(1) Závodní určí způsob zajištění ústí děl v podzemí proti pádu osob, hornin a předmětů.
(2) Předměty a vytěžená hornina nesmí být uloženy způsobem umožňujícím pád do díla v podzemí či jeho porušení nadměrným zatížením.
(3) Každé pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ.
(1) Projekt pro vedení podzemního díla pod souvislou zástavbou vymezí pásma předpokládaných poklesů a uvede hodnoty dovolených poklesů stavebních objektů a inženýrských sítí v závislosti na použité technologii a vlastnostech horninového masivu. Projekt dále určí způsob a četnost měření konvergencí líce výrubu v době výstavby podzemního díla a jejich dovolené hodnoty, měření posunů stavebních a jiných objektů; při použití trhacích prací i měření seismického zatížení.
(2) V prostoru podzemního díla raženého z povrchu ústícího na povrch nebo vedeného mělce pod povrchem musí být zjišťovány
a ražení smí být zahájeno, byl-li ověřen jejich stav a provedena potřebná opatření. Pokud se tyto skutečnosti zjistí během ražení, učiní se potřebná opatření nebo se práce zastaví.
(1) Podzemní dílo smí být vedeno a podzemní sanační práce prováděny jen podle technologického postupu zajišťujícího bezpečný pracovní postup. Technologický postup musí být v souladu s projektem podle § 16a.
(2) Technologický postup určí
(3) Přílohu technologického postupu tvoří nákres příčného, případně i podélného průřezu díla v podzemí s vyznačením umístění výstroje a dopravního zařízení.
(4) Jeskyně přístupná veřejnosti smí být provozována v souladu s provozním řádem, který určí podmínky pro vstup osob do jeskyně. Provozní řád obsahuje také
(1) Dílo v podzemí musí být vyztuženo tak, aby se zabránilo pádu horniny. Jeho výztuž musí zároveň zabránit nežádoucímu uvolňování horninového masivu a jeho pronikání do něj, a tím i možnému ohrožení povrchových objektů.
(2) Dílo v podzemí je povoleno razit a ponechat bez výztuže, pokud v něm nehrozí nebezpečí pádu horniny nebo pokud případné deformace neohrozí objekty v nadloží.
(1) Razicí a tunelovací stroj smí být uveden do chodu až po odchodu všech osob z dosahu rozpojovacího orgánu stroje. Do prostoru před rozpojovací orgán stroje, mimo případů výměny řezných nástrojů, údržby a vyztužování v místě poruch, nesmí nikdo vstoupit. Před vstupem do tohoto prostoru se ověří, zda nehrozí nebezpečí pádu horniny a zda je stroj zajištěn proti uvedení do chodu.
(2) Posunovat razicí a tunelovací stroj a štít je dovoleno, jen nebude-li nikdo tímto posunem ohrožen.
(3) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže pomocí ukladače, se nesmí konat práce, která s osazováním bezprostředně nesouvisí.
(4) Pod pracovními plošinami se smí osoby zdržovat, jen nejsou-li tam ohroženy pádem horniny nebo předmětu.
(1) Při uvedení hydraulického agregátu do chodu se v blízkosti hydraulických částí stroje smí zdržovat jen ten, kdo stroj ovládá. Při posunu smí být u čelby jen ten, kdo dává návěští obsluze protlačovacího zařízení.
(2) V protlačované rouře a ve vstupní jámě smí být při posunu prováděny pouze práce spojené s usměrňováním pohybu roury.
(3) Ruční těžení hornin na čelbě se dovoluje pouze v rourách o průměru nejméně 0,8 m. Při průměru menším než 1 m je zaměstnanec na čelbě připoután k zajišťovacímu lanu a jištěn dalším zaměstnancem z místa mimo protlačovanou rouru.
(1) Do doby zřízení trvalé výztuže tunelu a velkoprostorového podzemního díla musí být umožněna kontrola stability a případné obtrhávání boků a stropu.
(2) Ražení s předraženou štolou je dovoleno pouze tehdy, je-li pro ražbu předrážky použita taková technologie, která nezhorší podmínky ražení tunelu.
