školský zákon

§ 113

Jednotlivá zkouška

(1) V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání a není žákem střední školy, konat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá závěrečné zkoušce, absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu, uskutečňované v dané škole.

(2) Jednotlivou zkoušku lze konat na základě přihlášky podané

1. a) řediteli Centra, pokud uchazeč hodlá konat jednotlivou zkoušku odpovídající obsahem a formou zkoušce společné části maturitní zkoušky;
2. b) řediteli školy podle odstavce 1 v ostatních případech; ředitel školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do 20 dnů po obdržení přihlášky, zda může požadovanou zkoušku konat.

Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno, jinak datum a místo jeho narození.

(3) Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá

1. a) závěrečné zkoušce, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující závěrečnou zkoušku,
2. b) absolutoriu, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující absolutorium,
3. c) zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující maturitní zkoušku s výjimkou:
   1. 1. jmenování předsedy zkušební maturitní komise; předsedu jmenuje v případech podle odstavce 2 písm. a) ředitel Centra, v případech podle odstavce 2 písm. b) je předsedou ředitel školy nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník;
   2. 2. termínů konání jednotlivé zkoušky, které v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy.

(4) Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm. a) se koná ve škole, kterou určí Centrum. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy průkazem totožnosti opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění uchazeče ke zkoušce.

(5) Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování.

(6) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy vyrozumí uchazeče o výsledku jednotlivé zkoušky do 20 pracovních dnů ode dne konání zkoušky.

(7) Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku nevykoná úspěšně, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po uplynutí 1 roku od předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky podle odstavce 2.

(8) Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce, které vydává v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) škola. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.

§ 113a

(1) Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v případě podle § 113 odst. 2 písm. a) příjmem Centra, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle § 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem.

(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky, formu a obsah dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.

§ 113b

Uznávání dalšího vzdělání a částečného vzdělání

(1) Osvědčení o získání profesní kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu^26a), se pro účely § 63 považuje za doklad o předchozím vzdělávání.

(2) Osvědčení o získání profesní kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu^26a), se pro účely § 70 považuje za doklad o částečném vzdělání žáka.

§ 113c

Vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři

(1) Osoba s alespoň základním vzděláním, která podle zvláštního právního předpisu^26a) získala profesní kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných způsobilostí stanovených podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může, i bez předchozího vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři a bez předchozího úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v odpovídajícím oboru vzdělání. Ředitel školy s odpovídajícím oborem vzdělání umožní, na základě žádosti osoby uvedené ve větě prvé, této osobě vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v jím určeném termínu. V případě dílčích zkoušek konaných ústní formou a zkoušek společné části maturitní zkoušky koná žák zkoušky v termínech stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 může závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři konat, i pokud není žákem příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných podmínek, jako kdyby byla žákem školy. Nejedná-li se o školu zřízenou státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, může ředitel školy podmínit možnost vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři zaplacením úplaty ve výši jím stanovené; úplata je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.

(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na obory vzdělání, v rámci kterých se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu^26b).

§ 113d

Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.

§ 114

Odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů, pomaturitní specializační kursy

(1) Právnické osoby, které vykonávají činnost středních nebo vyšších odborných škol, mohou vedle vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 uskutečňovat odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo pomaturitní specializační kursy.

(2) Odborné kursy a kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva ve střední nebo vyšší odborné škole jsou určeny k doplnění všeobecných i odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon povolání a pracovních činností.

(3) Pomaturitní specializační kursy jsou určeny k získání speciálních teoretických i praktických vědomostí a dovedností, které navazují svým odborným zaměřením na dříve ukončené vzdělávání a rozšiřují kvalifikaci pro výkon povolání nebo pracovních činností.

(4) Kursy podle odstavce 1 neposkytují stupeň vzdělání a lze je poskytovat za úplatu. Dokladem o úspěšném ukončení kursu podle odstavce 1 je osvědčení.

(5) Účastníci vzdělávání podle odstavce 1 nejsou žáky nebo studenty dané školy.

(6) Rekvalifikace mimo soustavu oborů vzdělání se uskutečňují podle zvláštních právních předpisů,²⁷) další vzdělávání pro výkon zdravotnických povolání se uskutečňuje podle zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zdravotnictví.²⁸)

§ 115

Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťují další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, poskytují školám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci podpůrných činností pro školy a školská zařízení, rozvojových programů a dalších akcí.

§ 116

Školská poradenská zařízení

Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s dalšími orgány a institucemi. Za školské poradenské zařízení se pro účely tohoto zákona považuje také středisko výchovné péče, a to v rozsahu jeho činností stanovených zvláštním právním předpisem^1a).

§ 117

Školská výchovná a ubytovací zařízení

(1) Školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťují dětem, žákům a studentům podle účelu, k němuž byla zřízena

1. a) vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování,
2. b) celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě
3. c) zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání.

(2) Školská výchovná a ubytovací zařízení mohou provozovat svou činnost i ve dnech pracovního volna nebo v období školních prázdnin.

§ 118

Školská zařízení pro zájmové vzdělávání

Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.

§ 119

Zařízení školního stravování

V zařízeních školního stravování se uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c) a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v době školních prázdnin. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.

§ 120

Školská účelová zařízení

Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich činnosti, zajišťují materiálně technické služby, poradenské, informační nebo ekonomicko-administrativní služby, poskytují odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance, zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo vytvářejí podmínky pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou činnost.

§ 121

(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti, organizaci a podmínkách provozu, kritéria pro zařazování nebo umisťování dětí, žáků a studentů, popřípadě dalších uživatelů služeb, nebo ukončení umístění, o podmínkách, za nichž lze školské služby poskytovat veřejnosti, a o podmínkách úhrady za školské služby a o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, s výjimkou středisek výchovné péče.

(2) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace školního stravování, provozu zařízení školního stravování a rozsahu poskytovaných služeb, dále výživové normy podle věkových skupin strávníků a rozpětí finančních normativů na nákup potravin.

§ 122

Hmotné zabezpečení a odměny za produktivní činnost

(1) Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.

(2) Dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol se poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole a ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c), a dále v případě potřeby ubytování. Zletilým žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol lze poskytovat hmotné zabezpečení podle věty první.

(3) Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 zajišťuje pro své děti, žáky a studenty právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí může hmotné zabezpečení zajišťovat ve spolupráci se zřizovatelem. Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 lze poskytovat za úplatu.

(4) Školní stravování se zajišťuje přednostně v zařízeních školního stravování podle tohoto zákona. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízení, mohou zajišťovat školní stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby; v případě právnických osob, které jsou zřízeny státem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,⁶) s předchozím souhlasem ministerstva. Školní stravování se řídí výživovými normami.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky o poskytování hmotného zabezpečení.

§ 123

Úplata za vzdělávání a školské služby

(1) Vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, a ve vyšších odborných školách lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.

(2) Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se poskytuje dítěti bezúplatně po dobu nejvýše 12 měsíců. Omezení bezúplatnosti předškolního vzdělávání na 12 měsíců neplatí pro děti se zdravotním postižením. Vzdělávání v přípravné třídě základní školy a v přípravném stupni základní školy speciální se v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně.

(3) Školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost daného školského zařízení.

(4) Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ředitel školy nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol a školských zařízení. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním nebo se zdravotním postižením, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.