Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

§ 73

(1) Přestavbou silničního vozidla je změna podstatných částí mechanismu nebo konstrukce provozovaného silničního vozidla.

(2) Za změnu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla se považují

1. a) změna druhu pohonu, vestavění jiného typu motoru nebo změna parametrů motoru,
2. b) změna karoserie, pérování, řízení nebo ochranné konstrukce silničního vozidla,
3. c) změna druhu karoserie nebo nástavby, pro které se mění účel a způsob použití silničního vozidla,
4. d) změna kategorie vozidla.

(3) Největší povolenou hmotnost silničního vozidla lze snížit jen v případě přestavby vozidla na vozidlo zvláštního určení.

(4) Přestavbu vozidla výměnou karoserie lze povolit jen v rámci jedné typové řady vozidla.

(5) Nahrazuje-li se nebo doplňuje-li se vozidlo novou nebo jinou součástí nebo výbavou, musí tato součást nebo výbava splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.

(6) O přestavbu silničního vozidla se nejedná, jestliže výrobce vozidla prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla za náhradní díl k tomuto vozidlu.

§ 74

(1) Přestavbu silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem. Příslušný ke schválení přestavby silničního vozidla je kterýkoliv obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(2) Hromadnou přestavbu typu silničního vozidla schvaluje ministerstvo na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro hromadnou přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Žádost o schválení přestavby silničního vozidla nebo hromadné přestavby typu silničního vozidla musí obsahovat

1. a) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno a příjmení, pobyt, obchodní jméno, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem fyzická osoba,
2. b) druh a kategorii silničního vozidla,
3. c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno.

(4) Žádost musí být doložena těmito doklady:

1. a) podrobným popisem přestavby silničního vozidla,
2. b) návrhem na změnu údajů podle § 4 odst. 3,
3. c) technickým popisem a výkresovou dokumentací systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, pokud nebyla schválena jejich technická způsobilost typu,
4. d) technickým protokolem vydaným zkušební stanicí nebo technickou zkušebnou a u hromadné přestavby vozidla technickou zkušebnou.

§ 75

(1) Výbavou vozidla jsou věci, které jsou určeny k zajištění provozu, údržby a opravám vozidla, nebo k ochraně a zajištění přepravovaných osob nebo nákladů před újmou na zdraví, poškozením nebo před nepříznivými vlivy různého charakteru, nebo pro zvýšení komfortu jízdy a příjem nebo předávání informací z vozidla, například náhradní kolo, nářadí, výstražný trojúhelník, prostředky pro připevnění nákladů, lékárnička, jednotka úpravy vzduchu, rádiový přijímač.

(2) Náhradním dílem jsou věci, které jsou určeny k nahrazení původního samostatného technického celku nebo konstrukční části vozidla. Náhradní díl, na který se vztahuje schvalování typu, musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Za povinnou výbavu, která musí být umístěna ve vozidle, lze stanovit pouze náhradní elektrické pojistky, náhradní žárovky výměnného zdroje světla, náhradní kolo a příslušenství nutné k jeho výměně nebo prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující nouzové dojetí, lékárničku, přenosný výstražný trojúhelník nebo hasicí přístroj. Rozsah povinné výbavy, způsob jejího umístění ve vozidle a technické požadavky na povinnou výbavu stanoví pro jednotlivé kategorie, podkategorie nebo druhy vozidel prováděcí právní předpis.

§ 76

(1) Výbavu lze použít, pokud svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výbava, která je určena prováděcím právním předpisem, musí mít schválenou technickou způsobilost.

(2) Na schvalování technické způsobilosti výbavy se vztahuje část třetí tohoto zákona.

§ 77

Provozní hmoty a maziva

(1) Provozní hmotou motorového vozidla se rozumí zejména kapalina do brzdového systému vozidla a kapalina do chladicího systému pro chlazení motoru motorového vozidla. Mazivem jsou mazací oleje a mazací tuky pro zajištění technické způsobilosti motorového vozidla k provozu.

(2) K pohonu motoru vozidla a k plnění mazacích, chladicích a jiných systémů a zařízení vozidla lze používat pouze pohonné hmoty¹⁰) a provozní hmoty předepsané výrobcem tohoto motoru, systému nebo zařízení, nebo výrobcem vozidla. Provozní hmoty používané v provozu silničních motorových vozidel musí svou jakostí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy¹¹) a českými technickými normami.