(3) Při ražení členěnou čelbou nesmí být při odtěžování rubaniny z horních stupňů nikdo ohrožen na dolních stupních. Současné obsazení více stupňů čelby se dovoluje pouze tehdy, je-li udržen bezpečný přístup na ně a zajištěna stabilita horních stupňů; zařízení a osoby nesmí být ohroženy pádem ani sesutím.
(1) Kromě požadavků definovaných v § 16a projektová dokumentace při použití observačních metod dále stanoví
(2) Před zahájením prací musí být projektová dokumentace posouzena odborným znalcem26).
(3) Technologická třída výrubu určí zejména
(4) Technologické třídy výrubu musí být v projektu dokladovány výkresovou dokumentací v příčném i podélném řezu. Systém kotvení musí být dokladován na rozvinutém plášti ostění.
(5) Každý záběr včetně dílčích výrubů musí být při ražbě zařazen do technologické třídy výrubu podle zastižených inženýrskogeologických podmínek a na základě výsledků geomonitoringu. Zařazení provádí geotechnik a schvaluje závodní.
(6) Rozsah, typ a počet prvků dočasné výztuže pro zajištění stability výrubu v jednotlivých technologických třídách výrubu musí být v průběhu ražby aktualizován v souladu se zastiženými inženýrskogeologickými a hydrogeologickými podmínkami.
(7) Pro každý provedený záběr musí být veden záběrový list. Závodní stanoví způsob vedení záběrových listů, které musí obsahovat zejména
(1) Vzdálenost dřevěných prahů, na které se staví tunelovací rámy, smí být nejvýše 1 m. Rámy jsou navzájem rozepřeny.
(2) Pažení musí být zatahováno průběžně s postupem ražby, a to po celém obvodu díla, a přitlačuje se k líci výrubu odstavnými klíny.
(1) Komín nemusí mít samostatné lezní oddělení, pokud je zajištěna možnost dorozumění mezi zaměstnanci u paty komína a na čelbě komína. Vstup do komína bez předchozího dorozumění je zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně je veškerá jiná práce zakázána.
(2) Současná práce v různých úrovních komína je dovolena pouze tehdy, pokud zaměstnanci nejsou vzájemně ohroženi. Zvláštní opatření na ochranu zaměstnanců při těchto pracích určí technologický postup.
(1) Technologický postup určí lhůty a způsob kontrol soudržnosti hornin raženého díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny.
(2) Materiál dopravovaný razicí plošinou nesmí ohrožovat osoby a znemožňovat výstup na pracovní plošinu.
(1) Hloubení šachtice a studny (dále jen „šachtice“) je dovoleno pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:
(2) Pokud není lezní oddělení od těžního prostoru odděleno pažením, je současná těžba a chůze osob zakázána.
(3) Vstup do šachtice je zakázán, pokud není připraveno lano nebo žebřík pro nouzový výstup.
(4) Práce v šachtici je dovolena pouze tehdy, je-li na ohlubni stále přítomen nejméně jeden zaměstnanec.
(5) Šachtice, která ztratila svůj význam, a podzemní díla z ní vyražená musí být po pořízení dokumentace neprodleně likvidována. Způsob likvidace určí projekt.
(1) Stavební šachtu hlubší než 5 m je dovoleno dále hloubit a provozovat pouze, je-li vybavena samostatným lezním oddělením. Lezní oddělení musí splňovat tyto konstrukční požadavky:
(2) Lezní oddělení je dovoleno nahradit svislým žebříkem s ochranným košem, který je umístěn nejméně 0,5 m od prostoru dosahu těžní nádoby.
(3) Technologický postup určí způsob a prostředky pro nouzový výstup ze stavební šachty a místo jejich uskladnění nebo umístění.
(1) K ochraně osob na dně jámy musí být zřízen ochranný poval provedený podle zvláštního předpisu.7)
(2) Používá-li se k hloubení, prohlubování nebo rekonstrukci těžní zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno k jiným účelům.
(3) Pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jam určí projekt také bezpečnostní opatření, zejména k ochraně osob před pádem do jámy, opatření proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního povalu.
(1) Hloubení v horninách, kde lze očekávat výrony vod nebo plynů, průvaly vod nebo zvodněných materiálů, je dovoleno pouze po ověření horniny do vzdálenosti určené projektem nebo technologickým postupem.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na hloubení jam, jejichž dno je zpevněno injektáží nebo zmrazováním.
