuje dvě části: fázi II A a fázi II B.
účinné od 1. 1. 2003Musí být posouzena možnost bioakumulace doplňkové látky, nebo jejích hlavních metabolitů a její vliv na předpokládanou míru bezpečnosti. Bioakumulace se nepovažuje za potenciálně významnou, pokud je například K_ow (rozdělovací koeficient) < 3. Příslušné zkoušky ve fázi II B bubou obecně nutné, poku není možní tuto míru bezpečnosti stanovit.
1. účinné od 1. 1. 20034.5.2.1. FÁZE II A
  1. účinné od 1. 1. 2003Účelem posuzování ve fázi II A je identifikovat riziko pro životní prostředí tím, že:
    1. účinné od 1. 1. 2003- se zpřesní výpočet předpokládané koncentrace nebo předpokládaných koncentrací v životním prostředí - PKŽP,
    2. účinné od 1. 1. 2003- se určí poměr mezi exposicí, hladinami doplňkové látky, nebo hlavními metabolity a krátkodobými nežádoucími účinky na zástupné živočišné nebo rostlinné druhy srovnatelné v dotyčném prostředí,
    3. účinné od 1. 1. 2003- se tyto výsledky užijí pro určení hodnoty (hodnot) předpokládané (-ných) koncentrace (-cí) bez účinku (PKBÚ).
  1. účinné od 1. 1. 2003Doporučuje se následující postup pro určení rizika:
    1. účinné od 1. 1. 2003a) Pokud výpočet nebyl proveden při fázi I, musí být přesněji vypočítána PKŽP pro každé dané prostředí. Při určování PKŽP se musí brát v úvahu:
      1. účinné od 1. 1. 2003- koncentrace doplňkové látky, nebo jejích hlavních metabolitů v hnoji následně po podání doplňkové látky zvířatům v navrhované dávce. Tento výpočet musí brát v úvahu objemy výkalů a míru dávkování,
      2. účinné od 1. 1. 2003- potenciální rozředění vyloučené doplňkové látky vázané na materiál obvykle ošetřovaný jako hnůj a uložený před jeho rozmetáním do půdy,
      3. účinné od 1. 1. 2003- absorpce/desorpce doplňkové látky a jejích metabolitů na půdě, přetrvávání reziduí v půdě DT₅₀ a DT_90; sediment v případě akvakultury,
      4. účinné od 1. 1. 2003- jiné faktory, jako například fotolýza, hydrolýza, vypařování, rozklad v půdě nebo v systémech vodního sedimentu, rozředění při orbě atd.
      účinné od 1. 1. 2003Nejvyšší hodnota PKŽP získaná z těchto výpočtů pro každé dané prostředí musí být použita pro posuzování rizika v úrovni II A.
      účinné od 1. 1. 2003Pokud se předpokládá zvýšené přetrvání v půdě (D₉₀ > jeden rok) při koncentracích vyšších než 10 g/kg půdy při ustáleném stavu, může být nutné posouzení v úrovni fáze II.B
    1. účinné od 1. 1. 2003b) Následně musí být určeny hladiny, které mají vážné krátkodobé nežádoucí účinky pro různé trofické hladiny v daném životním prostředí (půda, voda). Tyto testy musí být v souladu s pokynem OECD⁶) nebo s analogickými osvědčenými pokyny. Žádoucí testy pro suchozemské prostředí zahrnují: toxicitu pro dešťovky (létální dávka 50% LD₅₀) fytotoxicitu (účinná koncentrace 50%, ÚK₅₀ ) pro suchozemské rostliny, účinky na půdní mikroorganismy (například: ÚK₅₀ pro účinky na metagenezi a vazbu dusíku). Pro vodní prostředí: ryby, studie LD₅₀ 96 hodin; Daphnia magna, studie LD₅₀ za 48 hodin; řasy, studie UK₅₀ a studie toxicity pro sedimentační organismy.
    2. účinné od 1. 1. 2003c) Musí být určena hodnota PKBÚ (předpokládaná koncentrace bez účinku) pro každé dané prostředí. Získá se tak, že se vezme nejnižší zjistitelná hodnota (tj. výsledek u nejcitlivějšího druhu), kdy byl zpozorován nežádoucí účinek při výše uvedených testech na ekotoxicitu, a vydělí se faktorem bezpečnosti minimálně 100, v závislosti na ukazateli a počtu užitých testovaných druhů.
