Vyhláška Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství^1a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při činnosti prováděné hornickým způsobem¹) v podzemí.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na dobývání ložisek nevyhrazených nerostů v podzemí.²)

§ 2

Výklad pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se považuje za

1. a) jámu dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45°, jehož délka přesahuje 50 m; kratší než uvedená délka, nejméně však 3 m, je-li průřez větší než 3,75 m²,
2. b) komín dovrchně ražené dílo v podzemí, jehož délka je větší než průměr nebo delší strana půdorysného rozměru a úklon od vodorovné roviny je větší než 45°,
3. c) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,
4. d) dotykové předvěští výstražný prvek, např. zavěšené tyče nebo pásy, který dotykem v předstihu upozorňuje účastníka dopravy na blížící se překážku na dopravní cestě,
5. e) ochranné zařízení zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení,
6. f) ochrannou vzdálenost vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví fyzických osob (dále jen „osob“),
7. g) otevřený oheň záměrné kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,
8. h) pracovní postup druh provozní dokumentace uvádějící sled jednotlivých pracovních operací a související bezpečnostní opatření,
9. i) pracoviště prostor určený zaměstnanci k výkonu jeho pracovní činnosti; z hlediska větrání a chůze se za pracoviště považuje jen to místo v podzemí, kde se razí, zajišťuje, zmáhá nebo likviduje podzemní dílo,
10. j) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů,
11. k) spodní mez výbušnosti nejnižší koncentrace hořlavé látky nebo jejich směsí v ovzduší, při níž vzniká nebezpečí výbuchu,
12. l) stavební šachtu jáma, jejíž hloubka nepřesáhne 20 m,
13. m) studnu svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určené pro vodohospodářské účely,
14. n) šachtici dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45°, jehož průřez nepřesahuje 3,75 m² a hloubka je větší než 3 m, nejvýše však 50 m,
15. o) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v bezpečném a provozuschopném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,
16. p) vedení děl v podzemí proces vytváření nebo likvidace děl v podzemí. Zahrnuje ražení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci děl v podzemí,
17. q) výztuž (ostění) soubor stavebních prvků sloužících k zajištění díla v podzemí proti uvolňování horniny, deformaci horskými tlaky a podobně,
18. r) výstroj veškeré vybavení díla v podzemí potřebné pro jeho výstavbu a provoz,
19. s) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg,
20. t) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou.

(2) Pro účely této vyhlášky se za dílo v podzemí považuje

1. a) podzemní dílo, kterým je podzemní prostor vytvořený činností prováděnou hornickým způsobem¹) nebo zpřístupněná část jeskyně.³) Je jím i velkoprůměrový vrt nebo protlak, pokud mají charakter podzemního díla, ve kterém se mohou zdržovat osoby. Za jednotlivé podzemní dílo se považuje i mělce založená podzemní liniová stavba, jako je ražená kanalizace, kolektor a podobně,
2. b) podzemní stavba, kterou je soubor podzemních děl, kde z jednoho vstupu do podzemí jsou vedena tři a více podzemních děl. Pokud obvodní báňský úřad nerozhodne jinak, jsou podzemními stavbami i tato podzemní díla
   1. 1. tunel s průřezem nejméně 16 m²,
   2. 2. štola, jejíž celková délka přesáhne 200 m,
   3. 3. jáma o hloubce větší než 50 m,
   4. 4. jiný podzemní prostor o objemu nad 500 m³,¹) přičemž hranice 500 m³ se netýká podzemních tzv. dlouhých děl (jámy, šachtice, štoly, chodby a též protlaky, pokud mají charakter chodeb, ve kterých se mohou zdržovat osoby, a podobně), nýbrž jen podzemních prostorů samostatně zřizovaných pro zvláštní účely (komory, strojovny, zásobníky),

1. c) drobné podzemní dílo, kterým je
   1. 1. šachtice do hloubky 20 m a stavební šachta bez rozrážek,
   2. 2. protlak bez použití trhacích prací,
   3. 3. štola do délky 30 m,
   4. 4. studna do průřezu 3,75 m².