(3) Při hloubení a prohlubování jam pomocí zmrazování určí projekt nebo technologický postup zvláštní opatření k zabránění vzniku ledových krápníků v profilu jámy nebo opatření k jejich včasnému odstraňování a zvýšení četnosti kontrol návěštních zařízení.
(1) Práce na dně jámy bez zajištění proti pádu do předvrtu nebo předrážky je zakázána. Projekt nebo technologický postup určí způsob zajištění, jakož i způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců při odtěžování pod spodním ústím předvrtu nebo předrážky.
(2) Závodní určí způsob uvolnění a odtěžení horniny při ucpání předvrtu nebo předrážky. Tyto práce se provádějí za stálého dozoru.
(1) Podzemní sanační práce smí být zahájeny až po ověření stavu podzemních i povrchových objektů a okolí v rozsahu předpokládaného vlivu těchto prací.
(2) Podzemní prostor, ve kterém jsou sanační práce vykonávány, musí být řádně zajištěn.
(1) Boky výkopu musí být zajištěny proti zavalení při dosažení hloubky 1,5 m; v nesoudržných horninách nebo tam, kde lze očekávat vnější vlivy (například seismické namáhání), od hloubky 0,7 m.
(2) Při zmáhání nebo zpřístupňování propadliny je nutno postupovat od předpokládané vnější hrany propadliny k otvoru, případně středu propadliny. Opatření pro případ sesuvu nebo propadnutí určí provozní dokumentace.
(3) Je zakázáno ponechat nezajištěný materiál pod větším úklonem, než je sypný úhel materiálu.
(4) Odstraňování nebezpečných převěsů se provádí za stálého dozoru.
(1) Před započetím bourání je nutno vymezit ohrožený prostor. Tento prostor musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob.
(2) Projekt nebo technologický postup bouracích prací určí opatření proti ohrožení sousedních konstrukcí, výztužních a stavebních prvků a způsob statického zajištění ohrožených objektů.
(3) Bourací práce nad sebou jsou zakázány. Ústupová cesta z pracoviště musí být stále volná.
(4) Stropní konstrukce nesmí být zatěžována nad únosnost uvedenou v provozní dokumentaci.
(5) Pro opuštění pracoviště při ohrožení se určí nouzový signál výrazně odlišný od ostatních používaných signálů. S nouzovým signálem je nutno seznámit všechny zaměstnance zúčastněné na bouracích pracích.
(1) Vstup do díla v podzemí nebo jeho části, jehož stav ohrožuje bezpečnost osob, je dovolen jen za účelem odstranění nebezpečného stavu, a to na písemný příkaz.
(2) Zmáhací práce se provádějí podle technologického postupu. Jeho vypracování se nepožaduje, jde-li o zdolávání havárie.
Při plenění výztuže se zaměstnanci smí zdržovat jen v zajištěném prostoru s volnou ústupovou cestou. Jiné práce se smí současně provádět jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost osob.
(1) Použití stříkaného betonu určí projekt nebo technologický postup, který obsahuje zejména
(2) Za armovací sítí nesmí vznikat dutý prostor.
(1) Betonovou směs je dovoleno dopravovat a ukládat jen takovým způsobem, aby zaměstnanci nebyli ohroženi zavalením betonovou směsí nebo zabořením do ní.
(2) Dorozumění mezi místem ovládání zařízení pro dopravu betonové směsi a místem ukládání zajišťuje vhodná signalizace. Od této je možno upustit v případě vzájemné viditelnosti.
(3) Technologický postup určí zejména
(4) Při dopravě spádovým potrubím je každou trubku nutno upevnit k výstroji nebo závěsnému lanu.
(5) Při dopravě betonové směsi nesmí docházet k přehýbání hadice.
(1) Bednění a odbedňování se provádí podle technologického postupu, který určí zejména
(2) Používá-li se posuvné bednění, technologický postup dále určí
(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na bednění jednoduchých prvků nebo bednění do výše 1 m.