    3. účinné od 1. 1. 2003d) Vypočítané hodnoty PKŽP a PKBÚ se musí porovnat. Přijatelný poměr mezi PKŽP a PKBÚ bude záviset na povaze výsledku testu použitého pro určení PKBÚ. Běžně se bude pohybovat v rozmezí mezi 1 a 0,1. Pokud budou získány průkazně nižší poměry, je málo pravděpodobné, že budou nutné další ekotoxické testy, kromě případu, že se předpokládá bioakumulace. Na druhé straně vyšší poměry budou vyžadovat určité testy ve fázi II B.
1. účinné od 1. 1. 20034.5.2.2. Fáze II B (podrobnější toxikologické zkoušky)
  účinné od 1. 1. 2003U doplňkových látek, u nichž po posouzení ve fázi II A zůstávají pochyby o vlivu na životní prostředí, je nutné provést podrobnější zkoušky o jejich účincích na biologické druhy v daném(-ých) prostředí, kde zkoušky fáze II A naznačovaly možné problémy: V tomto případě se požadují další testy, aby se určily chronické a specifičtější účinky na vhodných živočišných, rostlinných a mikrobiálních druzích. Je možné, že při posuzování ve fázi II A byla PKŽP nadhodnocena. Aby se tato skutečnost prokázala může být nezbytné provést měření koncentrací prostředí a persistence doplňkové látky, nebo jejich hlavních metabolitů v provozních podmínkách.
  účinné od 1. 1. 2003Vhodné dodatečné testy na ekotoxicitu jsou popsány v řadě publikací, zejména v pokynech OECD. Může se stát, že bude nutné brát v úvahu tři kategorie druhů v prostředí, zvířata, rostliny a mikroorganismy. Požaduje se pečlivý výběr těchto testů, aby bylo zajištěno, že jsou vhodné pro situaci, v níž může být doplňková látka, nebo její hlavní metabolity uvolněna a rozptýlena do prostředí.
  1. účinné od 1. 1. 2003Posouzení dopadu na suchozemské prostředí může zahrnovat:
    1. účinné od 1. 1. 2003- subletální zkoušku účinků na dešťovky, další zkoušky vlivu na půdní mikroflóru, testy fytotoxicity na škálu rostlinných druhů důležitých z ekonomického hlediska, testy zaměřené na bezobratlé živočichy na pastvinách, včetně hmyzu a volně žijících ptáků.
    2. účinné od 1. 1. 2003- Poznámka: samostatné posouzení toxicity u savců nemusí být nutné, pokud je uplatněno při testování toxicity u savců pro určení ADI (viz 4.3.1.)
  1. účinné od 1. 1. 2003Posouzení dopadu na vodní prostředí může zahrnovat:
    1. účinné od 1. 1. 2003- testování chronické toxicity na nejcitlivějších vodních organismech, uvedených ve fázi II A, to znamená: testy v prvních stádiích života ryb, reprodukční test u dafnií, 72 hodinové testy na řasách a bioakumulační studii,
    2. účinné od 1. 1. 2003- pokud není možné stanovit adekvátní bezpečnou hranici mezi PKŽP a PKBÚ, musí být stanovena účinná omezující opatření, aby se zmírnil dopad na životní prostředí.