(3) Za práci na udržování jeskyní v bezpečném stavu se považuje zajištění zpřístupněné části jeskyně proti pádu hornin, údržba schůdnosti cest a osvětlení, větrání a kontrola tohoto stavu.

(4) Pojmem vedoucího pracovníka se pro účely této vyhlášky rozumí fyzická osoba s ověřenou odbornou způsobilostí závodní.

§ 3

Vstup do objektů a na pracoviště

(1) Vedoucí pracovník⁴) určí způsob zabezpečení objektů pracovišť a zařízení na povrchu proti vstupu nepovolaných osob a určí lhůty jejich kontrol. Za způsob zabezpečení se nepovažuje pouhé označení tabulkami.

(2) Zabezpečení ústí podzemního díla na povrch proti vstupu nepovolaných osob nesmí znemožnit odchod osob z podzemí při nebezpečí.

(3) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, nesmí být ponechány bez zakrytí, ohrazení nebo zasypání.

(4) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavci 1 se uvede na bezpečnostních tabulkách u všech vchodů, přístupů a cest k nim.

(5) Do podzemního díla označeného zákazem vstupu, bezpečnostní tabulkou, laťovým křížem a podobně nebo znepřístupněného se smí vstoupit jen na písemný příkaz, ve kterém vedoucí pracovník určí opatření k zajištění bezpečnosti vstupujících osob.

(6) Do podzemí se nesmí vstoupit a zdržovat se v něm bez nasazené ochranné přilby, a pokud pracoviště není osvětleno denním světlem, bez osobního svítidla. Na povrchu se nesmí vstupovat bez ochranné přilby do míst s nebezpečím pádu předmětů.

(7) Všechny osoby vstupující do podzemí se evidují. Je-li v podzemí současně více než deset osob, vede se o nich dvojí nezávislá evidence. Je-li někdo pohřešován, neprodleně se po něm zahájí pátrání.

§ 4

Sebezáchranné přístroje

(1) Tam, kde lze předpokládat výskyt nedýchatelného ovzduší, nesmí se vstupovat do podzemí bez sebezáchranného přístroje.

(2) Sebezáchranný přístroj je dovoleno přidělit pouze tomu, kdo byl seznámen a procvičen s jeho používáním. Procvičení se opakuje jednou za dva roky.

§ 5

Objekty a zařízení

(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou je dovoleno provozovat a používat jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.^4a)

(2) Používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů je dovoleno pouze při dodržování pokynů nebo technických podmínek výrobce, návodů a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení.

(3) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k jejich obsluze. Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených vedoucím pracovníkem.

§ 5a

Požadavky na objekty

(1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké.

(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda.¹⁷)

(3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.¹⁷)

(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků.

(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců.

(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.

(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť.

(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:

1. a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné; pokud nejsou průhledné, musí mít průhledné okénko,
2. b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,
3. c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,
4. d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,
5. e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod,
6. f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření,
7. g) pokud je přístup na některé místo zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.

(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.

(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.

(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.

§ 6

Prohlídky

(1) Pracoviště smí být obsazena, pokud byla, včetně přístupových cest, před zahájením práce prohlédnuta dozorčím orgánem, kterým je osoba ustanovená k výkonu technického dozoru⁴) (dále jen „technický dozor“) nebo předák vyškolený pro výkon dozoru, a zjištěné závady odstraněny nebo bezpečnost práce a provozu zajištěna jiným způsobem.

(2) Na pracovišti, včetně přístupových cest, kde nelze vyloučit výskyt hořlavých plynů, par a prachů (dále jen „hořlavé plyny“) a kde nelze vyloučit ohrožení nebezpečím průvalu vod a zvodněných materiálů, na podzemní stavbě a při ražení pomocí trhacích prací zajistí vedoucí pracovník jejich prohlídku technickým dozorem, a to nejméně jedenkrát za den, ve kterém je konána práce.

(3) K zajištění bezpečnosti práce a provozu si vedoucí pracovníci sousedních podzemních děl a podzemních staveb bezodkladně sdělují všechny poznatky, které souvisí s bezpečným a odborným řízením těchto děl a staveb.

(4) Prohlídku bezpečného stavu zpřístupněné jeskyně (dále jen „jeskyně“) provádí denně před zahájením provozu v ní pověřený zaměstnanec a jedenkrát za půl roku vedoucí pracovník.

(5) Prohlídkami podle odstavce 4 musí být ověřeno zejména

1. a) horninový plášť jeskyně a přístupových cest,
2. b) schůdnost a průchodnost cest a jejich osvětlení,
3. c) větrání a složení ovzduší,
4. d) vodní režim jeskyně.

§ 7

Zácvik

(1) Osnovu zácviku, dobu, po kterou zaměstnanec musí pracovat pod dohledem určeného kvalifikovaného zaměstnance, a způsob zkoušek určí vedoucí pracovník podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy.

(2) Zácvik může vedoucí pracovník prominout absolventům středních odborných a vysokých škol a zaměstnancům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat.

§ 8

Zařazování zaměstnanců

(1) Zaměstnanec smí být pověřen výkonem práce a zařazen na pracoviště, je-li zdravotně způsobilý, a jen tehdy,

1. a) prošel-li zácvikem, pokud mu nebyl prominut dle § 7 odst. 2,
2. b) byl-li seznámen se zásadami bezpečného chování na pracovišti a s místy a zdroji možného ohrožení a
3. c) byl-li seznámen s provozní dokumentací v rozsahu potřebném pro výkon jeho práce.⁵)

(2) Práci, při které hrozí zvýšené nebezpečí úrazu (dále jen „práce spojená se zvýšeným nebezpečím“) může provádět jen pověřený zaměstnanec. Taková práce se nesmí provádět bez provozní dokumentace a bez nepřetržitého sledování pracovní činnosti a stavu pracoviště určeným zaměstnancem (dále jen „stálý dozor“).

(3) Stálý dozor může vykonávat pouze zaměstnanec, který byl se svými právy a povinnostmi seznámen. Při jeho výkonu se zaměstnanec určený jako stálý dozor nesmí z místa výkonu vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem.

§ 9

Obsazení pracovišť

Obsadit pracoviště v podzemí jedním zaměstnancem je dovoleno tehdy, je-li určen a zajištěn způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší lhůty prohlídek pracoviště dozorčími orgány.

§ 10

Předák

(1) Skupina dvou a více zaměstnanců je řízena předákem, kterého ustanoví technický dozor.

(2) Předák dbá na bezpečnost své skupiny a zajišťuje bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů nadřízených. Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a nelze-li je odstranit, zastaví práci a odvede svoji skupinu na bezpečné místo.

(3) Při střídání směn předák upozorní nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti.

§ 11

Ohlášení závažné provozní nehody (havárie)

Zaměstnavatel je povinen příslušnému obvodnímu báňskému úřadu bezodkladně hlásit také závažné provozní nehody (havárie)⁶) a nebezpečné stavy (dále jen „havárie“), a to

1. a) při skladování a použití výbušnin včetně přiotrávení výbuchovými zplodinami,
2. b) na těžních a dopravních zařízeních,⁷)
3. c) při používání vyhrazených technických zařízení,⁸)
4. d) při používání radioaktivních zářičů, a to i při jejich ztrátě nebo prokázané netěsnosti uzavřeného zářiče,
5. e) požáry v podzemí a ty požáry na povrchu, které ohrožují osoby v podzemí,
6. f) zapálení a výbuchy hořlavých plynů,
7. g) výskyt hořlavých plynů nebo škodlivin nad přípustnou mez v podzemí,
8. h) závaly podzemních děl, jejichž zmáhání se předpokládá po dobu delší než 24 hodin nebo jejichž účinky ohrozily nebo by mohly ohrozit povrchové objekty,
9. i) průvaly vod a zvodněných materiálů, a to i povrchových,
10. j) únik a průsak nebezpečných látek do podzemních děl,
11. k) hledání pohřešovaného,
12. l) úmrtí v dílech v podzemí,
13. m) vyhlášení stávky.