(1) Montáž ostění skládaného ze stavebních prvků je dovolena jen pomocí ukladačů. Vrátek lze k této činnosti použít jen při zřizování pracoviště pro ukladač, výměně prvků, při montáži spojovacích prvků a zámkových kusů a v případech, kdy celková délka úseku skládaného ostění nepřesáhne 10 m.
(2) Uvolnění osazovaného prvku z ramene ukladače je dovoleno jen tehdy, je-li zajištěn proti pádu. Ponechat prvek ostění zavěšený na rameni ukladače je zakázáno.
(3) Při montáži ostění pomocí vrátku je nutno prvek ostění připojit k lanu vrátku tak, aby byla zaručena bezpečnost připojení a manipulace. Při zdvihání je zakázáno přepojovat prvek z lana jednoho vrátku na lano druhého vrátku a odpojovat lano od prvku, který nebyl bezpečně zajištěn proti pádu.
(1) Svorníkovou výztuž je dovoleno použít jen tam, kde je zaručena potřebná pevnost jejího zakotvení.
(2) Provozní dokumentace určí způsob a lhůty provádění kontrol únosnosti svorníků při osazení a při plném zatížení.
(3) Svorníky je nutno osazovat postupně od zajištěného prostoru směrem k nezajištěnému.
(4) U svorníků upnutých na konci vrtu musí patka s podložkou pevně doléhat na líc výrubu.
Injektáž se provádí podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména
Výstavba podzemní stěny a vrtaných pilot pro výztuž (ostění) se provádí podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména
Odval je provozován16) podle technologického postupu, který určí zejména
(1) V dílech v podzemí, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci nebo osoby, musí ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty:
| oxid uhelnatý | (CO) | 19 ppm | 0,0019 %, |
| oxid uhličitý | (CO2) | 4923 ppm | 0,4923 %, |
| oxidy dusíku (nitrózní plyny): | |||
| oxid dusičitý | (NO2) | 0,5 ppm | 0,00005 %, |
| oxid dusnatý | (NO) | 2 ppm | 0,0002 %, |
| oxid dusný | (N2O) | 98,4 ppm | 0,00984 %, |
| sirovodík | (H2S) | 4,9 ppm | 0,00049 %. |
(2) Koncentrace výbušných plynů v ovzduší podzemních děl nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrání, je dovolena místní koncentrace výbušných plynů do 50 % spodní meze výbušnosti, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu.
(3) Do podzemí musí být dodáváno takové množství čerstvých větrů, aby bylo dodrženo složení ovzduší podle odstavců 1 a 2. Při zjištění plynných škodlivin v ovzduší nad hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo hořlavých plynů nebo jiných plynných škodlivin nad hodnoty stanovené jiným právním předpisem je nutno provoz v díle v podzemí zastavit.
(4) Pokud složení ovzduší nevyhovuje podmínkám stanoveným v odstavcích 1 a 2, je nutno podzemní dílo označit zákazem vstupu nebo znepřístupnit. Dále mohou být prováděny jen práce na odstranění tohoto stavu.
(5) V jeskyni musí být ověřen vliv vnějších klimatických podmínek na větrání.
(1) Díla v podzemí musí být větrána. Způsob větrání, druhy zařízení pro rozvod větrů a podobně určí projekt. Dále projekt řeší případy možného průniku hořlavých plynů.
(2) Přirozeným větráním nebo difuzí je dovoleno větrat tehdy, jestliže nelze předpokládat překročení koncentrací uvedených v § 50 odst. 1 písm. a) až d). V ostatních případech musí být zřízeno umělé větrání.
(3) Je-li projektem určeno umělé větrání, je nutno větrat nepřetržitě po dobu přítomnosti osob v podzemí. Závodní určí potřebný časový předstih spuštění větrání před vstupem osob do podzemí a opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu při přerušení umělého větrání při jeho poruše.
(4) Námrazy v úvodním podzemním díle nebo nad ním se musí odstraňovat nebo jiným způsobem zabezpečit, aby neohrožovaly bezpečnost práce a provozu. Otevřený oheň k přímému ohřívání vtažných větrů nesmí být použit.