účinné od 1. 1. 20035. Vzor identifikačního záznamu
1. účinné od 1. 1. 20035.1. Identita doplňkové látky
  1. účinné od 1. 1. 20035.1.1. Druh doplňkové látky
  2. účinné od 1. 1. 20035.1.2. Fyzikální stav
  3. účinné od 1. 1. 20035.1.3. Kvalitativní a kvantitativní složení
  4. účinné od 1. 1. 20035.1.4. Metoda analýzy doplňkové látky a reziduí
  5. účinné od 1. 1. 20035.1.5. Registrační číslo Společenství (číslo ES)
  6. účinné od 1. 1. 20035.1.6. Balení
1. účinné od 1. 1. 20035.2. Specifikace týkající se aktivní látky
  1. účinné od 1. 1. 20035.2.1. Generický název, chemický název, číslo CAS
    1. účinné od 1. 1. 2003- Generický název
    2. účinné od 1. 1. 2003- Chemický název (IUPAC)
    3. účinné od 1. 1. 2003- číslo CAS
  1. účinné od 1. 1. 20035.2.2. Empirický vzorec
1. účinné od 1. 1. 20035.3. Fyzikálně chemické, technologické a biologické vlastnosti doplňkové látky
  1. účinné od 1. 1. 20035.3.1. Stabilita doplňkové látky
  2. účinné od 1. 1. 20035.3.2. Stabilita během přípravy premixů a krmiv
  3. účinné od 1. 1. 20035.3.3. Stabilita během skladování premixů a krmiv
  4. účinné od 1. 1. 20035.3.4. Jiné vlastnosti
1. účinné od 1. 1. 20035.4. Podmínky užití
  1. účinné od 1. 1. 20035.4.1. Druhy nebo kategorie zvířat, maximální stáří, je-li stanoveno
  2. účinné od 1. 1. 20035.4.2. Minimální a maximální obsah v krmivech
  3. účinné od 1. 1. 20035.4.3. Kontraindikace, vzájemné působení (interakce)
  4. účinné od 1. 1. 20035.4.4. Varovná upozornění
1. účinné od 1. 1. 20035.5. Osoba odpovědná za uvedení do oběhu
  1. účinné od 1. 1. 20035.5.1. Jméno a příjmení
  2. účinné od 1. 1. 20035.5.2. Adresa místa trvalého pobytu
  3. účinné od 1. 1. 20035.5.3. Registrační číslo
1. účinné od 1. 1. 20035.6. Výrobce
  1. účinné od 1. 1. 20035.6.1. Název nebo obchodní firma, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu; obchodní firma, místo podnikání, identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem podle zvláštního zákona
  2. účinné od 1. 1. 20035.6.2. Jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu jde -li o fyzickou osobu
  3. účinné od 1. 1. 20035.6.3. Schvalovací číslo nebo registrační číslo přidělené výrobnímu provozu nebo dodavateli
1. účinné od 1. 1. 20035.6. Datum

účinné od 1. 1. 20036. Obnovení povolení doplňkových látek, jejichž povolení je vázáno na osobu odpovědnou za jejich uvedení do oběhu
1. účinné od 1. 1. 20036.1. Obecně
  účinné od 1. 1. 2003Musí být zpracována aktualizovaná dokumentace a monografie v souladu s nejnovějšími pokyny a seznam uvádějící všechny variace každého druhu od jeho povolení pro uvedení do oběhu nebo od posledního obnovení.
  účinné od 1. 1. 2003Musí být potvrzeno, že monografie a dokumentace o bezpečnosti byly upraveny tak, aby zahrnovaly všechny nové informace týkající se doplňkové látky nebo které jsou po změně těchto pokynů napříště požadovány.
  účinné od 1. 1. 2003Musí být dodána informace o stavu povolení ve světě a o objemu prodejů.
1. účinné od 1. 1. 20036.2. Identita aktivní látky a doplňkové látky
  účinné od 1. 1. 2003Musí být předložen důkaz, že doplňková látka nebyla změněna nebo upravena ve složení, čistotě nebo aktivitě ve srovnání s povolenou doplňkovou látkou. Jakákoliv změna výrobního postupu musí být oznámena.
1. účinné od 1. 1. 20036.3. Účinnost
  účinné od 1. 1. 2003Musí být předložen důkaz, že doplňková látka si uchovává požadovanou účinnost v podmínkách běžných pro živočišnou výrobu v době podání žádosti o obnovení povolení. Tyto informace musí zahrnovat výčet obecně získané zkušenosti s užitím doplňkové látky a prováděný monitoring.
1. účinné od 1. 1. 20036.4. Mikrobiologie
  účinné od 1. 1. 2003Zvláštní pozornost musí být věnována případnému vývoji rezistence na antimikrobiální látky při dlouhodobém užívání v praxi. Testy se musí provádět v provozních podmínkách na farmách, kde se doplňková látka užívala pravidelně během co možná nejdelší doby. Jako testované organismy musí být zvoleny běžné střevní bakterie a výběr musí zahrnovat příslušné endogenní a exogenní grampositivní a gramnegativní organismy.
  účinné od 1. 1. 2003Je-li z testů vidět změna profilu rezistence v porovnání k počátečnímu stavu, pak musí být na rezistentních bakteriích testována křížová rezistence vůči odpovídajícím antibiotikům užívaných při léčení infekčních nemocí u člověka i u zvířat. Nejdůležitější jsou antibiotika patřící do stejné skupiny jako doplňková látka, avšak test musí zahrnovat i další skupiny antibiotik.
  účinné od 1. 1. 2003Musí být uvedeny i výsledky příslušných monitorovacích programů.