§ 12

Plán zdolávání závažné provozní nehody

(1) Plán zdolávání závažné provozní nehody⁹) (dále jen „havarijní plán“) je závazný pro všechny osoby zdržující se v prostorech a objektech, pro které je havarijní plán vypracován.

(2) Pro celou podzemní stavbu nebo podzemní dílo se vypracuje pouze jeden havarijní plán.

(3) Vedoucí pracovník zajistí včasné vypracování havarijního plánu, jeho správnost, doplňování, provádění změn a seznámení zaměstnanců. K vypracování havarijního plánu a provádění změn si vyžádá součinnost závodní nebo revírní báňské záchranné stanice, pokud je nařízena.¹⁰)

(4) Tam, kde není stanovena povinnost zpracovat havarijní plán, určí vedoucí pracovník způsob vyrozumění a zajištění osob pověřených úkoly při likvidaci havárie a seznam orgánů, organizací a zaměstnavatelů, které je nutno o havárii vyrozumět.

§ 13

Obsah havarijního plánu

(1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou.

(2) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje

1. a) seznam osob, zaměstnavatelů, organizací a orgánů, které je nutno povolat na místo havárie; jako prvního je nutno přivolat vedoucího likvidace havárie,
2. b) seznam osob, organizací a orgánů, které je nutno informovat o havárii,
3. c) povinnosti vybraných zaměstnanců při havárii.

(3) Operativní část havarijního plánu obsahuje řešení všech předvídatelných druhů havárie, jejichž výskyt na podzemní stavbě nebo podzemním díle lze předpokládat, a těch havárií na povrchu, které by svými důsledky ohrozily osoby v podzemí, a určuje

1. a) způsob rychlého a spolehlivého vyrozumění osob ohrožených havárií,
2. b) způsob odvolání a záchrany osob, určení záchranných cest, komorových úkrytů a podobně,
3. c) prostředky pro rychlé a účinné zdolávání havárie, hasební prostředky a způsob zásobování požární vodou, havarijní sklady a skládky,
4. d) nutné změny ve větrání zajišťující bezpečný odchod osob z postižené části podzemní stavby nebo podzemního díla.

(4) Operativní část dále stanovuje dobu, po jejímž uplynutí se při přerušení větrání odvolají osoby z podzemí.

(5) Pohotovostní i operativní část obsahuje případná opatření ve vztahu k sousedním podzemním stavbám a podzemním dílům, popřípadě k dolům a povrchovým objektům.

(6) Mapovou část havarijního plánu tvoří

1. a) základní mapa závodu,¹¹)
2. b) mapa zdolávání havárií¹²) s vyznačením vodních zdrojů použitelných k hasebním účelům, skladišť výbušnin, skladišť hořlavých látek na povrchu a rozvodů požární vody a požárních hydrantů, umístění prostředků k záchraně osob, k jejich ošetření a dopravě.

§ 14

Zdolávání havárie

(1) Práce na záchranu osob a zdolávání havárie řídí vedoucí likvidace havárie, kterým je vedoucí pracovník.

(2) Vedoucí pracovník může ustanovit zástupcem vedoucího likvidace havárie jiného zaměstnance; tento však musí splňovat odbornou způsobilost¹³) vedoucího pracovníka. Zástupce vedoucího likvidace havárie plní povinnosti vedoucího likvidace havárie po dobu jeho nepřítomnosti.

(3) V době zdolávání havárie nesmí být vedoucí likvidace havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie.

(4) Vedoucí likvidace havárie se po obdržení zprávy o havárii neprodleně ujme řízení jejího zdolávání. Po rozboru situace posoudí, případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání a vydává, případně zkontroluje vydané příkazy k

1. a) záchraně osob, zejména jejich odvolání, odchodu nebo vyvedení z ohrožené oblasti,
2. b) provedení evidence osob, které jsou v podzemí, a to zejména v ohrožené oblasti,
3. c) provedení dalších opatření v operativní části havarijního plánu, určených pro vzniklou havárii,
4. d) vyrozumění, případně povolání osob, orgánů, zaměstnavatelů a organizací uvedených v pohotovostní části havarijního plánu podle druhu havárie,
5. e) zákazu vstupu do podzemí, s výjimkou báňských záchranářů a osob, které vstupují do podzemí na jeho písemný příkaz,
6. f) informování jiných právnických osob a osob, které by havárie mohla ohrozit,
7. g) přísunu materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie.

§ 15

Seznamování s havarijním plánem

(1) Seznámení zaměstnance s havarijním plánem je podmínkou jeho zařazení na pracoviště podle § 8.

(2) Seznámení zaměstnanců podle odstavce 1 se opakuje při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.

§ 16

Provozní dokumentace

(1) Provozní dokumentaci tvoří zejména

1. a) technologický postup nebo pracovní postup,
2. b) dopravní řád,
3. c) provozní řád,
4. d) návod k používání.^13a)

(2) Provozní dokumentaci schvaluje vedoucí pracovník.

§ 17

Geologická dokumentace

(1) Vedení podzemního díla je dovoleno, je-li zpracována a doplňována geologická dokumentace, která zajišťuje dostatečné informace o geologických poměrech, ve kterých má být dílo vedeno.

(2) Geologická dokumentace obsahuje zejména tyto údaje:

1. a) vlastnosti a uložení hornin, a to zejména z hlediska vrstevnatosti, kvality vrstevních ploch, soudržnosti, nebezpečí vyjíždění a zavalování, propustnosti, vrtatelnosti a vhodnosti pro kotvení,
2. b) průběh geologických poruch, předpokládaná místa se zvýšenými tlaky hornin, průběh pokryvných útvarů, hloubku zvětrání a hladinu spodní vody,
3. c) předpokládané tlaky v rozsahu nutném pro dimenzování výztuže a stanovení způsobu rozpojování,
4. d) hydrogeologické a plynové poměry v rozsahu nutném pro stanovení bezpečnostních opatření.

(3) Geologická dokumentace obsahuje údaje i o okolí podzemního díla do vzdálenosti jeho možného ovlivnění.

(4) V geologické dokumentaci se vyznačí skutečnosti přímo ověřené, nepřímo ověřené nebo předpokládané.

(5) Tam, kde se v průběhu výstavby nepotvrdí předpokládané geologické poměry, se před dalším ražením provede dodatečný geologický průzkum.

(6) Geologická dokumentace se vede průběžně s postupem ražby podzemního díla a výstavby podzemní stavby.

(7) Součástí dokumentace je i způsob likvidace průzkumných podzemních děl a vrtů.

§ 18

Dokumentace a záznamy

(1) Vedoucí pracovník určí rozsah a formu vedení dokumentace o

1. a) výsledcích kontrol a předepsaných prohlídek a o haváriích,
2. b) školení, zácviku a zkouškách zaměstnanců,
3. c) měření škodlivin v pracovním prostředí, o větrání a o odvodňování,
4. d) výsledcích měření proměnlivých veličin a bezpečnostních měřeních, kde je to touto vyhláškou nebo projektem stanoveno.

(2) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel a podobně mohou být vedeny jen způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.

(3) Vedoucí pracovník určí rozsah vedení dokumentace a místo a způsob jejího uložení.

§ 19

Uchování dokumentace

(1) Dokumentace a záznamy uvedené v § 16 a 18 zaměstnavatel uchovává nejméně rok od ukončení prací, pro které je vypracována. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, provozní dokumentaci uchovává nejméně pět let po roce, kdy se úraz stal.

(2) Uchovávání dokumentace uvedené v § 17 se řídí zvláštním předpisem.¹⁴)