(1) Má-li být podzemní dílo nebo podzemní stavba větrána průchodním větrním proudem a není-li tlakový spád určený projektem docílen přirozeně, musí být instalován ventilátor k vytvoření potřebného tlakového spádu (dále jen „hlavní ventilátor“). Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením pro měření tlakového spádu.
(2) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů je nutno ověřit jeho provozní charakteristiku.
(3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství je nutno podrobně zkontrolovat nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčistit a nakonzervovat.
(4) O provozu a kontrolách hlavního ventilátoru se vede kniha.
(1) Všechna nežádoucí spojení ve větrní síti je nutno izolovat.
(2) Větrní dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat otevřené zbytečně. Jakmile pomine jejich potřeba, je nutno je vysadit nebo zajistit v otevřené poloze.
(3) Tam, kde otevření dveří narušuje řádné větrání, je nutno postavit nejméně dvoje dveře v takové vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy uzavřeny.
(4) V místech, kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře a netěsnost nenaruší rozvádění větrů, je možno použít větrní závěsy nebo jednoduché dveře.
(1) Separátní větrání musí být zřízeno, pokud složení ovzduší nevyhovuje požadavkům § 50.
(2) Tam, kde není možno z technologických důvodů, například při použití razicích plošin, při ražbě maloprofilových podzemních děl nebo protlaků zřídit separátní větrání, smí být větráno stlačeným vzduchem.
(3) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více větrů, než je objemový průtok tohoto větrního proudu.
(4) Lutnový tah je nutno vyvést do průchodního větrního proudu nebo na povrch do takové vzdálenosti, aby použité větry nebyly znovu vedeny do neproraženého podzemního díla.
(5) Ovládání prvního ventilátoru separátně větraného podzemního díla je dovoleno jen z průchodního větrního proudu nebo povrchu.
(6) Použity smí být jen lutny z materiálu, který vylučuje šíření požáru.
(7) V prostoru čelby separátně větraného podzemního díla je možno pro zlepšení větrání použít vedlejší lutnový tah.
(8) Druh separátního větrání, druh a umístění ventilátorů a tlumičů hluku, druh a průřez luten včetně jejich vyvedení do průchodního větrního proudu nebo na povrch, jejich vzdálenost od čelby, prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu určí projekt nebo technologický postup.
(9) Separátní větrání smí být přechodně zastaveno za podmínek, které určí závodní.
(1) Vozovnu důlních lokomotiv, provozovnu strojů s naftovými motory, elektrickou stanici, obložený sklad výbušnin a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv je nutno větrat průchodním větrním proudem nebo musí být vybaveny separátním větráním.
(2) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v ovzduší větší než 0,5 %. Požadavky uvedené v § 50 odst. 3 musí být splněny při překročení této hodnoty. Požaduje se nejméně dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, nesmí být ventilátor umístěn uvnitř nabíjecí komory. Provoz usměrňovacího agregátu je nutno funkčně vázat na provoz ventilátoru.
(3) Ve skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, se požaduje nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu.
(4) Větrání komory s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv je nutno uspořádat tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť.
(1) Závodní určí druhy škodlivin,17) které mají být zjišťovány, četnost a místa jejich zjišťování. Tam, kde vznikne podezření výskytu plynných škodlivin, je nutno je zjišťovat vždy.
(2) Výsledek kontroly složení ovzduší na pracovišti musí ten, kdo ji provedl, sdělit předákovi.
(1) Ve všech používaných podzemních dílech je nutno měřit nejméně jedenkrát za půl roku objemový průtok a teplotu větrů a odebrat vzorky ovzduší k provedení rozboru na kyslík, kysličník uhelnatý a kysličník uhličitý.
(2) Závodní určí lhůty odběru vzorků ovzduší pro zjištění koncentrace nitrozních plynů a kysličníku uhelnatého na místech, kde je prováděna trhací práce, a v místech s provozem naftových motorů. Odběrem vzorků ovzduší je namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu a celosměnový průměr nejvyšších dovolených škodlivin v ovzduší.17)
(3) V komoře pro nabíjení akumulátorů je nutno jednou za tři měsíce odebírat vzorek ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, stejně také v místech, kde je nebezpečí nahromadění jiných plynů, a to v době, kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.