§ 78

(1) Zvláštní vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky lze dodávat na trh, pouze pokud je schválena jejich technická způsobilost, podléhají-li schválení technické způsobilosti podle tohoto zákona.

(2) Schválení technické způsobilosti podléhají

1. a) zvláštní vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰),
2. b) pracovní stroje samojízdné, pracovní stroje nesené, pracovní stroje přípojné, výměnná tažená zařízení, vozidla určená především pro jízdu na sněhu, vozidla určená především pro jízdu v terénu, jednonápravové traktory a jejich přípojná vozidla, speciální tahače a jejich přípojná vozidla, přepravníky pracovních adaptérů a systémy, konstrukční části a samostatné technické celky těchto vozidel a
3. c) systémy zvláštních vozidel, konstrukční části zvláštních vozidel nebo samostatné technické celky zvláštních vozidel, na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána⁷).

§ 78a

(1) Ministerstvo je schvalovacím orgánem pro schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰). Ministerstvo provádí rovněž posuzování, určování, oznamování a sledování technických zkušeben podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰); náklady řízení vedeného ministerstvem jsou také účelně vynaložené náklady na posuzování technických zkušeben.

(2) Požádá-li výrobce o vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii v rámci ročních limitů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰), ministerstvo typ vozidla schválí, pokud typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují technické charakteristiky typu srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí.

(3) Na vnitrostátní schválení typu vozidel podle odstavce 2 se použije postup podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰).

(4) Ministerstvo na žádost uzná schválení typu vozidla podle odstavce 2, které bylo uděleno jiným členským státem s platností na území tohoto státu, splňuje-li typ vozidla technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii zvláštního vozidla v České republice v době prvního schválení typu vozidla. Údaje o uznání schválení typu vozidla zapíše ministerstvo do registru silničních vozidel.

(5) Jde-li o schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰) s platností ve všech členských státech nebo schválení podle odstavce 2, žadatel o schválení nese náklady na ověření

1. a) splnění technických požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰) nebo srovnatelných požadavků podle odstavce 2,
2. b) shodnosti typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků s údaji v dokumentaci a
3. c) způsobilosti výrobce zajistit shodu výroby zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.

(6) Jde-li o schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰) s platností ve všech členských státech nebo schválení podle odstavce 2, použijí se obdobně ustanovení

1. a) § 28 odst. 1 písm. i), j), k) a q) a § 28 odst. 5,
2. b) § 28d odst. 1, podléhá-li zvláštní vozidlo registraci, a
3. c) § 28d odst. 2 nebo 3, podléhá-li zvláštní vozidlo pravidelným technickým prohlídkám.

(7) Pozbylo-li schválení typu zvláštního vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰) platnosti, ministerstvo povolí na žádost výrobce uvedení zvláštních vozidel na trh, jsou-li splněny početní omezení a další podmínky stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie.

§ 78b

(1) Část třetí hlava II se s výjimkou § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 5, § 17 odst. 3 písm. b), § 23 odst. 1 a § 28 odst. 1 písm. l) a m) použije obdobně pro schválení typu

1. a) zvláštních vozidel uvedených v čl. 2 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰), nejde-li o schválení typu s platností ve všech členských státech,
2. b) pracovních strojů samojízdných, pracovních strojů nesených, pracovních strojů přípojných, výměnných tažených zařízení, vozidel určených především pro jízdu na sněhu, vozidel určených především pro jízdu v terénu, jednonápravových traktorů a jejich přípojných vozidel, speciálních tahačů a jejich přípojných vozidel, přepravníků pracovních adaptérů a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků těchto vozidel, nebo
3. c) systémů zvláštních vozidel, konstrukčních částí zvláštních vozidel nebo samostatných technických celků zvláštních vozidel, na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána⁷).

(2) Typ zvláštního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 1 písm. a) nebo b) musí splňovat technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí.

(3) Schválení typu zvláštního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 1 písm. a) nebo b) je platné pouze na území České republiky.