1. účinné od 1. 1. 20036.5. Bezpečnost
  1. účinné od 1. 1. 2003Musí být předložen důkaz, že za současného stavu znalostí doplňková látka zůstává bezpečná pro cílové druhy, spotřebitele, osoby s ní zacházející a životní prostředí za povolených podmínek užití. Musí být předložena aktualizovaná dokumentace o bezpečnosti za období od povolení doplňkové látky pro uvedení do oběhu nebo od posledního obnovení povolení, a musí v ní být uvedeny tyto informace:
    1. účinné od 1. 1. 2003- zprávy o nežádoucích účincích, včetně neočekávaných (do té doby neznámé účinky, závažné účinky všeho druhu, zvýšený výskyt známých účinků), u cílových zvířat, osob s látkou zacházejících a životního prostředí. Zpráva o nežádoucím účinku musí obsahovat povahu účinku, počet ovlivněných individuí/organismů, výsledek, podmínky užití, posouzení příčin,
    2. účinné od 1. 1. 2003- zprávy o interakcích do té doby neznámých a křížové kontaminaci,
    3. účinné od 1. 1. 2003- údaje z monitorování reziduí, kde je to třeba,
    4. účinné od 1. 1. 2003- jakákoliv jiná informace týkající se bezpečnosti doplňkové látky
    účinné od 1. 1. 2003Nebudou-li dodány žádné další informace o některém z těchto faktorů, musí být přesně uvedeny důvody, proč tomu tak je.

účinné od 1. 1. 20037. Nový žadatel závisející na prvním povolení doplňkové látky, které je vázáno na osobu odpovědnou za její uvedení do oběhu
účinné od 1. 1. 2003Poněvadž posouzení na základě údajů dodaných pro prvotní povolení může být považováno za spolehlivé, je nezbytné, aby dokumentace připravená pro účely žádosti splňovala pouze uvedené požadavky.
účinné od 1. 1. 2003Pro tyto účely lze doplňkovou látku považovat za identickou, pokud kvalitativní a kvantitativní složení a čistota aktivních i neaktivních složek je v zásadě totožná, příprava je stejná a podmínky užití identické.
účinné od 1. 1. 2003Pro tyto produkty obvykle nebude nezbytné opakovat zkoušky farmakologické, toxikologické a účinnosti a je možné podat zkrácenou žádost. Tato žádost musí obsahovat expertní zprávy.
1. účinné od 1. 1. 2003- Musí být předloženy úplné podklady dle bodu 3 a monografie.
2. účinné od 1. 1. 2003- Musí být uvedeny údaje ukazující, že specifická řada fyzikálních a chemických vlastností doplňkové látky se zásadně shodují s vlastnostmi vyráběného produktu.
3. účinné od 1. 1. 2003- Musí být potvrzeno, že nové vědecké znalosti obsažené v dostupné literatuře týkající se doplňkové látky nezměnily původní posouzení účinnosti od doby povolení originální doplňkové látky pro uvedení do oběhu.
4. účinné od 1. 1. 2003- Zvláštní pozornost musí být věnována případnému rozvoji rezistence na antimikrobiální látky při dlouhodobém užívání aktivní látky v praxi. Testy se musí provádět v provozních podmínkách na farmách, kde se aktivní látka užívala pravidelně během co možná nejdelší doby. Jako testované organismy musí být zvoleny běžné střevní bakterie a výběr musí zahrnovat příslušné endogenní a exogenní grampozitivní a gramnegativní organismy.
5. účinné od 1. 1. 2003- Jestliže testy ukazují na změnu profilu rezistence v porovnání k počátečnímu stavu, pak musí být na rezistentních bakteriích testována křížová rezistence vůči odpovídajícím antibiotikům užívaným při léčení infekčních nemocí u člověka i u zvířat. Nejdůležitější jsou antibiotika patřící do stejné skupiny jako doplňková látka, avšak test musí zahrnovat i další skupiny antibiotik.
6. účinné od 1. 1. 2003- Musí být podán důkaz, že za současného stavu vědeckých znalostí uvedených v dostupné literatuře je doplňková látka za schválených podmínek i nadále bezpečná pro cílové druhy, spotřebitele, osoby s ní zacházející a životní prostředí.
7. účinné od 1. 1. 2003- Ochranná lhůta musí být stanovena v souladu s max. limitem reziduí (MLR).

Následující stránka