(4) Rozbor vzorků ovzduší pro zjištění jejich plynných složek smí být nahrazen měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.18)
(1) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím určí závodní. Vždy se však za prostor se zvýšeným požárním nebezpečím považuje
(2) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím musí být opatřeny tabulkou s vyznačením zákazu kouření umístěnou před vstupem do tohoto prostoru.
(3) Z podzemí a z prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím na povrchu musí být pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky.
(1) Použití otevřeného ohně je dovoleno jen v nezbytně nutných případech se souhlasem závodního, v prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím jen na jeho písemný příkaz.
(2) Písemný příkaz k použití otevřeného ohně v místě se zvýšeným požárním nebezpečím určí zejména
Vydané písemné příkazy je nutno evidovat v souladu s § 18.
(3) Zaměstnanci určenému k výkonu stálého dozoru je nutno, kromě povinností stanovených v § 8 odst. 3, prokazatelně uložit povinnost zkontrolovat před zahájením práce s otevřeným ohněm splnění bezpečnostních opatření určených v příkazu pro použití otevřeného ohně.
(4) Zaměstnanec dozírající v pracovních přestávkách na pracoviště a jeho okolí má povinnost po skončení práce se přesvědčit o tom, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s otevřeným ohněm je nutno provádět po dobu nejméně osm hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších než jedna hodina. Do poslední opakované prohlídky musí zůstat na místě použití otevřeného ohně určené hasicí prostředky.
(5) Výsledky prohlídek jsou zaznamenány do příkazu podle odstavce 2.
(1) Věcné prostředky požární ochrany, například požární signalizaci, hasicí přístroje, hasicí zařízení, je nutno udržovat v pohotovosti a nejméně jedenkrát ročně kontrolovat. Nesmějí být používány k jiným účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této činnosti. Použité prostředky je nutno bezodkladně připravit k novému použití nebo vyměnit.
(2) Hasicí zařízení a hasicí přístroj je nutno zajistit proti zamrznutí.
(1) V provozovně nebo před vstupem do ní, u každého stacionárního strojního zařízení a na mobilním stroji, kromě zařízení a strojů se vzduchovým pohonem, a v místě s nebezpečím vzniku požáru se musí umístit vhodné hasicí prostředky. V místě větraném průchodním větrním proudem se hasicí prostředky umisťují na vtažné straně.
(2) Na jednom stanovišti smí být uložen pouze jeden druh hasicích přístrojů. Pokud se předpokládá použití více druhů hasicích přístrojů, musí být uloženy odděleně, a to ve vzdálenosti nejméně 5 m od sebe.
(3) Na povrchu podzemní stavby je nutno zřídit požární sklad vybavený potřebnou zásobou hasicích prostředků a požární výzbroje pro použití v podzemí. Jeho umístění, provedení, vybavení a způsob skladování určí závodní.
(1) V budově na ústí úvodního podzemního díla nebo ve vzdálenosti menší než 60 m od něho se neskladují hořlavé hmoty. Za skladování se nepovažuje uložení takového množství těchto hmot, které bude nejpozději během následující směny dopraveno do podzemí.
(2) Pokud není možno, vzhledem k místním poměrům, vyhovět požadavkům uvedeným v odstavci 1, je možno hořlavé hmoty skladovat v množství a při splnění opatření určených projektem nebo závodním.
(1) Na podzemních stavbách nesmí být hořlavá výztuž jam, štol a úpadnic ústících na povrch, nárazišť a ostatních děl ústících do úvodních děl podzemní stavby, a to do vzdálenosti nejméně 10 m od místa průniku.
(2) Budovy jam, štol a úpadnic, strojovna hlavního ventilátoru a těžní věž nesmí být provedeny z hořlavého materiálu. Musí být chráněny proti úderu blesku a od všech přilehlých objektů z hořlavého materiálu nehořlavě odděleny.
(3) Projekt určí bezpečnostní opatření při nepoužití požárních poklopů.
(1) Tam, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, nesmí být z hořlavého materiálu žádné prvky výztuže, kromě odstavných klínů, vložek tvárnicové výztuže a prahů pod výztužnými prvky.
(2) Volný prostor za výztuží v místě, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, smí být vyplněn jen nehořlavým materiálem.
(1) V podzemí smí být, kromě motorové nafty, skladovány jen hořlavé kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.
(2) Hořlavé kapaliny smí být na podzemním pracovišti skladovány jen v množství odpovídajícím spotřebě za 24 hodin, a to v pevných, těsných, uzavřených a nehořlavých nádobách označených výstražným nápisem o druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva, a kde nehrozí nahromadění elektrostatického výboje. Tyto nádoby smí být používány jen pro vyznačené druhy látek.
(3) Kromě místa, kde podle provozní dokumentace je nezbytné pravidelné svařování, je skladování hořlavých plynů v ostatních částech podzemí zakázáno.
(4) Hořlavé kapaliny smí být přelévány nebo odčerpávány jen na určených místech.
(5) Hořlavé kapaliny se v podzemí nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby přetlakem stlačeného vzduchu ani plynu ani nalévat z přepravní nádoby do nádrže bez použití nálevky.
(6) Nádrž a obal hořlavé kapaliny a tuhého maziva nesmí být, s výjimkou nalévání, přelévání nebo odběru hmot, otevřeny, ani když jsou prázdné.
(7) Kontrola a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku se nesmí provádět, pokud se neověří, že koncentrace hořlavých plynů v nich je pod 50 % spodní meze výbušnosti, a není-li zajištěno, že tato mez nebude během práce překročena. Při práci je nutno používat dýchací přístroj.
(8) Rozlitá nebo uniklá hořlavá kapalina nebo mazivo musí být neprodleně odstraněny. K tomu je nutno mít na místech určených závodním pohotově zásobu absorbční látky.
(9) Použitou čisticí hmotu je nutno uzavírat do nehořlavé nepropustné nádoby a vynášet z podzemí.
(10) Důlní vůz a vozík, ve kterém se přepravují nádoby s plyny nebo hořlavými kapalinami, smí být v soupravě vozidel zařazen jen na jejím konci.
(11) Oprava nádrží nebo zařízení, při níž by mohlo dojít ke vznícení nebo výbuchu hořlavých plynů, se nesmí provádět v podzemí.
(1) Sklad plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv smí mít jen nepropustnou podlahu, chemicky odolnou proti skladované látce, se spádem k havarijní jímce zakryté roštem. Objem havarijní jímky nesmí být menší než objem největší nádrže, popřípadě než objem propojených nádrží.
(2) Pod ventil, přes který se kapalina z nádrže nalévá, je nutno umístit žlab nebo jiné záchytné zařízení.
(3) Sklad smí být vybaven jen pevnými svítidly v nevýbušném provedení se zřetelně označeným vypínačem umístěným před skladem na vtažné straně.
(4) Nádrž, obal ani podstavec stabilní a mobilní nádrže nesmí být z hořlavého materiálu.
(5) Vodivá nádrž, obal, podstavec a ostatní zařízení skladu, kromě kolejových podvozků umístěných na kolejích, musí být uzemněny.
(6) Větrací otvory skladů musí být opatřeny klapkami těsně uzavíratelnými, a pokud se při vzniku požárního nebezpečí neuzavírají automaticky, ovladatelnými z vnější strany. Před skladem je nutno umístit nejméně čtyři kusy vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů a bednu se 150 kg písku nebo jiného hasicího prášku a lopatu.
(7) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj musí být
Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně klínových nesmí zvyšovat nebezpečí vzniku požáru ani podporovat jeho šíření.
Ihned po zjištění požáru musí být odvolány všechny osoby z podzemí. Do ohrožených děl je nutno zamezit přístupu nepovolaných osob.
(1) Ústí děl v podzemí na povrch a ústí vrtů na povrch je nutno zajistit proti náhlému vniknutí povrchové vody do podzemí.
(2) Pro ochranu proti náhlému přítoku povrchové vody do podzemí projekt určí
(1) Vedení díla v podzemí ve zvodněných nebo plynonosných horizontech a v blízkosti důlních nebo podzemních děl s nimi hydraulicky spojených nebo zatopených důlních či podzemních děl se dovoluje pouze tehdy, jsou-li co nejúplněji ověřeny jejich fyzikálně mechanické a hydraulické hodnoty a chemické složení vod a plynů v rozsahu potřebném pro určení bezpečnostních opatření a účinného způsobu jejich včasného odvodnění nebo odplynění. Potřebná bezpečnostní opatření určí projekt. Tato opatření musí být zahrnuta i do technologického postupu.