(4) Výrobce je povinen každé vyrobené zvláštní vozidlo, jehož typ je schválen, označit značkou schválení typu a opatřit

1. a) prohlášením o shodě, jde-li o vozidlo podléhající registraci, nebo
2. b) technickým osvědčením, jde-li o vozidlo nepodléhající registraci.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí a vzor technického osvědčení.

§ 78c

(1) Část třetí hlavy III až V se s výjimkou § 31 odst. 1 a 2 a § 35 odst. 5 použijí obdobně pro schválení technické způsobilosti

1. a) jednotlivě vyrobených nebo dovezených zvláštních vozidel uvedených v čl. 2 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S³⁰), nebo
2. b) pracovních strojů samojízdných, pracovních strojů nesených, pracovních strojů přípojných, výměnných tažených zařízení, vozidel určených především pro jízdu na sněhu, vozidel určených především pro jízdu v terénu, jednonápravových traktorů a jejich přípojných vozidel, speciálních tahačů a jejich přípojných vozidel a přepravníků pracovních adaptérů.

(2) Jednotlivě vyrobené zvláštní vozidlo podle odstavce 1 musí splňovat technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí.

(3) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí

1. a) osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla, podléhá-li zvláštní vozidlo registraci, nebo
2. b) technické osvědčení, nepodléhá-li zvláštní vozidlo registraci.

(4) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného zvláštního vozidla, které nepodléhá registraci, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí technické osvědčení.

§ 79

(1) Pro registraci zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel a samojízdných pracovních strojů platí část druhá tohoto zákona. Pro provoz zvláštních vozidel platí dále část čtvrtá s výjimkou § 40. Pro přestavbu zvláštního vozidla platí část pátá tohoto zákona.

(2) Zvláštní vozidla neuvedená v odstavci 1 větě první registraci nepodléhají; v registru silničních vozidel se však na žádost zapíší.

(3) Provozovatel zvláštního vozidla kategorie C, T nebo R, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví toto vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě

1. a) 2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h^-1, nebo
2. b) 4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo neuvedené v písmenu a).

(4) Bylo-li zvláštní vozidlo kategorie C, T nebo R bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném členském státě, použije se odstavec 3 pro jeho přistavení k pravidelné technické prohlídce obdobně. Lhůta pro provedení první pravidelné technické prohlídky zvláštního vozidla se počítá ode dne jeho první registrace v jiném členském státě. Lhůta pro následné pravidelné technické prohlídky zvláštního vozidla se počítá ode dne provedení poslední pravidelné technické prohlídky v členském státě, ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu zvláštního vozidla do registru silničních vozidel nebo ode dne provedení technické prohlídky dovezeného silničního vozidla.

(5) Provozovatel zvláštního vozidla kategorie C, T nebo R, které bylo bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném než členském státě, přistaví toto vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu zvláštního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě

1. a) 2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h^-1, nebo
2. b) 4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo neuvedené v písmenu a).

(6) Technická prohlídka zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem.

(7) Podrobnosti provádění technické prohlídky mobilním způsobem stanoví prováděcí právní předpis.

§ 79a

Registr historických a sportovních vozidel

(1) Registr historických a sportovních vozidel vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností v sídle kraje, s výjimkou Středočeského kraje, kde vede registr historických a sportovních vozidel Městský úřad v Kolíně a v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Místně příslušným úřadem pro registraci historického nebo sportovního vozidla je kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností podle věty první.

(2) Při registraci historického vozidla místně příslušný úřad na základě předložení protokolu o platném testování a protokolu o technické prohlídce historického vozidla vydá průkaz historického vozidla a osvědčení o registraci vozidla. Historickému vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro historická vozidla a vydá tabulku s registrační značkou pro historické vozidlo.

(3) Při registraci sportovního vozidla místně příslušný úřad vydá osvědčení o registraci vozidla. Sportovnímu vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro sportovní vozidlo a vydá tabulku se zvláštní registrační značkou pro sportovní vozidlo. Vydání registrační značky pro sportovní vozidlo vyznačí místně příslušný úřad v průkazu sportovního vozidla, který vydává právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací (Fédération Internationale de l'Automobile) nebo Mezinárodní motocyklovou federací (Fédération Internationale de Motocyclisme).

