Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům

§ 1

(1) Toto nařízení upravuje podmínky mimořádného poskytování starobního důchodu občanům, kteří vykonávali vybraná zaměstnání v hornictví, byli zaměstnáni nejméně 25 roků a dosáhli věku 50 let do 31. prosince 2000.

(2) Vybranými zaměstnáními v hornictví se pro účely tohoto nařízení rozumějí zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech¹) uvedená pod č. 1 až 7 a 11 v příloze č. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.

(3) Za dobu zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech se pro účely tohoto nařízení považují

1. a) doba výkonu zaměstnání uvedeného v odstavci 2 a
2. b) doby uvedené v § 18 odst. 3 zákona a v § 5 odst. 1 písm. a) až f) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., jestliže jsou obklopeny dobou výkonu zaměstnání uvedeného v odstavci 2.

§ 2

(1) Občan uvedený v § 1 odst. 1 má nárok na starobní důchod, jestliže

1. a) byl zaměstnán nejméně 15 roků ve vybraných zaměstnáních v hornictví,
2. b) dosáhl nejvyšší přípustné expozice²) a
3. c) skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví do 31. března 1991.

(2) Občan uvedený v § 1 odst. 1 má nárok na starobní důchod též, jestliže

1. a) byl zaměstnán nejméně 10 roků ve vybraných zaměstnáních v hornictví v uranových dolech,
2. b) překročil nejvyšší přípustnou expozici²) a
3. c) skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví v uranových dolech do 31. prosince 1990 v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné expozice.²)

§ 3

Občan uvedený v § 1 odst. 1, který do 31. března 1991 nesplnil podmínku stanovenou v § 2 odst. 1 písm. a) nebo b), má nárok na starobní důchod, jestliže splnil chybějící podmínku a skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví do 31. prosince 1992.

§ 4

Začne-li občan uvedený v § 1 odst. 1 po splnění podmínek uvedených v § 2 nebo v § 3 znovu vykonávat vybrané zaměstnání v hornictví, nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení mu nevznikne, popřípadě zanikne, a to od prvního dne výkonu takového zaměstnání.

§ 5

Pro výši starobního důchodu podle tohoto nařízení se přičítá k získané době zaměstnání doba ode dne přiznání důchodu do dosažení věku 55 let jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.

§ 6

Starobní důchod podle tohoto nařízení se do dosažení 55 let věku občana

1. a) nezvyšuje podle § 23 zákona,
2. b) nevyplácí po dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod.

§ 7

Splnil-li občan podmínky stanovené pro nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení před 1. lednem 1991, vznikne mu nárok na tento důchod dnem 1. ledna 1991.

§ 8

Organizace, které zaměstnávají nebo zaměstnávaly pracovníky ve vybraných zaměstnáních v hornictví, jsou povinny zabezpečit vedení a předkládání záznamů o skutečnostech rozhodných pro nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení na předepsaném tiskopise; jde-li o starobní důchod, na který vznikl nárok podle tohoto nařízení dnem 1. ledna 1991, je organizace povinna tak učinit nejpozději do 31. ledna 1991.

§ 9