(2) Objeví-li se v díle v podzemí příznaky průvalu vod nebo zvodněných materiálů, musí být práce zastavena, ohrožené dílo podle možnosti zajištěno a osoby z podzemí neprodleně odvolány. Dále se postupuje podle odstavce 1.
(1) Způsob a postup zmáhání díla po průvalu vod a zvodněných materiálů určí technologický postup.
(2) Zmáhání se smí zahájit až tehdy, když je při těchto pracích zajištěna ochrana zaměstnanců, zabezpečen odtok vody, zvodněný materiál dostatečně odvodněn, zajištěno větrání a záchranná cesta a provedena opatření proti dalšímu průvalu.
Všechna díla v podzemí musí být v době provozu osvětlena.
(1) Jako osobního svítidla se v podzemí smí používat jen elektrické svítidlo určené závodním.
(2) Za stav osobního svítidla odpovídá ten, komu je vydáno, a to od jeho převzetí do odevzdání. Převzaté osobní svítidlo si každý před vstupem do podzemí vyzkouší a přesvědčí se, zda není zjevně poškozeno. Zjistí-li na osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, vymění je za náhradní. Poškozená nebo nevyhovující osobní svítidla se nesmí používat.
(3) Každý, kdo je vybaven osobním svítidlem, musí je mít v podzemí při sobě.
(4) Při manipulacích s výbušninami, ve skladech plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv se smí používat jen osobní svítidla schváleného typu18) (dále jen „důlní osobní svítidlo“).
(1) Důlní osobní svítidlo smí být vydáváno jen čisté a uzamčené, s akumulátorem nabitým na předepsanou kapacitu.
(2) Ten, kdo převzal důlní osobní svítidlo, je nesmí otvírat ani opravovat.
(3) Důlní osobní svítidlo zkontroluje určený zaměstnanec nejméně jednou za tři měsíce a vyhotoví o tom záznam.
(1) Je-li lampovna zřízena, musí mít
(2) Horní deska pracovních stolů, na kterých se čistí a plní důlní osobní svítidla, musí být omyvatelná a odolná proti působení elektrolytu.
(3) Místnosti lampovny je nutno větrat tak, aby koncentrace vodíku v ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Kouření a používání otevřeného ohně v lampovně je zakázáno. Tento zákaz musí být uveden na tabulce uvnitř i vně lampovny.
(4) Tam, kde se pracuje s elektrolytem, je nutno pro poskytnutí první pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem a pro zneškodnění elektrolytu v odtokovém místě mít k dispozici neutralizační roztok. Rozlitý elektrolyt musí být neprodleně odstraněn.
Přípravu, doplňování, nabíjení a kontrolu elektrolytu v akumulátorech smí provádět jen určení zaměstnanci, a to podle návodu výrobce.
(1) Stavebně montážní práce a montáž technologických konstrukcí smí být prováděny jen podle technologického postupu, který obsahuje zejména
(2) Montážní ochranná zařízení a vázací prostředky musí být před montáží a v jejím průběhu kontrolovány. Poškozené nebo vadné zařízení a prostředky se nesmí používat.
(3) Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců nesmí být odstraňovány před konečným upevněním a prostorovým ztužením montované konstrukce.
(1) Vázání a zavěšování břemen smí provádět jen zaměstnanec, který byl pro tuto práci zacvičen.
(2) Při manipulaci se zavěšeným břemenem se na ně nesmí vstupovat ani odkládat pracovní nářadí a materiál.
(3) Pod dopravovanými břemeny ani v jejich blízkosti se nesmí nikdo zdržovat. Osoby se smí k břemenu přiblížit až po jeho ustálení v místě, kde bude osazeno nebo složeno.
(4) Dopravu a manipulaci s břemenem je dovoleno zahájit, byl-li dohodnut způsob dorozumívání mezi tím, kdo břemeno uvázal, a mezi všemi, kdo se na dopravě a manipulaci podílí, a předákem určen ten, kdo tyto práce řídí.