(4) Pro registr historických a sportovních vozidel platí § 4 odst. 2 písm. a), b) až d) a j), § 4 odst. 3 písm. a) až j), l), m) a n) a § 6 odst. 3, 4 a 5 obdobně.

(5) Žadatel o registraci historického vozidla zapsaného v registru silničních vozidel místně příslušnému úřadu podle odstavce 1 se žádostí předloží osvědčení o registraci silničního vozidla v registru silničních vozidel a odevzdá tabulky s registrační značkou silničního vozidla. Při registraci historického vozidla místně příslušný úřad kromě úkonů podle odstavce 2 odebere osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulky s registrační značkou silničního vozidla a v registru silničních vozidel zaznamená převod silničního vozidla z registru silničních vozidel do registru historických a sportovních vozidel.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky registrace historického a sportovního vozidla a vzor průkazu historického vozidla a vzor žádosti o registraci historického nebo sportovního vozidla do registru historických a sportovních vozidel.

§ 79b

Historické a sportovní vozidlo v provozu

(1) Historické vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, pokud splnilo podmínky testování a je podle výsledku technické prohlídky historického vozidla technicky způsobilé.

(2) Testování historického vozidla provádí právnická osoba, která má udělené oprávnění Mezinárodní federací historických vozidel (Fédération Internationale des Véhicules Anciens) nebo Mezinárodní automobilovou federací. Výsledek testování vyznačí právnická osoba v protokolu o testování a, byl-li vydán, v průkazu historického vozidla. Výsledek testování platí 5 let ode dne, ve kterém se testování historického vozidla provedlo.

(3) Technickou prohlídku historického vozidla ve stanici technické kontroly lze provést až po jeho testování; technická prohlídka historického vozidla s konstrukční rychlostí do 40 km.h^-1 může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Stanice technické kontroly vyznačí údaj o výsledku technické prohlídky v protokolu o technické prohlídce a, byl-li vydán, v průkazu historického vozidla. Výsledek technické prohlídky platí po dobu platnosti výsledku testování.

(4) Historické vozidlo nelze provozovat na pozemních komunikacích za účelem podnikání a běžného denního užívání pro vlastní potřeby.

(5) Sportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, jen pokud byla schválena jeho technická způsobilost a splnilo podmínky testování a prohlídku ve stanici technické kontroly.

(6) Testování sportovního vozidla provádí právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací. Výsledek testování platí nejdéle do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování sportovního vozidla provedlo.

(7) Sportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích jen za těchto podmínek:

1. a) ve sportovním průkazu vozidla je vyznačen platný výsledek testování vozidla,
2. b) vozidlo je provozováno za účelem sportovní soutěže organizované právnickou osobou, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací,
3. c) ministerstvo vyznačilo ve sportovním průkazu na základě platného výsledku testování vozidla povolení k provozu sportovního vozidla na pozemních komunikacích.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky provozu historického a sportovního vozidla, způsob a podmínky testování historického a sportovního vozidla, podrobnosti provádění technické prohlídky historického vozidla mobilním způsobem a vzor žádosti o provedení testování historického a sportovního vozidla.

§ 79c

(1) Vlastník silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, může požádat o provedení testování tohoto silničního vozidla.

(2) Testování silničního vozidla uvedené v odstavci 1 provádí právnická osoba uvedená v § 79b odst. 2. Výsledek testování se uvede v protokolu o testování, který právnická osoba vydá vlastníkovi silničního vozidla. Výsledek testování platí 5 let ode dne, ve kterém se testování vozidla provedlo.

(3) Vlastník silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 může předložit protokol o platném testování silničního vozidla místně příslušnému úřadu pro registraci historického vozidla uvedeného v § 79a odst. 1 a požádat o uznání testování silničního vozidla nebo o zápis údaje o historické původnosti silničního vozidla do registru silničních vozidel. Místně příslušný úřad ověří platnost protokolu o testování a vydá vlastníkovi silničního vozidla doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost, popřípadě zapíše údaj o historické původnosti silničního vozidla do registru silničních vozidel. Doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost je platný do dne ukončení platnosti protokolu o platném testování, který je jím uznáván.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky testování silničního vozidla podle odstavce 1, vzor žádosti o uznání testování silničního vozidla a vzor dokladu o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost.